Téměř dva dny strávila ve vyšetřovací vazbě novinářka Ariane Lavrilleux. Francouzská policie ji zatkla v polovině září v souvislosti s kauzou Egypt Papers, která se týká francouzské armády a vojenské rozvědky. Profesní organizace nyní požadují po Evropském parlamentu úplný zákaz používání nátlaku a špionážního softwaru na novináře v rámci Evropského zákona o svobodě médií (EMFA). O nařízení budou europoslanci hlasovat v úterý.

19. září kolem šesté hodiny ráno přijeli policisté z Generálního ředitelství pro vnitřní bezpečnost v doprovodu vyšetřujícího soudce do domu Ariane Lavrilleuxové v Marseille. Následně deset hodin prohledávali její nemovitost, především počítač a mobilní telefon, a poté novinářku zatkli.

Jak reportérka popsala pro HlídacíPes.org, přestože byla zrovna nemocná, neměla po zadržení dlouho přístup vodě, toaletě ani lékům.

Důvodem zadržení byla práce Lavrilleuxové na kauze přezdívané Egypt Papers, na níž pracovala v roce 2021. Analyzovala v rámci ní několik stovek tajných dokumentů, mezi nimi zprávy francouzské vojenské rozvědky, ministerstva ozbrojených sil a generálního štábu francouzské armády, které odhalily existenci tajné operace francouzské rozvědky v Egyptě nazvané „Operace Sirli“. Dokumenty tehdy zaslal fancouzskému investigativnímu webu Disclose zdroj, který se novináři rozhodli nechat v utajení.

Podle uniklých dokumentů měly egyptské úřady využívat francouzské zpravodajské služby ke svévolnému bombardování a zabíjení pašeráků na egyptsko-libyjské hranici v letech 2016-2018. „Z desítek utajovaných zpráv vyplývá, že se několik vojenských útvarů snažilo vládu na zneužívání operace upozornit, a to jak za prezidenta Françoise Hollanda, tak poté za současného prezidenta Emmanuela Macrona, ale marně,“ shrnuli v investigaci novináři.

„Abych ráno řekla všechno, co chtěli.“

Po zářijovém zatčení strávila Ariane Lavrilleux ve vyšetřovací vazbě 39 hodin, během nichž byla několikrát vyslýchána policisty z Generálního ředitelství pro vnitřní bezpečnost (DGSI).

„Výslech trval vždy několik hodin. Bylo to strašné, já jsem byla zrovna nemocná a neměla jsem přístup k lékům, ale po velmi dlouhou dobu ani k vodě a toaletám,“ popisuje novinářka noc, kterou strávila ve vazbě. „Bylo mi zle a byla jsem po té noci úplně slabá a vyčerpaná. Zřejmě to byl účel, abych pak ráno řekla všechno, co chtěli.“

Vyšetřovatelé se k ní prý chovali slušně, nicméně výslech spočíval především ve vyptávání se na její práci, zdroje informací i budoucí pracovní plány.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Minulé pondělí byla pak Ariane Lavrilleux pozvána k soudu. „Otázkou ale nebylo, zda budu obviněná. Šlo o potvrzení, zda dokumenty, které získala policie při prohlídce mého bytu, mohou být použity ve vyšetřování. Soudce tento čtvrtek vydal rozhodnutí, že ano,“ uvedla novinářka.

Toto rozhodnutí ale podle ní mělo padnout před samotnou prohlídkou jejího bytu. „Ve Francii musí mít policie k domovní prohlídce soudní povolení. Soud může povolit prohledání domu novináře a zabavení informací o jeho zdrojích pouze v případě, že existuje mimořádný národní zájem.“

Svůj případ vnímá Lavrilleux jako další krok proti svobodě tisku a přístupu k informacím. „Je šílené, že novináři mohou být zatýkáni, prohledáváni a zadržováni a že jim mohou být odebírány pracovní dokumenty ve jménu něčeho, co nikdo nedefinoval, tedy veřejného zájmu. V posledních letech došlo k mnoha útokům na svobodu tisku, ale tohle je ještě další, nový stupeň,“ myslí si.

Žádné další informace o tom, co bude nyní ze strany vyšetřovatelů následovat, Ariane Lavrilleux nemá. „Nejsem obviněná, takže nemám přístup k žádnému spisu a nemám žádné další informace,“ konstatuje. Jeden z jejích údajných zdrojů, bývalý voják, měl být již obviněn ze zpronevěry a prozrazení tajemství národní obrany.

