Bezmála třicet tisíc lidí, z toho téměř čtyři tisíce dětí do 14 let, žije na ubytovnách, v azylových centrech nebo v nevhodných bytech a domech například bez tekoucí vody, tepla či toalety. Dalších asi 200 tisíc lidí pak spadá do největší kategorie bytové nouze označované jako „nejisté bydlení“. A zhruba 12 tisíc lidí v Česku žije bez střechy nad hlavou, na ulici.

Obecná představa o bezdomovcích je jasná: jde o lidi žijící na ulici, přespávající kdesi pod mosty, v parcích či speciálních noclehárnách. Do kategorie bezdomovectví však patří i lidé žijící v ubytovnách, v zahradních chatkách, rozpadajících se domech či nevyhovujících bytech, případně bez nájemní smlouvy a s nejistotou, kde budou žít příští měsíc.

Jak dokládá nová a v mnohém jedinečná výzkumná zpráva o „osobách bez domova, v nevyhovujícím a nejistém bydlení“, nezřídka jde o lidi v seniorském věku, ale i o rodiny s dětmi.

Souhrnná data a informace o tom, jak se také v Česku žije a bydlí, nabízí nová unikátní studie vypracovaná výzkumnou společností SocioFactor pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podobný pokus sečíst část tuzemské populace žijící v širším slova smyslu bez domova proběhl už v roce 2019, zachytil ale jen jejich část a pominul například ty žijící v komerčních ubytovnách, v nevyhovujícím či jinak nejistém bydlení.

Nový výzkum už pokrývá mnohem širší kategorii, a přináší tak dosud neznámá a nedostupná data.

Když si nejde zatopit

Z výzkumu, který má redakce HlídacíPes.org v kompletní podobě k dispozici, například plyne, že v celém Česku je ve vlastnictvím obcí jen 73 ubytoven, které poskytují ubytování osobám v bytové nouzi. Žije v nich 1 387 lidí, podle odhadu pak 210 – 305 dětí do 18 let.

Reálný počet lidí žijících na soukromých ubytovnách je několikanásobně vyšší, a pravděpodobně i mnohem vyšší, než ukazuje tabulka níže. Průzkum totiž nedokázal zahrnout ty ubytovny, jež jsou provozované nelegálně, bez jakýchkoliv povolení a tak i informací o nich a jejich obyvatelích.

Oficiální seznam ubytoven (jež mají schválený provozní řád, který má k dispozici Úřad práce ČR) zahrnuje celkem 1 250 soukromých ubytoven. „Celkem jsme ale identifikovali jen 604 soukromých ubytoven, které ubytovávají osoby v bytové nouzi,“ upozorňují autoři.

V těchto ubytovnách žilo celkem 10 410 osob v bytové nouzi, které tvoří celkem 8 622 domácností. „Odhadujeme, že počet dětí do 18 let, které obývají soukromé ubytovny, se pohybuje mezi 1 000 a 1 410,“ konstatuje studie.

Výzkum se nezabývá takzvaným obchodem s chudobou, kdy někteří majitelé nemovitostí nabízejí lidem v nouzi často velmi nevyhovující ubytování za maximální možné částky čerpané právě z dávek na podporu bydlení.

Výzkum však potvrzuje to, že významná část těchto lidí využívá na platby za své bydlení právě sociální dávky jako je doplatek na bydlení.

Podle výpovědí lidí žijících na ubytovnách a v jiném nevhodném bydlení činil průměrný výdaj domácností v bytové nouzi za bydlení v posledním měsíci 8 048 Kč. Například u pětičlenné domácnosti to ale bylo téměř 15 tisíc korun.

Lidé v bytové nouzi

ZDROJ: Sčítání lidí v bytové nouzi

Za nevyhovující bydlení jsou považovány ubytovny, hotelová zařízení, do nichž jde od státu doplatek na bydlení, ale třeba i zahradní chatky a mobilní obydlí typu maringotka, karavan či hausbót.

Za nevhodné bydlení pak domy a byty, případně nebytové prostory a chaty, kde není dostupná (a stačí jen jedna z nesplněných podmínek) tekoucí voda, není dostupná teplá voda, elektřina, není záchod, koupelna nebo sprcha, kuchyň či kuchyňský kout s dřezem, kde v chladných dnech je zima, ale chybí možnost si zatopit a kde okna nebo vstupní dveře do příbytku díky silnému a trvalému poškození již neplní svou funkci, případně zcela chybí.

Když už není na hypotéku 

Specifickou kategorií jsou i lidé, kteří z důvodu bytové nouze žijí přechodně u příbuzných nebo přátel, případně bez jakékoli smlouvy či třeba v nezákonně obsazené budově, nebo například nastálo v chatce v zahrádkářské kolonii.

