Pokuty za nepoužívání datové schránky. Úřad může, občan musí!
GLOSA. Česká republika v některých rysech nezapře svou rakousko-uherskou minulost. Například v přetrvávajících vztazích vrchnost – poddaný. Sice se od revoluce mnohé zlepšilo a co se týče vstřícnosti a svižnosti úřadů by nám prý mohli mnohé evropské země závidět, ale některé rysy zůstaly úřednictvu společné.
Úřednictvo žije v silně hierarchické společnosti, v níž je všudypřítomný prvek strach ze ztráty pozice. Z tohoto strachu pramení třeba odpor úřednictva vůči tomu, aby poddaní – ehm, pardon, chtěl jsem napsat „občané“ – měli přístup k interním věcem úřadů, aby (nedej Razítko!) viděli, co a jak úřad rozhoduje a co dělá.
Protože kdyby někdo zvenčí viděl, tak by do toho mohl šťourat a mohlo by se třeba ukázat, že nějaký postup či rozhodnutí nebylo úplně v pořádku. Byť třeba neúmyslně. Úředník se bojí, že za špatné rozhodnutí bude potrestán, a proto se snaží, aby špatná rozhodnutí nedělal, a když je udělá, tak aby se o tom, pokud možno, nikdo nedozvěděl.
Zákon 106/1999 O svobodném přístupu k informacím se proto prosazoval velmi pomalu. Úředníci se snažili (a dodneška snaží) všetečné žádosti sabotovat a vymýšlejí velmi kreativní důvody, proč to či ono občanům říct nemohou. Jediné, co proti tomu pomůže, je vytrvalý tlak občanů, kteří se budou domáhat svého práva i vůči úřadu.
Nepřidělávejte mi práci!
A nejsou to jen věci ohledně informací. Datové schránky, tento velmi užitečný nástroj pro komunikaci s úřady, díky němuž se nemusíte nikam trmácet a pak žmoulat čepici ve frontě u přepážky, jsou zdrojem mnohého pobavení. Sám bych mohl vyprávět.
Tak třeba finanční úřad. Kdysi jsem datovou schránkou podal daňové přiznání.
Úřednice mi den před lhůtou volala, že jsem ho nepodepsal, a na moje argumenty, že podání datovou schránkou nahrazuje elektronický podpis, namítla, že to tedy určitě ne, a že musím vyplnit jiný formulář a poslat jí to a kdesi cosi, a když jsem tedy požadované učinil, tak mi řekla: „No, a teď to tu mám dvakrát. Vy mi tedy přiděláváte práci!“
Což, uznejte, není dobrá replika v období placení daní. Takže jsem si ověřil postup u ministerstva, zavolal jsem na Finanční ředitelství, tam paní potvrdila, že jsem postupoval správně, a za dvě hodiny mi sama volala s tím, že „přiznání je v pořádku přijaté!“
Pokuta bude 0 Kč. Souhlasíte?
Nebo jiná historka – finanční úřad.
Při vyřizování hypotéky přišel na to, že chybí moje daňové přiznání za jeden rok. Co teď? Nevadí, vytisknul jsem ho znovu a podal jako že papírově s tím, že to je opožděné (včetně nějaké pokuty) a že si úřad dohledá v datových schránkách, že jsem ho poslal, a pokutu zruší. Nedohledal si nic a pokutu uložil, o čemž mě informoval, světe div se, doporučeným dopisem. Papírovým. Povinnost, nepovinnost.
Tak jsem tedy v datových schránkách dohledal já, informoval jsem Finanční úřad, a paní prohlásila, že tedy je všechno v pořádku. Ale nebylo, protože za čtvrt roku volalo „vymáhací oddělení“ a domáhalo se zaplacení pokuty.
Chvíli jsme si ujasňovali situaci, já opakoval, že nezaplatím ani korunu, protože jsem všechno podal včas a datovou schránkou, paní si moje tvrzení ověřila, omluvila se a navrhla, že mi udělí pokutu ve výši 0 Kč. Což jsem odmítl, protože pokuta je pokuta, i když nulová, a tady mě neměl financ za co pokutovat, a paní po poradě s právníky zjistila správný postup, já doplnil svoje podání na formu stížnosti, a Finanční úřad mi poslal přípis, v němž rozhodl, že pokutu ruší, protože je neoprávněná.
A víte, co napsali na margo toho mého přiznání? Že bylo přijato, ale omylem založeno do jiné složky!
