Spolková kancléřka Angela Merkelová má prý plán celoevropského řešení uprchlické krize. Navzdory pochybnostem (připomínejme si datum 25.8.2015 kdy ekonomicky nejsilnější země Evropské unie ústy Merkelové jednostranně vypověděla smlouvy o Schengenském prostoru a Dublin II.), se podívejme na to, jaký tedy její plán je. 

1. Důsledně regulovat přívaly migrantů již v blízkovýchodních zemích nebo na hranicích EU.
   Komentář: Tak to si Maďarsko zaslouží omluvu,ne? A Bulharsko, Srbsko a Rumunsko ohlásily, že uzavřou hranice, pokud je k tomu donutí stejný krok Německa a Rakouska.
2. A i v SRN se už ozývají odborné hlasy, že je nutné cosi změnit. Bezpečnostní expert ze spolkové rozvědky August Hanning říká: “ Je nutné okamžitě uzavřít hranice pro přistěhovalce bez vstupu povolení v souladu s právními předpisy.“
3. Zároveň pro imigranty vytvořit důstojné podmínky k přežití v jejich zemích.
   Komentář: Co se tím myslí? Investice? Nebo jen peníze na provozy táborů?
4. Německo bude podle britského listu The Guardian prosazovat povinné a trvalé kvóty pro rozdělování stovek tisíc lidí, kteří do EU přicházejí z Blízkého východu. Komentář: Jaká je pravděpodobnost, že to sjednotí názory v Evropské unii? Nulová?
5. Klíčovou součástí záměru je uzavření smluv se spřátelenými blízkovýchodními zeměmi, jako je Turecko. Dohody mají stanovit maximální počet uprchlíků, kteří budou moci odejít do Evropy.
   Komentář: To si Německem dosud ostrakizované Turecko nechá velmi dobře zaplatit. Možná, že kdyby se Řekům umazalo část dluhu, který je v podstatě tvořen pouze naběhlými úroky, nebyla by jeho hranice tak záměrně propustná.
6. O ostatní imigranty se mají hostitelské země postarat samy s pomocí evropských peněz.
   Komentář: Ani peníze z EU jen tak nezmění nálady občanů v zemích V4, ke kterým se přidávají země jako je např. Španělsko.
   
7. Státy z nichž migranti odcházejí by se také smluvně zavázaly přijmout uprchlíky zpět, pokud v EU nedostanou azyl.
   Komentář: A jakými metodami se tento závazek od dotčených států vymůže? A co bude následovat tehdy, když výchozí stát migranty zpět nepřijme?
8. Za evropské peníze a s další evropskou pomocí by měly ostatní země EU poskytnout uprchlíkům péči na evropské úrovni, a to nejlépe podle německých představ. Komentář: Pokud by EU resp. SRN migrantům prostředky poskytlo, aby byly takto a v takové výši užity v jiných zemích EU, nesoulad s životní úrovní občanů v mnoha ostatních státech EU by z migrantů učinil „bohaté okupanty“. Taková politika by mohla vést k těm nejhorším mezilidským vztahům a výsledkům. Žádná rozumná vláda nic takového nemůže přijmout.
9. V plánu je společná ochrana a „poevropštění“ hranic EU, jednotné vyřizování žádostí o azyl, mohutné personální a finanční posílení agentury Frontex a úředníků Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO). Stratégové plánu hodlají postupovat citlivě, v nenápadných dílčích krocích tak, aby nedošlo k radikalizaci a protestům veřejnosti.
   Bez komentáře.
10. Všechna uvedená opatření mají být financována na evropské úrovni, nejspíš z nově zavedené celoevropské daně, uzákoněné speciálně k tomuto účelu.
    Komentář: Nová unijní daň může vytvořit dostatečné zdroje, ale její smysl nejenže musí být občanům EU vysvětlen, ale především se musí vytvořit systém transparentního čerpání, aby vybrané peníze nesloužily jen k dalšímu obohacení bruselských politiků a úředníků.
11. Berlín je odhodlán prosadit svůj plán z pozice morální a ekonomické autority, píše The Guardian.
    Komentář: Přiznejme si, že to druhé platí, o té morální autoritě lze s úspěchem pochybovat právě pro jednostranné kroky Merkelové dne 25.8.2015. Velice citlivou otázku uprchlických kvót chce Merkelová opět řešit většinovým hlasováním navzdory tomu, že tento model pozitivní odezvu nemá. Říká se: „Chytrému napověz, hloupého trkni.“

Evropská unie se rozděluje

O změnu evropské politiky se první přihlásilo Rakousko, která žádá vytvoření „Pevnosti Evropa“. Kolik taková pevnost stojí a jak se vynaložené peníze vyplatí hovoří výmluvně několik grafů Českého rozhlasu, které byly zveřejněny.

