Server HlídacíPes.org publikuje unikátní data, která shrnují evropské zemědělské dotace pro Agrofert ministra financí Andreje Babiše v letech 2012-14. Jde o sumu převyšující dvě miliardy korun…

Na první pohled Agrofert z příjemců dotací od Evropské unie, tedy od Státního zemědělského intervenčního fondu nevyčnívá. Jeho největší zemědělská firma Alimex Nezvěstice inkasovala v letech 2012-2014 v průměru přes 40 milionů korun ročně. Je to dost peněz, ale o třetinu vyšší částku inkasuje zemědělsko-potravinářský komplex Agro Měřín magnáta Gabriela Večeři.

O polovinu lépe na tom jsou i další velké podniky jako Rostěnice s.r.o. nebo ZD Dolní Újezd. Jenže zároveň platí, že všechny firmy holdingu Agrofert inkasují dohromady zhruba 700 milionů ročně, tedy desetkrát víc než magnát Večeřa. Z dostupných informací vyplývá, že podobný zemědělský holding se pokouší v Česku vytvořit britská firma Spearhead. Na dotacích však bere pětkrát méně než Agrofert.

Pobrat dotace a odejít

Přehled dotací pro firmy ministra financí ukazuje, že naprostou většinu tvoří platby za půdu, kterou jeho zemědělské podniky obdělávají. Největší plochu má na starost několik firem, které patří k největším v zemi. Vedle Alimexu z Nezvěstic za Plzní inkasují vysoké dotace DZV NOVA z Bystřice u Benešova, Agro Jevišovice na Znojemsku, ZEAS Puclice na Domažlicku a ZEMOS na Hané.

Vedle nich ale existují desítky středních a malých firem, které inkasují další bruselské peníze. Sdružují se do šesti skupin, které řídí zemědělské centrály holdingu, konkrétně v severních Čechách Agro ZZN, na Vysočině a na jihu středních Čech Cerea, na jižní a střední Moravě Navos. Západočeské zemědělské podniky má na starost Primagra, jižní Čechy kontroluje ZZN Pelhřimov a střední Čechy severně od Prahy ZZN Polabí.

 Čtěte též:

Brusel zkoumá Babišovy dotace. Na řadu přišly miliardy tekoucí do jeho zemědělských firem

Dceřiné zemědělské firmy se přesto nemusí bát, že o právní subjektivitu přijdou. Jejich velký počet umožňuje vytvořit zdání, že Agrofert nedostává z Bruselu zas až tolik peněz. Také zakrývají fakt, že evropské dotace českému zemědělství škodí ve velkém měřítku. Nájemce může půdu intenzivně využívat třeba k pěstování kukuřice nebo řepky, brát na ni dotace, a když ji zbaví všech živin, tak ji bez dalšího vrátit majiteli, ať se postará o její regeneraci. A když jeden z nájemců obdělává půdu o výměře celého okresu, pak nejde o malé riziko…

Čekání na větší porce

Druhou možností – po platbách za půdu – je pro tuzemské zemědělce požádat o podporu konkrétních projektů z Programu rozvoje venkova. Do roku 2014 dosahovala v jednotlivých případech až 30 milionů. Velké Babišovy farmy si třeba nechávaly proplatit stavbu bioplynových stanic, mlékárny OLMA a Hlinsko žádaly o dotace na nákup nových technologií, příspěvek na modernizaci dostaly také vepříny Jave Pork nebo Lipra Pork.

Přehled publikovaný níže potvrzuje Babišův výklad, že Agrofert inkasuje pouze ty peníze, o které může požádat každý jiný zemědělec.

Příjmy Agrofertu se mimořádně nezvýšily ani ve fiskálním roce 2014. Tedy poté, co jeho majitel nastoupil do funkce ministra financí, který má na starosti i kontrolu agrárních dotací. V roce 2014 inkasovaly firmy Agrofertu celkem o 8,5 procenta vyšší částku, než byl průměr dvou předchozích let. Tento fakt jde ale vysvětlit zvýšením sazeb pro platby za obdělávanou půdu.

Případný vliv Babiše v ministerské funkci na zemědělské dotace pro Agrofert se může projevit v dotacích za rok 2015, anebo dokonce až za rok 2016. Teprve tehdy se totiž do statistik dostanou platby z rozpočtového období 2014-2020, kdy bude zemědělský fond v rámci programu Podpora venkova dotovat jednotlivé projekty až 150 miliony korun.

Dvacet největších příjemců dotací z Agrofertu

(Zemědělské dotace 2012-14, údaje v tisících korun)