Sto miliard korun? Žádná míra, ukazují žebříčky českých miliardářů
Zchudl či zbohatl v loňském roce Andrej Babiš? Vlastní nejbohatší Čech Petr Kellner majetek v hodnotě 220 miliard korun, nebo „pouhých“ 123 miliard? Patří mezi tuzemské miliardáře i bývalý šéf ČEZ Martin Roman? A kolika penězi vlastně disponuje: 600 miliony nebo sedmi miliardami? A co Michaela Maláčová Bakala? Ovládá či neovládá majetek, jehož hodnota se pohybuje mezi 3 až 4 miliardami korun? HlídacíPes.org porovnal tuzemské žebříčky nejbohatších lidí.
Žebříčky, zveřejněné v týdenících Euro a Týden a v měsíčníku Forbes, se liší v mnoha směrech: v počtu příček, v pořadí i majetku jednotlivých miliardářů, ale také v samotných jménech – což je přirozeně dáno i tím, že Forbes zveřejňuje pouze 50 nejbohatších na české scéně, zatímco Týden 111 a Euro 100 Čechů i Slováků.
Sto miliard žádná míra
Na první pohled upoutá už třeba rozptyl údajného majetku dlouhodobě nejbohatšího Čecha Petra Kellnera – měsíčník Forbes jej ocenil na 220 miliard korun, oba týdeníky se ale dopočítaly mnohem nižších částek. Naopak druhý v pořadí, Andrej Babiš, má nejvíce podle Týdne (130-145 miliard.) a nejméně dle mínění magazínu Forbes (64 miliard).
Co se týče celé TOP 10: ve jménech panuje relativní shoda, nicméně i další rozdíly ukazují na spekulativní charakter žebříčků. Týden zařadil Zdeňka Bakalu až na 14. místo, Forbes Pavla Baudiše na 16.–19., stejně tak Eduarda Kučeru – a to je nutné mít na paměti, že Forbes „vynechává“ Slováky, kteří jsou v Euru a Týdnu v TOP 10 – Haščák, Chrenko (ten tedy v Euru „až“ 12, avšak platí výše řečené.)
Žebříčky miliardářů – srovnání
Žebříčky s údaji o majetku naleznete zde: MILIARDÁŘI TOP50.
Za pozornost zařazení Martina Romana mezi největší boháče v republice týdeníkem Euro. U bývalého šéfa ČEZ je uveden odhadovaný majetek 0,6 – 7 miliard korun, čímž tato hodnota poněkud ztrácí výpovědní hodnotu. Redakce zařazení i rozptyl vysvětluje následovně: „O něm se na trhu roky spekuluje, že vlastní podíl v plzeňské Škodě, což by z něj dělalo miliardáře. Samotný Roman vždy informace razantně popíral, na druhou stranu o vlastnictví podílu nasvědčují dokumenty zveřejněné v médiích. Je to tedy půl napůl, což dělá z Romana miliardáře“.
Týdeníku Euro – co se majetku Martina Romana týče – dává zapravdu Miroslav Motejlek, průkopník majetkových žebříčků v Česku. Na webu Motejlek.com vede Romana mezi skupinou lidí s majetkem mezi 5 – 10 miliardami korun. Pro zajímavost: „sousedem“ exšéfa ČEZ v žebříčku Motejlek.com je tištěnými magazíny zcela opomíjený Roman Janoušek. Taktéž přehlížený Ivo Rittig je pak veden seznamu lidí s majetkem v rozmezí 0,75 až 3 miliardy korun.
Kterak Babiš zchudl i zbohatl zároveň
Další osobou, na které se zmiňované tři časopisy neshodnou, je mediální a reklamní magnát Jaromír Soukup. Týden, který Soukup vlastní, jej umístil na 73. příčku (3,6–4 mld.), v ratingu týdeníku EURO přitom obsadil až 91. příčku (2,7–3,1 mld.). V padesátce Forbesu dle očekávání nefiguruje.
Je však na místě podotknout, že vyšší ohodnocení Soukupova jmění s jeho vztahem k časopisu patrně nijak nesouvisí – oba tituly se rozcházejí v mnoha dalších případech.
Týden mimo jiné jako jediný neopomněl uvést výherce 2,6 mld. korun v evropské loterii Eurojackpot, jmenovitě pak jako jediný uvádí Michaelu Maláčovou Bakalu, a to se jměním ve výši 3 až 4 miliardy. Naopak v ratingu Eura se Maláčová neumisťuje, přestože dle zmíněné cifry by se do žebříčku měla pohodlně vejít.
A konečně, je zajímavé sledovat změny v majetku jednotlivých miliardářů, respektive rozdílnost hodnocení vzestup – pokles podle jednotlivých redakcí.
Tak například podle Týdnu první tři nejbohatší (Kellner, Babiš, Komárek) přes rok o něco zchudli, ovšem jmění další trojice Vítka, Tykače a Chrenka vzrostlo. Avšak stejný Babiš a Kellner si podle Forbesu meziročně polepšili a Komárkovo bohatství stagnovalo.
