Sto dnů do eurovoleb: čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími i nejlínějšími
Do voleb do Evropského parlamentu zbývá sto dní. Ve volebním období, které nyní končí, zastupovalo Českou republiku 21 politiků a téměř třetina z nich se dostala mezi stovku nejvlivnějších europoslanců. Někteří ale naopak na evropském fóru příliš aktivní nebyli, vyplývá z analýzy HlídacíPes.org.
Analýza sleduje vlastní aktivitu europoslanců jako počet zpráv a stanovisek předkládaných z pozice zpravodaje, dále četnost vystoupení na plenárních schůzích, ale také transparentnost. O té vypovídá vedle zveřejňování lobbistických schůzek také publikace vysvětlení jednotlivých hlasování.
To je pro občany v podstatě nejdostupnější možnost, jak zjistit kdykoliv v průběhu mandátu názory a postoje jednotlivých europoslanců.
Nejvíce příspěvků na plenárních schůzích měla Dita Charanzová (462). Následují Michaela Šojdrová (261) a Stanislav Polčák (273). Nejvíce tisků z pozice zpravodaje předložil Tomáš Zdechovský (36), druhý je se 14 zprávami Mikuláš Peksa.
To je dáno především tím, že jsou členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), který uděluje absolutoria evropským institucím za plnění rozpočtu. Jinak se běžně počet zpráv předkládaných z pozice zpravodaje pohybuje od jedné do pěti.
Nejvíce vysvětlení svých hlasování publikovali Radka Maxová (575) a Luděk Niedermayer (523). Následuje Ondřej Kovařík (301) a Tomáš Zdechovský (277). Co se týká zveřejnění schůzek, nejvíce jich publikoval Tomáš Zdechovský (145) a Ondřej Kovařík (144).
Žádnou schůzku nevykázalo pět českých europoslanců: Hynek Blaško, Ivan David, Martin Hlaváček, Stanislav Polčák a Evžen Tošenovský.
Nejméně aktivními europoslanci z hlediska předkládání návrhů, transparentního vykazování činnosti a vystoupení na plénu jsou Evžen Tošenovský, Hynek Blaško, Ondřej Knotek, ale také Jan Zahradil, Ivan David a Martin Hlaváček.
Malý vliv Itálie a Francie
Z analýzy webu EUmatrix vyplývá, že na skutečný vliv jednotlivých poslanců v Evropském parlamentu má také to, ve kterém výboru pracují a jak se dokážou prosadit. Web vydal na konci minulého roku žebříček stovky nejvlivnějších europoslanců napříč členskými státy. Umístilo se v něm hned šest Čechů, což řadí ČR mezi nejvlivnější země v poměru k počtu křesel, které v europarlamentu má.
Hned šesté místo v žebříčku obsadila Dita Charanzová, která je místopředsedkyní Evropského parlamentu a je aktivní v oblasti vnitřního trhu a digitálních souborů.
Na 59. pozici se umístila Martina Dlabajová, která je koordinátorkou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) pro frakci Renew Europe a angažuje se v oblasti digitálních, soudních a rozpočtových záležitostí.
68. místo zaujmul Marcel Kolaja, který je kvestorem europarlamentu a jeho bývalým místopředsedou. I on je aktivní především v oblasti digitalizace.
76. pozice patří Luďku Niedermayerovi. Ten je místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON) a dosáhl úspěchů v oblasti ekonomiky, daní a prevence praní špinavých peněz.
Poslední dvě místa v žebříčku patří Tomáši Zdechovskému a Janu Zahradilovi. Zdechovský je místopředsedou Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a je aktivní především v oblasti rozpočtu a zaměstnanosti. Zahradil je místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a angažuje se nejvíce v oblasti obchodu.
21 poslanců, stejně jako ČR, má v Evropském parlamentu Belgie, Maďarsko, Portugalsko, Švédsko a Řecko. Zatímco ČR má mezi stovkou nejvlivnějších šest europoslanců, Belgie a Portugalsko mají tři, Švédsko dva, Řecko jednoho a Maďarsko nula. Žádného europoslance v první stovce nemají dále Litva, Slovinsko a Kypr. Po jednom mají vedle Řecka také Slovensko, Bulharsko, Irsko, Lotyšsko a Estonsko.
Na počet je v první stovce nejvíce zastoupeno Německo, a to 20 europoslanci. Ovšem Němců zasedá v europarlamentu 96, což je skoro sedmina z celkového počtu 705. Překvapivě málo se dostalo do nejvlivnější stovky Italů, a to pouze šest, přičemž země má v europarlamentu 76 křesel.
Podobně jsou na tom Francouzi, u nich se dostalo do první stovky osm poslanců ze 79. Naopak velmi úspěšní jsou Lucemburčané, kteří mají pouze šest europoslanců a tři z nich patří mezi nejvlivnější stovku.
