AKTUALIZOVÁNO. Podle rozhodnutí mezinárodní arbitráže musí Česká republika zaplatit firmě Diag Human zhruba 15,5 miliardy korun. Z toho činí 12 miliard jen úroky z prodlení. Arbitráž, v níž trojice rozhodců řešila celkový přístup českého státu ve sporech s firmou Josefa Šťávy a to, zda Česko neporušilo česko-švýcarské smlouvy o ochraně investic, trvala pět let. Výsledek je nečekanou ranou pro český rozpočet.

Na to, že je mezinárodní arbitráž mezi Českou republikou a u konce, upozornil nejprve odborný magazín Investment Arbitration Reporter. „Tribunál nyní vydal své rozhodnutí a žalobce se svými nároky částečně uspěl,“ napsal minulý týden server s tím, že shání další podrobnosti. Jak následně zjistil HlídacíPes.org, rozhodčí nález má datum 18. května 2022, kdy byl také odeslán oběma stranám sporu.

Mezinárodní investiční arbitráž nárokům Diag Human, jež dosahovaly až částky 52 miliard korun, částečně vyhověla. Suma, již by mělo Česko vyplatit, dosahuje 16 miliard korun. Z toho však celých 12 miliard představují úroky z prodlení, které se denně zvyšují o dalších 1,3 milionu korun.

„Verdikt napadneme v Londýně“

HlídacíPes.org s dotazy oslovil ministerstvo financí i ministerstvo zdravotnictví a SMS dotazy na výsledek arbitráže obeslal i většinu ministrů a ministryň vlády Petra Fialy – bez jediné reakce. Krátce před polednem ale ministerstvo financí rozeslalo do redakcí k tématu tiskovou zprávu:

„Ministerstvo financí nález v rozsahu přes 330 stran pečlivě analyzovalo a s jednomyslným souhlasem vlády podává dnes návrh na zrušení nálezu k Vrchnímu soudu v Londýně,“ napsal mluvčí ministerstva Michaela Lagronová (celá reakce níže, pozn red.). Podle informací HlídacíPes.org politická jednání o tom, jak nečekanou situaci řešit, probíhala už od víkendu.

V seznamu mezinárodních arbitráží ministerstva financí zatím spor s Diag Human stále figuruje v tabulce „přehled probíhajících sporů“. Podle ministerstva financí bylo podstatou „údajné pochybení Ministerstva zdravotnictví v průběhu zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy a v průběhu rozhodčího řízení“.

Právní zástupce Diag Human verdikt arbitráže potvrdil: „Potvrzuji. Nález byl stranám doručen dne 18. května. Částka odpovídá Konečnému nálezu z roku 2008, denně roste o cca 1,3 mil. Kč,“ napsal na dotaz HlídacíPes.org právník Jan Kalvoda. Rozhodnutí je podle něj konečné. Česká republika prý ale ještě může nález napadnout v britské jurisdikci z formálních důvodů, což – jak plyne z reakce ministerstva financí – také udělá. „Věcně přezkoumán být nemůže,“ tvrdí Kalvoda.

Diag Human v žalobě poukazoval mimo jiné na kroky, které Česko vůči firmě Josefa Šťávy během let podniklo a jež firma označovala za nezákonné – stát podle ní do boje proti firmě zapojil i policii, tajné služby či státní zástupce. Právník Jan Kalvoda, který Diag Human zastupuje v Česku, se už dříve některé z námitek snažil neúspěšně uplatnit u českého Ústavního soudu.

„Mluvíme vlastně o kriminálním jednání představitelů státu. Žaloba předložila množství důkazů v tomto směru a všechny byly před Tribunálem provedeny. Nález není veřejný, tedy nemohu jej komentovat. Jen doufám, že všichni členové vlády si jej důkladně prostudovali,“ komentuje znění verdiktu Kalvoda.

Desítky milionů za soudy

Podle verdiktu musí také Diag Human stáhnout jiné žaloby, které na Česko podal v zahraničních jurisdikcích.

Už před pěti lety na to, že tento spor nemusí skončit pro Česko dobře, upozorňoval expert na mezinárodní arbitráže Radek Šnábl. „Jedná se o spor, v němž už jednou dala tuzemská arbitráž částečně Diag Human za pravdu. To je nepříjemná indikace. Představuje to pro Česko vyšší riziko, než kdyby se začínalo s čistým stolem,“ citoval tehdy Šnábla web iDnes.cz.

