Prezident Surinamu Bouterse
Cubadebate on Foter.com, zdroj

Trestně stíhaný premiér? Málo. V Surinamu je prezidentem odsouzený vrah a znovu kandiduje

Napsal/a Filip Horák 16. května 2020

Jihoamerický Surinam se intenzivně připravuje na všeobecné volby. Již deset let tam vládne Dési Bouterse, který byl v 80. letech vojenským diktátorem a jako hlava tehdejšího režimu byl loni odsouzen za podíl na masakrech a patnáctinásobné vraždě. Navíc má trest z Nizozemska za pašování drog. Přesto chce po volbách 25. května ve funkci pokračovat – a není bez šancí.

Minulý rok byl Bouterse pravomocně odsouzen jako vrah. „Bouterse se proti rozsudku odvolal. Důkazy jsou ale tak silné, že je nelze právně obejít a v příštím volebním období je odnětí svobody nevyhnutelné,“ tvrdí opoziční politik Antoon Karg ze surinamské strany za Právo a Rozvoj.

Surinam byl sedm let diktaturou, naše ústava pozbyla platnosti a vládlo se dekretem. Odpůrce režim umlčoval a v prosinci roku 1982 dokonce zavraždili patnáct lidí,” popisuje někdejší Bouterseho režim surinamská opoziční aktivistka Xaviera Jessurun v rozhovoru pro web Houpací Osel.

Pandemie volby neovlivní

Jeho politika je populistická a nezodpovědná. Nejdůležitější sektory jako vzdělání a zdravotnictví nedostávají takovou finační podporu, jakou si zaslouží,“ komentuje současnou situaci v zemi Steven Tsjang-a-Sjin, honorární konzul ČR v Surinamu.

Antoon Karg jde ještě dál. Prezident podle něj „provádí národněsocialistickou etno-politiku, je oslavováno a užíváno násilí a kvete klientelismus a korupce financovaná narkotiky“.

Nadcházející volby se budou konat během pandemie koronaviru. Podle honorárního konzulátu ČR Surinam k volbám nepřijal v souvislosti s nákazou žádná speciální opatření. Země uzavřela hranice a letiště, školy a veřejnou dopravu a zakázala setkávání více než 10 lidí. Volby to ale neovlivní. Současně s tím také probíhají repatriace občanů hlavně z Nizozemska, kde žije početná surinamská menšina.

Ta by ale nemohla jinak do voleb moc zasáhnout. „Možnost korespondenční volby existuje pouze pro personál ambasád,“ dodává Antoon Karg.

Když královna tančila na stadionu

Cesta Surinamu od kolonie přes diktaturu až k dnešní specifické demokracii byla komplikovaná.

Z hodin angličtiny si můžeme pamatovat, že New York se kdysi jmenoval nový Amsterodam a byl založen Nizozemci. Brooklyn se tehdy jmenoval Breukelen, Flushing Vlissingen a ostrov Staten Island je dodnes pojmenován po nizozemských generálních stavech. Slavná Wall Street je potom místem, kde měla kolonie svou vnější zeď. V roce 1664 ale po obchodní válce s Angličany přišla smlouva z Bredy, která znamenala přejmenování na New York a výměnu tohoto území také za část jihoamerické Guyany, dnešní Surinam.

Zatímco New York se dále vyvíjel ve světové centrum, Surinam sloužil Nizozemcům jako zdroj bauxitu, zlata, gumy a zemědělských plodin a fungoval jako jakákoliv jiná kolonie v Africe nebo Americe. Během této doby se také stal mnohonárodnostní zemí. Původní indiánské obyvatelstvo nepovažovali kolonizátoři za vhodné pro práci na plantážích, a tak přivezli otroky z Afriky. Mnoho z nich se vzbouřilo, uteklo do džungle a smísilo se s indiány.

Když bylo roku 1863 zrušeno otrokářství, bylo potřeba nahradit otroky dělníky z Jávy, Číny a Indie. Ti byli sice svobodnými pracovníky, nikdy si ale nemohli vydělat na cestu zpět do svých zemí, a tak zůstali.

Poté, co roku 1940 padla mateřská země Nizozemsko do rukou nacistů, spravovala zemi také americká armáda. Od té doby začala moc Nizozemců upadat.

Roku 1975 Surinam, za jásotu místních obyvatel, získal nezávislost. Na stadionu v hlavním městě Paramaribu se konala párty, na které si zatančila i tehdejší holandská královna, a poslední guvernér se stal prvním prezidentem.

Syn Dino se potatil

Demokracie ale vydržela jen pět let. Armáda totiž nebyla spokojena se svou pozicí ve společnosti a požadovala větší vliv. „Bojovali za své platy, zájmy a postavení a vyústěním toho byl převrat. Nešlo o nějaké osvobození společnosti v politickém slova smyslu, koneckonců volby měly být za měsíc. Ty ale pak nepřišly sedm let‚“ konstatuje Xaviera Jessurun.

Vedoucí postavou vojenské junty byl Dési Bouterse, tehdy seržant, který se později zapletl i do prodeje drog, za který byl odsouzen v Nizozemsku. Od té doby tam má zakázaný vstup.

Bouterse upevňoval moc také dosazováním svých rodinných příslušníků na místa ve vládě. Podle deníku New York Times nechal odměňovat svou ženu ze státní kasy a svého syna Dina nechal jmenovat šéfem protiteroristické jednotky.

„V roce 2016 byl Dino Bouterse odsouzen na 16 let mimo jiné za obchodování s drogami, praní peněz a teror v jižním okrese Manhattan v New Yorku. Mimo Dinova komplice Edmunda Muntslaga měl být dopaden také další podezřelý, jehož totožnost není známá. V právních kruzích se ale mluví o tom, že by to mohl být sám jeho otec, tedy prezident.

V USA jim teoreticky hrozí až osmdesát let ve vězení a kdyby prezident prohrál nebo odstoupil, budou Američané žádat o jeho vydání,” myslí si Antoon Karg.

„Druhá šance“ už trvá deset let

V roce 2010 se Bouterse dostal k moci podruhé a demokraticky, v čele Národně-demokratické strany (NDP). Jejím programem je, podle jeho vlastních slov, obhajovat revoluci, která začala roku 1980. Během prvních let vlády se prezidentovi dařilo částečně předejít spekulacím o směřování země do izolace. Podle deníku Trouw Surinam stále udržoval jisté vztahy se sousední Guayanou a Brazílií. Mimo to se politicky orientuje na Kubu a Venezuelu.

Roku 2011 dokonce opoziční politik Santokhi ze strany VHP, která zastupuje především indické etnikum, uvedl, že Bouterse se v restrikcích vůči svým oponentům zmírnil. Zemi ale trápí zhoršení bezpečnostní situace v souvislosti s drogovou mafií a také to, že daňová opatření, která Bouterse zavedl, vedou k chudobě a inflaci. Vysoká je také cena pohonných hmot.

Je tedy prezident Bouterse favoritem? Konzul Tsjang-a-Sjin si to nemyslí a odkazuje na průzkumy z roku 2019, kde měl prezident podobné výsledky jako opoziční VHP. Prezidentovi může uškodit i zmiňovaná současná finanční krize v zemi a jeho role při vraždách z 80. let.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno