Českému exportu se dlouhodobě daří, rok za rokem překonává své rekordy. Zdánlivě nekonečný trend ale může brzy narazit na své limity, varují firmy. Hlavní problém vidí v nedostatku odborníků v technických profesích. Německé firmy v Česku dokonce hrozí, že kvůli tomu mohou začít opouštět Česko.

„Vím, o čem mluvím, protože učím ekonomické předměty na dvou vysokých školách. Když se ptám studentů, proč přišli, mají naprosto zdrcující odpověď: potřebujeme titul. Nepotřebují vědomosti, vzdělání, ale potřebují papír,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů a předseda představenstva náchodské firmy ATAS elektromotory.

Aspoň jsou ti studenti upřímní…

To ano. Papír vám ale možná pomůže otevřít dveře, ale abyste pak uspěli, musíte mít vědomosti, snahu a píli. A s tím je docela problém. Školstvím se zabývám 15 let a celou tu dobu upozorňuji ministry školství, že se řítíme špatným směrem. Česká republika byla vždycky závislá na průmyslu a na exportu. Dnes ovšem máme na technických školách méně studentů než na humanitních školách; celkově je přitom počet studentů poloviční ve srovnání s dobou před deseti lety. A to je věc, kterou označují za problém už i naši partneři v Německu.

V jakém smyslu?

Vloni v září tu vystoupil prezident německé hospodářské komory a řekl, že němečtí producenti jsou připraveni na odchod z České republiky. Ne proto, že bychom snad byli drazí, ale proto, že za 25 let samostatné České republiky jsme nebyli schopni vychovat novou generaci odborníků a s odchodem dnešních šedesátníků vyhynou technické obory. A přiznejme si – my nemůžeme exportovat suroviny, my musíme exportovat přidanou hodnotu, vědu a výzkum a to bez technických oborů nejde.

A tohle říkáte ministrům školství už 15 let?

Dokonce jsme s jednou nejmenovanou ministryní školství dospěli tak daleko, že nám řekla, že my na venkově nevíme, co potřebujeme, že to nejlépe vědí u nich v Praze na ministerstvu. Rozhodně platí, že současný systém mladé lidi nijak nemotivuje ke studiu technických oborů. Inkubační doba je přitom tak deset let a ti lidé nám budou scházet. On je ostatně nedostatek odborníků i na školách, chybějí profesoři, školy si je musí v podstatě půjčovat. Hlavní příčinu vidím v tom, že školy dostávají peníze na hlavu a nezohledňuje se jejich efekt a uplatnění absolventů na trhu.

Jste pro školné, které by mohlo finančně motivovat právě ke studiu technických oborů?

I tohle je možnost, s důrazem na to, že by to nesmělo diskvalifikovat děti z chudších rodin. Nabízí se možnost odloženého školného nebo motivační systém prospěchových stipendií a prominutí školného. Problém je, že politik přemýšlí v horizontu volebního období a vlastně ani to ne. Průměrná životnost ministra školství v České republice je 1,5 roku… Jak se s tím dá udělat ucelená koncepce?

Tohle je dlouhodobé téma. Je ale něco, jak může být stát bezprostředně nápomocný exportérům?

Český export dosahuje úrovně 80 % českého HDP. Samozřejmě se od toho musí odečíst import, ale i tak je čistý výnos pro HDP těsně pod 10 % a i to je slušná částka, za niž stojí za to bojovat. Českým exportérům nepomůže, když budou politici vymýšlet kam a co exportovat, to ví každá firma nejlépe sama. Nám pomůže ono pověstné otevírání dveří. To ale musejí dělat lidé, kteří oboru rozumí, ideálně ostřílení kozáci, kteří už něco dokázali. Úplně nejlepší by bylo, kdyby se podařilo angažovat lidi typu Vratislav Kulhánek nebo Jan Mühlfeit, ti by uměli svět otevřít. Takové lidi by ale asi stát neuměl zaplatit.

V minulosti jste také kritizovali příliš vysoké ceny nafty. To teď ale vyřešil trh…

To je samozřejmě pro nás dobré. Méně asi pro ČNB s ohledem na deflační tlaky. Ale jsme exportní zemí a drtivá část exportu se děje nákladními vozy po silnicích a cena nafty má pro nás zásadní vliv. Do budoucna by i tak stálo za to přemýšlet nad daňovou zátěží pohonných hmot. Vyšší spotřební daň větší výběr daní nepřineslo. Další téma je zdražování mýta. To je proexportní tah?

Na mýtném ale principiálně nic špatného není.

Ne, kdyby se výnos projevil na kvalitě silnic. Ta je dnes tristní. Silnice jsou přeplněné, nekvalitní, samá díra. Podívejte se, jak vypadá budování nových dálnic a jak dlouho to trvá.

Proč tedy jako exportéři víc nevyužíváte kamionovou dopravu po železnicích?

Příkladem může být Slovensko. Díky aktivní politice železniční přepravy se jim daří přetahovat dopravu na železnici. U nás by se nejprve musela zlevnit. Pak by to rozhodně mělo efekt, nejen ekonomický, ale i ekologický. Ulevilo by se i silnicím a zvýšila by se i bezpečnost osobní dopravy. Vždyť jen vloni zemřelo na silnicích 630 lidí a celková škoda na majetku a dalších ztrátách byla kolem 50 miliard korun.