Mezi státem a společností ČEZ „není vztah řídící a řízené osoby“, dokládá právní analýza
I kdyby stát chtěl sebevíc, nemůže společnosti ČEZ bez souhlasu představenstva firmy nařídit dostavbu jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. To, že je stát majoritním vlastníkem společnosti, nehraje roli.
Otevřeně to konstatuje právní rozbor, který si v rámci „analýzy vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“ nechal zpracovat Stálý výbor pro jadernou energetiku, tedy poradní orgán vlády.
Ke stažení: Analýza vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje
(kompletní znění, jež si HlídacíPes.org vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím)
Právní část této analýzy se zaměřila právě na možnost, že by stát z titulu většinového akcionáře výstavby nových jaderných zdrojů ČEZu nařídil.
Zodpovědnost člena představenstva
Závěry právní studie jsou tyto:
- Stát sice může vystupovat jako osoba řídící v rámci koncernového vztahu, nicméně mezi státem a společností ČEZ není vytvořen vztah řídící a řízené osoby a tedy ani neexistuje koncern mezi společností ČEZ a státem. Stát jako řídící osoba tedy nemůže dávat společnosti ČEZ, respektive jejímu představenstvu, pokyny v oblasti jejího obchodního vedení dle § 81 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (ZOK).
- Stát není (ani v postavení majoritního akcionáře) oprávněn ze svého volného uvážení udělit
závazný pokyn představenstvu společnosti ČEZ k dostavbě nových jaderných zdrojů (NJZ), a to ani prostřednictvím pokynu valné hromady a ani skrze koncepci podnikatelské činnosti schvalovanou valnou hromadou společnosti ČEZ.
To zdůrazňuje i energetický analytik Michal Šnobr, sám minoritní akcionář ČEZ. „Z právní analýzy vyšlo, že ČEZ na současném akcionářském půdorysu to nikdy stavět nemůže. Z jednoho prostého důvodu – že je to nerentabilní investice a žádnému členu představenstva se zodpovědností, kterou mu dává zákon o obchodních korporacích z roku 2014, neumožňuje takovouto investici podepsat,“ říká.
„Politik si může říkat co chce, ale ten, kdo nese veškerou trestně-právní a hmotnou zodpovědnost a dokonce ručí svým osobním majetkem, jsou členové představenstva a mohou to být i členové dozorčí rady,“ dodává Šnobr.
Podle právní analýzy by „užití vlivu státu na společnost ČEZ k prosazení dostavby nových jaderných zdrojů“ mohlo vést k tomu, že pokud by se ukázala stavba i provoz jako nerentabilní, vznikla by státu povinnost náhrady újmy společnosti ČEZ. Stát by navíc musel ručit i za dluhy, „které by společnost ČEZ nebyla z důvodu zneužití pozice státu a vzniklé újmy schopna plnit“.
Podobně by náhradu škody mohli po státu žádat minoritní akcionáři. „V krajním případě by mohlo ostatním akcionářům společnosti ČEZ vzniknout právo požadovat povinný odkup jejich akcií společnosti ČEZ státem,“ konstatuje analýza.
Úprava dividendové politiky
Sama společnost ČEZ konkrétní dotazy na to, jak pohlíží na výsledek této právní analýzy, nechala bez odpovědi. Mluvčí Ladislav Kříž se omezil na konstatování, že v ČEZ nyní na tato témata „běží analytické práce“ a podklady budou k dispozici nové vládě.
„Dokončeny by měly být zhruba do začátku příštího roku, protože na jaře se má podle harmonogramu Stálého výboru pro jadernou energetiku rozběhnout výběr dodavatele na nový jaderný blok a je třeba, aby bylo jasné kdo bude zadavatelem,“ dodal Kříž.
V souvislosti s případnou úhradou újmy společnosti ČEZ ze strany státu navíc podle právní analýzy existuje riziko, že „taková kompenzace by mohla být posouzena jako nepovolená veřejná podpora ve smyslu předpisů EU“.
Pokud by stát i přesto trval na tom, že se ČEZ na financování výstavby bude přímo podílet, mělo by to podle analýzy vést i k úpravě dividendové politiky.
„Úprava dividendové politiky prostřednictvím snížení výplatního poměru v nejvíce investičně náročných letech je výrazně silným nástrojem k posílení schopnosti ČEZ se na financování výstavby nového jaderného zdroje podílet, a to jak v roli majoritního, tak v roli minoritního akcionáře v SPV (speciálně vytvořené projektové společnosti, pozn. red.),“ stojí v právní analýze.
