Už žádná manipulace energetickým trhem. Europoslanci se nyní zabývají návrhem Komise, která chce přísnější pravidla pro prověřování investic ze zemí mimo Evropskou unii. Zákon o tzv. screeningu zahraničních investic má EU už od roku 2020, nyní v něm chce „zalepit díry“.

Komise představila svůj návrh loni na konci ledna, poté na něm začal pracovat Evropský parlament. Na plénu by o něm měl hlasovat do léta.

„Tento zákon je jednou z hradeb proti ovládnutí státu,“ zdůrazňuje český europoslanec Jan Farský, který je autorem návrhu za průmyslový výbor Evropského parlamentu (ITRE). „Když chce v dnešní době někdo dobýt stát, tak má v podstatě tři možnosti – buď tam vjede tanky jako Putin na Ukrajinu, nebo ovlivní volby pomocí informačního prostoru, a nebo si koupí v zemi nějakou důležitou firmu či infrastrukturu, skrz kterou pak může mít vliv na dotyčný stát.“

„Uvedu extrémní příklad – kdyby si někdo koupil Agrofert, který vlastní více než dvacet tisíc hektarů pozemků, vyrábí hnojiva a mimo jiné má obilná sila, získal by plnou kontrolu nad potravinovým řetězcem v ČR. Kdyby to chtěl někdo zneužít proti zájmům České republiky, mohl by to být velký problém. Podobně jako když si Rusové koupili zásobníky plynu v Německu a v roce 2021 zahýbali cenami natolik, že se nám začal hroutit energetický systém,“ připomíná Farský.

K prověřování zahraničních investic v tuto chvíli dochází ve 24 členských státech, tři země tzv. screening dosud vůbec neprovádí: Chorvatsko, Kypr a Řecko. Dosavadní nařízení totiž nevyžadovalo povinné zavedení tohoto mechanismu, neuvádělo ani rozsah nutného prověřování a chyběla také povinnost informovat o případném zjištění ostatní členské státy nebo Evropskou komisi.

To se má nyní změnit. „Povinnost pro všechny členské státy je důležitá, protože dokud máme v EU právo veta, má jakýkoliv stát obrovskou hodnotu pro toho, kdo by chtěl skrz něj například blokovat rozhodnutí celé EU,“ podotýká Farský.

Ten pracoval na návrhu mechanismu, který má zajistit, aby byla nová zpřísněná opatření efektivní. „Určitě není nutné řešit každý pohyb na burze u akciových společností a sledovat, pokud si někdo koupí dvě procenta v nějaké společnosti. Jde o transakce, kde firma získá majoritní vliv. Nechceme omezit byznys, ale zároveň potřebujeme zajistit bezpečnost,“ ujistil.

Komise navrhla seznam kritických investic, na které by se screening vztahoval povinně. Členské státy mohou podle vlastních potřeb prověřovat i investice nad rámec tohoto seznamu. Prověřování má být rozšířeno i na nepřímé zahraniční investice. Dosud se vztahuje pouze na investice, u nichž má přímý nabyvatel sídlo mimo EU, ale už ne na akvizice evropskou společností, jejichž mateřská společnost má sídlo mimo Unii.

Obchod, který bude vyhodnocen jako rizikový z hlediska bezpečnosti země, bude možné rušit i zpětně až tři roky poté, co transakce proběhla.

Další změnou je, že nově by si mohl jeden členský stát vyžádat screening investice v jiném státu. „V tomto bodě jsme museli rovněž najít mechanismus, aby státy nepoužívaly tento zákon proti sobě navzájem v případech, kdy například soupeří o nějakého zahraničního investora,“ doplňuje Jan Farský.

Celý proces screeningu od ohlášení po rozhodnutí má trvat nejdéle sedm týdnů.

Patrioti jako trollové? 

Návrh zpřísněného zákona by měl projít Evropským parlamentem do léta.

