I když se centrální bankéři do politických témat obvykle pouštějí neradi, podle viceguvernéra ČNB Marka Mory jsou situace, kdy „stabilita ve veřejných financích může do budoucna ohrozit i měnovou politiku“, což už je ryzí doména ČNB. Takový případ tu vidí teď. „Na makroúrovni máme povinnost poukazovat na jistá rizika, dostáváme-li se, jako je to nyní, do mezních situací,“ říká Mora.

Členem bankovní rady České národní banky je Mora od 13. února 2017. Od 1. prosince 2018 byl pak jmenován viceguvernérem. V rozhovoru pro druhý díl ekonomického podcastu MakroMixér (který připravuje ekonom Patria Finance Jan Bureš a šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan, pozn. red.) řekl, že Česká republika sice má zdroje na to, aby si mohla dovolit – jak říká – vládní intervence, i proto, že poměr dluhu k HDP se nijak nevymyká a patříme dosud k nejméně zadluženým zemím v EU, problém je ale „v zacílení a efektivitě“ výdajů v rámci schváleného deficitu.

„Každý dělá chyby, v takové situaci, v níž jsme teď, se to dá pochopit, ale to, jak jsme se rozjeli a z deficitu 30 – 40 miliard jsme o řád výše… Z 320 miliard uděláme 500, to už jsou velké řády a ty miliardy lítají. To se nám tak nelíbí, protože to může mít dopad na finanční stabilitu,“ konstatuje Mora.

Problém podle něj je, že vláda snížením daní fyzických osob „udělala strukturální zásek do deficitu“. „Prostě jsme si jej zvýšili natrvalo o 80 – 100 miliard. Takový trvalý zásah myslím žádná srovnatelná ekonomika neudělala. A to může být skutečně problém pro budoucí vývoj veřejných financí. Navíc to nemá po našem soudu ani ten požadovaný účinek,“ říká Mora.

Na drogu z Bruselu si nezvykejme

Argument, že vysoký deficit mohou snadno vyvážit mimořádné příjmy z evropských peněz, odmítá. „EU jsme my, členské státy, ty peníze nepřilétnou odněkud z Marsu. Pokud my, jako ČR dostaneme více, než odvedeme, dostáváme je od někoho jiného. Konkrétně od Němců, od Dánů, od Holanďanů… Je otázka, jak dlouho budou tyhle národy ochotné nám ty peníze posílat, ale nakonec je všichni společně budeme muset vrátit a zaplatit,“ upozorňuje Mora.

„Byl bych velmi obezřetný v tom, abychom si zvykali na drogu v podobě přívalu bruselských peněz. To můžeme udělat jednorázově a pak je musíme velmi dobře použít, což se nám bohužel v minulosti moc dobře nedařilo,“ dodává.

I on prý pozoruje, jak je Česká republika ve srovnání s regionálními konkurenty, například z Polska a Maďarska, dlouhodobě neúspěšná ve využití evropských fondů. „Pořád je to ten samý příběh. Vůbec nemáme problém s financováním, problém máme dlouhodobě v tom, že neumíme vytvořit dobré projekty. Myslím si, že kvalita vládnutí ve veřejném sektoru je mizerná, neumíme to, pořád se to učíme.“

Svou roli podle něj hraje rozhádanost a rozdrobenost regionů, kdy je hlavní snahou to, aby „všichni měli zhruba stejně“. „Pak tam nemáme ten velký makroekonomický účinek, jehož se daří dosahovat třeba Polákům. Když přijedete do Polska, tak prostě vidíte, kam ty peníze jdou. U nás ne. My jsme peníze dali na nějaké hotely, cyklostezky… Jenže to jsou takové malé drobné, které se rozházely, ale velký makroekonomický účinek u nás není.“

Mohou za to, jak říká, i tlaky zájmových skupin. „Tlaků zájmových skupin, které se na tom chtějí podílet, je tolik, že nikdo nemá sílu, ani dnešní pan premiér, bouchnout do stolu a říct, že to bude jinak a že se to nalije do několika velkých projektů. To je dlouhodobý fenomén nesouvisející s touto vládou, táhne se to možná desítky let,“ říká Mora, který má s bruselskou politikou osobní dlouholeté zkušenosti.

Neudělat z toho bramboračku

V minulosti Marek Mora působil na generálním ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti Evropské komise, později v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie – nejprve jako ředitel kanceláře generálního tajemníka Rady a od února 2016 jako ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku.

V roce 2009 se podílel i na historicky prvním českém předsednictví Evropské unii. Pokud jde o to nadcházející, jež má Česko převzít příští rok v červnu, obavy prý nemá – navzdory informacím o tom, jak přípravy pokulhávají a jak málo peněz vláda (i ve srovnání s rokem 2009) na celou akci vyčlenila.

„Nemám strach, jak to dopadne, myslím, že to dopadne dobře. Potřebujete mít ministry, kteří jsou kvalifikovaní, aspoň trochu se o to zajímají a kteří jsou schopni si dát na správná místa správné úředníky. Pak v podstatě to předsednictví můžete z 95 % odehrát v Bruselu,“ říká.

