ANALÝZA. Česká národní banka aktuální politické dění z principu nekomentuje. A to ani v případě, kdy střet zájmů premiéra Andreje Babiše a očekávaný výpadek dotačních miliard může vést k předpokladu, že ČNB vyzve české komerční banky úvěrující společnost Agrofert k vytvoření dodatečných rezerv.

„Česká národní banka je v oblasti výkonu dohledu vázána mlčenlivostí. Obecně lze pouze říci, že i na bankovní úvěry Agrofertu se vztahují platná pravidla pro řízení kreditního rizika bankami,“ konstatuje mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Je však zjevné, že vývoj – s ohledem na konečný verdikt auditorů Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše, na základě něhož by Agrofert měl přijít o evropské dotace – sleduje jak ČNB, tak komerční banky v Česku, v Evropě i jinde ve světě. Holding má k bankám závazky kolem čtyř desítek miliard korun.

Dluh za 40 miliard

Tradičně platí jednoduchá rovnice: čím rizikovější klient, tím vyšší splátky i úroky, případně výzva k předčasnému splacení úvěru nebo vyššímu ručení.

Sám Agrofert spekulace na téma rizika zesplatnění úvěrů už dříve odmítl komentovat jako vnitřní záležitost; nyní verdikt auditorů Evropské komise označuje slovem absurdní s tím, že jde o problém na ose Evropská unie – Česká republika, nikoli o problém Agrofertu.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Pokud by ale skutečně Agrofert nedostal z evropských dotací žádné peníze (a pokud by skutečně musel peníze i výhledově vracet), byla by to doslova čára přes rozpočet. Agrofert s dotacemi v rámci svého hospodaření přirozeně počítá a i tyto příjmy nutně figurují i ekonomických a investičních plánech, které hodnotí i úvěrující banky.

Podobně nepříjemné bude, pokud firmy z holdingu skutečně přijdou o možnost účastnit se veřejných zakázkách, jak předpokládá zákon o střetu zájmů.

Ke konci roku 2019 měl Agrofert dle své poslední dostupné výroční zprávy úvěry celkem za 39,72 miliardy korun: krátkodobé ve výši 26,58 miliardy korun, dlouhodobé za 13,14 miliardy.

Portfolio úvěrujících bank se v posledních letech změnilo. Ubylo tuzemských bank, přibylo těch evropských a také asijských. Největší českou věřitelskou institucí je však i nadále Komerční banka. 

Přehled bank úvěrujících Agrofert (údaje platné k 31.12. 2019) 

ZDROJ: veřejně dostupná výroční zpráva Agrofert za rok 2019

Letos by měl být podle výročních zpráv Agrofertu splatný například dlouhodobý bankovní úvěr 1,84 miliardy, v roce 2023 pak úvěr za 2,92 miliardy korun.

V roce 2022 má Agrofert kromě toho také splatné dluhopisy ve výši 1,48 miliardy. Jde podle všeho o korunové dluhopisy v držení Andreje Babiše, který díky šestiprocentnímu úročení těchto dluhopisů každoročně získává nezdaněný výnos ve výši zhruba 90 milionů korun.

Riziko předčasného splacení úvěrů zmiňuje v obecné rovině i výroční zpráva Agrofertu za rok 2019: „K úvěrům se vztahují, nad rámec obvyklých administrativních ujednání a zástav, také určité smluvní finanční všeobecné podmínky, které mohou být navázány na výsledky hospodaření, úroveň zadlužení či jiné ukazatele (…) Případné porušení těchto smluvních podmínek by mohlo vést ke zkrácení doby splacení úvěrů (…).“

Na druhé straně byl dosud Agrofert pro banky dobrý a poměrně předvídatelný klient: každoročně je v několikamiliardovém zisku: za rok 2019 – 4,5 miliardy Kč, 2018 – 1,7 mld. Kč, 2017 – 4,8 mld. Kč, 2016 – 7,8 mld. Kč, 2015 – 8,6 mld. Kč…

Spíše práce pro právníky

Každá banka riziko posuzuje jinak, i s ohledem na vlastní interní pravidla. Některá ale mohou být i přísnější než evropská regulace. Obecně platí, že pro banku není nijak výhodné tlačit svého významného klienta do problémů.

„Přirovnal bych to třeba k dění kolem ČSA: není prostě v zájmu velkých úvěrujících bank nechat tak velkou firmu padnout. Vždy se bude hledat řešení. Ale je pravda, že se v bankovnictví mnohem víc než dříve přihlíží řekněme k morální stránce věci, což se odráží třeba na tom, že banky sledují i to, jak je třeba firma environmentálně odpovědná. A rozhodně nelze jen tak přejít střet zájmů na úrovni Evropské unie,“ říká bankéř významné české banky; ve vztahu k tomuto tématu nechce hovořit na jméno.

Banky jsou také instituce pragmatické a fakt, že je Andrej Babiš premiérem, jim pravděpodobně dodává klid. Za půl roku – po parlamentních volbách – ale může být situace úplně jiná. U politicky exponovaných osob musejí banky navíc postupovat ještě důsledněji než u běžných klientů.

Politicky exponovanou osobou se – dle vnitřních předpisů bank – rozumí vedle politiků (ale například i vysokých důstojníků, velvyslanců apod.) i osoba blízká, či společník nebo skutečný majitel stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu. To platí i v případech, kdy je „známo, že byly svěřenské fondy vytvořeny ve prospěch politicky exponované osoby“. Taková definice i díky závěrům evropského auditu pasuje právě na Andreje Babiše.

„V našich podmínkách, a vlastně ani evropských, pokud je mi známo, takový případ střetu zájmů nemá precedent. Mnohem víc ale bude záviset na právních konsekvencích, je to tedy spíš věcí právníků než ekonomů,“ řekl už dříve pro HlídacíPes.org pod podmínkou anonymity bankéř v minulosti působící i v České národní bance.