Více než polovina jiná
Co se týká vlivu, záleží také na tom, do jaké europarlamentní skupiny poslanci vstoupí. Největší vliv mají tři největší skupiny: Evropská lidová strana (EPP), Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), a Renew Europe (nahradila stranu ALDE). Poslanci těchto tří frakcí jsou v Evropském parlamentu obvykle silněji zastoupeni ve vedoucích funkcích, získávají více hlasů a dostávají nejdůležitější legislativní zprávy.
EPP byla i v tomto období nejvlivnější skupinou jako celek. Renew Europe ale v některých případech proporcionálně vedla, co se týká získávání klíčových legislativních zpráv, vedoucích pozic a získávání hlasů. Poslanci skupiny za Zelené/EFA také stále dosahují dobrých výsledků, což potvrzuje ústřednější roli, kterou tato skupina v tomto volebním období hrála, připomíná web EUmatrix.
Poslanci ze skupin, které jsou více na okraji politického spektra (levice, ECR a ID), mají tendenci být více izolovaní a bylo pro ně obtížnější zanechat svou stopu v posledních rozhodnutích EU. To platí zejména pro skupinu ID, které se nedaří získat jakékoli vedoucí pozice v institucích nebo hrát jakoukoli roli při jednáních o důležitých dokumentech.
Za sto dnů se ale budou karty rozdávat nanovo. A podle výpočtů webu EUmatrix se po volbách více než polovina europarlamentu obmění. Znovu zvoleno bude podle webu pouze 42 % současných poslanců, zatímco zbytek (téměř 58 %) budou tvořit nováčci.
„Téměř 25 % poslanců Evropského parlamentu bude nových v důsledku změn v síle jejich politických stran (strany ztratí nebo získají mandáty), zatímco dalších 33 % poslanců Evropského parlamentu bude nových, protože vedení národních stran provede změny na kandidátních listinách (tato prognóza vychází z našich pozorování z předchozích kol voleb),“ uvádí web.
V roce 2019 bylo na klíčových volitelných pozicích na volebních seznamech přibližně 45 % stávajících poslanců nahrazeno nováčky.
LEGENDA:
Zprávy předložené jako zpravodaj
- V příslušném parlamentním výboru je jmenován zpravodaj, který vypracuje návrh zprávy týkající se určitého legislativního nebo rozpočtového návrhu nebo jiné otázky. Zpravodajové mohou při práci na svém návrhu zprávy konzultovat příslušné odborníky a zúčastněné strany. Jejich úkolem je také navrhovat kompromisní pozměňovací návrhy a jednat se stínovými zpravodaji. Zprávy přijaté ve výborech jsou následně projednány na plenárním zasedání, kde se o nich také hlasuje.
Příspěvky při rozpravách v plénu
- Ústní příspěvky pronesené během plenárních zasedání a písemná prohlášení k rozpravám v plénu.
Stanoviska předložená jako navrhovatel
- Výbory mohou vypracovat stanovisko ke zprávě, které souvisí s jejich působností. Zpravodajové těchto stanovisek také navrhují kompromisní pozměňovací návrhy a jednají se stínovými zpravodaji jmenovanými k tomuto stanovisku.
Písemná vysvětlení hlasování
- Poslanci mohou podat písemné vysvětlení svého hlasování v plénu.
Evidované schůzky
- Systém pro publikaci lobbistických schůzek poslanců Evropského parlamentu funguje od června 2019. Od té doby musí předsedové výborů, zpravodajové a stínoví zpravodajové zaznamenávat všechny své lobbistické schůzky. Všichni ostatní europoslanci o nich mohou informovat na dobrovolné bázi.
Podrobné informace o angažovanosti českých europoslanců (prohlédněte si galerii)
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
1. EUroparlament má podstatně nižší postavení než parlament v demokratickém státě, např. nemá zákonodárnou iniciativu, takže musí čekat na to, jestli mu EK něco předhodí ke schválení nebo ne (a EK řadu projektů může pasírovat mimo parlament, zcela nedemokraticky).
2. Z toho plyne, že „aktivita“ poslanců má asi stejný význam jako aktivita poslanců za času vlády KSČ.
3. Oni „líní“ poslanci velice často přinášeli do našich sdělovacích prostředků informace o dění v této instituci a jejím okolí, což je pravděpodobně užitečnější (pro naše občany zcela jistě), než nějaké „schůzky“ či „diskusní příspěvky“.
inu parazitismus…a čekal někdo od poslanců cokoliv jiného ?
