Jen za rok 2019 přibylo v Česku 3477 nových solárních elektráren. Ty už nesmějí vznikat na polích jako dříve, a tak se panely instalují na střechy domů, či výrobních hal a skladů. Vláda nyní chystá novelu zákona o obnovitelných zdrojích, jíž se obávají zejména majitelé „solárů“ postavených před rokem 2010, kteří od politiků dostali nálepku solárních baronů.

Za celý rok 2019 se v Česku postavily nové fotovoltaické elektrárny s ne příliš ohromujícím výkonem 25 MW. Pro srovnání – jen polostátní energetická firma ČEZ provozuje fotovoltaické elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 125 MW. Celkově dosahuje výkon tuzemských „solárů“ dvou gigawatt, cíl je podle klimatického plánu pro Česko zhruba dvojnásobný.

„Pořád je v Česku ohromný potenciál velkých střech. V tom chceme pokračovat,“ řekl na nedávné prezentaci Solární asociace Ondřej Tomšej z Ministerstva průmyslu. Ministerstvo na jedné straně novou fotovoltaiku podporuje dotacemi, na straně druhé má v plánu významně osekat peníze lidem s puncem „solárních baronů“. Tedy především majitelům fotovoltaických elektráren postavených v době solárního boomu před koncem roku 2010 (ale i dalším solárním elektrárnám postaveným do roku 2015).

„Ano, připravili jsme novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Jednou z jejích částí je ověření a zajištění přiměřenosti poskytované podpory podle požadavků uvedených ve vydaných rozhodnutích Evropské komise,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová.

Pokud stát, respektive Státní energetická inspekce, při kontrolách přijde na to, že kompenzace (de facto garantované příjmy) je nepřiměřeně vysoká, bude moct snížit výši podpory, zkrátit dobu jejího vyplácení a v některých případech bude moct i požadovat vrácení peněz z investiční dotace.

Neúměrně mnoho peněz?

„V případě, kdy se doba návratnosti investice jeví být kratší než 15 let, sníží ERÚ odpovídajícím způsobem období dalších plateb,“ stojí v návrhu novely. Podle toho, o jaký obnovitelný zdroj půjde, se má „míra výnosnosti investic“ pohybovat maximálně mezi 6,3 % až 10,6 %. Nejnižší procento se má týkat právě fotovoltaických elektráren.

V letech 2009 a 2010, kdy se kvůli vládnímu příslibu vysokých výkupních cen a zeleného bonusu o překot stavěly FVE elektrárny, byly solární panely ještě drahou technologií. Investici se stát zavázal majitelům v podstatě proplatit; meziročně pak kompenzace za obnovitelné zdroje ve fotovoltaice vyskočily v roce 2011 na 29 miliard.

Stát, který se nárůstu sám lekl, později zavedl solární daň ve výši 26 % po dobu tří let. Pak přišel s daní ve výši 10 % až do konce životnosti elektráren.

„Stát už dříve zavedl solární daň a různé poplatky. Teď přiznává, že si to opět špatně spočítal a je tu návrh, jak uzákonit kontroly obnovitelných zdrojů, aby sektor nebyl takzvaně překompenzován, jak požaduje Evropská unie,“ říká šéf Solární asociace Jan Krčmář.

„Nyní si chce stát spočítat návratnost projektů, udělá průměr celého sektoru a zavede nějaká plošná opatření. Což podle nás nedává smysl, protože nemůžete uplatňovat stejná opatření na menší solární elektrárnu v severních Čechách a na velkou na jižní Moravě,“ dodává Krčmář.

Podle Ministerstva průmyslu se ale sektorové šetření bude týkat hlavně velkých zdrojů, konkrétně těch, které čerpají více než 80 % z celkové provozní podpory.

Evropská unie Česku vyčítá právě to, že majitelé solárních elektráren dostávají v součtu za investiční a provozní dotace neúměrně mnoho peněz. To se týká zejména elektráren dokončených – často narychlo – před rokem 2010.

