I když státu patří „vše, co je pod zemí“, do státního rozpočtu šlo na platbách za vytěžené uhlí, písek, uran, drahé kameny a jiné nerostné suroviny, rok od roku méně peněz. To se nyní mění. Povinně odváděné poplatky za vytěžené suroviny narostly; poprvé se to odrazí v rozpočtu na rok 2018.

„V návrhu státního rozpočtu na rok 2018 činí příjem z výnosů z vydobytých nerostů celkem 730 265 283 Kč,“ vypočítává Zdeněk Vojtěch z oddělení komunikace ministerstva financí. Jak ukazuje tabulka níže, jde oproti dřívějším letům o nárůst bezmála dvojnásobný.

Zdroj: Český báňský úřad

Ze zákona platí, že stát je majitelem všech takzvaných vyhrazených nerostů, jež se v České republice těží. Jenže příjmy do rozpočtu tomu příliš neodpovídaly.

Čtvrt století beze změny

„Sazby za vytěžené nerosty zůstávaly skoro 25 let pořád stejné, vláda to změnila až zákonem, který začal být účinný letos na počátku roku. Navýšené platby se tak odrazí v rozpočtu na příští rok,“ shrnuje za Český báňský úřad mluvčí Bohuslav Machek.

Nově jsou platby za tunu, metr krychlový či kilogram vytěženého nerostu stanoveny pevně, nikoli procentem z tržní ceny vytěžené suroviny jako to bylo dříve.

Například metr krychlový tuzemské ropy vyjde těžaře na platbě ve prospěch státu na 558 korun, tuna černého uhlí na 9,90 Kč a kilogram v Česku vytěženého zlata na 40 919 korun. Nejvyšší sazbu má kilogram vzácného kovu cesium – 160 782 Kč.

Takto získané peníze si meze sebe dělí Ministerstvo životního prostředí (v roce 2018 má získat 85 milionů Kč) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (205 311 681 Kč), hlavní část jde pak do rozpočtové kapitoly Českého báňského úřadu (439 953 602 Kč). Ten však tyto peníze dále přeposílá obcím dotčeným těžbou. Z celkové sumy připadá 25 % státu a 75 % obcím.

Minus sto miliard?

S kritikou, že Česká republika ze svých nerostných surovin dostává od těžařských firem málo peněz, přišla krátce po svém vzniku nyní končící koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Kritizovala mimo jiné fakt, že i když za rok 2012 firmy odvedly státu za nerostné suroviny v součtu 596 milionů korun, celkové tržby firem, které v oboru podnikají, dosáhly 71 miliard korun.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce stát kvůli nízko nastaveným poplatkům za vytěžené nerosty přišel od roku 1989 o více než 100 miliard korun.

„Díky stanovení jednoduchého vzorce sazba krát tuna, případně kilogram či metr krychlový, již nebude docházet ke spekulacím a únikům. V tomto případě by bylo nerostné bohatství České republiky skutečně spravedlivě ohodnoceno, neboť podnikatel by odváděl úhradu za skutečně vytěženou surovinu bez ohledu na to, zda byla prodána a za jakou cenu,“ napsalo už dříve v analýze ke změně zákona ministerstvo financí s tím, že podobně postupuje většina zemí Evropské unie.