Unikátní česká studie: Ženy ve vedení firmy snižují riziko ztráty, ale i zisk

Až doposud se soudilo, že ženy ve vedení jsou pro firmu přínosem. Platí to tak i v České republice? Má přítomnost žen ve statutárních orgánech vliv na výsledky firmy? A pokud ano, tak jaký?

S důkazy pozitivního vlivu žen ve vedení firem přišla nezisková organizace Catalyst, jejímž cílem je právě posílení jejich vlivu na ekonomiku.  Ve své studii z roku 2004 Catalyst  porovnával ekonomické výsledky na základě seznamu největších amerických společnost podle velikosti tržeb (seznam vychází pod názvem Fortune 500). Na první pohled nepřipouštějí závěry studie žádné pochybnosti. Čtvrtina firem, kde je zastoupením žen nejvyšší, dosahuje o 35% větší ziskovosti (ROE) než čtvrtina firem, které nejvíce dávají přednost mužskému vedení.

Studie společnosti McKinsey z roku 2012 tento závěr potvrdila. Firmy z USA, Německa, Francie a Velké Británie, které mají v orgánech zastoupeny rovnoměrně obě pohlaví, dosahují podle studie v průměru o 53% vyšší ziskovosti než firmy řízené výhradně nebo převážně muži.

Výhodnější pro firmu, či ekonomiku?

V rámci práce ve společnosti Bisnode jsem provedl podobně zaměřenou analýzu pro české firmy. Do studie jsem zahrnul české akciové společnosti, které mají kladný vlastní kapitál (počítat ROE pro firmu se záporným vlastním kapitálem nemá smysl) a které mají v představenstvu a dozorčí radě celkem alespoň pět osob, u nichž je možné z podoby jména algoritmem stanovit pohlaví. Po uplatnění těchto podmínek zbylo 4722 firem, pro které bylo možné provést výpočet.

Z výsledků nelze vyvodit tak jednoznačný závěr, jaký vyplývá ze zmíněných mezinárodních studií.  Z prvního grafu je zřejmé, že akciové společnosti, které nemají v představenstvu a dozorčí radě ani jednu ženu, dosahují střední hodnoty rentability 4,5%, zatímco u firem, které mají v orgánech pět a více žen, jde o pouhé dvě desetiny procenta. Výsledek se zdá být v rozporu se studiemi Catalystu a McKinsey. Je ovšem třeba vyhnout se předčasným závěrům.

Druhý graf poskytuje zdánlivě opačný obrázek a při pohledu na něj se může čtenář cítit zmaten. Zatímco střední hodnota ziskovosti s počtem žen v orgánech klesá, průměrná hodnota naopak roste. Jak to tedy se zastoupením žen v orgánech společností ve skutečnosti je? Jakým způsobem ženy vedení firmy ovlivňují?

Pointu příběhu získáme snadno. První graf zobrazuje výsledky typické (chcete-li: mediánové) firmy – polovina firem je na tom lépe než ona, druhá polovina hůře. Na rozdíl do průměru není medián nijak ovlivněn extrémními hodnotami mimořádně ziskových či mimořádně ztrátových firem. Tyto firmy nejsou typické a z mediánu o nich nic nezjistíte. Naopak průměrné hodnoty ziskovosti (ve druhém grafu) jsou výrazně ovlivněny firmami, které vykazují extrémní ztráty. Takto ztrátové společnosti najdeme mnohem častěji mezi firmami, kde je v představenstvu a dozorčí radě pouze jedna nebo vůbec žádná žena.

S nadsázkou se tedy dá říci, že přijetím žen do vedení se firmy vlastně pojišťujeme proti riziku velké ztráty. Většině firem se vyplatí mírně riskovat, a proto mají „mužské“ firmy vyšší střední hodnotu ziskovosti. Malý počet firem ale na riskování velmi silně doplatí. Celková ztráta těchto firem převyšuje zisk z vyššího rizika ostatních společností. Takže ačkoliv pro jednotlivou firmu větší zastoupení žen znamená pravděpodobné snížení zisku, pro národní ekonomiku je výraznější zapojení žen paradoxně přínosem.