Už rok v Česku vysílá Rádio Ukrajina. „Původně jsme mysleli, že to bude na pár týdnů.“
Nad dveřmi v šestém patře budovy, kde sídlí hned několik českých hudebních rádií z mediální skupiny Media Bohemia, svítí červené světlo. Jasné znamení, že máme být v předsálí zticha, protože se právě živě vysílá: v jazyce, kterému většina Čechů nerozumí, to ale nevadí, protože tohle rádio stejně není určené pro ně – tohle je Rádio Ukrajina. Vysílá hlavně pro ty, kdo z Ukrajiny do Česka utekli před válkou.
„I já jsem uprchlice před válkou, odešla jsem hlavně proto, že na mne tlačili rodiče, báli se, co bude. Žila jsem poblíž hranic s Rumunskem. Když jsem sem přišla, narazila jsem na to, že Media Bohemia hledá ukrajinské moderátory, takže jsem poslala svůj životopis, prošla pohovory, a tak jsem tady,“ usmívá se moderátorka Sofie Tatomyrová.
Rádio Ukrajina své vysílání zahájilo 22. března 2022. Už dvanáctý měsíc vysílá hlavně pro uprchlíky, kteří do Česka utekli před válkou, již proti jejich zemi rozpoutal Vladimir Putin.
Za projektem stojí mediální skupina Media Bohemia, do které patří síť hudebních rádií jako Rádio Blaník či regionální Hitrádia.
„Hned po invazi jsme si říkali, co bychom mohli udělat, podpořili jsme různé sbírky, spojili jsme se s Člověkem v tísni a pak nás napadlo, že bychom měli dělat to, co umíme nejlépe – rádio. Chtěli jsme rychlé, emoční médium a do měsíce jsme to spustili, což je myslím rekord,“ říká Lukáš Nádvorník, který je za projekt v rámci mediální skupiny od počátku zodpovědný.
Cílem podle něj bylo i pomoct vytvořit uprchlíkům bezpečné zázemí, udržet zároveň kontakt s domovem a nabídnout servis, který nabídne praktické informace o tom, jak je to v Česku například se školami pro děti, kam se obrátit kvůli dávkám pomoci a podobně.
„Původně jsme si my i sami Ukrajinci mysleli, že to je akce tak na měsíc dva, šlo o to informovat uprchlíky teď a tady, ukázat podporu a nestrašit je nějakým začleňováním. Jak se ale měnila situace, měnila se i naše nabídka. Teď už jsou ukrajinské děti ve školách, lidé mají bydlení, řada z nich si našla zaměstnání a řeší se tedy jiné věci: studium, volný čas, lékařská péče, uplatnění na trhu práce,“ říká Lukáš Nádvorník s tím, že Rádio Ukrajina je jediný takový tuzemský produkt svého druhu v rozhlasovém éteru.
Zahrajeme si ukrajinsky
„Vyšli jsme nejprve z hudebního formátu našeho Hitrádia, tedy publikum zhruba 25 – 35 let, ženy a děti. Ukrajinská hudba nejprve tvořila jen asi 15 %, byl problém ji tu vůbec najít. Projížděli jsme různé žebříčky, ukrajinské hitparády…“ podotýká Nádvorník.
O hudební dramaturgii se do značné míry stará v úvodu zmíněná Sofie. A musí řešit pro české posluchače neznámý problém – to, který z ukrajinských umělců je proruský a který je ukrajinský vlastenec. Je nasnadě, které interprety na Rádiu Ukrajina nehrají… Nyní polovinu ze zhruba 80% podílu hudby tvoří právě ta ukrajinská.
Téměř rok s Rádiem Ukrajina je zajímavou zkušeností i pro Media Bohemia, která ve svých rádiích na hudbě silně staví. „Časem se možná odvážíme pustit ukrajinskou hudbu i na našich českých hudebních rádiích, protože je vážně dobrá – ať už jde o aranže, západně znějící inspirativní zvuk,“ podotýká Lukáš Nádvorník.
Postavit rychle kvalitní tým ukrajinských novinářů a moderátorů nebylo snadné. Nejvíce pomohl kontakt, který zprostředkovala manželka tehdejšího ukrajinského velvyslance Olga Perebyjnis.
„Doporučila nám bývalou šéfku ukrajinského vysílání Rádia Svobodná Evropa Nataliji Čurikovou, která v Česku žila v té době už 27 let. Ta souhlasila, že nám pomůže ten tým vybudovat,“ shrnuje Nádvorník. Čuriková už v Praze nepůsobí, předem počítala s tím, že zůstane už jen pár týdnů a přesune se do Washingtonu, do tamního sídla Radio Free Europe/ Radio Liberty.
Šéfredaktorkou je nyní jiná zkušená novinářka Ljudmila Vanněková, která též pracovala přes dvacet let v ukrajinské sekci Rádia Svobodná Evropa. Do Česka se začátkem války přišla i populární ukrajinská novinářka Soňa Koškinová. Podobně jako Kristýna Drohomyretská, která pro rádio monitoruje příběhy konkrétních ukrajinských žen, které tak jako ona našly azyl v Česku.
