Řada ukrajinských novinářů je dnes kvůli ruské invazi často v ohrožení života, přišli ale také o příjmy. Jejich redakce se ve válce nemohou spolehnout na peníze z inzerce nebo předplatného. Zpravodajství přímo z místa je přitom pro správné posouzení situace na Ukrajině klíčové. Právě proto se novináři z Evropy snaží ukrajinským kolegům všemožně pomáhat.

Organizace Transitions se sídlem v Praze spustila finanční sbírku, jejíž výtěžek by měl alespoň částečně pokrýt honoráře ukrajinských novinářů za jejich reportáže z války. Jak iniciátoři sbírky připomínají, válečnými zpravodaji se nechtěně a doslova ze dne na den stala na Ukrajině řada novinářů, kteří do té doby pokrývali běžná témata z každodenního života.

http://kck.st/3MJkZ6G

Z cílové částky 30 tisíc dolarů (asi 690 tisíc korun) se zatím vybrala asi šestina. Novinářů, kteří by z vysbíraných peněz měli čerpat podporu, je přitom řada. Takzvaný Východoevropský fond nezávislé žurnalistiky míří navíc i na nezávislé novináře v Bělorusku a Rusku, kteří se dostali do potíží kvůli tamním diktátorským režimům.

Vesty a helmy do Lvova

Pomoc má směřovat i k těm, kteří už své země opustili, nejen kvůli válce na Ukrajině, ale – tak jako v případě Bělorusů – i kvůli brutálním represím vůči opozici, které rozpoutal Alexandr Lukašenko.

Také Mezinárodní tiskový institut (IPI) ze svých zdrojů uvolnil finance na ochranné vybavení pro novináře pracující přímo uprostřed ukrajinského konfliktu. Snaží se ale pomáhat i reportérům, kteří ze země odejdou na Západ.

„S našimi partnery ve střední a východní Evropě připravujeme útočiště pro všechny novináře na útěku, kteří to budou potřebovat,“ shrnuje Catherine Edwardsová z centrály IPI ve Vídni. Někteří novináři z Ukrajiny by tak mohli najít zázemí v newsroomech redakcí v členských státech Evropské unie. Jak přesně by to mělo fungovat a kolik je kde teoreticky takových volných míst pro reportéry v nouzi, se zatím stále řeší.

Jiné novinářské organizace se snaží pomáhat přímo na místě – nejen finančně, ale třeba i dodávkami ochranných vest a dalšího vybavení.

„Posledních pár dní ukázalo, jak moc těžké je dnes v celé Evropě sehnat ochranné balistické desky (do neprůstřelných vest, pozn. red.). Dodací lhůta je nejméně dva až tři týdny, někdy i déle. Ale i nosné části vest a helmy samotné jsou většinou rozebrané,“ popisuje pro HlídacíPes.org Christian-Zsolt Varga z evropské novinářské sítě n-ost.

Ochranné vesty a helmy už začalo novinářům vydávat „Centrum pro svobodu tisku“, které před pár dny otevřela organizace Reportéři bez hranic (RSF) v západoukrajinském Lvově. „Kromě toho bude centrum poskytovat i zázemí novinářům, kteří potřebují finanční nebo psychologickou podporu,“ upřesňuje Zsolt-Varga.

Pomáhají i ČT a ČRo

Reportéři bez hranic po ruském vpádu na Ukrajinu podali stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu kvůli ničení ukrajinských vysílačů ruskou armádou. Podle RSF jde o válečné zločiny, protože civilní televizní a rozhlasové vysílače a podobná infrastruktura nemohou být podle mezinárodního práva považovány za vojenské cíle.

Další podpora novinářům na Ukrajině, především k veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi UA:PBC, míří od Evropské vysílací unie (EBU), která sdružuje evropské veřejnoprávní vysílatele. Řada evropských veřejnoprávních televizí a rádií v uplynulých dnech odvysílala charitativní programy či koncerty, jejichž výtěžek putoval právě na Ukrajinu.

„V zákulisí EBU také koordinuje technickou podporu pro UA:PBC,“ dodala Evropská vysílací unie na svém webu. Britská BBC v reakci na válku na Ukrajině a ruskou blokádu nezávislých médií oznámila, že obnoví krátkovlnné vysílání v Kyjevě a v části Ruska.

Některá evropská veřejnoprávní média také začala na svých platformách streamovat vysílání ukrajinského veřejnoprávního rádia. V Česku se k této iniciativě přidal Český rozhlas. Veřejnoprávní Česká televize pak začala vysílat hlavní zpravodajskou relaci Události i v ukrajinském překladu.