Takže mě teď zpráva, že finanční úřad uděluje pokuty těm, kdo mají datovou schránku a podali přiznání papírově, docela pobavila. Jiné by za nedodržení povinností pokutovali rádi, ale sami mají, slušně řečeno, rezervy.
Co to obrátit?
Je to takové asymetrické postavení: úřad vymáhá na občanech povinnosti pokutama, ale sám je v jejich plnění někdy laxní až běda. A nejde jen o finanční úřady – kolega Cibulka, datový žurnalista, by mohl vyprávět o neochotě úřadů dodržovat jejich vlastní předpisy celé ságy.
Co takhle zavést negativní pokuty za to, že úřad nedodrží povinnost použít datovou schránku při komunikaci s občanem? Třeba ve stejné výši. Pošlou mi z amtu psaní v obálce, ne datovkou? Lup, nedodržení povinnosti, pokutička, račte zaplatit do třiceti dnů na můj účet… Ale to se nestane. Chyby občana úřad řeší pokutou, svoje chyby řeší omluvou.
P.S. Ostatně soudím, že pokuta za urážku úředníka je za těchto okolností nemravná.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Petr Fischer: Slovo roku a úpadek duševní činnosti lidského pokolení
Buďme k sobě upřímní. Kdo je tady udavač – práskač – bonzák?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Souhlasím plně s vami. Mám přesně tutéž zkušenost. A úřady mi zbytečně děsily klienty, protože všechno posílaly jim, ačkoliv měly ve spise plnou moc založenou.Protože věděly, že já se vyděsit nenechám.
Pokuta 3 x 2000 za tři papírově podaná přiznání v jeden den. Moc príma. Úřednice se omlouvala, že pokuty musí uložit – befel shora. Ty předchozí reprezentace házely klacky pod nohy, tahle jde rovnou po krku. Jsem zvědav, až někomu v koutě rupne v kouli.
A to jste ani nezmínil, co znamená správní lhůta pro úřad a co pro občana. Podle mých zkušeností je to pro úřady jen taková zbytečná poznámka pod čarou a nějaký den i měsíc navíc nikoho z klidu nevyruší.
Ale no ták..Máte snad dojem, že po celou tu dobu té správní lhůty má úředník tu Vaší žádost na stole, a pomaličku, den za dnem tam připisuje písmenka, nebo co?
Bohužel.. taky máme zkušenosti s překračováním těhle lhůt – a párkŕát když to hořelo jsme urgovali, požadovali urychlení, vysvětlení, kde to vázne, atd.. No a pak jsme zjistili, že většinu toho času, ta žádost čeká na vyjádření třetích subjektů..S tím ani ten úředník nc neudělá..Bylo by sice krásný, kdyby v den kdy ta žádost příjde, tam okamžitě ten úředník napsal „Schváleno“, podpis a razítko, a poslal Vám to obratem domů. Ale naše zákony jsou v tom mnohem složitější a ten uředník je poslední kdo to může ovlivnit..
Bez mučení přiznám, že mám za sebou období, kdy jsem udělal zkušenost z druhé strany – byl jsem „úředník“ (v uvozovkách, protože to byl úřad v pravém slova smyslu). A co si pamatuji: lhůty byly svaté, jakékoliv porušení průšvih. Datové schránky automatika. Naopak podání lidí děs běs. Nebyli schopní formulovat, co chtějí, psali rukou na vytržený list ze sešitu (na to mají samozřejmě svaté právo, ale pak ať se nediví, že je úřad „vyzve“ k podání vysvětlení či doplnění). Velkou část práce každého úředníka pohlcují chroničtí kverulanti a stěžovatelé, kteří pořád dokola chtějí řešit to samé … Tolik pohled z druhé strany.
70-80% úředníkú je zbytečných. Je zajímavé jaké nesmyslné
formuláře dokáží zplodit. Při prodeji pozemku jsem vyplňoval přiznání k dani a vše jsem musel rozepisovat na
každého kupce a to za sebe i za manželku. Pokud prodáte pozemek pod panelákem budete vypisovat několik desítek papírů. Když jsem požádal ministerstvo aby mi ukázali jak vypadá tvor jenž takový paskvil vypracoval, tak mi ani neodpověděli.
Jsem velký odpůrce moderny, včetně internetu. Také žádný zákon mi neukládá vlastnit počítač, televizi nebo rádio atd. Také je absolutní blbost zaběhnutého rčení, že nevědomost neomlouvá. Nikdo, tedy i státní byrokracie nesmí něčí nevědomost zneužívat. Může mi mojí blbostí propadnout výherní los ale nikdo moji nevědomosti nemůže zneužívat. Za moje daně si stát musí najít cestu ke mně. Mám domovní číslo.
ve všem s Vámi souhlasím!
