Stát vyplatil Diag Human pět milionů korun. Firma Josefa Štávy žádá celkem desítky miliard
Teze hned několika posledních ministrů zdravotnictví, že společnost Diag Human už od České republiky neuvidí ani korunu, již neplatí. Ministerstvo zdravotnictví vyplatilo podle zjištění HlídacíPes.org letos 23. ledna firmě Čechošvýcara Josefa Štávy přes 211 tisíc euro.
Suma, přesně 211 610 eur, je náhradou za náklady řízení za soudní líčení v Lucembursku z roku 2012. Ministerstvo zdravotnictví částku uhradilo až pod hrozbou exekuce a obstavení účtů.
Návrh na zahájení exekuce podal Diag Human obvodnímu soudu pro Prahu 2 letos 3. ledna.
„Ministerstvo zdravotnictví ČR uhradilo částku 211.609,89 EUR jako náklady řízení před lucemburským soudem prvního stupně. Proti soudnímu stanovení výše nákladů řízení podala ČR opravný prostředek, který byl soudem zamítnut a částka musela být uhrazena,” říká mluvčí MInisterstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Přijetí platby již potvrdil právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda. „Platba již proběhla a peníze jsou na účtech Diag Human. Exekutor dostal instrukci k zpětvzetí exekučního návrhu,“ řekl Kalvoda na dotaz HlídacíPes.org.
Splatná je podle něj i další náhrada nákladů za jednání u lucemburského soudu druhého stupně a kasačního soudu.
Každý den o 1,3 milionu
Nyní vyplacená částka, v přepočtu přes pět milionů korun, je jen zlomkem celkové sumy, kterou Diag Human po České republice požaduje za překažený obchod s krevní plazmou z 90. let minulého století a na základě arbitrážního rozhodnutí z roku 2008.
Když trojice nových rozhodců, Petr Kužel, Milan Kindl a Jiří Schwarz, v přezkumné arbitráži v roce 2014 nárok na miliardy zamítla, prohlásil tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, že „rozhodnutí by mělo být definitivním koncem sporu s Diag Human“ a že „Česká republika už by této společnosti neměla dát ani korunu“.
Diag Human však přezkumné rozhodnutí neuznal a spor na základě takzvané Newyorské úmluvy přenesl do zahraničních jurisdikcí.
Z řady soudů (prohrál například v Británii či Nizozemí) uspěl až v Lucembursku. Verdikt, že nárok Diag Human je platný, vloni potvrdil i kasační soud, a výrok je tak pravomocný.
Aktuální částka, kterou Diag Human po státu v rámci zahraničních arbitráží požaduje, přesahuje 13,5 miliardy korun. Denně je navyšuje o úroky z prodlení ve výši 1,3 milionu korun.
Firma v Lucembursku nechala obstavit celkem 56 bankovních účtů vedených na Českou republiku, z nich by mohl požadované miliardy získat. Podle dřívějších vyjádření ministerstva zdravotnictví i tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky však na účtech žádné peníze českého státu nejsou.
Nová arbitráž – o 2,2 miliardy dolarů
Vloni zahájil Diag Human proti České republice i novou investiční arbitráž. „Arbitrážní žaloba byla podána na základě Dohody mezi Českou republikou a Švýcarskem o podpoře vzájemných investic,“ potvrdilo ministerstvo financí.
„Diag Human v žalobě neupřesnil požadovanou částku, ale uvedl, že se jedná o částku ne menší než jedna miliarda amerických dolarů,“ řekl pro Lidové noviny mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Podle informací HlídacíPes.org se však mezinárodní arbitráž v Londýně vede o výrazně větší sumu – celkem 2,2 miliardy dolarů; v přepočtu bezmála o 50 miliard korun.
Už dříve, v roce 2003, vyplatila Česká republika na základě prozatímního výsledku arbitráže 327 milionů korun.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
6 komentářů
Slušná komedie tahle storry … To už opravdu ani nemá cenu komentovat.
