Poslední možný den ze lhůty 60 dní dostal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zaplaceno 790 milionů za areál na náměstí Republiky.

„Společnost Lagerris a.s. uhradila částku 790 milionů korun. Navíc státní rozpočet obdrží i 31,6 mil Kč z daně z nabytí nemovitých věcí,“ potvrdil na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Lagerris, firma bez minulosti

Jméno vítězné firmy nebylo dosud známé. Areál naproti Obecnímu domu byl vydražen za vyvolávací cenu. I když ÚZSVM udává, že se dražby účastnili tři zájemci, do dražby se zapojil pouze jediný z nich.

Takzvaná „dražba století“, od níž si stát původně sliboval prodejní cenu zhruba kolem miliardy korun, byla i předmětem kritiky dražebníků.

„Proč ostatní dražitelé nečinili podání? Osobně jsem to neviděl, ale jeden z diváků mně řekl, že dražitelé číslo 1 a 2 seděli pospolu. Byl vůbec přítomný i třetí dražitel, který složil dražební jistotu?“ ptá se předseda Komory dražebníků ČR Jiří Bureš, který byl dražbě osobně přítomen.

Kdo areál na pražském náměstí Republiky ve skutečnosti koupil ale není nadále jasné. Firma Lagerris byla totiž založena krátce před dražbou, 18.8. 2015 za účelem „pronájem a správa vlastních a pronajatých nemovitostí“.

Ředitelka firmy Michaela Holečková figuruje jako statutární zástupce v řadě dalších společnostech sídlících na společné adrese v Praze na Vinohradech, sama Holečková má v obchodním rejstříku uvedené sídlo v panelákovém domě v Tachově.

Náhrada škody a neplatný prodej?

Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu stát do budoucna plánuje prodej státního majetku formou dražby využívat častěji. „Po přijetí novely zákona o majetku státu budeme moci dražit vlastními zaměstnanci. Příprava úspěšné dražby trvala několik měsíců a ráda bych poděkovala všem, kteří se na ní podíleli,“ cituje Arajmu tisková zpráva ÚZSVM.

Dražbě předcházel i neobvyklý požadavek, na nějž upozornil HlídacíPes.org. Nárok na areál v rámci náhrady škody ve výši 880 miliónů vznesl občan Jan Macháček.

„Informoval jsem ÚZSVM z pozice věřitele ČR, že jsem do vypořádání svého zákonného nároku provedl zábor paláce u Hybernů. Považuji to za zcela legitimní nástroj věřitele, jak svého dlužníka donutit k zaplacení dluhu. Pokud stát dům prodá, budou všechny právní úkony ve věci prodeje neplatné,“ řekl před dražbou Macháček.

I když se zástupci ÚZSVM s Janem Macháčkem sešli, jeho nároky neuznali. „V žádném případě nelze přistoupit na to, aby údajnou pohledávku vůči jiné organizační složce státu zhojil majetkem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ odmítl nárok za ÚZSVM Radek Ležatka.