„Jestli si k tomu přidáte nějaký český národní folklór, to jistě můžete, ale to je pak na hraně toho, zda je to produktivní nebo kontraproduktivní. Myslím, že ti lidé, kteří to dělají na té administrativně-technické úrovni, schopní jsou a že to zvládneme úplně v pohodě – pokud si z toho my sami neuděláme nějakou bramboračku,“ doplňuje.

Pokud jde o současnou, de facto již rok trvající koronavirovou krizi, viceguvernér Mora přiznává, že očekával, že dopady na českou ekonomiku budou mnohem dramatičtější a že se rychleji odrazí na tuzemském trhu práce a nezaměstnanosti, budou mít i vliv na vývoj mezd a tak i inflaci.

„Nestalo se tak. Jsme pracovně intenzivní ekonomika, máme vysokou zaměstnanost a na nabídce práce se víc než v jiných okolních zemích podílejí cizinci. To tvoří takový polštář. Zahraniční pracovníci se vrátili domů, nám i proto nezaměstnanost tolik nestoupla. Svou roli samozřejmě sehrály i vládní programy jako je Antivirus,“ vysvětluje Mora.

Podstatné pro ekonomiku je i to, že průmysl se na rozdíl od jarního lockdownu v následujících vlnách koronavirové pandemie neuzavřel a podniky stále fungují.

„Podíl velmi postižených sektorů jako jsou hotely, restaurace, kavárny a podobné služby na HDP je poměrně malý. Tam, kde je podíl velký, to běží. Riziko, doufám, že dočasné, vidím v tom, co se děje na česko-německé hranici. To může mít vliv na fungování našeho zpracovatelského průmyslu, tím bychom mohli velmi trpět. Trpěli by tím ale i Němci, tak čekám tlaky z německých průmyslových svazů na vládu, aby se zprůchodnily hranice pro kamiony,“ říká Mora prizmatem ekonoma. V souvislosti s aplikací vakcín proti covidu bude podle něj přicházet postupné celosvětové oživení ekonomik.

Nemovitosti jsou v Česku předražené

Pokud jde inflaci, kterou se ČNB svou politikou snaží dlouhodobě držet na hranici dvou procent, té se lidé v Česku rozhodně bát nemusí, ujišťuje Mora.

„Skoro bych řekl, že jsou na světě centrální banky, které by si konečně už nějakou tu inflaci přály. Lidé se inflace bát nemusí, i když si občas čtu o tom, že se „roztáčejí kola inflace“. Ale kdo čte dál, dozví se, že místo 1,8 % to bude 2,2 %. To nejsou žádná kola inflace. Kdyby začala nastupovat razantněji, tak ji určitě zvládneme,“ říká.

Při svých analýzách a výpočtech vedle spotřebního koše stanoveného statistickým úřadem zohledňuje Česká centrální banka i vývoj na trhu nemovitostí.

„Bereme to jako pomůcku v našem rozhodování. Neříkám, že ovlivňujeme ceny nemovitostí, ale úroková sazba na to má také vliv. Když si lidé jdou pro hypotéční úvěry, jsou tam i ukazatele typu, kolik procent vašeho příjmu můžete utratit v rámci hypotéky, kolikanásobek vašeho ročního příjmu to je, na jakou hodnotu si můžete vzít hypotéku, kolik si musíte zaplatit ze svého,“ vysvětluje Mora vliv ČNB.

Lidé v Česku nemovitosti kupují ve velkém, zajímavá nabídka se na trhu dlouho neohřeje.

„Vloni na jaře jsme třeba zvedli podíl, který si můžou lidi vzít na hypotéku, z 80 na 90 % a říkali jsme si, že to teď bude více na komerčních bankách, protože všichni budou obezřetnější. Ale ne všechny banky jsou při poskytování úvěrů zcela obezřetné, některé mají velmi agresivní politiku. U občanů je otázka, jestli jsou obezřetní, my si myslíme, že moc ne,“ podotýká Mora.

„Oni si ale myslí, že nejlepší způsob zajištění v takovéto krizi je koupit si nemovitost. To, že my si myslíme, že nemovitosti jsou o nějakých 17 – 25 % nadhodnoceny, je jiná věc. Lidé si myslí, že koupit si nemovitost je teď dobré a dělají to, i když to je pro nás trochu překvapivé,“ dodává.

S ohledem na vývoj inflace i kurzu koruny nelze vyloučit, že čeští centrální bankéři budou výhledově v Evropě první, kdo v současné situaci rozhodnou o zvýšení úrokových sazeb.

„To není žádná soutěž krásy. My budeme dělat to, co si myslíme, že je správné a co nás přivede k cíli, kterým je pro nás dvouprocentní inflace. Pravděpodobně budeme mezi prvními, ale ne z nějakého plezíru. Máme nějaký mandát, budeme ho plnit a budeme v tom velice obezřetní,“ konstatuje Mora.

Text vychází z obsahu nového ekonomického podcastu MakroMixér, který připravuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan. Podcast najdete ve všech běžných podcastových aplikacích: Spotify, Apple Podcasts, SoundCloud a Google Podcast.