1/ Poslancům centrální zelené eurototality se začínají stahovat otvory hrůzou, že by mohli být vrženi zpět do normálního života. 🙂
2/ Už mnoho let nese EU znaky totalitní socialistické instituce, která samozřejmě drží kasičku, bez které se nikde v Evropě nepohne stéblo.
3/ Socialismus a zelená chudoba je budoucností Evropy, pokud nevezmou voliči rozum do hrsti.
4/ Bohužel nikdo z voličů nemá jistotu, že zvolení poslanci budou hlasovat podle předvolebních slibů.
5/ Přerozdělování dotací zničilo konkurenceschopnost Evropy.
6/ USA inovují, Čína kopíruje, EU množí politiky, úředníky, pro ně úřady, kde za peníze daňových poplatníků vymýšlejí nesmyslná lejstra, regulace a přerozdělují dotace pro šedý průměr a stagnaci.
7/ … jaký chemický vliv asi mají na životní prostředí brzy zakázané amalgámové plomby, když pomineme, že všechny ostatní jsou 10x dražší …?
8/ Pokud průměrný Evropan vůbec někdy dosáhne na osobní elektroautomobil, tak to bude ten čínský. Tovární komíny v Číně evidentně nevadí. 🙂
9/ Jak říkají zelení marxisté a piráti. Evropu čekají „nové“ možnosti a příležitosti, které ovšem nejsou schopni sami specifikovat.
10/ Už vidím „hrdiny“ z reality show, například „Výměna manželek“, jak se ze všech stávají špičkoví programátoři aplikací v Jave, Pythonu, C++, Prolog apod. 🙂
ad 2 Hodně dlouho, dávno před naším vstupem
ad 3 Socialismus znamená pád do chudoby. Stalo se tak vždy a všude, když k tomu neštěstí došlo
ad 4 U některých stran tato jistota je. Pětikoalice mezi ně rozhodně nepatří
ad 7 Je to jen a jen humbuk, na kterém kdosi vydělá. Nikdy se neprokázalo, že by to mělo nějaký škodlivý vliv
Akorát na MU nadávají analytici když fouká od krematoria (cca 1 km) a zrovna pálí nebožtíky s plombami, že chytají na atomáku zvýšené pozadí rtuti.
ad 9 žádné nové příležitosti v souvislosti s ekologií nás nečekají, jen narůstající bída
ad 10 i kdyby to zvládli, tak jednak nepůjde proud a jednak nebude možné to, co naprogramují aplikovat do praxe.
Europoslanci jsou ve své podstatě, podobní těm poslancům, kteří zasedali blahe paměti ve Vidni za R-U. V nejakém období k nim patril i TGM. Hodnocení autorky úvahou a jejich rozdělení na „nejvlivnejsi“ a nejlinejsi je ve své podstatě scestne Takový doktor David háji české zajmy zásadně a bude kandidovat. To např. pí Choranzova končí a rozešla se s ANO a komisařka za CSSD je jaksi mimo misu. Ve své podstatě to jsou poslanci za Predlitavsko, nebo Zalitavsko. V současnosti je to Německo, nebo Francie. Uvidíme jak dopadnou volby europoslanců, může to být problém.S válkou se nemá zahravat, špatně to historický končí. NSI a NSII je varovanim, o kterém se mlčí v Europarlamentu, taková je to demokracie. Miliardové škody
u konfliktu na Ukrajine je to jestě horší.
Proč nejsou přenosy z Euro parlamentu , ať lidé vědí jak ti Čeští bojovníci bojúji za České zájmy nebo se tam jely jenom prospat a udělat si víkend s manželkou ??? Jak je zvykem kdo škodí tak ho pvíšíme mezi větší tupce .
Paní Dita Charanzová- super ale k ničemu. Hezká paní , která ponižuje občany. Poslouchal jsem na její reakce na TV. děkuji nechci a nevolím.
Děkuji
Nebudete mít ani možnost Ditu Charanzovou do evropského parlamentu volit. Paní Dita Charanzová se rozkmotřila s Babišem, tak že má co se kandidatury do evropského parlamentu v příštích volbách stopku. Babiš už si za paní Ditu Charanzovou našel poslušnější a poddajnější náhradu.
Politik by měl přednostně hájit zájmy našich občanů. Ne cizího národa, jako třeba Emanuel Moravec.
Ano, jistě. Měl by hájit zájmy našich občanů. Určitě by neměl hájit zájmy byznysu jednoho oligarchy a zájmy jakéhosi diktátora v Kremlu.
Neměli by prosazovat Green Deal, neměli by prosazovat další aktivity, nás poškozující. Což dělají.
MMCH, protože Green Deal je dílem Putinových agentů, tak každý, kdo ho podporuje pracuje pro Rusko.
EU by potřebovala nějaké „komise pro neevropskou činnost“, které by ji vyčistily. Mj. od ekologů a „zachránců planety“.