Jo jo, to je „rito“. Aniž by byl vyroben jeden gram, tak tehdejším uznáním (asi Stráským) „ušlého zisku“ (domnělého) Diagu Human je možná zavázána republika platit až do alelujá. A až to „vezme“ do ruky exekutor tak vezme třeba i Karlštejn, ale třeba i Knihovnu Václava Havla ˇ( s jeho myšlenkami a podněty k nezaplacení) i se Žantovským. A pak teprve budeme plakat…
V roce 1998 bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že stát svým postupem protiprávně způsobil společnosti Diag Human škodu a vyřadil ji z trhu výroby a obchodování s krevní plazmou. Mimochodem, roční obrat toho obchodu na celém světě přesahuje deset miliard dolarů. Diag Human ten trh v ČR vybudoval vlastním nákladem a MZDr ho po vyhnání DH předal dvěma konkurenčním společnostem, které neměly licence, předepsaná povolení, skladové prostory, a pod. Stálo to jen drobné úplatky pár úřednicím a poradcům. Ta situace je mnohokrát pečlivě popsaná a zdokumentovaná. Pokud popisujete Diag Human jako „domnělý“ podnik, mýlíte se. Vaše „rito“ je výsledek 26 let trvajícího konfliktu s českou korupcí. 23 let trvá spor. Přečtěte si, prosím, moji knihu Tunel plný krve – deset let stará, a od prvního dne žádám, aby kdokoliv ukázal na jeden jediný fakt, který není pravdivý. Zatím se to nestalo. Prosím tedy, abychom se všichni drželi faktů.
No mně se se zdá, že požadovat ušlý zisk z nečeho co jsem ještě ani nevyrobil, a tudíž nemohu ani znát celkový efekt, ale „někdo z MZdr požadovaný-vyžadovaný ušlý zisk uznal jako validní, jako chimérický údaj. Pokud si vzpomínám tak ke zpochybnění DG došlo za ministra Bojara, který byl ministrem přibližně od druhého pololetí 1990 asi 2 roky (do nástupu nového ministra po volbách v červnu 1992). A jestli v té době byl už DG připraven na 100% zcela monopolně ovládnout celý systém zpracování a prodeje krevní plazmy, aniž by tam někdy byla připuštěna další konkurence, to se mi zdá velice úsměvné. Zákony kapitalismu platí přece objektivně – je-li někde velké rito, tak konkurence zisky sníží. Tak aspoň to tvrdí apologeti trhu (např. nebožtíkTomáš Ježek a další dogmatici). Nárok DG vůči státu musel tedy odsouhlasit pouze tržní teoretik….
Vaši knihu „Tunel plný krve“ nebudu číst, protože od doby Vašeho komentování v televizi (spolu s kolegyní Obzinovou) války v bývalé Jugoslávii – přesněji řečeno tzv.zločinů pouze Srbska a jeho občanů vůči ostatním- mám k Vám velmi rezervovaný postoj. A právě v této době co jste působil jako zpravodaj v Jugoslávii, tak se v rámci DG stalo dost podstatné. Z té doby zhruba vím velice přesně, že ti co se zúčastnili odběru plazmy a to možno několikrát do roka, tak jim byl nucen zaměstnavatel hradit tuto nepřítomnost jako placenou překážku v práci. Zavázal se k tomu DG, že tyto odběry „pro sebe“ bude refundovat všem zaměstnavatelům jejichž zaměstnanci se této akce zúčastnili? A dohromady by se jednalo o milony a miliony Vy jste tehdy tady ale nebyl, takže Vás to možná ani nenapadlo. A pokud jste pro tu Vaši knihu čerpal poznatky pouze jedné strany, tak i tahle moje zmínka výše „placení či neplacení“ za odběr by Vás mohla trknout ( a možnost daňových odpočtů u firem za odběry byla do zákona dána až dávno potom)…
Jan Urban v roce 1974 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory filosofie a historie. Dovolím si tvrdit, že všichni, kdo tehdy asolvovali tyto obory (ale i další obory podobného zaměření) bez rozdílu „náboženského vyznání“, museli přinejmenším velmi přesvědčivě přestírat věrnost myšlenkám marx-leninismu a přesvědčení o absolutní správnosti cílů vůdčí společenské síly – KSČ, včetně dobře viditelné podpory oněch cílů.
Tajtrlík, který to dokázal přesvědčivě zahrát a následně možná zahrát změnu názorů o 180 stupňů je přinejmenším nevěrohodný, česky se říká: kam vítr, tam plášť. Tentokrát plášť plápolá pro DH, který byl tehdy v Německu stíhán pro hospodářskou kriminalitu, jak správně upozornil MUDr. Bojar a byl tudíž nepříliš věrohodnou firmou. Krevní plasma se tehdy v ČSR vyráběla tehdy běžnou technolgií na tehdejší úrovni vědeckých poznatků a technických možností a to v Ústavu sér a očkovacích látek (ÚSOL). Jan Urban ve své knize účelově lže.
Zdroj: Výzkumné zprávy s.p. Lachema (vývoj cytostatik) a svědectví tehdejších vedoucích pracovníků ÚSOL.