ANALÝZA. Pokud existuje nějaký rekord v „dočasnosti“, nedrží jej dočasné umístění sovětských vojsk v bývalém Československu, ale existence Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na blízkém východě (UNRWA). Ten funguje od prosince 1949 až do dneška a z původních asi 700 tisíc uprchlíků jich dnes registruje 5,7 milionu. Přispívá do něj i Česko. Podle kritiků je ale UNRWA spíše součást problému, nikoli řešení.

S oficiálním statusem uprchlíka z Palestiny vyrůstá na Blízkém východě už čtvrtá generace. Z definice jsou za palestinské uprchlíky považováni ti, „jejichž obvyklým místem pobytu byla Palestina v období od 1. června 1946 do 15. května 1948 a kteří v důsledku konfliktu v roce 1948 ztratili domov i prostředky k obživě“. Ale nejen oni.

„Služby UNRWA jsou k dispozici všem osobám žijícím v oblasti její působnosti, které splňují tuto definici, jsou u agentury registrovány a potřebují pomoc. Na registraci mají nárok také potomci palestinských uprchlíků mužského pohlaví, včetně adoptovaných dětí,“ shrnuje UNRWA.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

UNRWA působí v Libanonu, v Jordánsku, Sýrii, Západním břehu Jordánu a v Gaze (ve dvou posledních lokalitách jde tedy i o uprchlíky z Palestiny žijící v Palestině).

„Palestinští uprchlíci jsou kamenem úrazu jakýchkoli mírových rozhovorů a tématem rozhovorů ve všech univerzitních kampusech. Jsou využíváni jako výmluva pro dlouhou a klikatou cestu, která vedla Izrael od jedné války k další a od jednoho neúspěšného mírového procesu k dalšímu,“ píše izraelská spisovatelka a influencerka Noa Tishby ve své knize Izrael, země, kterou nikdo nechápe. A podle ní UNRWA řešení problému nijak nepomáhá, spíše jej konzervuje.

Dočasnost na celé století

Úřad pro palestinské uprchlíky měl být dočasný – podobně jako měl v 50. letech omezené, tříleté trvání speciální úřad OSN pro uprchlíky z válčící Koreje.

Dnes tato dočasnost UNRWA trvá už tři čtvrtě století. Úřad je ohromná organizace, která na svůj provoz i na pomoc, již poskytuje, spotřebovala vysoké desítky miliard dolarů.

Zde je kompletní přehled všech dárců v roce 2021 s celkovou sumou 1,113 miliardy dolarů. V první dvacítce největších přispěvatelů za rok 2022 jsou mimochodem jen tři arabské země: Saúdská Arábie na osmém místě, Kuvajt a Katar na 19. respektive na 20. místě. Nejvíce dávají USA, Německo a EU jako celek.

Na provozu UNRWA se svým dílem podílí i Česká republika. Za rok 2022 ČR sice jako dárce uvedena není, v předchozím roce ale poslala 112 685 dolarů (44. místo ze 63 dárcovských zemí). V roce 2020 Česko poslalo 231 547 dolarů, v předchozích dvou letech vždy 130 747 dolarů.

Nejsou to žádné ohromující sumy, Česko navíc podporuje konkrétní projekty jako je „Cash for Work“ – zapojování sociálně slabých uprchlíků do činností generujících základní příjem pro rodiny. „Díky české humanitární pomoci bude zaměstnáno několik stovek osob po dobu tří měsíců,“ popsalo v roce 2019 české ministerstvo zahraničí.

Letos v srpnu se prostřednictvím UNRWA a díky 122 685 dolarům od české vlády otevřelo v Sýrii komunitní centrum pro palestinské uprchlíky.

Další peníze UNRWA získává od „privátních partnerů“ a filantropů, obvykle z arabského světa. „Pokud jde o soukromé partnery, úzce spolupracujeme s celou řadou subjektů – od fondů, nadací a nadnárodních korporací až po soukromé osoby – s cílem poskytovat co nejlepší služby palestinským uprchlíkům,“ popisuje sama agentura.

V roce 2018 stopl americký prezident Donald Trump příspěvky UNRWA, což byl pro agenturu ohromný problém – příspěvek USA tradičně činil zhruba třetinu jejího rozpočtu. Po nástupu Bidenovy administrativy se ale příspěvky vrátily, například vloni Bílý dům přispěl UNRWA 201 miliony dolarů.

Úlevy pro vládu Hamásu

UNRWA se soustřeďuje především na oblasti vzdělávání, zdravotnictví nebo sociálních záchranných sítí. Tedy dělá v podstatě to, o co by se měla starat funkční vláda.

