Schválení vyšších poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas sněmovnou předcházela minulý týden i pozoruhodná epizoda: pouhý den před klíčovým hlasováním unikla na veřejnost část interní analýzy rozhlasové rady o zastoupení jednotlivých politických stran v publicistických pořadech ČRo ukazující údajnou nevyváženost vysílání. Rozhlas se ohradil proti vytrhávání statistiky z kontextu a jejímu – podle něj – účelovému zveřejnění, zpráva už ale žila svým vlastním životem. Celou analýzu zatím rozhlasová rada publikovat nechce.

Sněmovna o zvýšení poplatků hlasovala ve středu 5. března. O den dříve vyšel na serveru Borovan.cz, který se věnuje mediální agendě, text s titulkem „Nevyváženost: Český rozhlas poskytl násobně větší prostor vládním politikům než opozici. Hlavně TOP09“.

Uniklá čísla z interní analýzy a jejich nekorektní interpretace na poslední chvíli pomohly k mobilizaci odpůrců zvýšení koncesionářských poplatků – byť ty nakonec prošly. Dá se ale čekat, že se o tato tvrzení o údajné nevyváženosti vysílání ČRo budou jeho kritici opírat i dál.

Odvolával se při tom na interní materiály Českého rozhlasu zkoumající „zastoupení osob s politickou afiliací“ v hlavních publicistických pořadech ČRo ve třetím a čtvrtém kvartálu roku 2024. Konkrétně v pořadech Dvacet minut Radiožurnálu, Hlavní téma dne, Hlavní zprávy – rozhovory a komentáře, Interview Plus, Pro a proti, Ranní interview a Speciály.

Podle serveru Borovan.cz analýza ukázala, že poměr zástupců parlamentních vládních a opozičních stran ve zmíněných pořadech a sledovaném období byl 65,2 procenta ku 18,5 procenta, tedy přibližně 3,5:1.

Téma pro odpůrce poplatků

Článek následně sdílel na síti X například i předseda mediálního sněmovního výboru Patrik Nacher s poznámkou: „Dobré vědět před zítřejším hlasováním.“ Nacherovo hnutí ANO se obstrukcemi snažilo zvýšení koncesionářských poplatků zabránit a slibuje, že je po volbách zruší a veřejnoprávní média převede pod státní rozpočet.

Na přetřes přišla uniklá analýza ve stejný den i ve večerním vysílání televize CNN Prima News, kde se na ni svých hostů ptal moderátor Michal Půr. I on mimochodem článek z Borovan.cz předtím sdílel na svých sociálních sítích s dodatkem: „Tohle je celkem úlet.“

Rozhlas se hájí i tím, že vyšší zastoupení vládních politiků oproti opozičním ukazují i jeho interní čísla z období vlády Andreje Babiše v letech 2020–2021: „Tyto analýzy ukazují na podobný poměr zastoupení ve prospěch politiků tehdejších vládních stran (ANO, ČSSD).“

Čísla ochotně okomentoval jeden z hostů ve zmíněném vysílání CNN Prima News, šéf hnutí SPD Tomio Okamura, který chce rovněž veřejnoprávní média zestátnit:

„Tak není to jenom Český rozhlas, který manipuluje vysílání ve prospěch Fialovy vládní koalice a zneužívá koncesionářské poplatky voličů opozice, protože platí je i voliči opozice, dokonce ve větším množství než voliči vládní koalice. A co se týče České televize, tak ten stav je podobný.“

Pro úplnost dodejme, že CNN Prima se coby komerční televize vůči zvýšení poplatků pro veřejnoprávní konkurenci ve svém vysílání dlouhodobě vymezuje. HlídacíPes.org to loni podrobněji popsal zde.

ČRo: Za Babiše byl poměr podobný

Český rozhlas se proti zmíněnému článku vzápětí ohradil a jeho načasování označil za účelové. Podle ČRo nelze pouze mezi sebou sčítat počty vystoupení politiků v jednotlivých pořadech s ohledem na jejich rozdílnou dramaturgii. Výskyt politiků také podle rozhlasu výrazně ovlivňuje aktuální dění, nic z toho ale text na Borovan.cz nezohledňuje.

Rozhlas se hájí i tím, že vyšší zastoupení vládních politiků oproti opozičním ukazují i jeho interní čísla z období vlády Andreje Babiše v letech 2020–2021: „Tyto analýzy ukazují na podobný poměr zastoupení ve prospěch politiků tehdejších vládních stran (ANO, ČSSD).“

Otázkou tedy je, co všechno vlastně v analýze stojí. HlídacíPes.org požádal předsedu Rady ČRo o její poskytnutí. Ten ji však v aktuální formě zveřejnit odmítl s tím, že „veškeré výsledky jsou doprovázeny komentářem analytického oddělení ČRo“.

Podobně nesouhlasně se ozvala i rozhlasová rada. Podle ní uniklá čísla bez kontextu nezohledňují například to, že vládní politici mají ve vysílání logicky více prostoru, protože mluví za své resorty a vysvětlují své kroky. Procenta sama o sobě také podle radních nic neříkají o tom, kolik opozičních politiků pozvání do vysílání odmítlo:

„Nižší zastoupení opozičních stran nemusí být dáno redakční preferencí, ale také tím, že někteří opoziční zástupci opakovaně odmítají účast v pořadech,“ píše Rada ČRo.

Za pozornost stojí i to, že své vlastní stanovisko ke stejné věci vydal končící radní ČRo Tomáš Kňourek. Ten strávil v radě celkem dvanáct let a během té doby opakovaně zvedal právě i téma údajně nedostatečného zastoupení některých politických a názorových proudů ve vysílání:

„S obsahem tiskového prohlášení z 5. března 2025 se neztotožňuji,“ napsal Kňourek s tím, že prohlášení rady „vzniklo zcela bez mého vědomí, o jeho přípravě a zveřejnění jsem nebyl ze strany ostatních členů Rady Českého rozhlasu informován“.

Analýzu rada zatím nezveřejní

Informace o tom, že si výše zmíněnou analýzu Rada Českého rozhlasu nechala zpracovat, je veřejně dostupná například v zápise z loňského prosincového jednání rozhlasové rady: „Rada Českého rozhlasu žádá generálního ředitele ČRo o zajištění zpracování rozšířených čtvrtletních analýz vyváženosti vysílání Českého rozhlasu a to na základě rámcového zadání Rady ČRo.“

„Samotná analýza byla představena Radě na únorovém jednání s vedením ČRo a byla v několika formách, které se ještě upravují,“ upřesňuje na dotaz HlídacíPes.org předseda rozhlasové rady Ondřej Matouš.

Uniklá čísla z interní analýzy a jejich nekorektní interpretace na poslední chvíli pomohly k mobilizaci odpůrců zvýšení koncesionářských poplatků – byť ty nakonec prošly. Dá se ale čekat, že se o tato tvrzení o údajné nevyváženosti vysílání ČRo budou jeho kritici opírat i dál, třeba i při snaze o zestátnění veřejnoprávních médií, které avizují hnutí ANO a SPD.

Otázkou tedy je, co všechno vlastně v analýze stojí. HlídacíPes.org požádal předsedu Rady ČRo o její poskytnutí. Ten ji však v aktuální formě zveřejnit odmítl s tím, že „veškeré výsledky jsou doprovázeny komentářem analytického oddělení ČRo“.

Vhodnější by podle Matouše byla prezentace v rámci veřejné schůze Rady ČRo nebo samostatná veřejná prezentace na toto téma. „Pobavíme se o tom na jednání Rady,“ říká Ondřej Matouš.