Válka s médii podle vzoru Orbán. Maďarsko rozšiřuje vliv na Balkáně, v hledáčku má novináře
Když se řekne „svobodná média v ohrožení“, je to ve střední Evropě už řadu let narážka především na Maďarsko a Polsko. Poněkud nezaslouženě však i kvůli pandemii koronaviru zůstává stranou pozornosti Slovinsko, kde současná vláda vede s novináři – jak sama říká – válku. Ve slovinských médiích navíc posiluje svůj majetkový vliv maďarský autoritářský premiér Viktor Orbán.
Jestli něco reportérovi nepřidá na pocitu bezpečí v jeho vlastní zemi, tak pohled na vládní Twitter, kde o něm kabinet tvrdí, že je „uprchlý psychiatrický pacient“. Tohle si o sobě na jaře přečetl slovinský investigativní novinář Blaž Zgaga poté, co vládu žádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o podrobnosti k boji proti koronaviru.
Zgaga následně čelil vlně výhrůžek, včetně těch nejvážnějších, a na jeho obranu vystoupily mezinárodní novinářské organizace. Reportéři bez hranic kvůli němu poslali i dopis místopředsedkyni Evropské komise Věře Jourové.
K očerňující kampani se připojila i některá média vlastněná stranou SDS slovinského premiéra Janeze Janši, mimochodem politického spojence Viktora Orbána. Janša se do úřadu letos na jaře vrátil za poslední dvě dekády už potřetí a vůči médiím nastavil víc než konfrontační kurz – koneckonců vláda svůj vztah s médii přímo označila za „válku“.
Lepší než Česko. Zatím
Kromě nezávislých novinářů v soukromých médiích nejsou vládní kritiky ušetřená ani média veřejnoprávní. V létě Janšova vláda představila návrh zákonných novel, které by vládě umožnily vyšší míru kontroly nad rozpočtem televize a rozhlasu (RTVSLO) a nad vedením slovinské tiskové agentury STA.
Mezinárodní tiskový institut (IPI) ve své nedávné zprávě citoval generálního ředitele RTVSLO, podle kterého by změna zákonů znamenala výpadek v rozpočtu veřejnoprávních médií ve výši 13 milionů eur a zřejmě i masivní propouštění v řádech stovek zaměstnanců.
Právě novinářské organizace jako IPI se o Slovinsko začínají intenzivně zajímat. Další z nich, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií, které v minulosti ostře kritizovalo i mediální situaci v Česku (zejména kvůli koncentraci vlastnictví médií v rukou firem Andreje Babiše), brzy do Slovinska vyšle monitorovací misi.
Výše popsaný vývoj se zatím příliš neodrazil na žebříčku svobody médií sestavovaném Reportéry bez hranic – Slovinsko je na 32. místě například ve srovnání se 40. Českem. Stupňující se agresivita vůči médiím ze strany vlády však začíná připomínat vývoj v Maďarsku, a to nikoli náhodou.
Orbánův muž na nákupech
Některá slovinská média totiž patří maďarským podnikatelům úzce propojeným s vládou Viktora Orbána. Právě na okruhu spřízněných podnikatelů, kteří těží z vládních a také unijních dotací, Orbán v Maďarsku vybudoval svůj vliv.
Spolu s posilováním vlastnického vlivu se tak z Maďarska do Slovinska přelévá i způsob, jak se stát chová k médiím. V Maďarsku Orbán během deseti let nepřetržité vlády mediální krajinu naprosto ovládl, trh zdeformoval systémem státní inzerce podporující jen „poslušná“ média, v regionech svobodná žurnalistika prakticky neexistuje a na celostátní úrovni zbyly jen poslední ostrůvky. Naposledy vzbudil mezinárodní pozornost hromadný odchod novinářů z webového portálu Index kvůli výměně šéfredaktora.
Zatím posledním posílením maďarského vlivu ve Slovinsku byl červencový prodej televize Planet TV maďarské společnosti TV2 Media podnikatele Jozsefa Vidy. Dlouhodobě pak mediální vliv ve Slovinsku posiluje další z podnikatelů spojených s Viktorem Orbánem, Peter Schatz. Ten kromě Slovinska investoval i do médií v Severní Makedonii, kde dříve vládl další ze spojenců Viktora Orbána, Nikola Gruevski. V Severní Makedonii do Schatzova portfolia spadala také provládní Alfa TV.
