Rizikové investory z třetích zemí si Česko pohlídá. Tendru na Dukovany se to ale netýká
Česko chce ochránit klíčové tuzemské firmy před „nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů“. Po zhruba dvou letech příprav začal platit nový zákon o prověřování zahraničních investic. Největší tuzemské plánované investice – jaderné elektrárny Dukovany – se ale týkat nebude.
Když před pěti lety koupil čínský koncern Midea tradiční německou strojírenskou společnost Kuka, bylo z toho na politické scéně pozdvižení. Proti prodeji lobbovaly i Spojené státy, jimž vadilo, že roboti této firmy mimo jiné montují i americké stíhačky F35, a panovaly obavy z jejich možného zneužití ke špionáži.
Právě tahle zahraniční investice pak pomohla odstartovat přípravu evropské legislativy: členské země si mají hlídat zahraniční investory z třetích zemí a vlády dostávají i zpětně možnost zakázat investice, které by mohly představovat bezpečnostní hrozbu. Nařízení začalo v EU platit už 10. dubna 2019 (účinné od října 2020), v Česku až nyní, s účinností od 1. května.
Víc než deset procent
Větší ostražitost se předpokládá například u investic do oblastí jako je umělá inteligence, robotika, energetika, obranný průmysl, telekomunikace, bankovnictví a finanční infrastruktura. Okruh oborů, jichž se má nařízení týkat, je otevřený, protože se technologie stále vyvíjejí a strategické oblasti se v čase mění a rozvíjejí. Obecně má jít o sektory „důležité pro bezpečnost, veřejný či vnitřní pořádek České republiky“.
Zmíněny nejsou ani konkrétní země, jakkoli bylo už z kontextu příprav nařízení na evropské úrovni zjevné, že jde především o investory z Číny, případně z Ruska. Obecně jde ale o jakékoli investory mimo Evropskou unii a akvizice, v nichž by získali manažerskou kontrolu, či nejméně desetiprocentní podíl na hlasovacích právech.
Pokud jde ale o současnou českou energetickou bezpečnost, chystaného tendru na nový blok jaderné elektrárny Dukovany se nový zákon nijak nedotkne; právě proto, že jde o veřejnou zakázku, a ne investici či kapitálový vstup ze zahraničí. Investorem stavby má být Česká republika. Podobně se tento zákon nebude vztahovat třeba na zakázku na vybudování 5G sítí.
„Screening investic není samospásný, asi neovlivní třeba krádeže patentů nebo zneužívání akademické spolupráce. Opatření má fungovat jako chirurgický řez v případě nějakého konkrétního rizika, konkrétní investice,“ komentoval už v době příprav zákona Ota Šimák, který měl na Ministerstvu průmyslu celou věc na starosti.
Podle ministerstva má screeningový mechanismus fungovat i preventivně. „Pro firmu je zákaz investice velké reputační riziko. Ve světě se stává, že pokud to směřuje k zamítnutí, firma sama se včas stáhne,“ vysvětloval Šimák.
Poslední slovo vlády
Z finální podoby zákona plyne, že pokud firma podniká v oblasti výroby vojenského materiálu, vybraného zboží dvojího užití, či patří do kritické nebo kritické informační infrastruktury, bude muset investor požádat o souhlas s kapitálovým vstupem ještě před jeho uskutečněním. Ostatní investice bude možné ze strany státu prověřit, povinnému povolení ale podléhat nebudou.
MPO zároveň nabízí všem potenciálním investorům z třetích zemí možnost konzultací. Za prověřování investora bude zodpovědné MPO, spolupracovat má na tom ale s ministerstvy vnitra, obrany a zahraničních věcí, policií a zpravodajskými službami, případně s dalšími institucemi jako je ČNB nebo NÚKIB.
