Trocha smrádku nevadí. Energeticky soběstačnou obec nehledejte v Německu, ale u Nymburka
REPORTÁŽ Procházka po areálu bioplynové stanice ve středočeských Kněžicích není nic pro slabé povahy. „Palivo“ v podobě zbytků jídla z kuchyní či prasečí kejda libou vůni zrovna nevydávají. Výsledkem ale je, že Kněžice jsou nyní díky deset let staré stomiliónové investici první českou energeticky soběstačnou obcí.
Ta trocha závanu z bioplynové stanice, která se dostane mezi to padesát domů v obci, proto nikomu příliš nevadí. Lidem i vesnici se totiž finančně vyplácí.
„Jeden kilowatt tepla u nás stojí 1,10 Kč včetně DPH. Není to tak, že jsme až takoví lidumilové, že bychom chtěli mít nejnižší cenu v Česku. Je to dané dotační politikou a tím, že jsme museli cenu tepla smluvně zafixovat,“ vysvětluje starosta středočeské obce Milan Kazda.
Bez hospody to nejde
Výroba tepla je zajímavá vedlejší činnost, která dramaticky proměnila kvalitu ovzduší v obci. Roční úspora na emisích odpovídá zhruba 11 000 tunám CO2. Hlavní tržby dělá elektřina. A to takové, že už jen pět-šest let provozu a náklady na vybudování obecní bioplynové stanice se vrátí podle plánu – po patnácti letech provozu.
„I když se to možná o rok posune kvůli nákladům na první nutnou rekonstrukci,“ upozorňuje starosta, který je v čele Kněžic už od roku 1998. Aktuálně si obec připomíná rovných deset let od chvíle, kdy svého druhu ojedinělý projekt v srpnu 2006 spustila.
Bioplynová stanice vyšla obec (i s dotacemi) celkem na 138 miliónů korun.
Příjezd do obce s pěti sty obyvateli, stranou silničního tahu z Poděbrad na Jičín, na první pohled přitom žádné velké očekávání nevyvolává. Druhý pohled ale vysvětluje, proč je místní starosta ve své funkci už 18 let.
Kněžice mají nově opravenou školku, udržely školu alespoň pro první stupeň, nedávno koupily budovu fary, z níž by mělo být místo pro společenský život. A pro tento účel nechybí ani hospoda, jejíž provozování si obec čerstvě vzala pod sebe.
„Je to sice ekonomicky vzato trochu přítěž, ale všichni víme, jakou roli hospody na vesnici hrají a pokud hrozí, že se zavře, je lepší, když jsme ji koupili my,“ konstatuje starosta.
V centru obce se stranou od silnice vyjímají i nové řadové domky, jež obec provozuje jako dům seniorů. „Právě tahle úspěšná investice pomohla přesvědčit banku, že umíme hospodařit a dali nám nový a větší úvěr na stavbu bioplynové elektrárny,“ říká starosta.
Bioplynová stanice je na nevelkou středočeskou obec dosti rozměrná stavba. Dvě velké betonové jímky, stroje, drtička, spalovna na dřevní štěpku a balíky slámy, jež se spouští s nástupem chladných měsíců… Zařízení celkem za 138 miliónů korun.
Bez dotací taky ne
Bez nevratných dotací, konkrétně ve výši 83,7 milionů z Evropského fondu regionálního rozvoje a 11,1 milionů od Státního fondu životního prostředí, by se ale projekt sám nezaplatil.
„Pro místní samosprávy je práce s dotacemi běžná a běžně se dotují ekonomicky nenávratné projekty. Tento náš projekt byl také dotovaný, ale třeba na rozdíl od stavby nových chodníků či opravy fasády školky je ekonomicky návratný,“ říká starosta s poukazem na vlastní investici obce ve výši 43,2 milionů.
„Dokážeme vyrobit tolik tepla, kolik potřebují naši obyvatelé. Teplo jim přímo prodáváme, protože vlastníme teplovody. Dále vyrábíme i elektřinu, která v podstatě pokryje spotřebu našich 500 obyvatel. Tu ale nedokážeme prodávat na přímo, protože nevlastníme distribuční síť,“ vypočítává starosta.