„Hamás je ve skutečnosti vláda Gazy, není to jen teroristická organizace. Tedy – je to teroristická organizace de facto jsoucí vládou Gazy. Tak jim přece nemůžeme de facto financovat chod státu, aby se oni o něj starat nemuseli a stačilo jim jenom se starat o chod teroristického soukolí. Aby svou vlastní píli a fundraising mohli investovat jen do toho teroru a my jim zainvestovávali vše ostatní. Oni mají být zodpovědní za své vládnutí,“ řekl v podcastu Insider vládní poradce pro národní bezpečnost a někdejší český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar.

Je podle něj značný rozdíl mezi humanitární pomocí a dlouhodobou rozvojovou systematickou pomocí. „Když je někde válka, tak se humanitární pomoc nemá zastavovat, respektive má pokračovat. Ale musí to být humanitární pomoc reagující na současné oběti a současnou situaci, ne ta chronická humanitární pomoc, která se posílá po desetiletí. Ta nakonec nepomáhá.“

Již citovaná Noa Tishby tvrdí, že UNRWA je spíše součást celkového problému než řešení: „Místo, aby lidem pomáhala pohnout se kupředu, UNRWA udržuje palestinský národ ve věčné smyčce vysídlení. Místo aby využila své miliardové prostředky a pomohla uprchlíkům při vytváření stabilního, nezávislého a plnohodnotného života, pomáhá jim problém udržovat.“

Faktem je, že na pomoc UNRWA vznikl mezi Palestinci za desítky let návyk, bere se jako danost. Pokud je však pomoc UNRWA někdy opravdu silně potřeba, je to nyní.

An unprecedented catastrophe is unfolding before our eyes.

📍#Gaza is being strangled and the world seems to have lost its humanity.

Every hour we receive more and more desperate calls for help from people across the Gaza Strip.

– @UNLazzarini ⬇️https://t.co/YaR94tFp8q pic.twitter.com/sZla2VLBWX

— UNRWA (@UNRWA) October 18, 2023

Aktuálně eviduje UNRWA 5,7 milionu registrovaných uprchlíků, provozuje 709 škol, 140 zařízení lékařské péče, 58 oficiálních uprchlických táborů a deset neoficiálních.

Na plný úvazek zaměstnává zhruba 30 tisíc lidí, přímo či nepřímo má od UNRWA nějaký druh příjmu asi 150 tisíc lidí. Podle dat samotné agentury představují jen tyto personální náklady 703 milionů dolarů, odhady nákladů na poskytovaný servis (vliv současné krize započítaný není) vyčíslila na rok 2023 sama UNRWA na 838 milionů dolarů.

ZDROJ: zpráva UNRWA

Výuka k antisemitismu s razítkem OSN

Příkladem problémů je vzdělávací systém. Ten v mladých Palestincích – i za peníze západních demokracií – utvrzuje antisemitismus a nenávist k Izraeli.

Na to, jak vzdělávání malých Palestinců pod patronací OSN vypadá, upozornila v roce 2019 a později i v následujících letech studie nevládní organizace Impact.

Učebnice UNRWA prý učí žáky počítat například tak, že sčítají sebevražedné atentátníky, teroristický útok na olympiádě v Mnichově 1972 vykládá jako „úder proti sionistickým zájmům v zahraničí“.

„Existence Izraele je na mapách regionu zcela popřena. Z více než dvou set
map v rámci učebních osnov Palestinské autonomie není ani na jedné z nich uveden název Izrael,“ konstatuje například studie.

A třeba druhý Newtonův zákon je ilustrován obrázkem maskovaného palestinského chlapce, který míří prakem na blížící se vojáky. Studenti jsou tázáni, jaké síly působí na předmět po jeho vystřelení z praku.

ZDROJ: se svolením Impact

I na internetu jsou k vidění antisemitské výroky palestinských dětí navštěvujících školy UNRWA.

„Right now, I am prepared to be a suicide bomber.“

„With Allah’s help, I will fight for ISIS, the Islamic State.“

„I am ready to stab a Jew and drive a car over them.“

„We have to constantly stab them, drive over them, and shoot them.“

„Stabbing and running over Jews brings… pic.twitter.com/TSqNMK2L31

— Kyle Becker (@kylenabecker) October 12, 2023

I to je samozřejmě součástí informační války, protože podobné ankety se dají najít i ze škol v Izraeli o Arabech.

🇵🇸🇮🇱 Video from a school in Israel:

“Al-Aqsa mosque will collapse, explode, disappear.”

“I feel I want to kill them [an Arabic kid].”

“There will be Arabs, but they will be slaves.”

“There will be a massive war and all the Arabs will die.”

What are they teaching these kids!? pic.twitter.com/9ZUuw243am

— Censored Men (@CensoredMen) October 13, 2023

Ty ale alespoň nejsou pod hlavičkou OSN.