Schatzovy zahraniční akvizice popsal maďarský investigativní web Direkt36, když informoval o tom, že maďarského podnikatele vyšetřují severomakedonské úřady kvůli podezření z praní špinavých peněz právě v souvislosti s mediálními nákupy v zemi.
Schatz se stal v roce 2015 nejprve spoluvlastníkem maďarského provládního webu Ripost a o něco později založil jeho odnože ve Slovinsku a Severní Makedonii. Podnikatel blízký Orbánovi se v nedávné minulosti ve Slovinsku stal také vlastníkem vydavatelství současné vládní strany SDS premiéra Janšy, které vydává několik titulů.
Příliš váhavá Evropa
Jaká je situace médií ve Slovinsku, popsal na několika konkrétních příkladech i zmiňovaný letošní dopis Reportérů bez hranic k rukám místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
Připomněl, že premiér Janša několikrát obvinil veřejnoprávní média ze šíření lží o vládě, že jejich štáby zažily při natáčení fyzické i verbální výhrůžky a že vláda veřejnoprávní novináře označuje za „přeplácené“.
Mezinárodní tiskový institut sice označil obavy, že by se ze Slovinska mohla stát další „neliberální demokracie“ maďarského střihu v tuto chvíli za předčasné, přesto by však podle něj Evropa měla dění v nejsevernější zemi bývalé Jugoslávie pečlivě sledovat a případně včas zasáhnout.
Právě příklad zmíněného Maďarska totiž ukazuje, že váhavá reakce zahraničí může svobodu médií v zemi téměř úplně zničit – i uprostřed Evropské unie.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Média versus svatí spasitelé ze sociálních sítí. Demokracii chybí prostor pro debatu
Babiš kontra Řezníček. Hodinka nenávisti k České televizi jako výzva k lynči
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
O nesvobodě televize u nás vypovídá kdo a co dostává prostor ve vysílání. Jednak kolik prostoru k vyjádření dostává vládní opozice, politická satira, a v neposlední řadě také filmy. Filmy s morálním charakterem, jako například „Panu učiteli s láskou“ (Sidney Poittier), „Hádej kdo přijde na večeři“ (Katharine Hepburn), „Sám a sám“ (Maureen O’Hara ), „Sbohem pane profesore“ (Peter O’Toole ), no a samozřejmě boj o právo a demokracii John Wayne. A také další vynikající herci Anthony Quinn… Víte moralita se jaksi u nás nenosí, protože „za husáka“ byla zakázána. To také vypovídá o míře svobody naší televize.
1) Polsko, Madarsko, Slovinsko. A co Cesko? Tady uz nezavisla media s relevatnim dopadem taky neexistuji. Mafra – ANO/Babis propaganda. Zbytek tiskovin v ramci „paktu o neutoceni“ mlci. CT/CRo diky trollum v radach jsou radeji zticha – zajimava publicistika v nezajimavych vysilacich casech. Jak se pak k Babisovym volicum dostanou informace o selhani vlady (nedejboze dokonce kritika)? 2) Ad Jourova – zajimalo by me, co si kdo od teto pani slibuje? Vzdyt to je dalsi ukazkovy stret zajmu. Na dodrzovani zakonosti (mj. porusovani zakona Babisem) ma dohlizet Babisuv lokaj. Co tak asi vyresi? Kdy se (krome neustaleho poukazovani na Polsko a Madarsko) vyjadri kriticky k situaci v CR?
Ano, váhavá Evropa. Nevím o tom, že by někdo v Evropě otevřeně a bez mlžení řekl nebo napsal, že Viktor Orbán je pouze prodlouženou rukou Vladimira Putina.
Jste jediný, kdo to v Evropě řekl. Zkuste ještě nějakého starostu, třeba Vám dají na barák pamětní desku.
Vy jste Evropa, Oskare (hanáku z Hané)? To máte o sobě opravdu vysoké mínění. Řekl jsem to totiž čtenářům, jako jste vy Oskare.