Vila íránské ambasády v Praze v ulici Na Hřebenkách působí honosně. Stojí v příkrém svahu, na zahradě vlaje typická pruhovaná vlajka Íránské islámské republiky, kde zelená barva symbolizuje islám, bílá mír a červená revoluci. Íránský zájem o Česko je ale větší než jen ten diplomatický.

Aktivity íránských tajných služeb jsou v Evropě v posledních letech patrné a mají sílící tendenci. Česko v tom není výjimkou. Upozorňuje na to jak poslední dostupná zpráva BIS, tak i debaty se zástupci kontrarozvědky vedené mimo záznam.

Příprava bombového atentátu

Země jako je Dánsko, Nizozemí či Francie v posledních letech zveřejnily informace o tom, jak na jejich území íránské tajné služby chystaly nebo i dotáhly do konce vraždy politických odpůrců Íránu a politických aktivistů žijících v exilu. Stopy některých těchto akcí vedou i do Česka.

Česká republika, zejména Praha, ve vztahu k Íránu, ale i dalším zemím Blízkého východu patří díky historickým reminiscencím na socialistické Československo stále k takzvaným bezpečným přístavům – místům, kde se příslušníci tajných služeb mohou setkávat se svými kontakty či si odpočinout a načerpat síly.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Vzhledem k existující státní podpoře terorismu ze strany Íránu věnovala BIS nadále pozornost činnosti íránských zpravodajských služeb v ČR, jejichž agresivita v Evropě v posledních letech vzrůstá,“ popisuje ve své poslední výroční zprávě BIS. Příkladem je plán íránské zpravodajské služby MOIS na útok na konferenci opoziční organizace Mudžáhedín e-Khalq ve Francii. Jedním z organizátorů byl íránský diplomat působící v Rakousku – na mapování jeho činnosti se podíleli i čeští operativci.

Právě tento diplomat Assadolláh Asadi, který byl v roce 2017 zatčen a později v Belgii odsouzen k trestu odnětí svobody za přípravu bombového atentátu, předtím opakovaně cestoval i do České republiky. BIS se podle svých zpráv zapojila i do vyšetřování dalších českých stop teroristických incidentů z minulých let – spojených právě s útoky na Íránce žijící v zahraničí, kritiky stávajícího íránského režimu.

Informace zevnitř BIS potvrzují, že „příslušníci íránských speciálních služeb využívají pro práci v zahraničí nejčastěji diplomatické krytí při zastupitelských úřadech“. Příkladem jsou právě výše zmíněné aktivity diplomata z Vídně. HlídacíPes.org se proto zajímal i o to, v jakém personálním stavu je nyní íránská ambasáda v Praze.

Brzký odjezd nového velvyslance

Donedávna mělo zdejší velvyslanectví jen sedm diplomatických pracovníků včetně velvyslance. V aktuální diplomatické listině už ale figurují pouze tři a Teherán má nyní v Česku zastoupení jen na nižší diplomatické úrovni chargé d’affaires.

Velvyslanec Akbar Aminian přitom své pověřovací listiny předal prezidentu Zemanovi relativně nedávno, před dvěma lety v červnu, přičemž obvyklá doba pobytu velvyslanců bývá čtyřletá.

České Ministerstvo zahraničí na dotaz HlídacíPes.org odmítlo, že by byl některý z íránských diplomatů vyhoštěn. „Současný personální stav velvyslanectví je možné přičíst jak střídání diplomatů obecně, tak ustavení nové íránské vlády. Jde o běžný stav, ke kterému dochází i při střídání velvyslanců jiných zemí. Velvyslanec Aminian dle vlastního vyjádření ukončil svou misi v souvislosti s dovršením důchodového věku,“ odpověděla mluvčí MZV Eva Davidová.

