Když si Eva Vorlíčková pročítala soudní verdikt, který ji – a s ní například i pražské exprimátory Tomáše Hudečka a Bohuslava Svobodu – uznal vinnou z toho, že zvýhodnili firmu, která pro město provozovala kartu Opencard, byla v šoku. Nejen z rozsudku samotného, ale i z toho, že výpovědi svědků se ve spisu diametrálně lišily od toho, co na vlastní uši slyšela v soudní síni.

„Byla tam třeba věta, že na dotaz soudce Sotoláře, kdo že zvolil zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění, jeden z právníků, který nám zakázku zpracovával, odpověděl, že neví, ale že to bylo pravděpodobně nejvyšší politické vedení města. Jenže to nebyla pravda, on ve skutečnosti řekl, že to byli oni, jejich právní kancelář,“ vzpomíná v rozhovoru pro HlídacíPes.org na první okamžik, kdy si uvědomila, že je v průběhu řízení něco špatně.

O cejch nestojím

Podle obžaloby „Vorlíčková a spol“ v roce 2012 „neoprávněně zvýhodnili“ firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k Opencard. Magistrát firmu oslovil jako jedinou v jednacím řízení bez uveřejnění. „Při narušení hospodářské soutěže zásadně zvýhodnili společnost Haguess,“ argumentoval předseda senátu Městského soudu v Praze Alexander Sotolář, když obviněné poprvé na podzim 2016 odsoudil vesměs k podmíněným trestům a pokutám. Na písemné vyhotovení rozsudku, a tak i na možnost odvolání, pak nepravomocně odsouzení čekali téměř rok.

S cejchem „vinna“ se Vorlíčková, i další obvinění, odmítla smířit. Byla to ale zejména zarputilost a vytrvalost někdejší pražské radní pro informatiku (mezi lety 2011 – 2014), co pomohlo upozornit na podivné justiční praktiky, rozpory v reálných a zapsaných výpovědích, což v důsledku zásadně přispělo k tomu, že nová soudkyně obžalované v kauze Opencard osvobodila. Státní zástupce se proti rozhodnutí již neodvolal.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Vorlíčková prošla všechny protokoly a zvukové záznamy z celkem 44 mnohahodinových jednacích dnů a porovnávala skutečné výpovědi s těmi, které nechal vložit do spisu soudce Sotolář.

„Soudce dostal wordovský soubor s protokoly od soudních zapisovatelek, v něm udělal úpravy, které potřeboval. Vzala jsem si ty dva protokoly a udělala jednoduché srovnání. Dokonce když si kliknete na to, kdo ty úpravy dělal, tak je tam Sotolář. Těžko může tvrdit, že to nebyl on,“ říká Vorlíčková, která na základě svých zjištění podala stížnost k rukám ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Jinými slovy: existovaly dvě verze protokolů. Jedna od zapisovatelek a druhá, pozměněná a autorizovaná soudcem.

Ministryně Benešová se tématem skutečně zabývala a na soudce Sotoláře podala kárnou žalobu, podobně jako předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. První část kárného řízení proběhla již 1. července u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Sotolář zde uznal, že existují rozdíly mezi zvukovým záznamem a protokolem, vyloučil ale, že by byly pouze v neprospěch obžalovaných. Jak řekl, smyslem protokolace je „zachytit to podstatné“. Jeho obhájce Bohuslav Horký řekl, že k posunům ve výpovědích došlo, ale že to nebylo činěno se zlým úmyslem.

Vorlíčková to vidí výrazně jinak: „Když se podíváme i na ostatní případy, kde figurovala státní zástupkyně Máchová, soudce Sotolář a Česká znalecká, dokáži si představit, že jsou to případy, které byly udělané na objednávku. Já ostatně vím, kdo to na nás ušil, byl to jeden z pražských kmotrů, ale nemohu to dokázat, tak ho tu nebudu jmenovat.“

Trestní stíhání už nehrozí

Eva Vorlíčková hodlá žádat ministerstvo spravedlnosti o odškodnění – jednak za náklady soudního řízení za advokáty a znalecké posudky, ale i za újmu na vlastním zdraví.

„Rozhodně soudce, jakým je Sotolář, nemá v justici co dělat. Každý má nést důsledky svých činů a on by rozhodně dál soudit neměl. Takový člověk přece nemůže rozhodovat o osudu lidí,“ je přesvědčena Vorlíčková, která se na minulé jednání do Brna osobně vydala a má to v plánu i 14. června, na kdy je vypsán termín pokračování kárného řízení.

Soudce je nyní postaven mimo službu. Kárný senát může soudci uložit důtku, snížit mu plat, zbavit jej funkce předsedy senátu (to navrhuje předseda soudu Vávra) nebo jej zcela zbavit funkce soudce, což požaduje ministryně Benešová.

Kárný postih je už také to jediné, co soudci hrozí. Na Sotoláře sice Nadační fond proti korupci podal trestní oznámení – podle něj soudce padělal veřejnou listinu a zneužil svou pravomoc, když manipuloval s protokoly z hlavního líčení – policejní vyšetřovatelé tento týden došli k závěru, že se soudce žádného trestného činu nedopustil.

Detailně Eva Vorlíčková o případu mluví v rozhovoru pro HlídacíPes.org, který vyjde v pondělí 13. července.