Vlivná europoslankyně Ingeborg Grässleová Česko už dříve silně kritizovala kvůli nakládání s eurofondy. Jak potvrdila serveru HlídacíPes.org, nyní má nový důvod, proč se o dění v České republice znovu zajímat.

Šéfku výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu zaujala informace o zásahu protikorupční policie na českém Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR).

Vyšetřovatelé si minulý týden ve čtvrtek přišli na MMR pro dokumenty k zakázce na výběr systému MS 2014+, který by měl evidovat všechny evropské dotace v období mezi lety 2014 až 2020.

„Je to pro mne nová informace, ale bude se tím zabývat. V rámci práce našeho výboru se budeme ptát generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku na to, jak se řeší starší případy (problematických projektů placených z evropských peněz) a budeme žádat informace i o nových případných. Tento by do toho měl patřit,“ odpověděla europoslankyně e-mailem na dotaz HlídacíhoPsa.org.

Jourová? Promyslím, jak postupovat

V souvislosti se zakázkou na monitorovací systém za více než miliardu korun byly na MMR vypsány celkem tři soutěže. Dvě jsou z roku 2012, kdy ministerstvo vedl Kamil Jankovský (Věci veřejné), třetí je z loňska, kdy už byla ministryní Věra Jourová (ANO).

Možnost, že by kvůli vyšetřování interpelovala právě současnou eurokomisařku Věru Jourovou, Ingeborg Grässleová nevyloučila: „V první řadě ale musím pečlivě vyhodnotiti dostupné informace, až poté se rozhodnu, jak dále postupovat.“

Je to přesně rok, co Grässleová, přijela do Prahy prověřovat chyby české v kontrole a auditech fondů EU. Konstatovala i to, že český systém udělování evropských dotací umožňoval podvádět ve velkém, přičemž úřady se dosud nesnažily zjistit, kdo z toho měl  největší prospěch.

Loňská trefa do Babiše

„Členkou výboru jsem už deset let a už jsem zažila spoustu kontrol. Vůbec poprvé mám ale dojem, že v tomto systému bylo možné v obrovském objemu podvádět. Auditoři, kteří měli projekty kontrolovat, je navíc vůbec nekontrolovali,“ prohlásila tehdy Grässleová, která veřejně odsoudila i střet zájmů Andreje Babiše. Ten je podle ní ve své sdružené roli významného podnikatele a ministra financí ve vážném střetu zájmů.

Europoslankyně tvrdila, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že se s prostředky řádně nakládá. „Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem?“ ptala se vloni Grässleová.

„Neexistuje žádný zákaz, který by stanovil, že podnikatelé nesmí vyvíjet politickou činnost, ani zákonná povinnost prodat získaný majetek, akcie, podíly atd. v důsledku získání mandátu nebo funkce ve vládě,“ napsal jí později v otevřeném dopise Andrej Babiš.