Ještě více by to platilo v případě, že by byl ČEZ jediným investorem projektu nového jaderného zdroje.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Sice se to tak zdá, jenomže v tom případě se musí člověk ptát jak to bylo a je s energií z obnovitelných zdrojů, které ČEZ musí vykupovat i když je to /samo o sobě/ nerentabilní rovněž. A když si to uvědomí, a jak se to řeší, tak zjistí že slova z právní analýzy jsou pravdivá, ale říkají něco naprosto ale naprosto jiného
„pokud by se ukázala stavba i provoz jako nerentabilní, vznikla by státu povinnost náhrady „. Prokristapána, samozřejmě že stavbu jaderné elektrárny nebude financovat sám ČEZ, ale že jí bude částečně hradit stát. Ale jestli tohle nebylo řečeno a přijato naprosto jasné předem – a stojí to (dost zabaleně) až v právní analýze, tak skutečně nechápu – a stálo by to za dotaz, o čem vlastně celou dobu jednala vláda a co vlastně řeší všichni ti odbornici v příslušných výborech a komisích:))))
1. Cela vyroba Temelina se od jeho spusteni vyvazi do zahranici (po pravde je to vyroba Temelina a pul Dukova).
2. Stavba nove jaderne je za soucasnych podminek a cen silne ztratovak, z kazdych tri investovanych korun jsou okamzite dve vyhozeny z okna a nikdy se nevrati – celkem se bavime v radu stovek miliard korun (bratru 200 miliard).
==> Pri zvazeni bodu 1 a 2 vubec nechapu, ze nekdo otvira ci dokonce podporuje stavbu jaderne elektrarny v CR.
Vysvětlení je poměrně prosté – a stojí ve většině seriozních publikací o energetice. Totiž že právě díky časově nestabilitě dodávek z obnovitelných zdrojům musí mít centrální distributor neustále k dispozici jako zálohu ohromné energetické konvenční zdroje pro garanci pokrytí aktuální spotřeby.. Takže sice bilančně můžete mít pravdu (nezkoumám), ale nejde to jinak, pokud tedy nechceme používat elektřinu jen když svítí sluníčko nebo vítr fouká …Pradávný to sen bolševiků, že i počasí dostanou pod kontrolu, který převzali i zastánci obnovitelných zdrojů..
To, co píšete o nutnosti : „… musí mít centrální distributor neustále k dispozici jako zálohu ohromné energetické konvenční zdroje pro garanci pokrytí aktuální spotřeby.. Takže sice bilančně můžete mít pravdu (nezkoumám), ale nejde to jinak, pokud tedy nechceme používat elektřinu jen když svítí sluníčko nebo vítr fouká …Pradávný to sen bolševiků, že i počasí dostanou pod kontrolu, který převzali i zastánci obnovitelných zdrojů..“ je podivné. Obyvatel nepřibývá, spíše ubývá, spotřebiče jsou stále úspornější, kdo tu elektřinu bude spotřebovávat? Bude se vyvážet do Afriky? Nebo kam?
A nebýt komunistů, začínali bychom pomalu připravovat stavbu Dukovan a psát FS ( Feasibility Study) na Temelín.
To by bylo zase na úplně jinou diskuzi o tom zda celková spotřeba elektřiny ve státě snad klesá, nebo bude v budoucnu klesat nebo stoupat. Řekl bych že spíše stoupat, protože součástí této kampaně je i převod spalovacích vozů na eletromobily. Čili – naopak bude jí potřeba ještě víc. S nutností zabezpečit nadále řadu provozů jako jsou nemocnice, továrny, doly, i ztechnologizované zemědělství , mobilní centrály, osvětlení ulic, ,,, je toho spousta co se musí a nezávisí přímo s počtem obyvatel…A to třeba ani netušíte kolik elektřiny spolyká těžba bitcoinů 🙂
Čili – tady předpokládám /pouze předpokládám, sorry, ať mne někdo opraví/ že toto mají odborníci spočítané že ta produkce elektřiny z nových jaderek potřeba bude . Ale to že vedle toho bude v globálu (možná) naprodukce elektřiny z obnovitelných zdrojů, je jim v podstatě na nic, protože právě ta není garantovaná v čase a musí mít možnost jí kdykoliv a to praktcky okamžitě nahradit z jiných zdrojů…