„Zajímavé z mého pohledu bylo, že tuto legislativu si původně vymínila frakce Patriotů. Jejich zpravodajka v průmyslovém výboru se ale ve svém návrhu zjevně snažila zákon naopak změkčit, a to i formulačně. Například místo ,musí‘ navrhovala ,měli by‘, a celkově bylo zjevné, že by se v konečném důsledku tzv. honily malé ryby a ty velké by unikaly,“ popsal pro HlídacíPes.org Jan Farský. Navíc bylo zřejmé, že Patrioti ve výboru nebudou schopni získat pro svůj návrh většinu.

Proto se Farský následně v průmyslovém výboru ujal iniciativy jakožto zástupce nejsilnější lidovecké frakce (EPP) a roli zpravodaje prakticky převzal. Předložil vlastní pozměňovací návrh a získal pro něj dvoutřetinovou podporu. „Bylo to údajně poprvé, co byl tisk frakci takto prakticky ,odňat‘. Za mě jsme tímto dokázali, že lze zabránit destrukci návrhů,“ konstatoval Farský.

Věří, že jeho návrh Parlamentem projde a že nenarazí na zásadní odpor ani v následném trialogu s Radou. Nyní se ještě čeká na stanovisko výboru pro mezinárodní obchod (INTA). „Při přípravě návrhu jsme spolupracovali s českým Ministerstvem průmyslu a obchodu, které je zodpovědné za screening v České republice. Konzultovali jsme jej také s hospodářskými komorami a také například s Japonci, kteří patří mezi největší investory v EU.“

V České republice zákon o prověřování investic platí od roku 2021. Podle Farského je český model považován v EU za velmi funkční a vzorový. České ministerstvo chce nyní na screening zavést nový IT systém a provádět jej elektronicky.

Europarlament chce chránit i média

Podle návrhu Komise by členské státy nově musely prověřovat přímé zahraniční investice do umělé inteligence, polovodičů, kvantových technologií, energetických technologií, vesmíru, bezpilotních letounů nebo kritických léčiv. Prověřování by bylo vyžadováno také v případě, že zahraniční investor představuje bezpečnostní riziko – například pokud je vlastněn třetí zemí nebo podléhá sankcím EU.

Proti tomuto seznamu se ale podle serveru Politico v listopadu vymezil návrh členských států pod vedením Maďarska. „Je pozoruhodné, že návrh byl zpracován během maďarského předsednictví, které je jednou z nejvíce pročínských vlád v EU a které otevřelo dveře čínským investicím do výroby elektromobilů i baterií potřebných k jejich pohonu,“ všímá si Politico.

Návrh europarlamentního průmyslového výboru ITRE naopak do tohoto seznamu přidal ještě média. „To znamená, že pokud by někdo ze třetích zemí chtěl dělat akvizice v oblasti médií například v Česku, podléhalo by to už této legislativě, která bude opravdu přísná. Pokud to tedy Rada v průběhu trialogu nezničí,“ uvedla pro HlídacíPes.org europoslankyně Markéta Gregorová, která je stínovou zpravodajkou zákona ve výboru ITRE za Zelené.

Podle čtvrté výroční zprávy Evropská komise o prověřování přímých zahraničních investic, která byla zveřejněna v říjnu za rok 2023, byly hlavním zahraničním investorem do Evropské unie Spojené státy americké, následované Spojeným královstvím.

Z analýzy mezinárodní právní firmy Simmons & Simmons vyplývá, že z tisíců transakcí, které byly v EU od roku 2020 podrobeny prověřování, bylo zakázáno pouze jedno až dvě procenta a méně než pět procent bylo přerušeno. „Naprostá většina obchodů oznámených za účelem prověření je autorizována bezpodmínečně, zhruba 15 procent obchodů podléhá podmínkám, nápravě nebo závazku určitého typu,“ uvádí analýza.

Například ve Francii v roce 2020 francouzská vláda zabránila akvizici společnosti pro noční vidění Photonis společností Teledyne se sídlem v USA. V roce 2021 kanadská společnost Couche-Tard zrušila svou nabídku na převzetí Carrefouru kvůli odporu francouzské vlády. V roce 2023, byla akvizice kanadské společnosti Velan a jejích francouzských dceřiných společností Flowserve zablokována kvůli národním bezpečnostním rizikům souvisejícím s francouzským jaderným sektorem.

Zahraniční investice již desetiletí prověřují také například Kanada, Japonsko nebo USA.