Vnitro a BIS varují před „měkkým“ vyzvědačstvím. Chystá se přísnější zákon

AKTUALIZOVÁNO. Řeč paragrafů týkajících se vyzvědačství, respektive „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, je poměrně stručná – a podle politiků i tajných služeb také ne příliš funkční. Podle dnes platného trestního zákoníku se týká vyzrazení utajované informace, jejíž zneužití cizí mocí může vážně ohrozit nebo poškodit bezpečnost České republiky. Jak ale ukazují i některé konkrétní případy z poslední doby, současné realitě už tento úzký pohled nestačí a má se proto výrazně rozšířit. 

Vláda ve spolupráci s policií a tajnými službami připravuje novelu trestního zákoníku. Už by nemělo jít jen o vyzrazení utajovaných informací cizí moci, ale i o jejich předávání „měkkou formou“: na základě zdánlivě nevinných schůzek a rozhovorů třeba u kávy.

„Nová právní úprava by měla postihnout jakoukoli neoprávněnou činnost pro cizí moc prováděnou na území České republiky v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala. Rovněž dnešní úprava nepostihuje toho, kdo pro cizí moc sleduje zpravodajskými prostředky obyvatele České republiky na jejím území a narušuje tak svrchovanost České republiky,“ shrnuje za ministerstvo spravedlnosti, kde znění zákona vzniká, mluvčí Vladimír Řepka.

V základu skutkové podstaty se navrhuje trestní sazba v rozpětí jeden rok až pět let.

Informace od sekretářek

„Na toto téma proběhlo koaliční jednání, kde jsme se shodli na tom, že změny jsou potřebné. Nyní se připravuje paragrafové znění, které vychází do značné míry z požadavků ministerstva vnitra a zpravodajských služeb,“ potvrzuje poslanec ODS Pavel Žáček, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost.

„BIS se v přípravě novely angažuje,“ potvrzuje mluvčí BIS Ladislav Šticha. „Do jisté míry jsme i iniciátorem změny. O novele se nyní vedou jednání na odborné úrovni,“ doplňuje.

Debata o potřebě změny zintenzivnila krátce poté, co vyšel najevo případ „krtka“ na ministerstvu zahraničí, který se dlouhodobě scházel s ruskými špiony. Nešlo o žádného výše postaveného diplomata, ale o zaměstnance odpovědného za přijímání a odesílání diplomatických informací, který měl díky tomu i prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné.

Své ruské spojce pak nepředával podle dostupných informací žádné listiny a konkrétní dokumenty, ale v rámci společenských setkání spíše průběžné informace o tom, co se děje na ministerstvu a jaké tam panují vztahy.

„Dnes zákon jen definuje vyzrazení utajované informace či neoprávněné manipulace s nimi. Ale ve světě zpravodajských služeb jsou cenné i neutajované informace – zahraniční agenti si budují síť kontaktů s lidmi z průmyslu, politiky a úřadů a skládají si jakési puzzle užitečných informací,“ říká za BIS mluvčí Šticha.

Když nějaký takový případ vyjde najevo, jsme často pod tlakem veřejnosti a médií, jak to, že pachatel odešel bez trestu. To by se teď mělo měnit.

„Mohou to být informace od asistentek, sekretářek, lidí na středních pozicích, kdy se dozvídají drby o tom, že má někdo dluhy, někdo problémy v manželství, milence či milenku, osobní problémy, a to jsou cenné informace odhalující slabé články, na něž se dá dále působit,“ vysvětluje.

Nutné ale bude nejen prokázat předávání takových informací cizí moci, ale hlavně úmysl poškodit tím bezpečnost země a také to, že že dané informace měly skutečně takové parametry.

Eura za šíření propagandy

Roli ve snahách o změnu definice vyzvědačství hraje i fakt, že zmíněný někdejší úředník ministerstva zahraničí vyvázl bez jakéhokoli trestu: z ministerstva sice odešel, ale po dohodě, dobrovolně a do důchodu.

„Když nějaký takový případ vyjde najevo, my jako politici i zpravodajské služby jsme často pod tlakem veřejnosti a médií, jak to, že se sice někdo podaří odhalit, ale odejde bez trestu. Tohle je jeden z důvodů a to by se tím taky mělo měnit,“ podotýká Pavel Žáček.

Podobně nedávno bez dalších detailů ředitel BIS Michal Koudelka zveřejnil informaci o tom, že „jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války“.

Ani na tento případ ale nešla podle dostupných informací použít stávající definice trestného činu vyzvědačství.

Jako první o chystané změně psal týdeník Respekt. Podle něj zákony postihující vyzvědačství v podobně širší míře má například Německo, Dánsko, Rakousko a další země EU.

Podobnou úpravu navrhlo už v roce 2015 i české Ministerstvo spravedlnosti, rozšíření pohledu na spolupráci s cizí mocností ale nakonec zůstala beze změny. Teď by už návrh, který má brzy vstoupit do připomínkového řízení, podle předpokladů projít měl.

„V základu skutkové podstaty se navrhuje trestní sazba v rozpětí jeden rok až pět let. Pro srovnání – vyzvědačství má sazbu dvě roky až osm let,“ říká mluvčí Vladimír Řepka s tím, že v případě spáchání značné škody nebo jiného zvlášť závažného následku by mohla být trestní sazba zvýšena.

Informace od tajných služeb

Výše zmíněný případ „krtka na zamini“ stál na operativní práci tuzemské kontrarozvědky, kterou však dle stávajících zákonných mantinelů nelze použít jako důkazy u soudu.

„Informace, které získáme v rámci naší zákonné působnosti, předáváme často orgánům činným v trestním řízení, nicméně ty nemohou být použity jako důkazy před soudem,“ potvrdil už dříve mluvčí BIS Ladislav Šticha.

To by se – jak potvrdil poslanec Pavel Žáček – v rámci této chystané změny trestního zákoníku pravděpodobně zatím měnit nemělo. Potvrzuje to i ministerstvo spravedlnosti: „Připravovaná novelizace problematiku využití zpravodajských informací jako důkazu v trestním řízení nezahrnuje.“

Takové snahy se nicméně opakují a vracejí. Zájem o takovou úpravu by mělo například Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ).

„Co se týče používání informací zpravodajských služeb v rámci trestního řízení, tuto možnost jsme před lety sami iniciovali u Ministerstva spravedlnosti a podporujeme ji. Využitelnost takových informací v trestním řízení by přitom měla být omezena na vybrané trestné činy, zejména související s terorismem,“ říká mluvčí NSZ Petr Malý.

Kromě toho se už dříve řešila možnosti, že by zpravodajské informace tajných služeb mohly být „v zákonných mantinelech“ využity i u trestných činů týkajících se právě špionáže, ale také široké skupiny organizovaného zločinu.

Takovou změnu se snažilo prosadit v roce 2020 ministerstvo vnitra. Řada expertů už dříve varovala před možným zneužitím takto získávaných informací.

Například podle advokáta Václava Vlka, člena prezidia Unie obhájců, by šlo o „zásadní změnu ve využívání informací od tajných služeb, která může dostat do vězení prakticky kohokoli“.

Text byl oproti původně publikované verzi aktualizován a doplněn o vyjádření ministerstva spravedlnosti.