O „dokumentárním“ filmu Varšavská smlouva „odtajněné stránky“, který v květnu odvysílala ruská televizní stanice Rossija 1, Hlídací pes již informoval. Po opakovaném zhlédnutí snímku může pozorný divák zaregistrovat, že v první polovině snímku se objeví asi čtyřsekundový záběr z pražských ulic z května roku 1945, který je ale umístěn mezi záběry ze srpna 1968. Muž ozbrojený pistolí vede skupinu německých civilistů se zdviženýma rukama.

Zůstává otazníkem, co vedlo autory třičtvrtěhodinového „dokumentu“ o Varšavské smlouvě zařadit mezi neozbrojené Pražany protestující 21. srpna 1968 proti sovětské agresi muže mířícího krátkou střelnou zbraní na civilní osoby. Má to být kontrarevolucionář vedoucí pravověrné komunisty na popravu? Nebo se naopak jedná o soudruha věrného socialismu, který zadržel skupinu kontrarevolucionářů? (Záběry začínají na stopáži 16:58.)

Poslanec státní Dumy Jurij Sinělščikov ve filmu, jehož čtvrtina je věnována vpádu Sovětského svazu do Československa, se „znalostí věci“ vysvětluje divákům, jak úderná síla opozice Klub 231 sdružoval ve svých řadách mnoho bývalých fašistů, esesmanů či kolaborantů. V „dokumentu“ lžou i jiní, ale Sinělščikov, který k nám přišel v roce 1968 se zbraní v ruce, si po sedmačtyřiceti letech opět vyrazil (určitě ne za své peníze) do stověžaté Prahy na dobré pivo a lhát.

Tentokrát přijel již bez kalašnikova. Namísto omluvy v srpnu zavražděným občanům tehdejšího Československa a díky následné „normalizaci“ zničeným životům statisíců lidí, opět lže o střelbě proti sovětským vojákům v otevřených transportérech. Bezostyšně lže o fašistech, kteří tvořili páteř organizace politických vězňů Klub 231.

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřicha Tůmy je film „pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci“. Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, připomněl Tůma.

 Čtěte také: Imperiální arogance tvůrců „dokumentu“ o Varšavské smlouvě

Co ale mají společného Němci vedeni ozbrojeným revolučním gardistou v květnových dnech roku 1945 s vojenským potlačením „pražského jara“, není jasné. Mohli by to objasnit údajní tvůrci vylhaného „dokumentu“ s údajnými jmény Marina Pětuchova a Dmitrij Ušakov. Možná ale, že ani oni sami to nevědí a při kompilování svého „lžidíla“ do filmu pražské Němce omylem zařadili.