„Bezpečnostní informační služba věří, že zákon přispěje ke zmenšení rizik, na která dlouhodobě upozorňujeme ve výročních zprávách. Jedná se zejména o situace, kdy pro některé státy jsou investice cestou, jak ovlivnit jiné země, a naplnit tak vlastní bezpečnostní a strategické cíle. Tomu se budeme snažit zabránit,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Pokud během prověřování bude identifikováno bezpečnostní riziko, tématem se bude zabývat vláda, která bude mít pravomoc konkrétní investici zakázat. Jak ale ujišťuje ministerstvo průmyslu, „naprostá většina zahraničních investorů v ČR žádné riziko nepředstavuje a jejich investice nejsou z bezpečnostního hlediska problematické“.
„Zákon státu poskytne potřebný nástroj v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.
To, že se takový zákon může „hodit“, ukazuje nedávný příklad ze Slovenska. Tamní vláda se snaží zabránit tomu, aby ruská banka Sberbank mohla ovládnout energetickou společnost Slovenské elektrárny, největšího výrobce elektřiny v zemi, a v rychlosti připravuje zákon, který by takový vstup ruské společnosti do strategické firmy znemožnil. Návrh zákona z pera ministra hospodářství Richarda Sulíka (SaS) počítá právě s tím, že by odkup podílu ve společnostech spadajících do kritické infrastruktury podléhal souhlasu vlády.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Je to prostě obrana proti Číně (proti Rusku v oboru energetiky), která je v oboru high-tech na mnohem vyšší úrovni než Západ. Přece si někam Američané nebudou pouštět konkurenci.
Pokud jde o Dukovany: odborníci na jadernou energetiku vám řeknou, že Rosatom je jediný možný vítěz v případném tendru (alespoň v konsorciu). (Velmi teoreticky i Čína s reaktorem HPR-1000, ale pro nás by to bylo nepraktické.) Rosatom splňuje všechna odborná kritéria: technická, ekonomická i bezpečnostní. Spolehlivé jsou i dodávky jaderného paliva. Na projektech Rosatomu po celém světě se významně podílí víc než dvacet našich firem. Rosatom nevadí Eveopské unii, Maďarsku, Finsku, Indii, Číně, Bělorusku, Turecku, Egyptu, Bangladéši ani mnoha jiným zemím, kde se Rosatom podílí na budování jaderného odvětví. Rosatom všem nabízí i velmi výhodné ekonomické podmínky.
Kdo by měl dostavovat JE Dukovany, když ne Rosatom se svými reaktory VVER-1200 resp. VVER-TOI ? Westinghouse, jihokorejská společnost KHNP ani francouzská společnost EDF v nynější době ani ve vzdálenější budoucnosti nemají, co vhodného nabídnout.
To je velice fundovaný komentář, ale myslím si -bohužel, že zde odbornost bude až na posledním místě, protože tady je to pro (některé) vysoce politické téma. Takoví ti (ex ante) Petříčkové, Vystrčilové, Koudelkové, Řehkové, ale i Kocábové, Anthony Blinkenové, Jake Sullivanové, Mike Pompeové (ex post) a i duch Václava Havla a další a další bojovníci, budou halasně chtít někoho jiného (třeba – jak jsem již psal dříve k podobnému příspěvku, to může dostat Kanadský důchodový fond, který již asi 3x zachránil krachující Westinghause)…
Poznámka 1:Kanadský investiční fond Brookfield Business Partners nyní chce Westinghouse prodat. Firmu Westinghouse chválí, jak je zisková, jenže pak nechápu, proč chce Westinghouse prodat.
Poznámka 2.: Poradce Petříčka pro energetiku je filozof Václav Bartuška – bývalý vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína. Má tedy výbornou kvalifikaci a zkušenosti v oboru jaderné energetiky 🙂 🙂 🙂
…on ten Bartuška je původně novinář, čili žádné primární znalosti o energiích obecně. Jedinou jeho „kvalifikací“ pro tuto činnost je doba jeho trvání jako poradce pro energetiku pro několikeré vlády ČR (ale původně to místo získal jako studentský revolucionář, už tehdy tedy byla „odbornost na prvním místě“..). Je-li tedy teď poradce u Petříčka, tak už klesl, ale i tak si myslím, že ministr zahraničních věcí se má starat primárně o „povědomí o ČR“ ve světě a jadernou bezpečnost nechat lidem co tomu trochu rozumí… Jinak by to potvrzovalo výrok Jaroslava Bašty, který řekl, že: státy mají ministry zahraničních věcí, ale jen my máme Petříčka…
Jenom technická poznámka. High-tech firem je v oboru celá řada a tvrdit, že jsou to pouze Číňané a Rusové je opravdu hodně mimo mísu. Navíc Čína a Rusko (jakkoliv je házíte do jednoho pytle) jsou problematické z rozdílných důvodů. Rusko je prostě zásadně nespolehlivý partner (viz například situace kolem maďarského Paksu – zkuste si to dohledat, nebudete se stačit divit, jaké je to dělat kšefty s Ruskem).
