I kdyby stát chtěl sebevíc, nemůže společnosti ČEZ bez souhlasu představenstva firmy nařídit dostavbu jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. To, že je stát majoritním vlastníkem společnosti, nehraje roli.

Otevřeně to konstatuje právní rozbor, který si v rámci „analýzy vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“ nechal zpracovat Stálý výbor pro jadernou energetiku, tedy poradní orgán vlády.

Ke stažení: Analýza vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje
(kompletní znění, jež si HlídacíPes.org vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím)

Právní část této analýzy se zaměřila právě na možnost, že by stát z titulu většinového akcionáře výstavby nových jaderných zdrojů ČEZu nařídil.

Zodpovědnost člena představenstva

Závěry právní studie jsou tyto:

• Stát sice může vystupovat jako osoba řídící v rámci koncernového vztahu, nicméně mezi státem a společností ČEZ není vytvořen vztah řídící a řízené osoby a tedy ani neexistuje koncern mezi společností ČEZ a státem. Stát jako řídící osoba tedy nemůže dávat společnosti ČEZ, respektive jejímu představenstvu, pokyny v oblasti jejího obchodního vedení dle § 81 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (ZOK).
• Stát není (ani v postavení majoritního akcionáře) oprávněn ze svého volného uvážení udělit
  závazný pokyn představenstvu společnosti ČEZ k dostavbě nových jaderných zdrojů (NJZ), a to ani prostřednictvím pokynu valné hromady a ani skrze koncepci podnikatelské činnosti schvalovanou valnou hromadou společnosti ČEZ.

To zdůrazňuje i energetický analytik Michal Šnobr, sám minoritní akcionář ČEZ. „Z právní analýzy vyšlo, že ČEZ na současném akcionářském půdorysu to nikdy stavět nemůže. Z jednoho prostého důvodu – že je to nerentabilní investice a žádnému členu představenstva se zodpovědností, kterou mu dává zákon o obchodních korporacích z roku 2014, neumožňuje takovouto investici podepsat,“ říká.

„Politik si může říkat co chce, ale ten, kdo nese veškerou trestně-právní a hmotnou zodpovědnost a dokonce ručí svým osobním majetkem, jsou členové představenstva a mohou to být i členové dozorčí rady,“ dodává Šnobr.

Podle právní analýzy by „užití vlivu státu na společnost ČEZ k prosazení dostavby nových jaderných zdrojů“ mohlo vést k tomu, že pokud by se ukázala stavba i provoz jako nerentabilní, vznikla by státu povinnost náhrady újmy společnosti ČEZ. Stát by navíc musel ručit i za dluhy, „které by společnost ČEZ nebyla z důvodu zneužití pozice státu a vzniklé újmy schopna plnit“.

Podobně by náhradu škody mohli po státu žádat minoritní akcionáři. „V krajním případě by mohlo ostatním akcionářům společnosti ČEZ vzniknout právo požadovat povinný odkup jejich akcií společnosti ČEZ státem,“ konstatuje analýza.

Úprava dividendové politiky

Sama společnost ČEZ konkrétní dotazy na to, jak pohlíží na výsledek této právní analýzy, nechala bez odpovědi. Mluvčí Ladislav Kříž se omezil na konstatování, že v ČEZ nyní na tato témata „běží analytické práce“ a podklady budou k dispozici nové vládě.

„Dokončeny by měly být zhruba do začátku příštího roku, protože na jaře se má podle harmonogramu Stálého výboru pro jadernou energetiku rozběhnout výběr dodavatele na nový jaderný blok a je třeba, aby bylo jasné kdo bude zadavatelem,“ dodal Kříž.

ZDROJ: ČEZ

V souvislosti s případnou úhradou újmy společnosti ČEZ ze strany státu navíc podle právní analýzy existuje riziko, že „taková kompenzace by mohla být posouzena jako nepovolená veřejná podpora ve smyslu předpisů EU“.

Pokud by stát i přesto trval na tom, že se ČEZ na financování výstavby bude přímo podílet, mělo by to podle analýzy vést i k úpravě dividendové politiky.

„Úprava dividendové politiky prostřednictvím snížení výplatního poměru v nejvíce investičně náročných letech je výrazně silným nástrojem k posílení schopnosti ČEZ se na financování výstavby nového jaderného zdroje podílet, a to jak v roli majoritního, tak v roli minoritního akcionáře v SPV (speciálně vytvořené projektové společnosti, pozn. red.),“ stojí v právní analýze.

Ještě více by to platilo v případě, že by byl ČEZ jediným investorem projektu nového jaderného zdroje.