Soběstačnost tedy zatím není tak dokonalá, jak ji ukazuje například německý Feldheim. Obec o 150 obyvatelích ležící necelých 90 kilometrů jižně od Berlína si vyrábí teplo z bioplynové stanice a elektřinu z větrníků. Vybudovala si nejen vlastní teplovod, ale i distribuci elektrické energie a odstřihla se od externích dodavatelů.
100 tisíc dobrých
Kněžice to sice zpovzdálí sledují, ale tuzemské legislativa vlastní distribuci elektřiny zatím nepřeje. Obec má však v plánu připojit na vlastní síť alespoň obecní budovy.
Provoz bioplynové stanice je v součtu za posledních deset let ziskový. „Byly i roky, kdy jsme byli v malém mínusu, ale vždy se to pokrylo rezervou z minulých let,“ říká Milan Kazda.
Do „má dáti, dal“ přitom nezapočítává fakt, že projekt obci nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod a dává práci pěti lidem v obci. „Takže i loňský zisk ve výši 100 tisíc pořád beru jako dobrý výsledek,“ dodává starosta.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
16 komentářů
Mají levnější topení ale za jakou cenu? Ono bydlet kde je smrad, není žádné terno!
Přirozený smrádek z hnoje ještě nikoho neotrávil na rozdíl od jaderných emisí které bohužel ani nejdou cítit.
Spíše naopak, za ten zápach dostanou levnější topění. Znám spoustu obcí, kde se podobný zápach táhne stejně a nedostanou tam nic..
Nakonec, já sám bydlím v krajském (dokonce lázeňském) městě, a občas když otevřu okno, cítím „vůni“ z nedaleké chemičky. A kupodivu levnější topení nemáme 🙂
Radši si připlatím a nemusím žít ve smradu
Tak jsme si přečetli demagogocký článek a teď se kráce podívejme nakolik je zmiňovaná bioplynova stanice rentabilní ve skutečnosti. Uvažovaná životnost stanice činí 30 let. Náklady na pořízení 138.000.000,- kč. Náklady na provoz(5 zaměstnanců + vybavení a údržba) činí cca 1.200.000,- + 1.000.000,- * 30 let = 66.000.000. To je celkem 204.000.000,- kč. To jsou náklady celkem 6.800.000,- kč/rok. Stanice zásobuje teplem 150 domů v obci teplem a má kapacitu tyto domy zásobovat i elektřinou. To znamená vynaložené náklady na zásobování teplem a elektřinou 1 domu činí 45.333,- kč. Pokud koupíte tyto energie od existujících dodavatelů energií a to i za nejzlodějštější cenu, zaplatíte za teplo a elettřinu pro 1 dům maximálně 40.000,- kč/rok. Provozovat bioplynovou stanici v obci, je tedy dražší ročně o 6.799.950,- kč, než nakupovat energie za předražené ceny od současných dodavatelů. A tomu se říká rentabilita.
Náklady máte v pořádku, ale máte hned několik chyb v příjmech (určitě je to jen náhoda, když mluvíte o demagogii 🙂
V komentáři píšu pouze o nákladech. Náklady činí uvedených 6.800.000,- kč/rok. Příjmy, pokud by uvedený projekt měl být rentabilní, by musely tyto náklady převýšit – to je ovšem těžko představitelné. Omlouvám se ale za překlep ve výši předpokládané roční ztráty – ta má být správně uvedena ve výši 679.995,- kč.
Nikdo nepopírá, text už vůbec ne, že bez dotací by to samozřejmě provozovat nešlo. Ale na dotace si můžete stěžovat u jiných pánů. Pokud chcete přesná čísla, není nic snazšího, než si je najít na webu Kněžic. http://www.obec-knezice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=48
Aha. Stačí se zeptat a už je ztráta desetinová :-). Teď ještě druhý pokus: proč jsou tedy odkazované výsledovky se ziskem?