Na druhou stranu Čína je dnes bezpečnostní problém jako hrom a svěřit jí takto strategickou infrastrukturu je jako dát klíče od bytu k dispozici lupiči spolu s rozpisem služeb v práci 🙂
Jejich odbornou způsobilost nijak nezpochybňuji (krom toho, že jsou nejlepší na světě – to je velmi odvážné tvrzení :)), jen jsou v tom ony „ALE“ a to je zásadní problém.
Takže věřte, že západ si je opravdu nechce pustit na trh, ale z jiných důvodů, než o jakých jste přesvědčen vy.
Prostě další ryze ideologický názor, který se opírá o zcela vágní politické argumenty.
1. Tvrdil jsem, že jen Rusové a Číňané pracují v high-tech? Ale Čína je skutečně světovou jedničkou ve většině v článku uvedených oborech. Podle stockholmského výboru má Čína nejvíce mezinárodních patentů a nám zakazovaná firma Huawei má nejvíce mezinárodních patentů mezi firmami.
2. Jako absolvent Fakulty technické a jaderné fyziky a dlouholetý pracovník v energetice (včetně Temelína) sleduji vývoj jaderné energetiky ve světě. Nevím, co máte proti účasti Rosatomu na projektu Paks II. Očekává se, že Rosatom dostane licenci ke stavbě na podzim tohoto roku. Dokud se nedobuduje potřebná infrastruktura, tak Rosatom nemůže začít. Loni předalo Maďarsku dokumnetaci 283 000 stránek. Důležité je, že EU potvrdila, že pro Maďarsko byl Rosatom jediný, kdo je schopen požadovaný reaktor postavit, takže tendr nebyl potřeba, a také souhlasila s přijatým finančním rámcem. Ale ten proces schvalování trval dlouho, to by mělo být varováním i pro nás.
3. Britové stále chtějí postavit čínský reaktor HPR-1000 v Bradwellu. Pokud vím, tak na tom záměru se zatím nic nezměnilo.
4. Jak jsem psal, jiní uchazeči než Rosatom (nebo čínská CNNC/CNG, která už ale byla z ideologických důvodů vyřazena) nemají z odborného hlediska v tendru šanci.
5. Investice do Dukovan je investicí na 60-80 let. Budoucí generace současné politické půtky nebudou zajímat. Zajímat je bude dostatek stabilních energetických zdrojů.
…já tedy ohledně „Paksu“ jsem četl, že tam „zaostává příprava staveniště“ – a to je povinnost domácího státu. Ale i tak by bylo tedy zajímavé vědět stanoviska maďarských orgánů jestli nejsou v kontradikci s našimi orgány (včetně třeba „maďarského Petříčka a maďarského Bartušky – mají-li ho třeba také novináře..,).
Plácáte nesmysly. Podívejte se třeba na žebříčky nejhodnotnějších firem, klidně si to můžete zůžit na nejrůznější obory, kterým se říká „high-tech“ (bio, nano, IT) a zjistíte, že většina z nich je ze „západního“ civilizačního okruhu. Tím neříkám, že tomu tak musí být navěky, nebo že bychom se neměli mít na pozoru, naopak.
Odborníci na jadernou energetiku Vám řeknou, že všichni účastníci jsou schopni dostát techickým požadavkům, proto je třeba koukat na další kritéria (obchodní, politická, ekonomická, bezpečnostní, apod.) a v těch naopak Rusko a Čína ztrácí, v bezepčnosti pak naprosto zásadně.
