Julian Christ je sedmým rokem starostou čtrnáctitisícového městečka Gernsbach v německém Bádensku-Württembersku poblíž francouzských hranic. V posledních měsících zaujal svojí velmi otevřenou kritikou spolkové vlády kvůli migrační politice. I po tragickém srpnovém útoku nožem ve městě Solingen, který otřásl Německem, zůstala podle něj vláda nečinná.

Starosta Julian Christ, který kandidoval za sociální demokraty (SPD) a ve volbách před sedmi lety získal přes 83 procent, volá po rychlých změnách. „Města jsou přetížená a v Berlíně se jen diskutuje, k žádným konkrétním rozhodnutím nedošlo. Nemám slov a jsem bezradný, přesto stále doufám v nějakou změnu,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Podle vašich údajů žije ve vašem městě zhruba 450 uprchlíků. Máte pro ně dostatek ubytovacích kapacit?

My jsme se rozhodli, že budeme uprchlíky ubytovávat jen v pevných budovách, nechceme žádná kontejnerová sídliště nebo podobně. Do integrace jsou zapojené všechny městské části a využíváme ubytovací zařízení o menší kapacitě, do 50 osob. V městských ubytovacích zařízeních žije nyní 252 lidí a zbytek je ubytován v soukromí.

Julian Christ. Foto: archiv Juliana Christa, se svolením autora

Nejde ale jen o to, aby migranti měli důstojné bydlení, ale také aby jejich děti mohly získat vzdělání a později zaměstnání. A především v těchto směrech se potýkáme s přetíženým systémem. Týká se to školek, které mají již nyní dlouhé čekací listiny, a také škol, kde se již zvýšil počet žáků ve třídách a zároveň poměr těch, jejichž rodným jazykem není němčina. Pro učitele je často obtížné zajistit, aby měli žáci přes rozdílné jazykové vybavení stejnou úroveň znalostí. Jedním z bodů, kvůli kterým kritizuji v tomto směru vládu, je to, že se příliš soustředí pouze na to, kde uprchlíky ubytujeme. Ale my se musíme zaměřit také na zajištění integrace těch, kteří azyl dostanou. A to je to, v čem jsou města a obce přetížené.

Bohužel stále nevidím žádnou změnu. V Berlíně i v médiích probíhá mnoho diskusí na toto téma, ale není připravena žádná změna zákonů. Nepadají žádná konkrétní rozhodnutí.

Co přesně by tedy města potřebovala od vlády, aby tuto situaci lépe zvládala?

Máme jednu úřednici pověřenou městem, která pomáhá uprchlíkům například s administrativou či dokumenty. Potřebovali bychom ale ještě jednu nebo i dvě osoby navíc na tuto práci. Máme ale jen tu jednu a navíc je placená z velké části městem, příspěvek od vlády byl oproti minulosti naopak výrazně snížen. Potřebujeme také velmi rozšířit nabídku jazykových kurzů. Chtěli bychom pomáhat s integrací, ale to jde jen tehdy, pokud na to města dostanou prostředky.

Co znamená migrace pro vaše město po finanční stránce?

Znamená to velkou finanční zátěž, vybudovat nové kapacity pro uprchlíky vyžaduje investice v řádu milionů eur. My jako město sice tyto náklady dostaneme od státu a spolkové země proplacené, ale jsou to každopádně náklady navíc, které vznikají nám jakožto celé společnosti.

Jinak finančně se nám daří podobně jako asi 70 procentům municipalit v Badensko-Würtembersku. Mnozí si teď musí tzv. utahovat opasky. To ale nesouvisí přímo s uprchlickou krizí. Města a obce dostávají od Stuttgartu a Berlína řadu úkolů, které ale nejsou doprovázeny odpovídající možností financování. Konkrétní příklad: existuje právní nárok na to, aby děti mladší tří let měly možnost získat místo v jeslích, což je v pořádku, ale města na to nedostávají od státu žádné finance. Přitom jedno takové zařízení vyjde na tři nebo čtyři miliony eur, k tomu náklady na mzdy a provoz…

Ještě zpátky k uprchlíkům – již dlouho se mluví o tom, že se nedaří odsunovat ty, kteří neměli už v Německu být, protože nemají nárok na azyl. V několika německých městech došlo během léta k případům, kdy tito lidé zaútočili nožem na místní obyvatele. Za bod zlomu bývá označován případ z konce srpna, kdy 26letý uprchlík zabil na městské slavnosti v Solingenu nožem tři lidi a řadu dalších zranil. Německá vláda poté slíbila, že problém odsunů konečně urychleně vyřeší. Jaká je situace dnes, stalo se to?