Jak se zmiňuji níže: obec samozřejmě ve ztrátě není, díky nenávratné dotaci 83.700.000,- kč. Můj výpočet dokládá ztrátu, kterou by obec vykázala bez uvedené dotace. O smysluplnosti dotace se zmiňují také komentáře ostatních diskutujících.
Ano zaplatí jim to někdo jiný ze svých daní. Pokud by šli všichni v jejich stopách, kdo by to prosím zaplatil ? Takže to není dobrý příklad energetické politiky, ale návod jak okrást daňového polatníka, svého souseda.
Ty jsi jinak chytrý. Chtěl bych vědět jestli máš podklady a dokumentaci ohledně všeho co jsi napsal. Když by byli ve velké ztrátě a bylo by to pro ně nevýhodné myslím že by se do takového projektu ani nepouštěli.
V uvedeném výpočtu jsem použil výhradně hodnoty uváděné v článku jeho autorem. Obec samozřejmě ve ztrátě není, díky nenávratné dotaci 83.700.000,- kč, která je v článu také uvedena. Můj výpočet dokládá ztrátu, kterou by obec vykázala bez uvedené dotace, kterou jsme mimochodem uhradili my všichni z našich daní. Výsledek tedy ukazuje, že uvedená výroba energií je nerentabilní – neboli dražší, nž cena nákupu energií od existujících dodavatelů. Myslím proto, že dotace nebyla z hlediska rentability účelně vynaložena.
Zajímavé souvislosti. Ještě jinak řečeno – aby byla zřejmá nesmyslnost státních dotací. Jedna obec v republice dostane dotaci 83.700.000,- na výrobu energie, kterou ale ve výsledku vyrobí dráž, než za kolik by jí nakoupila od dodavatelů. Nemusela ji tedy vyrábět, ale radši rovnou nakoupit za nižší cenu. Nemusela tedy dotaci dostat, neboť dotace 83,7 milionu je tak totiž vlastně sleva na energie pro obyvatele 150 domů v obci na dobu 30 let (= životnost bioplynové stanice). Jednoduše řečeno: v republice máme 6000 obcí, jedna obec dostane dotaci na slevu elektřiny a obyvatelé (= daňoví poplatníci) zbylých 5999 obci se na tuto slevu logicky musí složit. Neboť státní dotace jsou vypláceny z daňí všech daňových poplatníků. Obyvatelé jedné obce získají provilegium, které obyvatelé zbylých obcí nejen získat nemůžou (dotace logicky nevystačí pro všechny obce), ale toto privilegium musí obyvatel zbylých obcí navíc svými daněmi zaplatit. Nebyly bychom všichni šťastnější bez státních dotací?
Nejde jenom o smrad, to je to nejmenší. Jde především o to, že obec nemá kvůli tomu kanalizaci a čističku. Potřebují totiž do bioplynky odpad ze žump. Tudíž hovna z nevyhovujících prastarých septiků plavou potokem uprostřed obce a potkani pobíhají už i po obci naprosto nerušeně. Navíc o té soběstačnosti se dá úspěšně pochybovat – kapacita bioplynky pro celou obes nestačí a ani v dohledné době se rozšiřovat nebude. A to se plánuje další výstavba, samozřejmě opět se septiky. S tou nízkou cenou tepla bych se taky nevytahoval, už teď roznášejí lidem letáky, že je to nerentabilní.
Když tak čtu zdejší komentáře, přemýšlím, jestli někdo ještě dnes přemýšlí, kolik stály první elektrárny v přepočtu na jednu odběratelskou stanici. Kolik stálo vybudování přenosové sítě. Anebo na co přišel plynovod.
Když si člověk vzpomene na ostré hádky Rusko vs. Ukrajina kvůli plynu, nemůže osvícencům typu Kněžic nefandit – i nehledě na jednoznačně sympatickou sázku na obnovitelné zdroje.
Trend centrálních zdrojů čehokoli je cestou do horoucích pekel, nejen u energií. Odsouvání důležitých součástí života někam mimo, kde unikají lidem souvislosti s nimi spojené, je principiálně špatné. Pomyslné stránky účetní knihy „má dáti – dal“ by měl mít člověk dobře na očích, aby nezapomínal na velikost svého podílu.