Badatel a publicista Jaroslav Čvančara ve svém archivu narazil na dvě unikátní fotografie. Zachycují transport československých židů kráčejících za druhé světové války křižovatkou ulic U Smaltovny a Veletržní v pražských Holešovicích. Je to vzácná možnost na vlastní oči s odstupem osmi desítek let vidět, co se tehdy v Praze za války také dělo.

Dvě černobílé fotografie zachycují příslušníky německého Wehrmachtu jak vedou skupinu židů k deportaci na Bubenské nádraží. Na první pohled vypadají snímky celkem obyčejně, jde však o unikátní obrazové materiály, díky nimž je možné transporty židů z pražských Holešovic doložit. Snímky jsou k vidění na výstavě Obrazy a hlasy Bubnů přímo na nádraží, odkud byly transporty vypravovány.

Překvapení pro historiky

Badateli Jaroslavu Čvančarovi se fotografie podařilo získat v době, kdy sbíral materiály k trilogii knih Někomu život, někomu smrt 1939-1945.

„Tehdy jsem získal i snímky z transportu z terezínského ghetta do Bohušovic, kterých je relativně větší kolekce. Dlouho jsem se ale mylně domníval, že i tyto dvě fotografie patří mezi ně,” říká Čvančara, který snímky poprvé uvedl ve spolupráci s Památníkem ticha právě na výstavě Obrazy a hlasy Bubnů. Expozice se věnuje především obrazům ze života židů uvězněných v koncentračních táborech a hrůzám holokaustu.

O existenci fotodokumentace z holešovických transportů neměli historici dlouhou dobu ani ponětí. Objevení těchto fotografií by mohlo pomoct identifikovat na snímcích zachycené osoby a zmapovat jejich osudy.

,,Zhruba před rokem jsem měl přednášku v Židovské obci o obětech heydrichiády a promítal jsem zde fotografie mimo jiné i z Terezína, včetně těchto dvou snímků,“ vzpomíná Čvančara. Po přednášce za ním ale přišel jeden z přítomných a upozornil jej, že snímky pravděpodobně nepocházejí z Bohušovic nad Ohří, jak se badatel domníval.

Blíže pak fotografie pomohl identifikovat Čvančarův přítel, režisér a ředitel Památníku Šoa, Pavel Štingl (60). „Hned jsem poznal, že snímky byly pořízeny na křižovatce U Smaltovny, protože jsem tudy často dobíhal vlak, když jsem ještě jezdil na průmyslovou školu,“ usmívá se Štingl.

Němci z Malého Berlína

V bytovém bloku Malý Berlín, z něhož byly fotografie s nejvyšší pravděpodobností pořízeny, žili tehdy příslušníci nacistické okupační moci. ,,Žádný z Němců podle mne ale neměl důvod fotografovat transport židů. Rozhodně mezi nimi nemohl hledat své blízké,” doplňuje Štingl.

Jde zatím o jediné dvě známé dochované fotografie v Česku, a možná i celosvětově, zachycující transport mířící k Bubenskému nádraží. Odtud byly tisíce židů deportovány do koncentračních táborů, odkud pro většinu z nich už nebylo návratu. Nikdo netuší, kdo fotografie mohl pořídit a za jakým účelem.

„Jisté je pouze to, že pořízení a schovávání takových snímků představovalo velký risk,” dodává Štingl. Nacisté se totiž holokaust a jeho okolnosti snažili utajit, pořízení a uchovávání takových fotografií mohlo znamenat rozsudek smrti.

Jaroslav Čvančara se tématikou druhé světové války, tedy i holokaustu, zabývá od 80. let minulého století a k tématu má osobně velmi blízký vztah. „Tři z mých příbuzných byli zastřeleni na popravišti v Kobylisích a nevlastní tetě se podařilo uniknout během deportace do polského vyhlazovacího tábora Treblinka,” vysvětluje badatel.

„U tisíců svých fotografií přesně vím, kde a od koho jsem je získal, ale zrovna u těchto dvou nemám ponětí,” přiznává Čvančara, který se v současné době snaží dohledat původ snímků pomocí vylučovací metody. Jistý si je pouze tím, že nepocházejí z žádného archivu, ale z nějaké soukromé sbírky. „Chtěl bych na autora přijít, ale je možné, že se mi to nikdy nepovede,” doplňuje.

Výstava Obrazy a hlasy Bubnů představuje i díla dalších autorů. Mimo fotografií z archivu Jaroslava Čvančary je k vidění například soubor fotografií Babí Jar Karla Cudlína, který mapuje současnou podobu místa poblíž Kyjeva, kde koncem září 1941 německé jednotky zvané Einsatzgruppen postřílely přes 33 tisíc židů.

Návštěvníci si též mohou prohlédnout Latentní obrazy Terezína od Richarda Homoly a tematická díla dalších autorů. Před vyhlášením nových opatření proti koronaviru bylo v plánu, že expozice bude otevřena do konce října.

Autorka je studentkou Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Text vznikl v rámci studentského tvůrčího ateliéru Generace 20.