Všechna čtyři ocenění za slídilství vyhlášená v rámci jubilejního dvacátého ročníku Cen Velkého bratra zůstala v Česku. Získala je česká ministerstva, české obchody a skrze výrok člena představenstva Matěje Huška i jednička tuzemského internetu Seznam.

V tradiční kategorii Dlouhodobý slídil zaujalo devítičlennou porotu nejvíce Ministerstvo vnitra, které se snaží obejít regulaci využívání systémů na rozpoznávání tváří.

Ignoruje totiž pojistky ve dlouho schvalovaném evropském Nařízení o umělé inteligenci (AI Act). To až na výjimky zakazuje automatizované rozpoznávání tváří ve veřejném prostoru v reálném čase. Když už má být využito, mělo by se tak vždy dít až po povolení nezávislým soudem.

Ještě více sledování

Ministerstvo nicméně tuto základní pojistku v návrhu (sněmovní tisk č. 807) postavilo na hlavu, když pro vyhledávání určitých skupin osob nebude třeba konkrétní povolení soudu, ale postačí, že soud posvětí provoz systému jako takového. Takové povolování soudem lze přirovnat k situaci, kdy by soud povolil využití odposlechů bez ohledu na to, v jaké věci a ve vztahu k jakým osobám by měly být prováděny…

Je to další z případů, kdy Ministerstvo vnitra přichází s legislativou, která je v rozporu s evropským právem. Obdobně je tomu i v případě v posledním týdnu v českých médiích diskutovaného plošného sběru dat o tom, kdo si s kým volal a kdy se připojoval k internetu.

I zde je místo úplného zrušení tohoto plošného sledování, které rovněž odporuje evropskému právu, naopak navrhováno rozšíření využití i o to, kdo se díval na jaké webové stránky.

Porotu osvětové antisoutěže tvoří právníci, odborníci na informační technologie a novináři. Oproti loňskému roku byla porota rozšířena o odbornici na kybernetickou bezpečnost Zuzanu Pechovou a právničku specializující se na lidská práva a vedoucí analytického týmu Ústavního soudu Moniku Hanych.

HlídacíPes.org je mediálním partnerem Cen Velkého bratra.

Je to již po několikáté, kdy se rozpoznávání tváří objevuje v Cenách Velkého bratra. V loňském roce byla za biometrickou databázi „oceněna“ policie.

Před pár lety „uspěla“ se snahou otevřít zpravodajským službám cestu k nekontrolovanému využívání technologie na rozpoznávání obličeje i BIS. Ve stejném roce naopak získala pozitivní ocenění pražská koalice, která rozpoznávání obličejů v rámci městského kamerového systému odmítla.

S kýmpak jsi spal na pokoji?

Úředním slídilem za rok 2024 se stalo Ministerstvo pro místní rozvoj za systém eTurista. Jde o novou centralizovanou databázi ubytovaných, která slibuje být unikátním zdrojem informací o tom, kdo, kde, kdy a s kým byl ubytován.

Ministerstvo pro místní rozvoj mělo k ceně nakročeno už v loňském roce, porota se tehdy ale nakonec rozhodla cenu neudělit a vyčkat, jestli se návrh někam posune. Po roce sice došlo k dílčím úpravám textu zákona, hlavní výtky však stále trvají.

Předně představuje systém eTurista novou databázi, v níž budou centrálně shromažďovány osobní údaje, které nejsou jinde takto centrálně dostupné, což je samo o sobě riziko.

Tím, že registr vznikne, bude také na základě jiných zákonů přístupný například i bezpečnostním složkám. Ačkoli jde o systém, který bude zpracovávat obrovský objem citlivých dat, nedošlo před vstupem do legislativního procesu k povinnému zhodnocení dopadu na ochranu osobních údajů, přestože to vyžaduje zákon. Podle dostupných informací tato analýza nebyla zpracována dodnes.

Slevové nebo sledovací aplikace

V kategorii Firemní slídil nejmenovala porota konkrétního oceněného, cena byla udělena široce „obchodním řetězcům s potravinami za slevové aplikace“.

