Rozhlasoví radní dostali v minulých týdnech podnět upozorňující na údajné plýtvání veřejnými prostředky v Českém rozhlase a na to, že vedení problém dostatečně neřeší. Dokument odeslalo „Volné sdružení Čistý Český rozhlas 100“, ovšem bez konkrétních signatářů. Jak naložit s anonymitou dopisu, chce Rada Českého rozhlasu řešit na příští schůzi. Český rozhlas nicméně na dotaz HlídacíPes.org potvrdil, že přinejmenším část závažných tvrzení z dopisu odpovídá skutečnosti.

Dvoustránkový dopis, který v únoru dorazil do Českého rozhlasu, požaduje provedení nezávislého auditu v Českém rozhlase, který „vyloučí prvky klientelismu a případné korupce“. Jeho odesilatelé se označují jako současní i bývalí zaměstnanci a posluchači rozhlasu napříč republikou, kteří chtějí „očistit jméno ČRo“.

Dokument, který má HlídacíPes.org k dispozici, sice není podepsaný konkrétními jmény, část tvrzení obsažených v dopise se však redakci podařilo ověřit.

Nevyúčtovaná reklama za statisíce

Dopis kromě jiného zmiňuje i interní audit období 2011-2013, který v roce 2014 zjistil výrazné nesrovnalosti ve vyúčtování reklamních spotů odvysílaných regionálním studiem Českého rozhlasu v Brně. „V programu bylo odvysíláno řádově několik set reklamních spotů bez smluvní vazby. Tyto spoty v hodnotě více než 600 000 Kč nebyly vykázány a ČRo o tyto prostředky tedy přišel,“ stojí v dopise.

Toto tvrzení z dopisu se shoduje se závěry zmíněného auditu, který měl HlídacíPes.org rovněž možnost prostudovat.

„ČRo Brno v roce 2011 odvysílal více než 1000 reklamních oznamů (reklama, sponzoring), jejichž výroba, zařazení do vysílání a odvysílání nebylo podloženo žádným písemným dokumentem, schváleným pověřenou osobou,“ konstatoval audit s tím, že „při ocenění minimálními cenami za reklamu a sponzoring hodnota odvysílaných, ale nezaplacených reklamních oznamů činí cca více než 617 tisíc Kč“.

To, že interní šetření tehdy skutečně došlo k těmto závěrům, nyní na dotaz HlídacíPes.org potvrdil i mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna: „Jde o zjištění interního auditu, který probíhal v termínu 25. 2. 2014 až 31. 3. 2014. Interní audit zadal tehdejší generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.“

Audit mezi hlavními nedostatky zmínil právě to, že „odvysílané reklamní spoty nebyly vyfakturovány a uhrazeny ČRo“ nebo „prodej komerčního vysílacího času bez platné písemné smlouvy (objednávky)“.

Klid na práci?

Rozhlas celou věc považuje za problém minulého vedení. Současný generální ředitel René Zavoral do funkce nastoupil až v roce 2016.

„Za činnost rozhlasového studia i za přijetí nápravných opatření byl zodpovědný jeho tehdejší ředitel Jaromír Ostrý. Na základě zjištění interního auditu vznikl souhrn doporučení a následných opatření, která byla tehdejším ředitelem rozhlasového studia Brno Jaromírem Ostrým přijata. Jednalo se o kombinaci personálních, organizačních a systémových opatření, jejichž realizace byla v rámci interního auditu potvrzena,“ doplňuje Hošna.

I když jsou nesrovnalosti zmíněné v dopise na první pohled otázkou poměrně vzdálené minulosti, týkají se i současného vedení rozhlasu. Náměstkem generálního ředitele pro regionální vysílání byl v roce 2014 Jan Menger, který regionální stanice vede dodnes.

A je tu ještě druhé pojítko se současností: tehdejší vedoucí programu Českého rozhlasu Brno byla Hana Ondryášová, současná ředitelka této regionální stanice, které se týká další problém zmíněný v dopise; konkrétně zneužívání služebního rozhlasového vozu k soukromým účelům.