Dostavby našich velkých JE jsou neskutečně riskantními projekty i kdyby se jich Rusko a Čína neúčastnili. Pokud se na to podíváte ze širší perspektivy, jak u nás vypadají veřejné zakázky a co je kvůli tenderu schopna napáchat hradní sebranka kolem Nejedlého, tak nejlepší možné řešení je projekty zastavit a energetickou koncepci přepracovat.
1- Já nemluvím o hodnotě nějaké firmy na akciových trzích, ale o hodnotě v oboru invencí/patentů. To není totéž.
Mluvíme tu o jaderné energii – jaké je hodnota Westinghousu? Byl před bankrotem, zachránil jej až kanadský investiční fond, který se jej teď snaží zbavit. A těžko posoudit hodnotu Rosatomu nebo čínských firem CNNC/CNG.
2- Píšete: „všichni účastníci jsou schopni dostát techickým požadavkům, proto je třeba koukat na další kritéria (obchodní, politická, ekonomická, bezpečnostní, apod.) a v těch naopak Rusko a Čína ztrácí, v bezepčnosti pak naprosto zásadně.“
Bezpečností zřejmě myslíte bezpečnost ideologickou, nikoliv technickou. Ve všech odborných kritériích Rosatom splňuje požadavky.
Každá jaderná elektrárna podléhá pravidelným inspekcím IAEA, EPREV, ENSREG a jiných kompetentních organizací. Nevím o tom, že by se provozovatelé ruských JE setkali s nějakými zásadními připomínkami. Pokud nějaké menší jsou, tak se týkají nejaderné části.
Např. v únoru skončená mise ENSREG na Běloruské JE, proti které je hysterická vlna nenávisti v pobaltských republikách, konstatovala, že Běloruská JE nemá v oblasti jaderné bezpečnosti nedostatky. A nemá ani žádné jiné podstatné nedostatky, to už by to západní média hodně rozmazala.
A také není pravda, že všichni účastníci by byli schopni dodat požadovanž reaktor do Dukovan. Zdůvodnění by tu zcela zahltilo prostot.
Rusofobové musí vystačit s ideologickými argumenty, když odborné argumenty nemohou mít žádné. A jak jsem psal výše: .Rosatom nevadí Evropské unii, Maďarsku, Finsku, Indii, Číně, Bělorusku, Turecku, Egyptu, Bangladéši ani mnoha jiným zemím, Jen naši ideologičtí „myslitelé“ si myslí něco jiného. Naštěstí v ČEZu a jiných odborných organizacích se řídí něčím jiným než politickou ideologií.
Ještě jsem zapomněl reagovat na Váš poslední odstavec. Co navrhujete?
OZE jsou v našich podmínkách jen okrajová záležitost, uhelné elektrárny se musí odstavit tak jako tak, plynové elektrárny jsou jen pžechodné řešení.
Mluví se o sestavách malých modulárních reaktorů. Jejich využití u nás by bylo hodně omezené. Ale i v tomto oboru mají Rosatom s reaktory RITM-200 a Číňané s reaktorem HTR-PM velký náskok. Na Západě se začnou používat až tak po roce 2030, zatím jsou tam SMR jen na papíře.
Malé modulární reaktory jsou v tuto chvíli jediným jaderným zdrojem, který dává alespoň teoreticky ekonomický smysl. Samozřejmě za nějakou dobu. Ale ta není až tak vzdálená, přece sám nevěříte tomu, že by se s výstavbou nových bloků současných elektráren začalo dříve, než v roce 2030.
A právě ekonomický smysl či spíše nesmysl projektů typu obřích JE bude obrovskou zátěží pro budoucí generace. Budeme sice v těchto zdrojích vyrábět elektřinu z jádra, ale po několika desetiletích bude tato energie natolik drahá, že nebude konkurenceschopná. Pokud jste vzdělán v jaderné energetice školou i praxí, asi sám víte, že přes mnohé výhody jaderných zdrojů je v současnosti jejich největší slabinou ekonomická stránka. Navíc v Evropě, kde panují jedny z nejpřísnějších bezpečnostních předpisů, je výstavba i provoz až násobně dražší, než například ve zmíněném Rusku, či některých částech Asie.