Do využívání těchto aplikací jsou tlačeni zákazníci v různé míře, vždy je však využívání aplikace spojeno s rozsáhlý sběrem osobních údajů a jejich následným sofistikovaným využitím. Tato data pak mohou být propojována s daty z dalších datasetů a využívána k cílení reklamy.

Sám ředitel sítě Albert ostatně před pár lety přirovnat slevové aplikace k Netflixu či Spotify. „Když si koupíte jednu věc, mohli byste mít zájem také o jinou, protože víme, že mezi nimi existuje spojitost,“ prohlásil tehdy pro E15.

Slevovými aplikacemi se po řadě stížností občanů hodlá v letošním roce zabývat i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Internet jako smutné místo

Za Výrok Velkého bratra za rok 2024 označila porota větu, kterou pronesl Matěj Hušek, člen představenstva Seznam.cz. Ten v květnu 2024 v podcastu První liga řekl, že: „Internet bez cílení a bez doporučování je vlastně strašně smutný místo.“

Chtěl tím tak podpořit pokračující praktiku, kdy Seznam.cz nabízí využívání služeb buď zdarma s cílenou reklamou, či za poplatek. O legálnosti praktiky „pay or ok“ se přitom aktuálně vedou spory, Úřad pro ochranu osobních údajů Seznamu v listopadu 2024 podobné sbírání souhlasů předběžně zakázal.

Jakkoliv Huškův výrok nevede nutně k dohledu a sledování, dobře vystihuje zásadní proměnu, kterou internet za posledních pár let prošel: kdy se z „emancipačního média“ stal nástroj k vytěžování dat a cílení reklamy. (Vyjádření Matěje Huška k Výroku Velkého bratra ZDE.)

V ostrém kontrastu vůči tomu, jak funguje Seznam, stojí naopak Wikipedia. Ta získala ve dvacátém ročníku pozitivní ocenění za ochranu soukromí.

Konkrétně si ho Wikimedia Foundation vysloužila za ochranu identity editorů Wikipedie. Nástroje, které Wikimedia používá k ochraně editorů, byly postupně vyvíjeny pro ochranu editorů v represivních diktátorských či autokratických režimech.

V poslední době se ale ochrana editorů Wikipedie stává stále aktuálnějším tématem i v demokratických zemích, kde je vytvářen tlak na editory ve snaze ovlivnit obsah konkrétních článků a hesel.

Jak ochránit editory

Zmínit lze třeba plán americké nadace Heritage Foundation, která se chce na některé editory zaměřit a identifikovat je. K tomu chce používat sadu pokročilých nástrojů jako je analýza textu, rozpoznávání tváří, vytěžování databází uniklých hesel či vytváření falešných účtů a vyvolávání interakcí za účelem odhalování identity editorů.

Evidentním cílem tohoto mocenského tlaku je přitom odradit některé editory od působení na Wikipedii a ovlivnit tak obsah Wikipedie jiným způsobem, než je diskuse a editace článků podle stanovených pravidel.

Rebecca MacKinnon, viceprezidentka pro globální advokacii v nadaci Wikimedia Foundation, uvedla, že je za ocenění vděčná: „Každý den se lidé na celém světě obracejí na Wikipedii, aby získali spolehlivé informace, které vytváří a moderuje globální komunita dobrovolníků. Díky tomuto otevřenému, komunitou řízenému modelu se tato platforma stala místem, kde se lidé mohou dozvědět cokoli on-line.“

Dodržování práva na bezpečnost editorů, kteří tento model umožňují, má podle ní zásadní význam pro budování spolehlivého znalostního ekosystému:

„Nadace Wikimedia se již mnoho let snaží identifikovat rizika a poskytovat editorům podporu, kterou potřebují k tomu, aby se mohli chránit. Jsme i nadále odhodláni chránit blaho přispěvatelů, kteří nadále přidávají, revidují a vylepšují informace na Wikipedii, aby byla spolehlivá a odrážela různé perspektivy.“