Tři roky prezidenta Zemana: oč méně je zván z ciziny, o to více jezdí po českých krajích
Z přiložené mapy by to mohlo vypadat, že za první tři roky ve funkci už český prezident Miloš Zeman poctil svou návštěvou velký kus světa. Opak je ale pravdou.
Pokud nepočítáme výjezd na konferenci o sociální demokracii 21. století na Slovensko, český prezident byl na poslední zahraniční návštěvě vloni v říjnu. Od té doby nic.
Ani ve čtvrtině tohoto roku není podle Hradu jasné, kam se prezident letos vydá. „Letošní plán se ještě dopracovává,“ sdělil na dotaz HlídacíPes.org v polovině února mluvčí Jiří Ovčáček. Ani o dva týdny později však nebylo jasněji.
Nedošlo přitom ani na loňské cestovní plány. I když se podle šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka chystala například cesta do Latinské Ameriky, do Mexika a Kolumbie, Zeman nakonec zůstal doma.
Mapa: Zahraniční cesty Miloše Zemana
Kde Klaus skončil…
Pozvání na oficiální a státní návštěvy dostal Miloš Zeman za 36 měsíců jen pomálu. V jeho itineráři figurují v drtivé většině pracovní cesty, případně summity a akce, kde byl český prezident jen jeden z mnoha.
Dalo by se říct, že Miloš Zeman navázal tam, kde jeho předchůdce Václav Klaus skončil. I Klaus v posledních letech svého úřadování cestoval po světě hlavně pracovně. V jeho případě to znamenalo především cesty spojené s prezentací jeho knih, či pozváním na různé přednášky.
Kupříkladu tolik diplomaticky ceněného oficiálního přijetí v Bílém domě od amerického prezidenta se Klaus za celých deset let nedočkal. Je nejisté, zda se Zemanovi ve vztahu k USA povede lépe, i když v to zjevně doufá.
„Není úplně normální, abychom si neustále říkali, že máme zvláštní a málem strategické partnerství s USA, a zároveň jsme 14 let neměli prezidenta v Bílém domě,“ řekl už dříve Hynek Kmoníček, který má na postu velvyslance ve Washingtonu letos vystřídat přesluhujícícho Petra Gandaloviče.
Prozatím se Zeman musel spokojit alespoň s rychlou fotografií s prezidentským párem Obamových v rámci své návštěvy Valného shromáždění OSN vloni v září.
Na státní návštěvě, což je v diplomacii nejvyšší forma pozvání s přesnými protokolárními pravidly, byl Miloš Zeman za tři roky celkem šestkrát. Z toho dvakrát v Izraeli, s nímž Českou republiku od roku 1989 pojí nadstandardní vztahy bez ohledu na to, kdo zrovna v ČR vládne, či je prezidentem.
Dále takto „státnicky“ cestoval na zdvojených návštěvách lehkých diplomatických vah Rumunsko – Moldavsko (květen 2014) a Slovinsko – Srbsko (duben 2014).
Pozor, přijede prezident
Na státní návštěvu, jež je protokolárně výrazem nejvyšší úcty a zájmu o osobu prezidenta a zemi, kterou zastupuje, Zeman pak vyjel do dvou zemí, s nimiž Česko sice pojí ekonomické vazby, ale jež jsou často kritizovány kvůli porušování lidských práv – Ázerbájdžán a Čína.
Tabulka: Zahraniční cesty Miloše Zemana
Státní návštěva má přesná protokolární pravidla – je obvykle tří až čtyřdenní, zahrnuje vojenskou přehlídku, státní večeři a také návštěvu dalšího místa kromě hlavního města. Oficiální návštěva pak obvykle postrádá jednu z částí povinných pro státní návštěvu. Pracovní cesta bývá jednodenní, může zahrnovat přehlídku a oběd.
„Oficiální návštěva předpokládá zajištění přijetí na dané úrovni – hlava státu, premiér, šéf parlamentu, šéf senátu, ministr zahraničí. Není-li zajištěno, lépe prohlásit za pracovní návštěvu,“ nabádá diplomatický protokol českého ministerstva zahraničí.