Euro pak stejně jako Týden míní, že Kellner, Babiš a Komárek ztratili a souhlasí i s tím, že Vítek a Chrenek něco navíc získali, nicméně Tykač už prý tak veselý být nemůže, oproti loňsku mu totiž nějaká ta miliarda schází.
Jak změřit majetek
Rozdílů mezi jednotlivými žebříčky si v posledním vydání týdeníku Ekonom všiml i ekonom Aleš Michl: „Tohle není nic proti těm časákům – jen prostě jak v Česku není zvykem mít všechno na burze, tak se ty hodnoty jmění dělají těžko… Složitě lze ohodnotit majetek, když není diktát na reportování všeho, jako když jste na burze v New Yorku nebo v Londýně a vidíte každou sekundu hodnotu akcie. Petr Kellner tak může mít majetek 123 až 150 miliard korun, ale je možné, že i 220. Andrej Babiš možná kolem 64 miliard, ale třeba až 145 miliard korun. Každý z těch časáků prostě musel zvolit nějakou metodu…“
HlídacíPes.org níže uvádí přehled a popis zvolené metodiky jednotlivými magazíny.
Týden: Žebříček nejbohatších Čechů a Slováků
- Vychází z tzv. enterprise equity value = potenciální hodnota získaná odprodejem majetku (podílů ve firmě), k tomu „jsou připočteny majetky získané v minulosti“
- databáze Bisnode umožnily zjistit majetkové poměry miliardářů „mnoho let dozadu“, což dle redakce vedlo ke zpřesnění některých údajů
Základem ke stanovení majetku byly tři ukazatele: vlastní kapitál, tržby a zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) ⇒ tyto hodnoty byly „násobeny multiplikátory pro daná odvětví v Evropě, jak je počítá Aswath Damodaran, profesor financí z New York University“
- ten zjišťuje, za kolikanásobek vlastního kapitálu, tržeb či EBITDA byly firmy v daném segmentu prodávány
- výsledkem je interval hodnot, v jejichž rozmezí byly získány výsledky dle zmíněných faktorů
(převzato ze str. 14)
(email – Vladan Gallistl, manažer projektu TOP miliardáři)
„Při výpočtech jsme vycházeli z tržních cen ke konci července, pokud se jedná o společnosti obchodované na burzách. Privátní firmy se pak porovnávaly s podobnými společnostmi, které se obchodují na kapitálových trzích. Srovnání probíhalo přes ukazatele poměr ceny akcie k zisku, P/B ratio (poměr ceny k vlastnímu kapitálu), hodnoty firmy vzhledem k EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) a hodnoty společnosti ve vztahu k tržbám. Násobky byly převzaty z databází Capital Cube, Infinancials, Capital IQ a ze stránek guru oceňování Aswatha Damodarana. V potaz se zároveň braly informace o zveřejněných nebo plánovaných transakcích, z nichž se dá vyjít při ocenění srovnatelné firmy, perspektiva odvětví či postavení na trhu.
Získané výsledky jsme ještě konzultovali s bankéři, konzultanty, podnikateli a dalšími experty.“
„U majetku Andreje Babiše jsme získali jeho hodnotu jako násobek hospodářských ukazatelů Agrofertu s příslušnými poměrovými ukazateli, které mají srovnatelné firmy jako Unipetrol, Slovnaft a skupina konkurentů (tzv. peers), pokud šlo o chemickou část. U potravinářství se převzal násobek od firem z tohoto odvětví.“
- EBITDA (zejm. u výrobních společností)
- násobek čistého zisku či celkových aktiv (zejm. finanční instituce)
- hodnota budoucího cash-flow, tedy čistých příjmů (např. dlouhodobé kontrakty)
Konzultovali s odborníky (EY, PwC), ale především se samotnými aktéry: ohledně přesných podílů ve firmách, dluhů, peněz, osobního majetku a plánů do budoucna.
Aplikují diskont podle know-how, který Forbes používá od zveřejnění prvního světového žebříčku v r. 1987 (počítá s nečekanými eventualitami i skrytými problémy, př. zamlčené dluhy či tajní společníci).
(převzato ze str. 49)
Spolupráce: Jiří Linhart, student žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Média versus svatí spasitelé ze sociálních sítí. Demokracii chybí prostor pro debatu
Babiš kontra Řezníček. Hodinka nenávisti k České televizi jako výzva k lynči
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Pan Babiš je náhodou karakter.
Snížil pro tento rok plošně zdejší nerovnost, povolil marks-tominovské zvýšení důchodů o cca 40 korun na měsíc (plus držhubné tuším že patnáctset).
Není sice v snižování nerovnosti až tak úspěšný jako býval dlouhá leta předseda KSČ (Číny !!!!) Teng Siao Pching…ale na bývalého normalizačního člena KSČ (Československa) je to docela slušný výsledek, budiž mu vyjádřena čest.
Všichni moc dobře víme, že nerovnost je jedním z dnešních stěžejních antagonismů, málem že ne globálních. Jen ta země , v které se daří plošně snižovat nerovnost, může vzkvétat.