Autoři dopisu v textu dále tvrdí, že o všech zjištěných nesrovnalostech, tedy o problému s reklamními spoty i se služebním autem ředitelky, informovali vedoucího programu brněnského studia Jiřího Kokmotose:

„Od té doby uplynuly už více než dva roky a nic. Pan Kokmotos zřejmě ‚sklapl kufry‘ a dal přednost ‚klidu na práci‘,“ kritizuje dopis.

„Problém byl nějak zameten“

Jiří Kokmotos však celou věc popisuje jinak. V roce 2020 podle svých slov všechny výše zmíněné podklady v písemné podobě předal řediteli regionálních studií ČRo Janu Mengerovi. Kromě zmiňovaného auditu upozorňujícího na škodu přes 600 tisíc korun obsahovaly materiály i výpis ze satelitního systému Positrex, kde byly zaznamenány jízdy ředitelky z budovy rozhlasu v Brně na adresu jejího bydliště ve zhruba 60 kilometrů vzdálené Břeclavi, nebo víkendové jízdy z adresy jejího bydliště po městě a blízkém okolí.

„Bylo mi řečeno, že věc bude předána panu generálnímu řediteli k případnému spuštění auditu,“ říká dnes vedoucí programu brněnského studia. Nic se ale nedělo.

„Občas jsem s tím pana ředitele Mengera urgoval. Jeho poslední odpověď v létě loňského roku ovšem byla zarážející. Napsal mi, že pokud mám pocit, že se stal nějaký trestný čin, tak ať jdu na policii a řeknu to. Proto jsem se v problému dál neangažoval, protože jsem z toho pochopil, že byl nějak zameten,“ dodává Kokmotos.

Český rozhlas na dotaz HlídacíPes.org potvrdil, že o problému se služebním autem ředitelky regionální stanice ví. „Tyto informace jsme reflektovali v rámci probíhajícího interního šetření. Audit regionálních stanic je součástí na podzim 2022 generálním ředitelem schváleného auditniho plánu ČRo pro rok 2023,“ odpověděl mluvčí ČRo Jiří Hošna.

Druhý zmiňovaný případ nevyúčtovaných spotů v hodnotě přes 600 tisíc korun ale považuje rozhlas za uzavřený. Škodu nevymáhal a vymáhat ani nebude.

„Součástí auditní zprávy nebylo žádné doporučení k podání trestního oznámení ani doporučení k vymáhání náhrady škody vůči konkrétní osobě. Český rozhlas nemá k dispozici žádné informace odůvodňující podezření z trestné činnosti ani skutečnosti o vzniku škody, za kterou by odpovídala konkrétní osoba,“ dodává Jiří Hošna.

S takovým závěrem však nesouhlasí šéf programu brněnského studia ČRo Jiří Kokmotos: „Z mého pohledu není řešením slib, že už se krást nebude. Zde jsem vždy zdůrazňoval, že jak v případě auditu reklamy, tak v případě zneužívání osobního vozu včetně dovolené, nešlo o nedbalost nebo omyl, ale o promyšlené a systematické jednání.“

Dopis naznačuje i další problematické případy nakládání s veřejnými penězi v Českém rozhlase, ty však bez bližších podrobností nelze nezávisle ověřit. Autoři dopisu tvrdí, že pokud se v rozhlase nic nezmění, „zveřejní prostřednictvím médií další kauzy“.

Ohlašovna nekalostí? Čeká se na zákon

Za pozornost stojí i fakt, že Českému rozhlasu pro podobné případy chybí interní oznamovací mechanismus, který by mohli využít zaměstnanci upozorňující na nekalé jednání uvnitř firmy. Čeká se prý na to, až sněmovna přijme příslušný zákon.

„Na Český rozhlas se nevztahuje přímý účinek Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a tedy se zavedením vnitřního oznamovacího mechanismu čekáme na přijetí příslušného právního předpisu,“ říká mluvčí ČRo Hošna.

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který evropskou směrnici implementuje, je aktuálně ve sněmovně a v lednu prošel prvním čtením.

Rozhlasoví radní se na své příští řádné schůzi sejdou 29. března a zmíněný dopis by měl být jedním z bodů agendy. „Rada ČRo musí především vyřešit anonymitu dopisu,“ říká šéf rady Ondřej Matouš.