Rusko, USA, Korea… Firmy se hlásí k zájmu o dostavbu Dukovan
Ruský Rosatom, americko-japonský Westinghouse či korejská Kepco se představili jako zástupci firem, které mají v jaderném průmyslu zájem jak o spolupráci s českými firmami, tak i o stavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.
Česká vláda nechce opakovat otevřený tendr, který ČEZ v roce 2009 vyhlásil na dostavbu dvou bloků Temelína. V Temelíně dokonce ani nechce prioritně stavět. Přednost mají mít Dukovany a místo tendru přímé oslovení strategického partnera.
Která z omezeného počtu světových firem jím bude není jasné. „Ještě nás ani nikdo oficiálně neoslovil,“ říká Pavel Janík, výkonný ředitel Westinghouse v ČR.
Jisté je, že o potenciální mnohasetmiliardovou zakázku bude ve světě zájem. Kritéria by pro vládu měla připravit nedávno vzniklý Stálý výbor pro jadernou energetiku.
Parodie na studenou válku
Mezitím se rozebíhá i (zatím opatrný) lobbing. Na konferenci v Praze „Příležitost pro české firmy při výstavbě jaderných elektráren ve světě“ se představili všichni klíčoví světoví hráči na poli jaderného průmyslu – s výjimkou francouzské Arevy.
Stávající česká vláda už dala najevo, že sice hodlá přípravu na dostavby Dukovan rozjet a připravit, definitivní rozhodnutí zda stavět, či jít do budoucna jinou cestou, chce nechat na vládě příští.
Moderátorem diskuse byl ministr průmyslu Jan Mládek. Potvrdil, že role vlády ve výběru bude mnohem významnější než v případě původní soutěže o dostavbu Temelína.
„Musíme dořešit financování a strukturu investice. Zřejmě nepůjde o tendr, ale o výběr strategického dodavatele technologie,“ řekl Mládek ve svém úvodním vystoupení a naznačil, že by z výběru nerad kohokoli předem vylučoval.
„Zážitek s minulým tendrem byl poněkud nepříjemný, vypadalo to chvílemi jako parodie na studenou válku. Takové situace bychom se rádi vyhnuli,“ řekl se zjevným odkazem na zájem ruské společnosti Rosatom.
Právě Rosatom aktuálně v různých zemích světa (Finsko, Indie, Vietnam, Maďarsko a další) staví celkem 34 jaderných bloků. „Celkový náš potenciál dosahuje 71 jaderných bloků. České firmy využíváme prakticky ve všech blocích postavených za poslední roky,“ říká výkonný viceprezident Rosatom Overseas Leoš Tomíček.
Český průmysl se podle něj může podílet na většině systémů jaderné elektrárny. „V době výstavby Temelína jsme byli schopni pokrýt až 90 % dodávek, nyní to bude asi o něco méně. Ale možnosti jiných zemí jsou výrazně horší a my máme eminentní zájem využít potenciál a kapacity českých firem,“ říká Tomíček.
Děláme si seznam firem
Korean Electric Power Corporation (Kepco), státem vlastnění společnosti, se chlubí 34 projekty v 18 zemích světa. V samotné Jižní Koreji funguje 24 reaktorů, dalších osm se staví.
„Český průmysl je velmi konkurenceschopný, má zkušené experty… Kvůli zastavené přípravě Temelína 3 a 4 je příležitost využít zatím jejich know-how na jiných projektech,“ říká manažer Kepco Kim Chan Hoi. Firma má podle něj zájem vybudovat český dodavatelský řetězec a má seznam českých potenciálních dodavatelů pro jednotlivé druhy dodávek.
Americko-japonský Westinghouse se chlubí tím, že zhruba polovina světových jaderných elektráren je založeno na jeho technologiích.
„Máme zjednodušený design a modulární výstavbu. Tedy jaderný blok, který je jednodušší a levnější postavit, provozovat a udržovat. Elektrárna je rozdělena do submodelů, které lze prefabrikovat a poskládat je do modulů. Urychluje to výstavbu,“ popisoval na konferenci Pavel Janík, výkonný ředitel Westinghouse v ČR.
Na konferenci nevystoupil zástupce francouzské Arevy, firmy, jež byla jako jediná vyřazena z Tendru na Temelín ještě před jeho ukončením.
Na akci naopak vystoupil zástupce čínské ambasády v Praze, ekonomický a obchodní rada Cheng Yongru. Ten však spíše jen představil projekty v Číně a pochválil spolupráci s českým Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Čína by do roku 2030 chtěla mít 110 jaderných reaktorů, ročně jich chce mezi lety 2016 – 2020 stavět šest až osm. „Po Fukušimě se situace změnila, i čínská vláda řešila otázku bezpečnosti. Řešili jsme to jako zástupci čínské ambasády i s českými experty z SÚJB a potvrdili nám, že čínské reaktory jsou špičkové a bezpečné,“ řekl Cheng Yongru. I Čína prý stojí o spolupráci s českými firmami v oblasti dodávek i inženýringu.
Záruky chceme jasnější
Kterou z firem a podle jakých kritérií česká vláda v blízké budoucnosti osloví jako strategického partnera pro dostavbu Dukovan (a výhledově možná i Temelína) není jasné. Jasné zatím nejsou ani podmínky, za nichž by se mělo stavět.
Jisté je, že nabídka firem, které dnes dokážou stavět jaderné elektrárny „na klíč“ je poměrně úzká. Zkušenosti z Francie či Finska zároveň ukazuje, že se původní časové i finanční plány pro výstavbu jaderných bloků výrazně mění – prodlužují a zdražují.
Českých firem, které by se dostavby Dukovan i staveb jaderných elektráren v zahraničí rády účastnily jako subdodavatelé, jsou naopak desítky.
