Po letech hybridní války to nezní jako úplně překvapivé zjištění, ale podle EU jde zkrátka o popis reality… Toho, jak se Rusko a Čína stále zdokonalují v oboru ovlivňování veřejného mínění a v práci na destabilizaci demokratické společnosti. Obě země k tomu využívají vedle jimi placených médií i moderní techniku: botnety, deepfake videa, falešná média i umělou inteligenci.

Rusko a Čína chtějí ovlivnit společenskou a politickou situaci v cílových zemích a vytvářejí si tak i půdu pro vojenské operace, popisuje Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) ve své nové zprávě o zahraniční manipulaci v informačním prostoru (FIMI).

Report na konkrétních případech dokládá, jak Rusko a Čína cíleně ovlivňují veřejné mínění s cílem destabilizovat evropskou společnost a popisuje, jaké metody k tomu využívají.

„Terčem jsou naše důvěra v demokracii, volby, instituce a představitele státu,“ konstatuje Kaja Kallasová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pod niž ESVČ spadá.

Kompletní zpráva ESVČ o zahraničních dezinformačních hrozbách (FIMI) je k dispozici ZDE.

Síť pro kontrolu faktů

Jen ve sledovaném období od listopadu 2023 do listopadu 2024 ESVČ zdokumentovala 505 incidentů zahraniční manipulaci v informačním prostoru (FIMI). V tomto vzorku bylo „38 tisíc unikátních kanálů sloužících k přenosu a zesilování vlivových operací“.

Na rozdíl od Ruska, které především polarizuje, Čína preferuje „pozitivní“ přístup, například propagaci svých technologií (5G, Huawei) nebo úspěchů v boji proti pandemii.

Rusko se podle ní také snaží „legitimizovat dezinformace prostřednictvím falešných iniciativ na ověřování faktů, jako je například spuštění údajné ,Globální sítě pro kontrolu faktů‘ v roce 2024“.

V jádru ruské dezinformační infrastruktury jsou v první řadě kanály přímo kontrolované a financované Kremlem (Sputnik, RT, TASS, Ria Novosti, Gazeta, Lenta, SolovievLive a Ukraina.ru). Ty podle ESVČ hrají ústřední roli v rámci produkce a šíření Rusku vyhovujících informací.

Vedle zmíněných médií Rusko zapojuje do vlivových operací své diplomaty. „Ruští státní představitelé využívali různá mezinárodní diplomatická fóra, aby dodala legitimitu ruským aktivitám, šířili dezinformace a informační manipulace. Diplomatické účty na sociálních sítích pak slouží jako zesilovače k zvyšování dosahu zejména v regionech Afriky, Blízkého východu, Evropy a Latinské Ameriky,“ popisuje zpráva ESVČ.

Kromě této dobře viditelné vrstvy Rusko působí i prostřednictvím zdrojů, kde napojení na stát není tak zjevné. Jde o proruská média či organizované účty na sociálních sítích: „Pomáhají rozšiřovat ruský vliv a díky nim se kremelské narativy zdají být organičtější a rozmanitější,“ popisuje zpráva.

Příkladem je ruská dezinformační kampaň nazývaná Doppelgänger. Jejím cílem je podkopávat podporu Ukrajině proti ruské invazi. Kampaň pracuje už od roku 2022 s několika stále se opakujícími tezemi známými i z českého veřejného prostoru: sankce proti Rusku jsou neúčinné, Západ je rusofobní, ukrajinská armáda je složená z neonacistů a ukrajinští uprchlíci jsou pro evropské země jen břemenem.

Podle údajů shromážděných ESVČ se na kampani podílí celkem 228 různých domén a navázaná síť dalších 25 tisíc zdrojů fungujících v devíti jazycích.

Vysoce automatizované systémy zajišťují konzistentní a nízkonákladový provoz. Průběžným zveřejňováním v místních jazycích postupně zvyšuje svou online přítomnost a často se objevuje ve výsledcích vyhledávačů s minimálními náklady.

Jde o webové stránky, jejichž obsah rychle migruje a přizpůsobuje se například odejmutí hostingu, ale i o nejrůznější jednorázové účty například na Telegramu, na zavedených sociálních sítích jako je X a Facebook, ale i nových typu BlueSky.

Třetí vrstva šíření dezinformací zahrnuje různé zdánlivě nezávislé zpravodajské weby, blogy, influencery a kanály YouTube, které zrcadlí či „přebalují“ obsah ze státem kontrolovaných zdrojů a zaměřují se na různé cílové skupiny.

