Radní ČTK Petr Žantovský ostře zkritizoval způsob, jakým organizace Člověk v tísni prostřednictvím programu Jeden svět na školách vede své aktivity v mediální výchově. Neziskovce vyčetl, že jí v týmu chybí vystudovaní učitelé a naznačil, že na školách provádí politickou agitaci. „Na všech materiálech, které školám nabízíme, se podílejí pedagogové,“ vyvrací ale Žantovského tvrzení šéf programu Karel Strachota.

„Já si myslím, že by se především měly odstřihnout všechny tyhle diletantské aktivity od škol,“ řekl radní ČTK Petr Žantovský, a mediální expert, na debatě o mediálním vzdělávání, kterou v budově Českého rozhlasu pořádala ve středu Rada ČRo.

„Ti lidi tam chodí, od mateřských škol až po gymnázia a provozují v podstatě vždycky nějakým způsobem politicky orientované agitace,“ tvrdí Žantovský. Může podle něj jít o porušení školského zákona.

Vadí mu také, že mediální výchovu v rámci programu Jeden svět na školách údajně nevyučují a nepřipravují učitelé. V programu prý není „ani jeden vystudovaný pedagog“, řekl doslova Žantovský.

To ale popírá šéf Jednoho světa na školách Karel Strachota. Učitelé se naopak podle něj podílejí na veškerých didaktických materiálech, které jeho tým školám nabízí.

„Máme sestaveno několik expertních skupin k jednotlivým tematickým okruhům. Jejich členy jsou zkušení pedagogové a odborníci na daná témata. Probíhá několikastupňové posuzování a testování materiálů přímo ve třídách a jeho výsledky jsou zohledněny při finalizaci jednotlivých lekcí,“ vypočítává Strachota.

„Fabrika na dobro“

Žantovský se v debatě opřel i do youtubera Karla Kováře, alias Kovyho, který se v rámci Jednoho světa na školách stal tváří několika edukačních videí o médiích:

„Představa, že tam přijede nějaký diletant, člověk, který se rozhodne, že bude točit videa a proslaví se skrz ně, a je díky své slávě najat touhle „fabrikou na dobro“, jede do těch škol a říká dětem nějaké věci, jak já můžu vědět, že jsou ty věci relevantní?“

Scénář ke Kovyho mediálnímu ringu připravil zmiňovaný Karel Strachota, zakladatel a ředitel programu Jeden svět na školách. Vzdělávání se věnuje dvacet let a je autorem nebo spoluautorem řady didaktických publikací, projektů a audiovizuálních materiálů.

„U aktivit určených do vyučovacích hodin je rubrika Zkušenosti z praxe, ve které jsou postřehy, komentáře a doporučení vyučujícího, který aktivitu ve své třídě s žáky dělal,“ odmítá Žantovského kritiku Strachota.

„Řekl jsem, že by mediální výchova, podobně jako základy psychologie, ekonomie atd. měla být obsažena ve standardních osnovách předmětů typu Základy společenských věd a měli by to vyučovat příslušní učitelé, a ne aktivisté z neziskovek. To je princip a za tím si stojím,“ odepsal později na dotaz HlídacíPes.org Žantovský.

Výuku na školách s použitím didaktických materiálů Clověka v tísni však provozují právě příslušní učitelé.

V loňském roce mediálně-vzdělávací lekce Jednoho světa na školách využilo 1500 základních a středních škol. Do programu patří i Týdny mediálního vzdělávání; v jejich rámci profesionální novináři vyjíždějí do škol v regionech a debatují se studenty.

Kovy jako Hitler

Debata o mediálním vzdělávání byla druhou veřejnou diskusí, kterou v posledních měsících uspořádala Rada Českého rozhlasu. Dalšími diskutujícími byli kromě Petra Žantovského publicista Ondřej Neff, ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov.

Bizarním momentem byl komentář moderátora akce Tomáše Procházky poté, co Ondřej Neff mluvil o již zmíněném youtuberu Kovym:

„Jakmile pan Kovy ty mladé lidi zaujme, no tak, probůh, nechme ho působit, nebo jaképak nechme ho působit, on působí a nikoho se nebude ptát, že jo, což je dobře, takhle to má být…“

„No takhle působil i Hitler… to je trošku problematické,“ přerušil Neffa Procházka.

„To je taková demagogie, že mě to trošku vzalo dech,“ reagoval zaskočený Neff.

Debata po dvou hodinách skončila bez konkrétního výstupu. Výjimkou byl ombudsman Českého rozhlasu Pokorný, který během diskuse apeloval na to, aby se diskutující snažili dobrat alespoň „k jednomu konkrétnímu závěru“ a k tomu, „jak to udělat, aby víc lidí chápalo rozdíl mezi zprávou a názorem“.

Člověk v tísni jako jedna z organizací, které se mediální výchovou dlouhodobě zabývají, pozvánku na akci nedostal.