Dovolil bych si v tomto případě oponovat.Chyba není v tomto případě na straně úředníka – ale na straně zmršeného systému datových schránek. Tento sám o sobě předražený primitivní prostředek na přeposlání souborů přes internet bohužel od začátku neuměl sám o sobě nic víc. A když si uvědomíme tu zásadní věc, že pro celý úřad (který může mít desítky různých odborů, stovky úředníků) je pouze 1 (slovy jedna) datová schránka. Tak nám asi dojde, že skutečně od něj nemůžeme očekávat víc, než od běžné podatelny, kam můžeme tentýž dokument donést ručně, nebo poslat poštou. Se všemi dalšími potížemi ohledně dohledávání toho dokumentu po uřadě,možnost jeho ztráty, špatné evidence atd..atd.
Bohužel, takto primitvně byly datové schránky zadány a vytvořeny – takto jednoduše byly druhé straně prezentovány (stačí „prostě dokumentovat naskenovat a poslat přes datovou schránku)- o víc se nestarejte. A takto mizerné výsledky nyní dávají.
Teprve nyní v poslední době se datové schránky částečně automatizují, aby alespoň té státní správě přinesly trochu efektivity. Nestačí už tedy „naskenovat datové přiznání a poslat přes internet aby si úředník zpracoval“. Ale je nutné už to datové přiznaní pořídit/zpracovat v předepsaném (nikoliv elementárním) datovem formatu a to poslat na specalní datovou schránku-kde je automaticky nahráno do společné databáze. Pak je tedy určitá efektivita a jistota že se neztratí,nepomíchají a budou vždy k dispizici až je nějaký úředník bude hledat.
Pochopitelně k naprostému řevu uživatelů, protože pro ně je to mnohem komplikovanější a dražší. Jenomže k tomuto řešení měly datové schránky směřovat od začátku, a mělo se to lidem poctivě říct…
Naprostý souhlas. Uživatelská přívětivost datových schránek je mizivá až záporná. Kdyby takto fungovalo například internetové bankovnictví, chodili bychom raději pořád k přepážkám s papírovými příkazy.
Rozdíl je v tom, že dobré fungování elektronického bankovnictví je v zájmu banky samotné, dobré fungování datových schránek není v zájmu úředníků, ukázalo by se, kolik jich je úplně zbytečných, kolik vedoucích oddělení by přišlo o své podřízené atd., možná kolik celých úřadů je duplujících činnost jiných atd. atd. Je to byzantský systém.
Souhlas, jen je v závěru špatný odsudek „..dobré fungování datových schránek není v zájmu úředníků, atd“. Datové schránky si nevymysleli úřednící, tohle byl prostě naprosto běžný kšeft dohodnutý politiky ve vládě, který nikdo nepotřeboval, a nikdo nepožadoval. (I když digitalizace probíhá, dalo se to řešit i jinak)..Datové schránky bohužel přinesly úředníkům ještě víc práce (a zmatků) než kdyby jim lidé ty papíry nosili ručně. Ale toto nemá nic společného s tím kolik těch úředníků je – to zase souvis jen s tím kolik dostanou zeshora z vlády peněz v rozpočtu. A když málo (škrtá se), tak prostě ten vědoucí úředníky pod sebou vyhází – a ti zbylí budou muset tu stejnou práci navíc udělat stejně..
Přesné. Snad jen nesouhlas s tím, že jde o rakousko-uherský systém. Rakouský úředník byl důkladný, nikoli buzerantský, vidíme to na fungování rakouských úřadů dnes oproti těm našim. Měl jsem příležitost párkrát s nimi jednat a šlo to snáz i v mé chatrné němčině než s českými úřady.
Náš systém je jiný – je to orientální systém byzantský a je to přímé dědictví ruské přítomnosti kdy úředník je mocipán a občan je pohůnek.
Jen bych tedy upozornil – že mezi tím rakouským (c.k.) a dnešním stavem českých úředníků ležela obdivovaná a mytologizovaná Masarykova první republika. Takže možná by to chtělo nějaký seriozní výzkum, jaké se tehdy dostal úředníkům (a demo politikůmú) elitní postavení
Za komunistů to nebylo, jak asi dobře víte,tak ti v padesátých letech spoustu úředníků vyházeli a poslali je pracovat do fabrik..