Čínská diplomacie jako zesilovač

Jiným příkladem ruské kampaně je Portal Kombat (známý také jako síť Pravda), který vznikl v roce 2022 a provozuje na dvě stě médií v 35 jazycích a zaměřuje se na místní a regionální publikum v Evropě, Africe a Asii.

„Místo vytváření originálního obsahu Portal Kombat spoléhá na automatické publikování z předem vybraných zdrojů, včetně oficiálních ruských vládních subjektů, médií spojených s Kremlem, ruských influencerů na Telegramu a místních médií.

„Vysoce automatizované systémy zajišťují konzistentní a nízkonákladový provoz. Průběžným zveřejňováním v místních jazycích postupně zvyšuje svou online přítomnost a často se objevuje ve výsledcích vyhledávačů s minimálními náklady,“ popisuje zpráva ESVČ.

Také čínská infrastruktura FIMI je ve svém základu postavena na státem kontrolované infrastruktuře jako jsou Global Times a CGTN. Každá z těchto institucí pak provozuje „vlastní zesilovací klastr“, který zajišťuje, aby se obsah dostal ke globálnímu publiku.

I v tomto případě slouží jako jeden ze „zesilovačů“ čínská diplomacie; ilustrací může být i aktivita čínského velvyslanectví v Česku například na sociální sítí Facebook (byť Česká republika není v textu zprávy nijak zmíněna).

Ruské a čínské sítě podle EU dokážou v případě potřeby i spolupracovat. Zejména v případech, kdy vzájemně posilují obsah s protizápadním poselstvím; například obviňování NATO z eskalace konfliktu s Ruskem.

Kromě toho i Čína spoléhá na zdánlivě nezávislé zpravodajské weby, podcasty a sociální média. Na rozdíl od Ruska hojně zapojuje například PR agentury.

„Klíčovou technikou této strategie je diverzifikace formátů obsahu – přeměna státních narativů do podoby videí, kreslených vtipů a článků, aby se sdělení přizpůsobila různým platformám a publiku, díky čemuž jsou čínské informační operace univerzálnější a obtížněji vystopovatelné,“ konstatuje zpráva ESVČ.

Společně proti Západu

Ruské a čínské sítě podle EU dokážou v případě potřeby i spolupracovat. Zejména v případech, kdy vzájemně posilují obsah s protizápadním poselstvím; například obviňování NATO z eskalace konfliktu s Ruskem.

Hlavním cílem Číny je zlepšit své vnímání v zahraničí, potlačit kritiku ohledně lidských práv (např. v Sin-ťiangu) a oslabit vliv USA a Západu obecně. Snaží se také odvádět pozornost od svých vnitřních problémů a posilovat příběh o své ekonomické a politické nadřazenosti.

Na rozdíl od Ruska, které především polarizuje, Čína preferuje „pozitivní“ přístup, například propagaci svých technologií (5G, Huawei) nebo úspěchů v boji proti pandemii.

Ruská federace, často prostřednictvím své ambasády, podniká vůči Moldavsku nepřátelské kroky.

Ruští aktéři se podle Bruselu systematicky zaměřovali také na evropské volby v roce 2024, „přičemž jejich aktivita se stupňovala v týdnech předcházejících volbám a pokračovala i po nich“. Zpráva mj. obsahuje případovou studii o tom, jak Kreml ovlivňoval prezidentské volby v Moldavsku.

To, že se Rusko nadále vměšuje do dění v její zemi nedávno zdůraznila moldavská prezidentka Maia Sandu. Jak upozornil server Euractiv, obvinila Rusko z nepřátelského zásahu do justice poté, co moldavská tajná služba SIS odhalila, že odsouzený poslanec Alexandr Nesterovschi byl s pomocí ruského velvyslanectví převezen do separatistického Podněstří.

„Nejde o první případ. Ruská federace, často prostřednictvím své ambasády, podniká vůči Moldavsku nepřátelské kroky. V tomto případě je zásah do našeho soudního systému nepřijatelný,“ uvedla Sandu pro Radio Moldova.

Úřady nyní žádají separatistickou správu v Tiraspolu, aby Nesterovscheho vydala. „Nebude to snadné. Režim v Tiraspolu má k Rusku stále silné vazby a pravděpodobně se bude vydání bránit,“ dodala prezidentka.