Světová moře a oceány brázdí přes tisíc tankerů plujících pod nejrůznějšími registracemi a vlajkami, jež ve skutečnosti patří Rusku. Do světa rozvážejí sankcionovanou ruskou ropu. Často jde o lodě velmi zastaralé a v nedobrém technickém stavu, kdy při havárii hrozí ekologická katastrofa. Několik havárií už tato plavidla za sebou mají.

„Závislost na ruském plynu se podařilo vyřešit a Rusové zatím marně hledají odbytiště někde jinde. U ropy je to jiné. Tu Rusko může exportovat i na vzdálené trhy, primárně do Indie, částečně do Číny, prostřednictvím takzvané šedé flotily ruských tankerů,“ vysvětlil v ekonomickém podcastu MakroMixér politický geograf Michael Romancov.

Stínová plavidla převážející sankcionované zboží, často právě ropu, nejsou ve světě nic zcela nového: podobné tankery slouží i přepravě íránské a venezuelské ropy, jejich počet ve světových mořích a oceánech prudce vzrostl až po ruské invazi na Ukrajinu.

Riziko havárie roste

V evropských vodách plují tankery ruské stínové flotily zejména v Baltském moři, primárně kolem Dánska. „Už dvakrát došlo ke kolizi s jinou lodí, naštěstí vždy, když se tanker vracel prázdný zpátky do Ruska,“ upozornil Romancov.

Kolize v jižní části Dánského průlivu se odehrály letos na konci března. I když bylo z okolností zjevné, že šlo o loď, jež převáží ruskou ropu, jak uvedla agentura Bloomberg, majitel tankeru Andromeda Star byl v registrech veden jako „s neznámým vlastníkem“.

Podle agentury Reuters přes Dánský průliv Rusko posílá do světa přibližně třetinu svého vývozu ropy po moři, což představuje 1,5 % celosvětových dodávek. Riziko havárie hrozí s každým novým proplutím.

Na hojný pohyb ruské šedé flotily v Baltském moři tankerů upozorňují opakovaně i Švédové. Podle nich jsou stínová plavidla vybavena také komunikačním zařízením, které standardní obchodní plavidla v žádném případě nepotřebují a že mohou sloužit i špionážním účelům.

Podle amerického think-tanku CEPA (Center for European Policy Analysis) jsou tyto nepřiznaně ruské tankery „horší než piráti“.

To, že riziko nehody a ekologické katastrofy není ani v nejmenším jen teoretické, dokazuje srážka tankerů v malajských vodách z letošního července. Ruská „stínová loď“ se tam srazila s legálně provozovaným tankerem a obě vzplály, tanker s ruskou ropou přesto urychleně odplul.

K riziku nehod přispívá podle CEPA i fakt, že lodě ruské stínové flotily se snaží omezit možnost svého sledování tím, že vypnou či jinak manipulují s automatickými identifikačními systémy (AIS). Problém je i se stářím lodí, většina z nich je v provozu déle než 15 let. S tím roste i riziko úniku ropy do moře a škody, k nimž by se však Rusko jen těžko přihlásilo.

Plují, protože jim to dovolíme

Zpráva Kyjevské ekonomické školy z letošního dubna uvádí, že hlavní roli v přepravě ruské ropy hrají správci lodí ze Spojených arabských emirátů, Číny a Řecka.

I když se některé konkrétní ruské tankery podařilo identifikovat a zařadit na sankční seznam, Kremlu se je podařilo nahradit jinými. Plují pod vlajkami třetích zemí, například Svazijska a Gabonu, zneužívají také identifikační údaje lodí, která již nejsou v provozu.

I v rámci jednotlivých zemí pak podle potřeby mění své registrace, například na různé firmy se sídlem ve Spojených arabských emirátech.

Celková velikost stínové flotily se jen odhaduje – na jeden až dva tisíce plavidel. „Řada těch lodí pluje jenom proto, že jim to dovolujeme. Ty lodě plují také bez pojistky. Což také znamená, že v případě havárie může být důsledkem obrovský ekologický problém a Vladimira Putina ekologie fakt nezajímá,“ dodává Romancov.