Česká republika by podle verdiktu rozhodců měla zaplatit i náklady soudního řízení ve výši pět milionů dolarů. Nákladný byl pro Česko i samotný spor. Česká republika využila služeb americké advokátní kancelář Arnold & Porter.

V registru smluv figuruje smlouva z března 2018 na částku 60 milionů korun (bez DPH) na „právní služby spočívající v zastupování České republiky ve sporech se společností Diag Human SE a panem Josefem Šťávou na základě Dohody mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic“.

Původní text jsme doplnili o reakci ministerstva financí, upřesnili jsme též částku, pozn. red.

Celá reakce MFČR zde:

Rozhodčí tribunál se sídlem v Londýně vydal v květnu nález v mezinárodní investiční arbitráži, ve které se společnost Diag Human SE a Josef Šťáva v žalobě z roku 2017 domáhali, aby jim ČR zaplatila 52 mld. Kč. Tribunál nařídil České republice zaplatit žalobcům částku 15,5 mld. Kč (30 % z žalované sumy – ke dni 18. 5. 2022), která se skládá z částky 8,3 mld. Kč přiznané v roce 2008 v předchozí obchodní arbitráži a úroků 7,2 mld. Kč (ke dni 19. 5. 2022). Všechny ostatní nároky žalobce uplatňované v mezinárodní investiční arbitráži v celkové výši 36,5 mld. Kč (70 % z žalované sumy) tribunál zamítl na základě důsledné obhajoby Ministerstva financí ve spolupráci s advokátními kancelářemi Arnold & Porter a Skils. Tribunál zároveň stanovil žalobcům povinnost vzdát se jakýchkoliv dalších nároků vůči ČR. Ministerstvo financí nález v rozsahu přes 330 stran pečlivě analyzovalo a s jednomyslným souhlasem vlády podává dnes návrh na zrušení nálezu k Vrchnímu soudu v Londýně.

Předmět této investiční arbitráže byl skutkově provázán s obchodní arbitráží, kterou vedla Diag Human proti Ministerstvu zdravotnictví od 90. let a v roce 2008 v ní rozhodčí tribunál přiznal Diag Human SE náhradu škody cca 8 mld. Kč. Česká republika tento nárok rozporovala a přezkumný rozhodčí senát v roce 2014 rozhodl, že nález z roku 2008 postrádal právní účinky. Žalobci následně zahájili v roce 2017 investiční arbitráž. V ní tribunál nyní uznal, že ČR porušila Dohodu o ochraně investic mezi ČR a Švýcarskem 1) dopisem tehdejšího ministra zdravotnictví z roku 1992, protože, dle názoru tribunálu, dopis neoprávněně zasáhl do obchodního vztahu společnosti Conneco (předchůdce Diag Human SE) s dánskou společností Novo Nordisk, a 2) následným jednáním různých státních orgánů v průběhu obchodní arbitráže. Tribunál konstatoval, že rozhodčí nález z roku 2008 nebyl z pohledu mezinárodního práva zrušen a Česká republika je povinna nárok v něm přiznaný (včetně příslušenství) uhradit. 

Tribunál naopak zamítl tvrzení žalobců, že se ČR dopustila poškození jejich investice tím, že Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo nemocnice a transfúzní centra ke spolupráci pouze se zpracovateli krevní plazmy vzešlými z výběrových řízení. Tribunál shledal, že ČR v tomto ohledu jednala v dobré víře a v zájmu veřejného zdraví. Tribunál uznal, že Ministerstvo zdravotnictví mělo důležité a oprávněné obavy ze spolupráce se společností Conneco s ohledem na její obchodní model a její reputaci a rovněž, že společnosti Conneco nikdy nebyl Českou republikou zaručen monopol na spolupráci s českými nemocnicemi v oblasti zpracování krevní plazmy. Tribunál dále zamítl tvrzení žalobců jednak o údajně protiprávně vedených trestních řízeních proti společnosti Conneco před zahájením komerční arbitráže a také o údajné poškozující mediální kampani, jakož i žalobní nároky na náhradu morální újmy.