Střet zájmů Andreje Babiše: banky jsou ve střehu, u Agrofertu mají kolem 40 miliard korun
ANALÝZA. Česká národní banka aktuální politické dění z principu nekomentuje. A to ani v případě, kdy střet zájmů premiéra Andreje Babiše a očekávaný výpadek dotačních miliard může vést k předpokladu, že ČNB vyzve české komerční banky úvěrující společnost Agrofert k vytvoření dodatečných rezerv.
„Česká národní banka je v oblasti výkonu dohledu vázána mlčenlivostí. Obecně lze pouze říci, že i na bankovní úvěry Agrofertu se vztahují platná pravidla pro řízení kreditního rizika bankami,“ konstatuje mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
Je však zjevné, že vývoj – s ohledem na konečný verdikt auditorů Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše, na základě něhož by Agrofert měl přijít o evropské dotace – sleduje jak ČNB, tak komerční banky v Česku, v Evropě i jinde ve světě. Holding má k bankám závazky kolem čtyř desítek miliard korun.
Dluh za 40 miliard
Tradičně platí jednoduchá rovnice: čím rizikovější klient, tím vyšší splátky i úroky, případně výzva k předčasnému splacení úvěru nebo vyššímu ručení.
Sám Agrofert spekulace na téma rizika zesplatnění úvěrů už dříve odmítl komentovat jako vnitřní záležitost; nyní verdikt auditorů Evropské komise označuje slovem absurdní s tím, že jde o problém na ose Evropská unie – Česká republika, nikoli o problém Agrofertu.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Pokud by ale skutečně Agrofert nedostal z evropských dotací žádné peníze (a pokud by skutečně musel peníze i výhledově vracet), byla by to doslova čára přes rozpočet. Agrofert s dotacemi v rámci svého hospodaření přirozeně počítá a i tyto příjmy nutně figurují i ekonomických a investičních plánech, které hodnotí i úvěrující banky.
Podobně nepříjemné bude, pokud firmy z holdingu skutečně přijdou o možnost účastnit se veřejných zakázkách, jak předpokládá zákon o střetu zájmů.
Ke konci roku 2019 měl Agrofert dle své poslední dostupné výroční zprávy úvěry celkem za 39,72 miliardy korun: krátkodobé ve výši 26,58 miliardy korun, dlouhodobé za 13,14 miliardy.
Portfolio úvěrujících bank se v posledních letech změnilo. Ubylo tuzemských bank, přibylo těch evropských a také asijských. Největší českou věřitelskou institucí je však i nadále Komerční banka.
Přehled bank úvěrujících Agrofert (údaje platné k 31.12. 2019)
Letos by měl být podle výročních zpráv Agrofertu splatný například dlouhodobý bankovní úvěr 1,84 miliardy, v roce 2023 pak úvěr za 2,92 miliardy korun.
V roce 2022 má Agrofert kromě toho také splatné dluhopisy ve výši 1,48 miliardy. Jde podle všeho o korunové dluhopisy v držení Andreje Babiše, který díky šestiprocentnímu úročení těchto dluhopisů každoročně získává nezdaněný výnos ve výši zhruba 90 milionů korun.
Riziko předčasného splacení úvěrů zmiňuje v obecné rovině i výroční zpráva Agrofertu za rok 2019: „K úvěrům se vztahují, nad rámec obvyklých administrativních ujednání a zástav, také určité smluvní finanční všeobecné podmínky, které mohou být navázány na výsledky hospodaření, úroveň zadlužení či jiné ukazatele (…) Případné porušení těchto smluvních podmínek by mohlo vést ke zkrácení doby splacení úvěrů (…).“
Na druhé straně byl dosud Agrofert pro banky dobrý a poměrně předvídatelný klient: každoročně je v několikamiliardovém zisku: za rok 2019 – 4,5 miliardy Kč, 2018 – 1,7 mld. Kč, 2017 – 4,8 mld. Kč, 2016 – 7,8 mld. Kč, 2015 – 8,6 mld. Kč…
Spíše práce pro právníky
Každá banka riziko posuzuje jinak, i s ohledem na vlastní interní pravidla. Některá ale mohou být i přísnější než evropská regulace. Obecně platí, že pro banku není nijak výhodné tlačit svého významného klienta do problémů.
