Krnáčová přežila i díky komunistům. Zatím drží většinu, ale jen těsně

První ostrý pokus o odvolání pražské primátorky byl naplánován na úterý 14. dubna. Koalice ovládající hlavní město ve spolupráci s komunisty ani nepřipustila hlasování o možném odvolání. Jak se hlasovalo v zastupitelstvu Prahy za posledních šest měsíců?

Před nedávnem jsem publikoval dva články o hlasovacích koalicích v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Vyplývá z nich celá řada zajímavých zjištění, třeba že ve Sněmovně je dělení na pravici a levici nyní skoro stejně důležité jako dělení na vládu a opozici, že v tradičně levicově laděné Ostravě si paradoxně zvolili jednoho z nejvíce pravicových senátorů nebo že senátoři z malých stran jsou většinou skoro neodlišitelní od sociálních demokratů.

Dnes se podíváme na hlasování na Zastupitelstvu hlavního města Prahy (tedy na pražské „velké radnici“). Loňské komunální volby tu vyhrálo ANO a tím odsunulo bývalé vládní strany TOP 09 a ODS do opozice. Vládní koalici nyní tvoří kromě ANO ještě ČSSD a Trojkoalice zahrnující KDU-ČSL, Stranu zelených a hnutí Starostové a nezávislí. V zastupitelstvu usedli ještě komunisté a Piráti, kteří v komunálních volbách zaznamenali historický úspěch.

Primátorkou Prahy se stala Adriana Krnáčová, jež od té doby čelí řadě kontroverzí, nejnověji poté, co se uklikla a poslala omylem kompromitující e-mail svému opozičnímu kolegovi. Koalice má nyní těsnou většinu 33 zastupitelů z 65. V zastupitelstvech se hlasuje nadpoloviční většinou všech členů, takže stačí, aby jeden koaliční zastupitel zůstal doma, a koalice nemůže účinně prosazovat svoje rozhodnutí. Tady je aktuální složení pražského zastupitelstva:

Poznámka: Obrázek je interaktivní: Po najetí myší se zobrazí jméno zastupitele.

Pojďme se podívat, jak se zatím na zasedáních zastupitelstva hlasuje. Není to totiž tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo – ne vždycky hlasují všichni koaliční zastupitelé proti těm opozičním. Hlasovací koalice vizualizuji pomocí metody zvané analýza hlavních komponent.

Jejím výstupem je graf dole, ve kterém je každý zastupitel zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva zastupitelé hlasovali společně. Tedy: kdyby hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden „pro“ a druhý „proti“).

Poznámka: Graf obsahuje popisky – po najetí myší na kolečko se zobrazí jméno a strana zastupitele. Barvy koleček odpovídají straně, za kterou byl daný zastupitel zvolen

Je vidět, že zastupitelé z jedné strany se shlukují k sobě, protože obvykle hlasují společně. Napravo máme shluk odpovídající vládní koalici – ANO (tyrkysová), ČSSD (oranžová) a Trojkoalice (zelená). Všichni tito zastupitelé jsou k sobě těsně namačkaní, protože obvykle hlasují spolu. Jedinou výjimkou je Matěj Stropnický – ten se dostal do sporů se svými koaličními kolegy, což se mimo jiné projevuje tím, že občas hlasuje proti nim, třeba v případě kontroverzní zakázky na svoz odpadu.

V pravé části grafu máme opoziční strany – uprostřed shluk ODS (modrá) a TOP 09 (fialová), kteří hlasují téměř vždy společně. Dole jsou pak zastupitelé komunistů (červená) a Pirátů (černá). Mezi těmito shluky se nachází jedna nezařazená zastupitelka Monika Krobová Hášová (šedá), která v prosinci přeběhla od TOP 09. Ta občas hlasuje s vládní koalicí a občas zase s opozicí, takže se v grafu umístila víceméně uprostřed.

Každé jednotlivé hlasování se dá v grafu zobrazit pomocí úsečky, která rozděluje zastupitele na dvě skupiny – všichni přítomní zastupitelé na jedné straně hlasovali stejně (např. pro) a všichni přítomní zastupitelé na druhé straně hlasovali právě opačně (např. proti). Graf dole ukazuje takovou vizualizaci pro hlasování o rozpočtu. Zastupitelé vlevo od úsečky hlasovali pro jeho schválení, zatímco zastupitelé nalevo od úsečky pro jeho zamítnutí.

Poznámka: I tento graf obsahuje popisky – po najetí myší na úsečku se zobrazí název hlasování. Dělení zastupitelů pomocí úseček není téměř nikdy úplně přesné, protože výsledky hlasování promítám do prostoru, který má pouze dvě dimenze. Na každé straně úsečky se tedy může nacházet několik zastupitelů, kteří hlasovali jinak, než by odpovídalo úsečce. Úsečky jsou vedeny vždy tak, aby dělení bylo co nejpřesnější (tzv. aby se maximalizoval počet zastupitelů na správné straně).

V následujícím grafu je takto zobrazeno všech 353 hlasování, která na zastupitelstvu proběhla od loňských komunálních voleb (pro větší přehlednost se můžete podívat na jeho obří verzi). Je vidět, že velký počet hlasování probíhá grafem vpravo nahoře. To jsou hlasování, která byla téměř úplně jednomyslná, takže se skoro všichni zastupitelé nachází na jedné straně. Většina těchto úseček probíhá shlukem zastupitelů TOP 09, protože ti relativně nejčastěji hlasují osamoceně proti všem ostatním.

Řada hlasování odděluje TOP 09 a ODS od zbytku zastupitelstva, třeba hlasování o zřízení fondu Rozvoje sociálního bydlení. V jiných případech zase stáli proti zastupitelstvu osamoceni Piráti, třeba když se pokoušeli prosadit zvolení předsednictva Kontrolního výboru.

Společně s komunisty pak Piráti čelili zbytku zastupitelstva, když chtěli odhlasovat přípravu tzv. participativního rozpočtu. Kromě výše zmíněného hlasování o rozpočtu bylo zastupitelstvo rozdělené přesně na koalici a opozici třeba při hlasování o návrhu Pirátů na zveřejňování smluv uzavíraných městem.

V grafu dole jsem vybral několik zajímavých hlasování, která ilustrují různé způsoby, jimiž se zastupitelé zatím při hlasování dělili.

V závěru se podívejme na populární téma docházky zastupitelů na hlasování. Graf dole ukazuje čísla od loňských komunálních voleb. Je vidět, že třeba ve srovnání s poslanci nebo senátory jsou na tom pražští zastupitelé velmi dobře.

To může být způsobeno velmi těsnou koaliční většinou v Praze – zastupitelé si moc nemohou dovolit chybět, protože jinak by byla ohrožena. Zejména koaliční zastupitelé mají docházku skoro stoprocentní, chybí spíš zastupitelé opoziční. Docházka je rovněž nyní mnohem vyšší než v předchozím funkčním období, kdy se vládní koalice těšily výraznější většině.

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).