Jaké změny provedla vládní koalice po svém nástupu k moci? Jak se blížící služební zákon projevil na snaze ministrů natrvalo zakotvit své nominanty ve formálně nezávislé státní službě? Jedním slovem – hodně.

Mezi ministerstvy to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zjišťoval server České souvislosti. Ukazuje se, že vláda Bohuslava Sobotky v prvním roce vyměnila prakticky všechny náměstky a provedla změny u skoro 60% pozic ředitelů odborů a sekcí. Výsledky se ale dramaticky liší u jednotlivých ministrů.

Zásadní personální obměna vedení české státní správy v sobě sloučila jak tradiční povolební „čistky“, tak i přípravu nového služebního zákona. To ovlivnilo rozsah změn na místech náměstků i níže postavených ředitelů odborů a sekcí u jednotlivých ministerstev. Přesnou metodiku průzkumu i kompletní údaje naleznete zde.

Rekordmani mezi ministry

Nejčinorodějším v personálních změnách byl ministr financí Andrej Babiš. V prvním roce vlády dokázal vyměnit až na jednoho všechny své náměstky a rovněž provést
změny v rozsahu 85,4% na úrovni odborů a sekcí. To v praxi znamená, že drtivá většina vyššího i středního management nejdůležitějšího vládního resortu byla vyměněna.

A i když ministr Babiš původně kritizoval služební zákon a existenci politických náměstků, ještě před datem účinnosti této normy slibuje na MF další restrukturalizace a nové posty včetně dvou politických náměstků. Souvislost s poklesem výběru daní a dalšími problematickými aspekty fungování resortu se proto může nabízet.

Druhým personálně nejdramatičtějším úřadem bylo ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž ve správě hnutí ANO. Dvě jeho ministryně zvládly za rok provést změny u téměř 87% odborů a sekcí. Absolutního rekordu pak MMR dosáhlo ve změnách náměstků, kdy za poslední rok se na čtyřech místech vystřídalo 8 osob, což odpovídá změně 200%.

Tento rekord nedokáže vyvážit ani fakt, že V. Jourová byla v průběhu roku 2014 úspěšně nominována do Evropské komise. Změny ale pokračují i po ukončení průzkumu, ministryně Šlechtová se v březnu ostře rozloučila s náměstkem Votrubou a provedla další personální reformy.

Na třetím pomyslném místě je ministerstvo zemědělství a Marián Jurečka. I změny u více než 76% ředitelů odborů a sekcí jsou zcela zásadní pro fungování úřadu; je přitom zajímavé, že se tento údaj na rozdíl od situace na MF a MMR nestal předmětem větší veřejné debaty. Ne nadarmo se tento politik stal podle Hospodářských novin nejlépe komunikujícím politikem roku 2014.

Změny podle koaličních stran

Pokud se na změny podíváme podle jednotlivých politických stran, nejzásadnější personální kroky učinili ministři za KDU-ČSL, téměř 71% změn v úřední sféře. Je velkou otázkou, zda skutečně šlo o nutné změny pro české zemědělství a kulturu, či pouze o očekávatelný důsledek návratu lidovců do vládních lavic.

Na místech náměstků ale naopak byli lidovečtí ministři ze všech stran naopak nejumírněnější. Do toho výsledku navíc není zahrnut útvar vicepremiéra Bělobrádka při Úřadu vlády, kde je jeho vedení z větší části zcela nové.

Na druhém místě je ANO, které změnilo zhruba 64% ředitelů na úřednických postech. Je to údaj velmi vysoký, i když o něco menší, než ukazují nejviditelnější resorty vedené hnutím ANO.

Kromě svého předsedy, ministryň místního rozvoje a i dvou ministrů na resortu spravedlnosti, kteří do vedení svých úřadů zasáhli nejrazantněji, totiž má tato strana na jiných ministerstvech daleko opatrnější představitele.

Změny na resortu životního prostředí jsou na úrovni 36%, u dopravy – navzdory vynucenému odchodu A. Prachaře a nástupu D. Ťoka – bylo obměněno „pouze“ 39% středního managementu úřadu. Otázka náměstků byla pro ANO naopak zjevně bolestivá: na 29 místech se za pouhý rok vyměnilo 35 osob, což svědčí o personálních potížích Babišova hnutí.

Třetím vzadu zůstává hlavní vládní strana – ČSSD. Na resortu zahraničních věcí sice došlo k obměně více než 70% odborů a sekcí, avšak vzhledem k rotaci diplomatů je reálný rozsah politicky vynucených změn o něco menší. MZV je v této věci svébytnou kapitolou a České souvislosti se personáliím české diplomacie bude věnovat i v dalších textech.

Ministerstvo vnitra Milana Chovance změnilo skoro 57% ředitelů, další úřady mají výsledky o něco nižší. To sice vrhá na ČSSD dobré světlo, nicméně statistika nezapočítává příchod řadových zaměstnanců na jednotlivé úřady. Jiné statistiky (publikované např. v HN) poukazují na to, že v této oblasti jsou sociální demokraté velmi aktivní a rozhodně nezaostávají.

Služební zákon a nezávislí úředníci

Je běžné, že ministr při změně vlády obmění většinu svých náměstků a několik dalších pozic, které potřebuje pro každodenní řízení resortu. Úroveň odborných sekcí a ředitelů odborů je však mnohdy již natolik specifická, že časté změny chod státní správy paralyzují. To však některým ministrům v jejich personálních rošádách nebrání. Z průzkumu je rovněž patrné, že několik resortů tuto vlnu „čistek“ za první rok vlády zažilo opakovaně.

Příchod služebního zákona tuto situaci vyostřil – kdo ve své funkci na ministerstvu bude k 1. 7. 2015, má reálnou šanci na získání služebního poměru, „definitivy“ a velmi obtížné odvolatelnosti. Je faktem, že urychlené přijetí tohoto zákona vynutily spíše vnější okolnosti: tlak Evropské komise a požadavky prezidenta Zemana při jmenování Andreje Babiše ministrem bez lustračního osvědčení.

Vládní koalice však této příležitosti bezezbytku využila a fakticky proměnila státní správu podle svých přání. Měla-li být zákonem odpolitizována a učiněna nezávislou, lze to označit za úkol splněný napůl: každá další vláda zdědí úřednictvo většinově politicky nominované, ale do budoucna na jakémkoliv výsledku voleb zcela nezávislé. Je velkou otázkou, zda je to dobře.

(Autor je zakladatel serveru České souvislosti)