Velvyslanec Aminian poskytl mimochodem v lednu 2020 rozhovor Parlamentním listům. Například na dotaz, zda budou Češi cestující do Íránu do budoucna v bezpečí, odpověděl: „Íránci mají rádi Čechy. Česko-íránské vztahy nebyly nikdy provázeny nějakým problémem. Když Íránci slyší o Česku, ale u nás je stále za relevantní označení bráno i Československo, tak přijde na přetřes český křišťál, průmysl a krása vaší země. Češi, když přiletí do Íránu, dostanou vízum přímo na letišti. Nebezpečí nehrozí.“

Následoval dotaz, k jehož vysvětlení a souvislostem se dostaneme níže: Nicméně vztahy s Íránem byly trochu narušeny. Předseda Česko-Slovensko-Íránské obchodní komory Jan Kavan si stěžoval, že do České republiky nechtějí pouštět íránské podnikatele. Je to tak? „Nechci uvažovat pesimisticky. Problém není s vízy, ale kvůli americkým sankcím spíše s bankovními převody. Dost to loni narušilo vzájemné obchodní vztahy,“ odvětil velvyslanec.

Nyní slíbená souvislost. Ve vztahu k Íránu je v Česku a na Slovensku aktivní Česko-slovensko-íránská obchodní komora. Působí v ní některé tváře dobře známé i širší veřejnosti: zmíněný exministr zahraničí Jan Kavan a také podnikatel, velký přítel Ruska a před rokem 1989 armádní důstojník Zdeněk Zbytek. Na akcích komory se nechával fotografovat například i šéf českých komunistů Vojtěch Filip.

„Komora má za svůj cíl především rozvoj obchodních vztahů mezi Islámskou republikou Írán, Českou republikou a Slovenskou republikou, podporu dovozu a vývozu výrobků a služeb a poskytování všestranných služeb podnikatelům. Důležitou funkcí Komory je přispívání k navazování vztahů a rozvíjení úzké spolupráce s íránskými, českými a slovenskými státními orgány,“ představuje se na svých webových stránkách komora.

Právě její zástupci, vedle tehdejšího českého velvyslance v Íránu Svatopluka Čumby, figurovali v případu, kdy vyšlo najevo, že české velvyslanectví v Teheránu ve velkém umožňovalo vízový vstup do Česka (a dále do zemí schengenského prostoru) stovkám Íránců – údajně vesměs podnikatelů, jež doporučovala Kavanova a Zbytkova obchodní komora.

Praha pod kontrolou Teheránu

Írán, podobně jako třeba Severní Korea patří mezi státy, které mají svůj jaderný program, a s tím také souvisejí zahraniční aktivity tajných služeb. „Snaží se o skryté obstarávání mezinárodně kontrolovaných položek,“ potvrzuje ve svých zprávách BIS. K tomu zakládají účelové firmy a spletitou síť dodávek přes třetí země pro dovoz zboží dvojího užití (technologie, materiály či software využitelné k civilním i vojenským účelům) tak, aby se co možná nejvíce ztížil identifikace skutečné cílové země.

Prostředky a možnosti na to mají: například samy Íránské revoluční gardy mají podle odhadů pod kontrolou více než třetinu HDP Íránu, disponují majetkem v miliardách dolarů a vlastní více než 100 společností v klíčových odvětvích ekonomiky – ropný průmysl, stavebnictví a import.

Nakolik aktivity s vydáváním podnikatelských víz na české ambasádě souvisely třeba i s činností a zájmy íránských tajných služeb v Česku a dále v Evropě, si lze jen domýšlet. Jisté je, že aktivity íránských špiónů v Evropě jsou větší než malé. Z dostupných střípků české kontrarozvědky je zjevné, že Česko v tom není výjimkou.

O tom, že Íránci situaci v Česku dobře mapují, svědčí i případ z letošního roku, kdy byl v květnu v Íránu uvězněn íránsko-kanadský profesor teheránské univerzity Reza Eslami poté, co se na pozvání českých neziskových organizací účastnil v Praze tréninkového programu v oblasti práva. Pro Teherán šlo o „spolupráci s nepřátelskými silami“ – následovalo Eslamiho uvěznění a posléze zákaz výuky i vycestování do zahraničí.