Česká ministerstva mají při přípravě a kvalitě zadávání veřejných zakázek co dohánět. Úředníkům jde hlavně o to nedostat se do problémů. Nejhůře je na tom ministerstvo obrany. Ukazuje to čerstvá analýza Centra aplikované ekonomie.

Ta sestavila takzvaný zIndex, pořadí jednotlivých ministerstev podle 11 různých kritérií spojených s veřejnými zakázkami (výsledky v tabulce níže).

Zahrnuje například to, kolik zakázek se otevřeně soutěží a kolik jich úřady naopak zadají přímo, kolik zájemců se obvykle do tendru hlásí, jak kvalitně jsou veřejné zakázky připravené a zda je či není hlavním kritériem cena.

„U nás se na cenu soutěží 95 % zakázek. Pro zadavatele je důležitější právní jistota, než aby koupili něco s dobrým poměrem cena – výkon,“ podotýká Jiří Skuhrovec.

Dva roky do příští kontroly

Kupříkladu ministr obrany Martin Stropnický má tak nyní dva roky na to, aby ukázal, že dokáže poměry na svém ministerstvu změnit k lepšímu.

Právě obrana je totiž podle analýzy v oblasti zadávání veřejných zakázek nejhorší ze všech ministerstev. Nelichotivé druhé místo od konce pak patří ministerstvu financí vedenému v současné době Andrejem Babišem. Nejlépe je na tom naopak Úřad vlády a ministerstvo pro místní rozvoj.

„Není možné jednoduše říct, že průměr 55 % je špatný, ale že 65 % už ujde. Číslo zIndexu je popis současného stavu a zároveň vzkaz politikům, aby to změnili. Nyní ještě neříkáme, že za stav může konkrétní politik, ale zIndex budeme dělat znovu za dva roky a to už ta politická odpovědnost už bude jasná,“ říká autor výzkumu, ekonom Centra aplikované ekonomie Jiří Skuhrovec.

Žebříček podle něj ukazuje, kde jsou na úřadech a ministerstvech největší chyby, rizika korupce, nehospodárnost, či třeba neochota vysvětlovat, proč je většina zakázek zadávaná přímo, bez soutěže.

Například kritérium „konzistentní jednání“ hodnotí to, jak často úřady vypsanou zakázku zase zruší, jak často změní zadání a tendr dále upravují.

„Zakázka se vypíše třeba v lednu, pak se každý měsíc mění a v říjnu už se soutěží na něco úplně jiného. Je to často takový pokus – omyl, průzkum bojem, který se v Česku praktikuje a ukazuje se, že na přípravu se kašle. Je to příšerné vůči uchazečům, dodavatelům,“ říká Skuhrovec.

Ministerstva také minimálně využívají elektronické aukce. „Ty jsou přitom archetypem dobré praxe. Prokazatelně se tím ušetří 20 – 30 % nákladů, přesto je někteří zadavatelé vůbec nepoužívají,“ diví se Skuhrovec.

Jasná politická odpovědnost

Při přípravě zIndexu vychází Centrum aplikované ekonomie z otevřených zdrojů.  „Vycházíme z věstníku veřejných zakázek, které ručně třídíme, zpracováváme a dočišťujeme. Takto přesná data o veřejných zakázkách dosud k dispozici nebyly,“ upozorňuje Skuhrovec s tím, že zkoumali zakázky za poslední tři roky v celkové výši 156 miliard korun.

Z výsledků plyne mimo jiné i to, že největší sumy se za poslední tři roky při veřejných zakázkách protočily na ministerstvu obrany – bezmála za 85 miliard a na ministerstvu vnitra – 19,3 miliardy.

Se 188 milióny je nejskromnější Úřad vlády a s 761 milióny ministerstvo školství. „To jsou ale jen vysoutěžené zakázky. Je tu ještě mnohem větší suma takzvaných soutěžitelných výdajů na nákup zboží a služeb, jejichž významná část by soutěžit šla, ale stát to nedělá,“ říká Jiří Skuhrovec.

Již letos na podzim bude Centrum aplikované ekonomie zpracovávat zIndex pro veřejné zakázky v krajích. „To už bude podruhé, takže budeme moct sledovat, jak se situace změnila a tam už bude politická odpovědnost jasná,“ říká Jiří Skuhrovec.

Zdroj: Centrum aplikované ekonomie, zIndex je průměrem celkem jedenácti položek, čím vyšší procento, tím lepší výsledek a naopak