Jinak co se týká PAKSu, kdo slíbil zainvestování stavby? A kdo to nyní blokuje, neplní závazky a pod.? Nemám iluze o Maďarsku, je tam určitě podobný bordel, jako u nás, ale ze slíbených půjček z Ruska přišla jen část a zbytek nikde. To se pak těžko staví. Prostě Rus vám slíbí cokoliv, aby se dostal ke kšeftu, ale nakonec máte problém z něj dostat alespoň zlomek závazku. To je bohužel zkušenost historická i současná. Jejich obchodní kultura jde tak trochu jiným směrem, mám-li být slušný 🙂
A navíc je má nyní v hrsti a může si diktovat jak ekonomické, tak politické podmínky, jak se mu zlíbí. A to je jeden z těch bezpečnostních problémů, které jsem zmiňoval.
Jak říkal již můj učitel na střední „jen blbec se spálí dvakrát o stejná kamna.“ A to je důvod být velmi opatrný v kšeftech s takovými partnery.
Co je nám platné, že je Huawei špičkou v oboru technologií, když je současně i špičkou ve špionáži. Tady můžete namítnout, že Američané jsou také slídiči první třídy, ale tak přece otázka nestojí. Nepotřebujeme si vybírat mezi dvěma špatnými řešeními. Můžeme v těchto technologiích podporovat evropské výrobce, kteří jsou také mezi high-end elitou a podléhají především evropské legislativě. Současně budeme mít větší kontrolu nad strategickou infrastrukturou a také podpoříme růst evropských firem a tím se nám zvýšené investice oproti čínským konkurentům poměrně rychle vrátí. A zůstanou v Evropě namísto toho, aby se odlily někam do Asie.
Uvědomme si, že v globálním měřítku nejsme na obchodním poli Česko, ale Evropa. Jedna z největších globálních ekonomik. Pokud se začneme takto chápat a vystupovat, budeme to my, kdo si klade podmínky, budeme to my, kdo bude lídrem v technologiích, vědě a výzkumu.
To myslíte s tím: „… budeme to my, kdo bude lídrem v technologiích, vědě a výzkumu.“, vážně? Ani ty vakciny proti covudu-19 nedokážeme „jako Evropa“, dík EK, zajistit. Maďaři už i bez půjček na JE, očkují ruskou vakcinou. A ono vše souvisí se vším, Dr.B sice o jaderných záležitostech nic neví, ale ze všech sil se snaží zpochybnit vyjádření odborníka Mirka, politika je korohvička ve větru se točící a otočí se třeba pětkrát do roka.
V technických věcech napáchají politici nejvíc škod a většinou nenapravitelných, které místo nich zaplatí občané a třeba ve Fukušimě i svými životy.
U nás toho Číňané pomocí Huawei mají toho co našpionovat. Tady toho ke špionování tedy je, na příklad přístup lidí ke covidu-19, ti Číňaní by byli velmi, ale opravdu velmi, překvapeni, kdyby se dověděli co se všechno u nás z
protiepidemických opatření nedodržuje a proč.
Marně hledám ve Vašem ideologickém výlevu něco, s čím by se dalo souhlasit. Každopádně to svědčí o tom, že o jaderné energetice nevíte vůbec nic, ani o ekonomice jaderných elektráren..
Poslední odstavec – to jste takový naiva nebo snílek? -:) -:) Náskok Číny se bude jen zvětšovat. Proto je potřeba Číňany sankcionovat, když už jim nemůžeme technologicky a ekonomicky konkurovat. A Čína není Srbsko, Libye mebo Sýrie, aby se jí dalo vyhrožovat vojensky.
Ale jsem rád, že jste mě upozornil, že mě Čína může špionovat i skrze náš (kdysi český) vysavač ETA, nyní vyrobený v Číně.
Tím tuto diskuzi končím, není ničím přínosná.
Dnes jsou nejrizikovější západní státy v čele s USA , začíná tam být pěkné dusno !