Tři novináři webu Disclose byli vyslýcháni již od května 2019 do ledna 2020. Tenkrát šlo o podezření z vyzrazení státního tajemství na základě stížnosti podané ministerstvem ozbrojených sil. Vyšetřování tehdy zahájila protiteroristická prokuratura v Paříži po zveřejnění informací poukazujících na riziko, že zbraně prodané Francií Saúdské Arábii mohou být použity k páchání válečných zločinů v Jemenu. Po roce vyšetřování ve snaze odhalit novinářské zdroje byl případ nakonec odložen.

Nenecháme se zastrašovat

Za Ariane Lavrilleux se postavila řada francouzských i mezinárodních novinářských organizací. „Zatčení investigativní novinářky je extrémně závažné, protože má zásadní důsledky pro svobodu tisku,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu (IPI) Frane Maroevic.

„Obhajoba veřejného zájmu spočívající v odhalení informací zveřejněných v investigativní zprávě webu Disclose o egyptské armádě je jasná. IPI a naše globální síť stojí za Lavrilleux a jejími kolegy z Disclose a budeme situaci i nadále pečlivě sledovat,“ ujistil.

Podporu Ariane Lavrilleuxové vyjádřily také francouzské novinářské asociace jako Národní syndikát novinářů SNJ CGT, Mediapart a France Télévisions, které odsoudily „nepřípustný útok na důvěrnost zdrojů“. Evropská federace novinářů (EFJ) oznámila, že podala podnět na platformě Rady Evropy pro bezpečnost novinářů. „Toto upozornění přiměje francouzskou vládu, aby reagovala na nepřijatelný útok na svobodu tisku,“ řekl webu Disclose generální tajemník EFJ Ricardo Gutiérrez.

Případ se řešil už i ve francouzském parlamentu. „Opoziční politici chtěli po vládě vysvětlení, ta jim ale odpověděla, že jim informace neposkytne, že se jich to netýká,“ konstatuje Lavrilleux.

Novinářku zatčení ani nátlakové metody podle jejích slov od další práce neodradily. „Naopak, v posledních letech jsem se věnovala i jiným tématům, ekologii, kriminalitě v oblasti životního protředí, ale teď to vypadá, že se zase zaměříme i na obchod se zbraněmi. Nenecháme se zastrašovat,“ říká.

Novináři chtějí ochranu proti špehování

Podle Lavrilleux je nyní také důležité, aby nátlak na novináře kvůli jejich informačním zdrojům neumožňoval nový Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), o kterém bude Evropský parlament hlasovat v úterý 3. října (o přípravě EMFA psal HlídacíPes.org podrobněji zde či zde).

Již v polovině září vyzvalo 500 novinářů a 80 sdružení novinářských organizací členy Evropského parlamentu, aby zajistili ochranu novinářů tím, že začlení do tohoto zákona úplný zákaz používání spywaru vůči novinářům.

„Několik vlád EU infikovalo telefony novinářů spywarem, přičemž použily vnitrostátní bezpečnost jako záminku. Zahrnutí stejných důvodů do budoucích právních předpisů by ohrozilo naši schopnost volat vlády k odpovědnosti, což je základní kámen demokratických hodnot EU,“ píší novináři ve výzvě.

Proti zastrašování novinářů se vyslovila i česká europoslankyně Michaela Šojdrová, která je místopředsedkyní europarlamentního výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT). Právě ten měl v gesci přípravu mediálního zákona pro hlasování na plénu Evropského parlamentu.

„Novináři nemohou být zastrašováni, nebo, jako tomu bylo v případě Ariane, dokonce vězněni za to, že vykonávají svou práci – zejména pokud se jedná o zveřejnění zásadních informací, které jsou ve veřejném zájmu,“ říká Šojdrová pro HlídacíPes.org.

Použití špionážního spywaru proti médiím podle ní narušuje nejen bezpečí samotných novinářů, ale také jejich zdrojů a mnohdy i rodin. „Používání špionážního softwaru by mělo být oprávněně pouze v jednotlivých případech a na příkaz nezávislého soudního orgánu za účelem vyšetřování závažného trestného činu. Právě Francie se snaží jeho používání dlouhodobě legitimizovat. Tomu by teď měl být konec,“ věří europoslankyně.