Z celkového je zřejmé, že další a další výdaje Evropské unie vedou stále ke stejnému výsledku:

• A) Proud migrantů neustává
• B) Obranná opatření EU jenom zvyšují cenu, kterou migranti platí (a někdy i opakovaně po vrácení zpět do výchozí země) pašerákům
• C) Problém se neřeší, jenom odsouvá, Evropa volí marnou cestu úlitby za miliardy eur

Je nutné si přiznat, že Evropská unie, pokud přijme desítky miliónů migrantů, tak se zcela občansky zhroutí. Ani miliardy vynaložených eur na zpětné odvozy migrantů problém nevyřeší. Začít investovat v postižených zemích vyžaduje nejen finanční zdroje, ale i ochranu těchto investic a je to věc dlouhodobá. Nepomůže tedy v horizontu několika let.

Co tedy proudy migrantů zastaví? Kdo první navrhne bránit pevnost Evropa jinak, než planými sliby?

V neděli 25. října rokoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Bruselu s lídry zemí ležících na trase, kterou přes Balkán směřuje vlna uprchlíků dále do Evropy. A to včetně představitelů států, které nejsou členy EU.

Výsledek je pro Junckera tristní především proto, že Maďarský premiér se mu otevřeně smál. Orbán: „Doufám, že dnes odpoledne ukončíme politiku otevřených hranic, která je v rozporu se schengenskými pravidly„. Nepřekvapí, že Balkánské státy se v Bruselu tvrdě bránily přesunům uprchlíků k jejich hranici. Juncker i Merkelová pozdě pochopili, že i humanitární pomoc má své reálně hranice a nelze vystavit bianco šek každému, co potřebuje pomoc. Pomoc totiž ve světě potřebuje stovky miliónů lidí.

A tak náhle zvolené řešení až příliš připomíná stanovisko států V4. Závěrečný dokument říká: „Musíme dát jasně najevo, že lidé, kteří dorazí na naše hranice a nehledají mezinárodní ochranu, nemají právo vstoupit na území EU“ . Co ve vyjádření opět chybí, je forma, kterou by se to mělo dát najevo. Opět slyšíme jakýsi návrh na opatření, návrh úkonu ale neslyšíme a nevidíme.

Nedodržování europráva

Znovu musíme připomenout, že ohýbání pravidel v Evropské unii, které se stalo neblahým zvykem, je zhoubné pro všechny. Podívejme se, jak se plní závazky ve stavu veřejných financí. Citujme z hodnocení : „V současnosti pouze tři země (Estonsko, Finsko a Lucembursko) plní fiskální kritéria nastavená Smlouvou o fungování EU a rozpracovaná v protokolech k ní připojených. V roce 2011 překračovalo jedenáct zemí kritérium rozpočtového deficitu (3 % HDP), dvanáct jich neplnilo kritérium dluhové (60 % HDP).“

Podobné je to v boji s inflací, kterou vede Evropská centrální banka (ECB). Ta dlouhodobě neplní. „ECB dlouhodobě neplní svůj hlavní inflační cíl 2,0 %. Nemá situaci s deflací resp. příliš nízkou inflací pod kontrolou.“  Nákupy státních dluhopisů přes centrální národní banky mohou sice inflaci pomoci, ale je takový krok vůbec v pravomoci ECB? Šéf respektovaného německého institutu Ifo Hans Werner Sinn krok ECB označil za „nelegální měnové financování státu“, které by dle něj soud (sic!) měl zarazit.
A jsme zase u toho „ohýbání „ evropského práva. A slovo ohýbání je eufemismem. Jde o protiprávní jednání.

Merkelová je varováním

Dnes není čemu tleskat. Pokud se dosavadní (a doufejme už končící) manýry nedodržování evropského práva rozšíří do osobních životů občanů EU, všichni budou jen litovat. Neplnění smluvních závazků a nedodržování platného práva je prvním krokem k rozpadu společnosti a k nástupu anarchie a extrémních režimů.

Netleskejme Merkelové ani komukoliv jinému, pokud volí řešení, které je protiprávní. Nic na to nemění, že chtěla jenom pomoci. Cesty do pekel jsou často dlážděny dobrými úmysly.

A předseda Evropské komise Juncker, se ve finále zmohl na jedinné. Na volání o zpomalení, cituji: „Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí“. Zpomalení není žádné řešení. Zase jeden úřednický chytrolín, co vlastně vůbec neví, co má dělat.

Dodatek ex post: Jucker ve středu v Paříži prohlásil, že takzvaný dublinský systém, podle kterého nyní Evropská unie určuje, která země má řešit žádosti o azyl, již nefunguje a je třeba ho změnit. A kdy že komise návrhy předloží? Nejpozději prý na jaře 2016…