Znepokojivé zprávy o tom, že antisemitismus sílí, přicházejí ze západní Evropy už řadu let. Výrazným zlomem k horšímu byl loňský útok teroristů Hamásu na Izrael a následná vojenská odveta. Celoevropské průzkumy od té doby ukazují dramatický nárůst projevů antisemitismu a podobná data má i česká Federace židovských obcí. Válka v Gaze se odrazila třeba i v zápisech v návštěvních knihách Památníku Terezín. Jak říká jeho vedení, naštěstí zatím jen sporadicky.

„Ony zápisy zmiňují ‚zločiny‘ státu Izrael, které, dle slov pisatelů, páchá v rámci své bezpečnostní akce v pásmu Gazy. S těmito příspěvky se ojediněle setkáváme i na našich sociálních sítích,“ shrnuje vedoucí oddělení vnějších vztahů a marketingu Památníku Terezín Stanislav Lada.

Čtvrtina dotázaných v Česku se domnívá, že izraelsko-palestinský konflikt má dopad na jejich pocit bezpečí. Průměr ve všech zemích zapojených do průzkumu je však v této otázce 62 procent.

Zdůrazňuje však, že jde o ojedinělé incidenty: „Spočítal bych je od začátku nové vlny izraelsko-palestinského konfliktu na prstech jedné ruky, zmiňují, že se stát Izrael chová stejně jako nacisté, a ptají se, proč o nich také nepíšeme.“

Ojedinělé incidenty z Terezína se odrazily i v mnohem dramatičtěji vyznívající statistice Federace židovských obcí. Ta v srpnu zveřejnila svou Výroční zprávu o projevech antisemitismu za loňský rok.

7. říjen změnil statistiku

Kromě potvrzení meziročního trendu růstu antisemitských incidentů z minulých let (ve srovnání s rokem 2022 loni jejich počet vzrostl o 90 procent na celkových 4328) zpráva ukázala i zjevný zlom směrem vzhůru právě v říjnu 2023, kdy byl Izrael napaden teroristy hnutí Hamás a začal svou odvetnou vojenskou operaci v pásmu Gazy.

V období loňského října až prosince činil průměrný měsíční nárůst antisemitských incidentů 254,32 procenta, uvádí Federace židovských obcí. Upozorňuje také, že její přehled protižidovských projevů nemusí a pravděpodobně ani není úplný.

Navzdory zdokumentovanému nárůstu projevů antisemitismu konstatuje Federace židovských obcí ve své zmíněné nejnovější zprávě, že „z hlediska fyzické bezpečnosti zůstala v roce 2023 Česká republika pro židovskou komunitu bezpečnou zemí“.

Krátce předtím, než v létě vyšla nová tuzemská data k antisemitismu, byl publikován i celoevropský průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zahrnující třináct zemí se zhruba 96 procenty židovské populace v EU. Průzkum zahrnoval i Českou republiku a vedl k podobným závěrům.

Průzkum byl proveden před útoky Hamásu ze 7. října 2023 a izraelskou vojenskou reakcí v Gaze. Výsledná zpráva ale obsahuje i čerstvější informace o antisemitismu od 12 židovských organizací, z nichž některé vykázaly nárůst incidentů o více než 400 procent. Některá konkrétní data vztahující se k Česku stojí za to zdůraznit.

95 procent zažilo antisemitismus

Diskriminováno se kvůli židovství cítí v České republice podle průzkumu šest procent dotázaných. To je vůbec nejnižší hodnota ze všech zemí zapojených do průzkumu, kde průměr v otázce diskriminace dosahoval dvaceti procent.

38 procent dotázaných si myslí, že česká vláda bojuje proti antisemitismu efektivně. I to je dobrá vizitka pro Česko – průměrná hodnota průzkumu byla v otázce spokojenosti s vládními kroky jen 18 procent.

Čtvrtina dotázaných v Česku se domnívá, že izraelsko-palestinský konflikt má dopad na jejich pocit bezpečí. Průměr ve všech zemích zapojených do průzkumu je však v této otázce 62 procent.

27 procent dotázaných v Česku vidí antisemitismus jako velký problém pro svůj každodenní život. Průměr průzkumu je 84 procent.

43 procent českých respondentů se domnívá, že antisemitismus v Česku v posledních pěti letech posílil. Při započítání ostatních zemí tento pocit sdílí průměrně 80 procent dotázaných. 95 procent českých respondentů se podle svých slov setkalo s antisemitismem v běžném životě v období jednoho roku před průzkumem. Ve všech zemích dohromady odpovědělo na stejnou otázku kladně 96 procent dotázaných.

Celkem se do průzkumu zapojilo v Česku 471 lidí ze zhruba pětitisícové židovské komunity registrované v židovských obcích a spolcích.

Česko stále „bezpečnou zemí“

Navzdory zdokumentovanému nárůstu projevů antisemitismu konstatuje Federace židovských obcí ve své zmíněné nejnovější zprávě, že „z hlediska fyzické bezpečnosti zůstala v roce 2023 Česká republika pro židovskou komunitu bezpečnou zemí“.

„Dramatický nárůst projevů antisemitismu jsme naštěstí nezaznamenali. Jedná se o ojedinělé projevy, které nezpochybňují historická fakta holokaustu, ale pod vlivem současného mezinárodního dění kritizují politiku státu Izrael,“ shrnuje dopad aktuální fáze izraelsko-palestinského konfliktu na Památník Terezín Stanislav Lada.

Evropa jako celek je však na tom podstatně hůře: „S politováním konstatujeme, že antisemitských incidentů a zločinů z nenávisti vůči Židům a židovským institucím dramaticky přibylo,“ komentuje situaci po 7. říjnu 2023 deklarace Rady EU proti antisemitismu, kterou tento týden v Lucemburku přijali ministři členských zemí včetně Česka.

„Myslím si, že by bylo ku prospěchu věci, aby byla tato problematika pravidelně diskutována na úrovni Rady EU,“ řekl po jednání český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.