„Doma jsem občas vystupovala jako zpěvačka, moje hlavní práce ale byla grafický design, pracovala jsme v novinách jako technický redaktor, ale na vysoké škole jsem studovala i žurnalistiku včetně rádia,“ říká moderátorka Sofie v krátkém rozhovoru mezi jejími vstupy do vysílání.
„Domů se samozřejmě chci vrátit, až to bude možné a třeba až naše mise tady s Rádiem Ukrajina skončí. Může to být za měsíc, může to být za pět let, nevím,“ říká.
Pokud jde o život v Česku, není podle ní bez problémů, ale ty se dají překonat: „Myslím, že hlavní problém, který tu máme, je jistá mezera v pochopení toho, jací jsme. Jedním z důvodů je jazyková bariéra, čeština není pro nás až tak těžká, ale je řada slov, které znění stejně, ale mají úplně jiný význam, což je samozřejmě dost matoucí. Ale když si jazyk aspoň trochu osvojíte, život je lehčí, můžete s lidmi mluvit, najít si práci, přátele,“ říká Sofie, která vnímá jak rozdíly v mentalitě Čechů a Ukrajinců, tak jiné zvyky v každodenním životě. Či třeba to, jak tu fungují úřady.
„Každodenní život není snadný, ale spousta Ukrajinců si pochvaluje, že zde cítí od lidí pořád velkou podporu a mrzí je, že nemají moc šancí, jak vám to oplatit,“ dodává.
Jak dlouho ještě?
Rádio Ukrajina nyní vysílá primárně na internetu, využívá i aplikaci Radia.cz, na webu pak nabízí podcasty a rádio na přání. Původně využívalo i platformu pro digitální rádia DAB, ale to i s ohledem na náklady ke konci loňského roku opustilo.
Program běží denně od 6.00 do 18.00, zhruba tři hodiny z toho jsou reprízy a automat. „Živý stream chceme ale zachovat, jde i o tu atmosféru s tím spojenou. Důležité také je, že všechny zprávy, které vysíláme, před zveřejněním skutečně ověřujeme,“ říká Nádvorník s tím, že i ukrajinská komunita v Česku čelí řadě dezinformací a falešných zpráv.
„Poslechovost se v tomto případě měří špatně, ale návštěvnost portálu Rádia Ukrajina je zhruba 40 tisíc lidí měsíčně, internetové rádio poslouchá asi deset tisíc lidí měsíčně,“ vypočítává Lukáš Nádvorník.
Za příklad velmi úspěšného projektu označuje telegramový účet Ukrajinka v Česku: „Na něm spolupracujeme s ukrajinskou novinářkou Oksanou Maslovou; má devět tisíc stálých odběratelů, dosah některých příspěvků je 25-30 tisíc a je to zajímavá forma šíření obsahu. Zkoušeli jsme i Twitter a Facebook, ale u ukrajinské komunity jasně vede Telegram. Používají ho jako specifický zpravodajský kanál. Odezvy na něj máme i ze zahraničí, nejdále asi z Kanady.“
Jak dlouho ještě Rádio Ukrajina bude fungovat, není jasné. Jisté je, že návrat uprchlíků nelze vzhledem k probíhající válce a cílenému ničení kritické infrastruktury ze strany Ruska v nejbližší době očekávat. Media Bohemia zatím počítá s tím, že chce vysílání udržet alespoň ještě po celý letošní rok.
„Náklady na rozjezd byly plně v naší režii, později nás grantem podpořilo ministerstvo kultury z programu pro národnostní menšiny. To pokrylo asi 70 – 80 % nákladů. Celkem jsou to statisíce korun měsíčně, pořád to jako skupina trochu dotujeme,“ říká Nádvorník s tím, že ročně náklady v součtu vycházejí zhruba na 3,5 milionu korun a „není s tím spojen žádný prvek ziskovosti“. Nově ministerstvo kultury podpořilo Rádio Ukrajina grantem i pro letošní rok.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Strašný a nesouhlasím ! A velmi se obávám silné národnostní ukrajinské menšiny v mojí zemi ! Ve všech oblastech !!! S jednou už měla moje zem neblahé zkušenosti !
Znám několik Ukrajinců z dřívější doby, kdy jsem ještě chodil do práce a dá se říct, že to jsou slušní a pracovití lidé. Po tom roce 2015 se sem začalo hrnout více lidí se zájmem o práci, řikalo se, že utíkaji před mobilizací, nebo předáním povolávacího rozkazu, to už bylo s morálkou slabší. No a nyní sem prchá asi kdeco a ukrofašisti mezi nimi, proč jinak by si někdo nechal tetovat na ramena hákrnkrajc, což jsem loni viděl v kolínském Futuru….