Asi nejvíce si Zeman považuje zejména státní návštěvy Číny i toho, že mu návštěvu koncem března oplatí čínský prezident Si Ťin-pching – v České republice bude čínský prezident vůbec poprvé.
Na oficiální návštěvě, což je jakýsi diplomatický mezistupeň mezi pracovní cestou a státní návštěvou byl Zeman jen na dvou zdvojených cestách: V Jordánsku a Spojených arabských emirátech v únoru 2015 a v Kazachstánu a Tádžikistánu v listopadu 2014.
Všechny ostatní Zemanovy cesty byly pracovní, případně se při nich český prezident účastnil některého ze summitů či oslav výročí konce války. Jen díky summitům tak cestoval do Velké Británie, Spojených států, Itálie, Polska, Francie a Chorvatska, Ruska a Maďarska.
Při odečtení těchto zemí se zahraniční výjezdy české hlavy státu výrazně zmenšují.
Kampaň v krajích
Samozřejmě platí, že kvantita neznamená kvalitu. Například Václav Klaus během deseti let ve funkci absolvoval 278 zahraničních cest. Drtivou většinu však tvořily pracovní cesty a výjezdy na různá fóra, summity, či cesty soukromého rázu.
Václav Havel za deset let v čele samostatné České republiky stihl „jen“ 141.
Co Miloš Zeman „nenažene“ na zahraničních cestách, to dohání při cestách po Česku. Od října 2013 měsíc co měsíc neustále – za stálého zájmu televizních kamer – navštěvuje české a moravské kraje na třídenních cestách.
V některých krajích už „jede“ čtvrté kolo a vede tak oficiálně nepřiznanou permanentní kampaň za své znovuzvolení.
Tabulka: Výjezdy Miloše Zemana do krajů
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Čistě statisticky, na světě je skoro 200 států, řekněme že každých 5 roky jsou volby ve kterých se v nich volí prezident.
Když si uvědomíme že v článku zmíněno tří až čtyřdenní oficiální návštěva,tak by musel každý prezident určitého státu (třeba velmoci) věnovat 600-800 dnů svého funkčního období, aby se oficiálně setkal s prezidenty (či premiéry) všech států světa. Přičemž by to pak musel každý jeho nástupce opakovat. Což je samozřejmě nesmysl.
Neboli, počet takových návštěv skutečně není diplomatickou nutností,je dán zájmem onoho zvoucího státu udržovat s druhým státem nadstandardní vztahy-A musíme si tedy sebekriticky přiznat že Česká republika k takovým „žádaným “ státům a spojencům rozhodně nepatří, a to tedy nikoliv dnešní“zásluhou“ Zemana, ale celkově, ať nyní nezajímavou geopolitickou polohou ale hlavně dosti dosti nestabilní a nevyjasněnou politickou situací která za 25 let budování demokracie vznikla.Možná zde byly určité náznaky za Havla-a toho tedy nějaký čas zvali kde mohli, Než tedy zjistili že Havel pouze intelektuálsky mluví sám za sebe , ale není schopen ty projednávané zásady prosadit ani jako prezident v ČR, a ani je z pozice svého státu prosazovat kdekoliv jinde.. Tudíž zájem o nadstandardní vztahy akurát s ČR ve většině států světa poklesl a další se nedají v brzku očekávát..
Za ten nápis hodnotící Zemana co objevil na Peroutkově mostě v Brně může taky Havel. A brněnská kavárna.
Vysvětlení je také v tom, proč k nám nikdy nepřijel třeba ukrajinský prezident Porošenko, přestože ve všech sousedních zemích už byl a v některých opakovaně.
Dříve jezdili po republice kočovní herci aby se uživili a vesničani měli trochu zábavu. Dnes tu zábavu obstarává náš prezident za naše daně. Ještě by měl sebou vozit nějakého uprchlíka místo kouzelníka.
Kočovní herci měli alespoň jakous takous úroveň, na rozdíl od současné předváděné atrapy.
Bohužel!