„Přirovnal bych to třeba k dění kolem ČSA: není prostě v zájmu velkých úvěrujících bank nechat tak velkou firmu padnout. Vždy se bude hledat řešení. Ale je pravda, že se v bankovnictví mnohem víc než dříve přihlíží řekněme k morální stránce věci, což se odráží třeba na tom, že banky sledují i to, jak je třeba firma environmentálně odpovědná. A rozhodně nelze jen tak přejít střet zájmů na úrovni Evropské unie,“ říká bankéř významné české banky; ve vztahu k tomuto tématu nechce hovořit na jméno.
Banky jsou také instituce pragmatické a fakt, že je Andrej Babiš premiérem, jim pravděpodobně dodává klid. Za půl roku – po parlamentních volbách – ale může být situace úplně jiná. U politicky exponovaných osob musejí banky navíc postupovat ještě důsledněji než u běžných klientů.
Politicky exponovanou osobou se – dle vnitřních předpisů bank – rozumí vedle politiků (ale například i vysokých důstojníků, velvyslanců apod.) i osoba blízká, či společník nebo skutečný majitel stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu. To platí i v případech, kdy je „známo, že byly svěřenské fondy vytvořeny ve prospěch politicky exponované osoby“. Taková definice i díky závěrům evropského auditu pasuje právě na Andreje Babiše.
„V našich podmínkách, a vlastně ani evropských, pokud je mi známo, takový případ střetu zájmů nemá precedent. Mnohem víc ale bude záviset na právních konsekvencích, je to tedy spíš věcí právníků než ekonomů,“ řekl už dříve pro HlídacíPes.org pod podmínkou anonymity bankéř v minulosti působící i v České národní bance.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Eskymácký pes a jeho včeličky. Ústecký kraj má jako poslední novou vládu
Spojenci pro kraj: po Kozí dráze ven ze zastupitelstva
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Tak velkého dlužníka banky padnout nenechají. Bylo by to v krajním rozporu s jejich zájmy.
Myslíte, že mu odpustí, tedy vlastně „věnují“ takový peníze?
Otázka kolem „věnování“ se musí počítat z toho kolik ty subjekty Agrofertu zaplatily na úrocích bankám…? Často to bývává tak, že zaplacené úroky v souhrnu převýší půjčenou jistinu ( a banky to mají už vyoprávkované). Klasickým příkladem (obecně) byla stavba Sazka areny ve Vysočanech, kde Sazka (charakter Hušák) platila úroky, které převyšovaly půjčenou jistinu a pak jako nesplacenou pohledávku to koupil Vítek za hubičku od konkurzního správce a český sport přišel o donátora (třeba i někdy problematického)…
Je vidět a dá se to doložit, třeba obsahem a náznaky v tomto článku, že místo vítězství pravdy a lásky zvítězila lež a nenávist k bohatým, což je jinak řečeno závist a to nezvladatelná závist, která tady před listopadem 1989 prakticky vymizela. A to pomijím nenávist třeba k úspěšnějším státům, jako je třeba Čína nebo Rusko ( kde byla Čína a životňí úroveň Čínˇanů v roce 1989 ve srovnání s ČSSR a kde je dnes ve srovnání s ČR. Technicky a technologicky je na tom Čína nesrovnatelně lépe a dál, než ČR. Leda, že by se drobátko upravily „průměry“, pak bychom na tom byli možná hůř jen o málo.
Máš pravdu, soudruhu! Před rokem 1989 ta závist k bohatým nebyla, protože nebyli ti bohatí … až na pár soudruhů z ÚV KSČ!
Čína na tom rozhodně není „lépe“ než ČR, v ničem (Snad jen v přebytku obchodní bikance, což není až tak zásadní ukazatel). Jen přepočtěte jejich fixlovaná čísla na hlavu…
Když budete národ soudit dle nejbohatšího města (Shanghai s Pekingem a Xianem nereprezentuje čínu…), jsme na tom v rámci EU naprosto luxusně…
Pokud potřebuji peníze, držím se banky, se kterou jsem začal. Vyšší úvěr, lepší podmínky. Nepočítal jsem to, ale mít úvěry u 40 ti bank mi přijde jako vyrážet klín klínem.
Od doby, kdy mně rodiče založili spořitelní knížku ( bylo to za 1. republiky) jsem pořád u České spořitelny, ale že bych měl lepší podmínky, toho jsem si nevšiml. pravda, na dluh nežiji ani nepodnikám, nepůjčuji si.
Ve Švejkovi padlo krásné heslo „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou“.
Proto volte ANO a agenta Bureše, bude přece líp. (ale jenom někomu)