„Nové FVE dnes dostávají jen investiční podporu. Stavíte projekt, víte, kolik bude stát a stát vám dá tabulkově určitou sumu peněz. Provozní podpora už není. U starých fotovoltaik však stát slíbil, že za každou vyrobenou megawatthodinu dostane majitel nějakou sumu peněz. Problém však nebyl ani tak ve výši podpory, jako v počtu nových instalací, kterých bylo kolem dvaceti tisíc,“ vysvětluje rozdíl mezi starými a novými FVE Krčmář.

Český Nejvyšší kontrolní úřad už dříve ve své kontrolní zprávě napsal, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu. Zákon (a s ním i výše podpory) však počítala s návratností až 15 let.

„Některé staré FVE už se svým majitelům dokonce zaplatily. Vše, co nyní dostávají, jsou tedy v podstatě peníze, co jim rostou na poli. Elektřinu, kterou pak prodávají, jim vyrábí zadarmo slunce na panelech, které jsme jim zaplatili. Logické je, aby se investiční dotace platila do výše návratnosti investice a pak už ne. Tak to u nás ale není,“ řekl zdroj ze Státní energetické inspekce (spadající pod MPO), který se na HlídacíPes.org obrátil s informacemi o tom, že stát podle něj nedostatečně kontroluje to, zda dotace na obnovitelné zdroje vyplácí oprávněně. S ohledem na své postavení v inspekci si přál zůstat v anonymitě, redakce jeho totožnost zná.

Podle něj také některé elektrárny vyrábějí „víc než je fyzikálně možné“ a za vykázanou fiktivní elektřinu inkasují neoprávněně platby.

To ale Jan Krčmář odmítá jako nesmysl: „To je populární tvrzení, že elektrárny vyrábějí víc než je možné, přitom to závisí na přírodních podmínkách, mění se klima, je více slunečných dní. Navíc měření jsou velmi přesná a pravidelně se výroba vykazuje a hlásí. Investor si netroufne povinnosti neplnit, protože hrozí odnětí licence i další sankce.“

Vláda už má jasno

Jednou ze sankcí je i možnost odebrat vyplacenou podporu až tři roky zpětně, pokud se ukáže například to, že elektrárny nemají certifikovaná měřidla a neplní povinnost odečítat od vyrobené elektřiny tu, kterou samy spotřebují na vlastní provoz.

„Málokdo je pod takovým drobnohledem jako majitelé solárních elektráren. Jsou tam neustálé kontroly ze strany ERÚ, MPO i Státní energetické inspekce. A teď se dozvídáme o dalších kontrolách kvůli podezřením z překompenzace. Majitelé jsou už dost naštvaní. Obvykle to nejsou energetici, ale lidé, firmy a instituce, kteří to vnímali jako příležitost a investici,“ říká za solárníky Jan Krčmář.

Celkově je v Česku zhruba 30 tisíc obnovitelných zdrojů elektřiny (solárních, vodních a větrných elektráren či bioplynových stanic). Ročně na jejich podporu jde v součtu zhruba 47 miliard korun.

Z veřejných peněz jde zhruba 27 miliard korun, zbytek platí spotřebitelé. Podpora obnovitelných zdrojů je položka, kterou ve svém vyúčtování plateb za elektřinu najde každý koncový zákazník.

O systému kontrol nadměrné podpory výroby energie ze solárních elektráren mluvil ministr průmyslu Karel Havlíček i na nedávném setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Podle Havlíčka by se příspěvek podporovaným zdrojům energie mohl od roku 2021 snížit ze současných 47 miliard korun zhruba o pětinu až o třicet procent.

„Výroky o snížení podpory pro fotovoltaické elektrárny považujeme v právním státě za alarmující. Kontroly ještě neproběhly a vláda tedy v tomto okamžiku nemůže vůbec předjímat, zda nějaká nepřiměřená podpora u obnovitelných zdrojů existuje. Vypadá to, že vláda má o výsledku kontrol předem jasno,“ obává se šéf Solární asociace Jan Krčmář.