Ne, bohužel stále nevidím žádnou změnu. V Berlíně i v médiích probíhá mnoho diskusí na toto téma, ale není připravena žádná změna zákonů. Nepadají žádná konkrétní rozhodnutí. Stále platí také to, že všichni ukrajinští uprchlíci mají automaticky nárok na státní podporu, a to i když se vrací následně na Ukrajinu. To nasvědčuje tomu, že zde není vůle něco opravdu změnit. Teď se navíc rozpadla spolková vláda a není ani jasné, zda Spolkovým sněmem projde evropská azylová reforma… Nemám slov a jsem bezradný, ale stále doufám, že se něco co nejrychleji změní.

Když zmiňujete ukrajinské uprchlíky, setkali jste se ve vašem městě s případy zneužívání státní podpory?

Ano, měli jsme zde takové případy. Lidsky tomu rozumím, kdyby byla možnost dostat někde vyšší státní podporu než ve vlastní zemi, udělal by to leckdo. Ale samozřejmě jakožto někdo, kdo spoluzodpovídá za veřejné finance, minimálně v našem městě, musím říct, že to takto dál jít nemůže.

Setkáváte se s obavami místních obyvatel v souvislosti s migranty? Došlo případně ke zvýšení kriminality ve vašem městě?

V našem městě nemáme vyšší kriminalitu v oblasti násilných trestných činů. Zvýšenou tendenci pozorujeme v oblasti krádeží, především v maloobchodu a potravinářství. Ale není to nějaký razantní nárůst. Je to dáno zkrátka tím, že kde je příliš lidí, tam se vyskytnou i nějaké ty černé ovce a právní stát v tom zkrátka musí být konsekventní. Je ale zřejmé, že v části společnosti panuje zvýšená nervozita. Lidé se obávají, že k nám přijde příliš mnoho mužů bez rodin především z oblasti Maghrebu, a mají přirozený strach z neznámého.

Přispívá i u vás neřešení situace kolem státní migrační politiky k tomu, že pravicově extrémistické strany získávají větší preference?

Naše město je převážně liberálně smýšlející a otevřené, roli hraje i to, že se nacházíme blízko francouzských hranic. Je pro nás důležité být součástí Evropy a světa, takto to vidí velká část našich občanů. Ale přesto i u nás získala AfD letos ve volbách výrazně více hlasů, v některých městských částech i přes 20 procent. To už není takový rozdíl oproti výsledku AfD ve spolkových zemích bývalého východního Německa.

Já si uvědomuji, že k nám přichází mnoho lidí, kteří se opravdu chtějí integrovat do naší společnosti a chtějí být aktivní. Ale právě je musíme podporovat a pomáhat jim.

A je tam tedy podle vás přímá souvislost s migrační politikou?

Ano, lidé mají paměť a nezapomněli, jak CDU v čele s Angelou Merkelovou se svojí vítací politikou otevřela migrantům dveře velmi široce. A „semaforová vláda“ (SPD, FDP a Zelení) tento problém také nedokázala vyřešit. Takže lidé se samozřejmě nyní obracejí k novým stranám, které ještě nedostaly šanci, aby převzaly odpovědnost. Říkají si: třeba to vyřeší tito, když ti ostatní to nezvládli. A toto se děje nyní v celém Německu.

Máte ve městě i pozitivní příklady, co se týká uprchlíků a jejich integrace?