Pokud paní Charanzová podporovala Green Deal, pak pouze podporovala to, co její šéf v Bruselu vyjednal, schváli a podepsal. A velmi dobře věděl, co podepisuje i když to dnes popírá. Bližší údaje na http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2020/12/10-11/ a na http://www.echo24.cz/a/SMWVT/babis-na-nas-uvalil-evropskou-zelenou-revoluci A pokud je Babiš ruským agentem, vůbec bych se tomu nedivil. Mám ten dojem už dávno. Rozhodně se tak chová i když ne až tak okatě, jako Tomio Okamura.
Skeptiku, nemyslím si, že by Babiš byl ruským agentem. Na to příliš podporuje české zájmy. Jsou tu jiní kandidáti na toto podezření.
Druhá věc je, že podepisoval GD v době, kdy řada věcí byla nekonkrétních, řada s rozumně nastavenými termíny (např. ukončení pálení uhlí do roku 2050, to by se výstavba jaderné náhrady dala stihnout). V té době jsme ještě navíc neměli zákaz frakování, takže bylo možné postavit ze dva Temelíny v geotermálu, jeden na západě Čech, jeden na západě naší části Slezska, což by to naše stihnutí urychlilo. Ten zákaz vydal až ekologický bastlíř Fiala. Řada šíleností se vynořila dlouho po tom podpisu. Například představa soudružky Leyenové (přednesená v Kataru, tedy v období současné vlády), že EU bude jímat ze vzduchu CO2, aby oslabila „uhlíkovou stopu“ zemí mimo ni, které ovšem o takovou pitomost nestojí a ani za to EU nepoděkují.
Pergille/Šimůnku, to, zda si právě vy myslíte či nemyslíte že je Andrej Babiš ruským agentem, je mi zcela lhostejné. Vašich myšlenek, a často velmi nepravdivých, jsem na HP přečetl značné množství. Andrej Babiš hájí zájmy především své a pokud o těchto zájmech prohlašuje, že se jedná o zájmy české, mohou se nad tím otrlejší povahy zasmát a citlivější povahy mohou nad takovýmto Babišovým sdělením zaplakat. Podle odkazů, které jsem uvedl ve svém příspěvku z 2. 3. 2024 (10:53), Andrej Babiš byl přítomen, když se Green Deal projednával, tak že velmi dobře musel vědět, co podepisuje. Pokud tvrdí, že to nevěděl, pak je buďto hlupákem, nebo lže. Případně obojí. Nikde na internetu jsem nenašel, že by právě paní Leyenová, ano, paní, ne soudružka, prominentním soudruhem jste byl v minulosti vy Pergille/Šimůnku, prosazovala nějaké jímání CO2 z atmosféry. Toto metodou se měli pokusně zabývat Švýcaři, ale ne paní Leyenová. Zkoušením něčeho, o čem se neví, zda to bude nebo nebude fungovat, se zabývá kde kdo, i Rusové. Dokonce ani pochybný web svobodny-svet.cz v souvislostech s těmito pokusy paní Leyenovou neuvádí. Uvádíte ji pouze vy.
V souvislosti s tím jímáním blekotala o těch bilionech eur v Kataru. Jistěže pro „vyvolené“ je to perfektní džob, ale zcela jistě ne pro ty, co ty biliony budou muset nějak zaplatit.
Opět lžete a blekotáte vy Pergille/Šimůnku. O biliónech eur v Kataru „blekotal“ kde kdo, ale ne v souvislostech s nějakým jímáním CO2 z atmosféry. Ty Parlamentní listy vám ale tak blbnou hlavu, že jste z toho už celý volaaký zmätený a vás! jímají halucinace.
Jímání CO2 je projekt, podporovaný EU. Je to, pochopitelně, naprostá pitomost (jako všechno, co pochází z této organizace), protože dokud bude v EU jediný komín vypouštějící spaliny s CO2, bude výhodnější tento plyn jímat odtud než z atmosféry, a to o více řádů.
Druhá věc je, že EU žádné finance neprodukuje, takže ty biliony eur bude muset vyždímat z nás a na úkor naší životní úrovně. Proto se nedivte, pokud zbídačení občané „zvednou závoru na východě“ a pustí sem Putina, který žádný Green Deal v Rusku neorganizuje. Bylo by to logické vyvrcholení kariéry EU.
Pokračujete pouze ve svém blekotání a lhaní Pergille/Šimůnku. EU se žádným jímáním CO2 z atmosféry nezabývá, tudíž ani žádné peníze na takový projekt nevydává. Putina by k nám byli schopni pustit pouze hlupáci oblblí vašimi ubohými kecy převzatými z kremelských manuálů.