ZDROJ: Sčítání lidí v bytové nouzi

Největší počet osob v nevhodném bydlení žije v Ústeckém kraji – jde o více než sedm tisíc osob v bytové nouzi, nejvíce v Ústí nad Labem (1 508), Děčíně (1 052), Mostě (1 018) a Chomutově (781). „V těchto městech se nachází několik budov ve špatném stavu, které obývá vysoký počet osob v bytové nouzi. Byty v těchto domech jsou často přelidněné,“ upozorňují autoři studie.

Téměř polovinu všech domácností v nevhodném bydlení (47,6 %) představují úplné rodiny s dětmi do 18 let. Neúplné rodiny s dětmi ve věku do 18 let představují v nevhodném bydlení více než desetinu domácností (11,4 %). Celkový počet dětí ve věku do 18 let v nevhodném bydlení výzkum odhadl na 7 113.

Důležitá je i kategorie osob ohrožených vystěhováním z vlastního bytu. Jde především o lidi, kteří již dluží na hypotéce, či ji dále nezvládají splácet. „Střední hodnota odhadu počtu osob ohrožených vystěhováním z vlastního bytu z důvodu možných problémů s financováním úvěrů na bydlení dosahuje 37 000 osob žijících v 18 000 domácnostech,“ uvádí studie.

Specifickou kategorií jsou pak přelidněné domácnosti, kdy limitem je prostor osmi metrů čtverečních na osobu. Takových domácností je v Česku je podle výzkumu zhruba 120 tisíc, což je přibližně 2,7 % všech domácností v České republice. Žije v nich 480 tisíc osob, což představuje 4,5 % obyvatelstva.

Unikátní nasbíraná data by mělo podle autorů využít především Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj – mimo jiné při přípravě zákona o podpoře v bydlení.

Současná vláda přijetí takového zákona slibuje. Jak ale upozorňuje například Zpráva o vyloučení z bydlení 2021, „o nezbytnosti přijetí zákona o sociálním či dostupném bydlení se v České republice hovoří minimálně posledních 20 let, avšak s minimálními výsledky.“

Nezaměstnaní, studenti, důchodci

Výzkum zahrnoval i průzkum mezi reprezentativním vzorkem 1004 lidí žijících v nevyhovujících podmínkách, především v soukromých i obecních ubytovnách.

Takto například vnímají hlavní nedostatky ve svém bydlení:

ZDROJ: Sčítání lidí v bytové nouzi

Z průzkumu plyne i to, že lidé v bytové nouzi se často potýkají s předlužeností a exekucemi, jsou nezaměstnaní, či jen s nízkými příjmy, kdy průměrný příjem domácností činil 16 527 Kč.

Více než dvě třetiny oslovených domácností (69,1 %) pobírají některou ze sociálních dávek. Necelá třetina dotázaných (30,9 %) uvedla, že žádné dávky nepobírá. Nejčastěji pobíranou sociální dávkou je příspěvek na živobytí.

Více než polovina respondentů (53,6 %) pobírá doplatek na bydlení, více než třetina přídavek na dítě (35,8 %) a příspěvek na bydlení (33,9 %)

Nezaměstnaní lidé představovali 38,8 % respondentů žijících v ubytovnách a více než jednu třetinu členů domácností (34,9 %) v nevhodném bydlení. Nejčastěji jde o jednočlenné domácnosti.

Další početně významnou skupinou jsou žáci a studenti, kterých je 17,2 % v ubytovnách a 28,4 % v nevhodném bydlení. Starobních důchodců je v ubytovnách 11,2 % a v nevhodném bydlení 5,7 %.

A vystěhují vás Ukrajinci?

I když se studie zabývala výhradně lidmi, kteří žijí v nevyhovujícím a nejistém bydlení a mají zároveň české občanství, zahrnula částečně i téma příchodu uprchlíků před válkou z Ukrajiny

Některé poplašné zprávy na sociálních sítích uváděly, že se Češi museli v řadě případů vystěhovat z ubytoven, aby uvolnili místo uprchlíkům z Ukrajiny.

„Zjišťovali jsme, zda je situace zasáhla takovým způsobem, že se museli přestěhovat jinam z důvodu příchodu uprchlíků z Ukrajiny,“ píší autoři. Odpověď byla jednoznačná: „Naprostá většina dotázaných (98,9 %) uvedla, že kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny se stěhovat nemusela. Méně než procento respondentů (0,4 %) uvedlo, že se kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny stěhovat muselo. Uprchlíky z Ukrajiny jako důvod stěhování tedy uvedli pouze čtyři respondenti. Odpověď nevím zvolilo 0,7 % dotázaných.“

Více než čtyři pětiny dotázaných (81,9 %) se nedomnívaly, že se v následujících třech měsících budou muset z důvodu příchodu uprchlíků z Ukrajiny stěhovat.