„Prioritně jsme sice připraveni na ruské technologie, ale podílet bychom se mohli samozřejmě i na dodávkách pro jiné firmy v rámci dostavby Dukovan,“ říká Josef Perlík, generální ředitel Škody JS většinově vlastněné ruským Gazpromem.
Právě podíl českých dodávek na dostavbě má být podle vlády významným prvkem pro rozhodování. „Rádi bychom k tomu tentokrát měli jasnější záruky,“ říká ministr Jan Mládek.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Mimochodem, taková zajímavá otázka, kdo vlastně o té dostavbě jaderných elektrárem má rozhodovat a kdo jí bude financovat, vláda nebo ČEZ?
Dosavad to vypadalo že samotný ČEZ, a ten taky vyhlásil minulé výběrové řízení. S tím že se taky tvrdilo že si jí bude financovat sám, stát mu „pouze“ poskytne garance na dostatečné prodejní ceny elektřiny.
Ale ted najednou „.. česká vláda v blízké budoucnosti osloví jako strategického partnera pro dostavbu Dukovan (a výhledově možná i Temelína)“ A kdo bude platit, když si toho partnera vybere vláda -a ta s ním taky (pochopitelně) nasmlouvá podmínky. Pořád ČEZ – a nebo to zaplatí stát (nebo aspon bude garantovat zaplacení při překročení plánovaných výdajů v řádu desítek, stovek miliard?)
Je tak připomenme, že ČEZ je akciovka, v niž mají kromě státu soukromé subjekty 30 procent akcií. Ti tedy budou na jedné straně inkasovat zisky i z případného vkladu státu. Ovšem na straně druhé, pokud státní (politické) řešení přinese i dočasně ztrátu budou soudně vymáhat náhradu škod na své investici..
Způsob financování ještě není znám. Vláda by ráda zainteresovala strategického partnera i do financování. Role vlády má být skutečně výrazně vyšší než v případě tendru na Temelín. A hlavně – nepůjde s nejvyšší pravděpodobností o otevřený tendr. Detaily stavby, plánování, EIA atd. bude samozřejmě řešit ČEZ. Alespoň tak se to nyní jeví.
Stavět bloky s reaktory třetí generace je zvěrstvo.
Místo toho by bylo vhodné investovat do mezinárodních projektů jaderného výzkumu.
Jenže na tom by ČEZ nic nevydělal…
Tady nejde primárně o to, aby ČEZ vydělal (nebo radši chcete, aby ČEZ prodělával?), ale aby vůbec nějaká elektřina byla. Všude okolo je nedostatek nebo hrozící nedostatek a v Německu náhodně generované přebytky, na kterých spolehlivý systém nikdo s mozkem stavět nebude.
MIR1200 i AP1000 se obvykle označují za Generation 3+. Čtvrtá generace ještě není připravena a jen tak nebude.
ČEZ dostává nejrůznějšími způsoby, včetně různých úlev, z veřejných prostředků mnohem víc, než odvádí. Z rozdílu mimo jiné, opět nejrůznějšími způsoby, korumpuje politiky.
Německo energetický přechod zvládá a zvládne. Kolísání výkonu zdrojů bude kompenzovat síť kabelů na dně Severního moře s vyrovnávací elektrárnou v Norsku. A dále chytré sítě. Na to ovšem lidi „s mozkem“ nejsou schopni přijít.
Provozuschopné reaktory 4. generace má zatím jen Rusko. Netvrdím, že to je cesta. Právě naopak píšu jasně o podpoře výzkumu.
Překvapuje mě, že se uvádějí hlediska jakýchsi záruk a podílu českých firem a není vůbec zmíněno hledisko státní bezpečnosti.
Ruská energetika je ovládaná státem a ruský stát používá svou energetiku jako nástroj nátlaku na neposlušné státy případně odmění ty poslušné. Bude či nebude český stát akceptovat tyto ruské zvyklosti, to je přece oč tu hlavně běží.
A co říká Mládek, že tahle vláda „jen“ připraví tendr a nechá rozhodnutí na té příští, tomu uvěří jen hloupej Honza. Zřejmě se tu hraje o naši budoucnost jako suverénního státu.
Máme tu pln ruskou technlogií postavené Dukovany a zpola Temelín. Jak konkrétně je Rusko používá k nátlaku?
Sám si odpovím. Nijak, jsou to jen propagandistický kecy z Westinghousu.
Třeba že máme proruského prezidenta, už druhého v řadě, kterého náhodou nejvíce financovali ruské firmy Lukoil a její české pobočky. Sám si odpověz proč.
Jestli bude rozhodnutí o generálním dodavateli z větší části záležet na vládě, půjde o politické rozhodnutí. Už samotný fakt, že jedním z kritérií výběru bude zapojení českých dodavatelů je na pováženou. Kdo že to má v ČR nejvíce firem? Toto kritérium by mělo být podmínkou uvedenou v zadání tendru a ne kritériem. Jako kritérium bych spíš viděl průměrné předražení zakázek realizovaných tím kterým dodavatelem a stejně tak průměrné prodloužení doby výstavby.
Ivani jsou celkem jasný favorit, mají v jaderný energetice nejvíc dlouhodobě, nepřerušovaně, udržovaných zkušeností. Včetně tedy těch nejhorších…
Na bývalém Západě průmysl děsivě upadl a ten jaderný obzvlášť, v Německu už ani neexistuje.
V podstatě jediný strategicko-bezpečnostní kritérium je mít možnost si palivo nechat vyrobit od více výrobců a skladovat ho na pár let dopředu. Což zatím nebyl pro nás problém si zajistit.