Určitě. Mohu říct, že uprchlíci, kteří u nás žijí, se v převážné většině chtějí integrovat a chtějí i pracovat. Zrovna nedávno se konala slavnost v nově otevřeném ubytovacím zařízení v malé městské části Lautenfelsen. V této obci žije 500 lidí a jedná se o bývalý hotel, kde nyní našlo bydlení 40 uprchlíků různých národností. Ti na slavnost sami připravili občerstvení, navařili svá národní jídla a bylo to velmi zajímavé setkání a rozhovory. Já si uvědomuji, že k nám přichází mnoho lidí, kteří se opravdu chtějí integrovat do naší společnosti a chtějí být aktivní. Ale právě je musíme podporovat a pomáhat jim.

V našem městě už řadu let funguje centrum, kde organizujeme pro uprchlíky setkání u kávy, výpomoc dětem s domácími úkoly a podobně. Lidem je zde k dispozici také již zmíněná úřednice pověřená městem a v minulosti tam pomáhala i moje manželka… Ale jak jsem říkal, v tomto potřebujeme větší podporu od státu a úpravu zákonů, aby nebylo možné systém zneužívat.

Ale jak říká i naše úřednice pro integraci cizinců – nemůžeme každý rok koupit dva hotely nebo postavit dvě nové bytovky pro uprchlíky, to není dlouhodobě možné.

Přicházejí nyní stále noví uprchlíci? Dozvíte se předem, kdy a kolik jich k vám přijde?

Momentálně je to tak, že čísla nově příchozích výrazně poklesla. Ale to se může kdykoliv změnit. Předvídat, zda a kdy přijdou další, zřejmě nelze. Většinou přichází ve vlnách, které je velmi těžké predikovat. Prognózy tvoří čtvrtletně okresní úřad, ale jsou to jen velmi hrubé odhady. A okresní úřad také předem upozorňuje, že může být vše nakonec jinak. Někdy se stane, že se očekává příjezd nějaké skupiny a nakonec z toho nic není, a pak naopak najednou úřad oznámí, že za pár dní přijede autobus a jestli můžeme ubytovat třeba deset osob… Zkrátka nikdo nemá křišťálovou kouli a nevíme, kolik lidí se zrovna vydalo na cestu někde v Africe nebo na Ukrajině. Celkově ale přichází nyní mnohem více lidí než v letech 2015–2016, a to bylo už tehdy označováno jako uprchlická krize. Od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině, máme mnohem vyšší čísla než tehdy.

Kdyby k vám nyní přišlo najednou dalších 50 osob, co by se stalo? Měli byste je ještě kde ubytovat?

50 osob by byl nyní problém. Připravujeme sice další prostory, přestavbou jedné neobývané budovy, kam by se vešlo asi kolem 30 lidí. A v jedné z městských částí plánujeme také výstavbu nového bytového domu s kapacitou asi 40 osob. Takže nějaké kapacity ještě mít budeme. Ale jak říká i naše úřednice pro integraci cizinců – nemůžeme každý rok koupit dva hotely nebo postavit dvě nové bytovky pro uprchlíky, to není dlouhodobě možné.

Máte tedy nyní 450 uprchlíků a zhruba 14 tisíc obyvatel. Z toho vyplývá, že u vás poměrně vysový počet uprchlíků zůstává, na to, že nejste žádné velkoměsto. Většinou se mluví o tom, že uprchlíci se snaží dostat se z venkova do velkých měst…

Ano, slýchám to někdy také, ale skutečně u nás jich poměrně hodně zůstává. Faktem ovšem také je, že uprchlíci se po příjezdu nemohou jen tak sebrat a odjet, kam chtějí, musí nejprve zůstat tam, kam byli přiděleni. Ale zároveň Gernsbach je opravdu hezké město, což říkám jako někdo, kdo odtud nepochází, velmi blízko je Baden-Baden, možná mnozí nemají ani důvod přemýšlet o odchodu…

Pokud získají azyl, najdou u vás ve městě nebo okolí práci?

Určitě, je zde několik průmyslových firem, které mají volná místa, i město samo je s 350 zaměstnanci poměrně velkým zaměstnavatelem. Máme zde také řadu gastronomických podniků včetně restaurace, která má Michelinskou hvězdu. Ta si například dováží personál často z Vietnamu, kterému poskytuje kompletní zaškolení včetně jazykového kurzu. Takže věřím, že i tam by se našly příležitosti.