Vláda má k dispozici novou studii o dopadech prolomení limitů těžby hnědého uhlí na životní prostředí a lidské zdraví. Ta byla jednou z podmínek, aby se tématem vláda vůbec dále zabývala.

Stostránkovou studii na základě vládního usnesení zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.

Tématem jsou jak dopady na životní prostředí, tak na lidské zdraví – znečištěním, hlukem i změnou klimatu – způsobené nejen těžbou, ale i spalováním uhlí.

„Lze nepochybně uvést řadu dalších negativních efektů ovlivňujících kvalitu života (od duševní pohody až po ztrátu kulturní paměti území), které nejsou předmětem předkládané kvantifikace,“ podpotýkají autoři studie.

Její součástí nejsou žádná doporučení, jen hodnocení a popis situace. „Otázka prolomení limitů je politické rozhodnutí,“ říká náměstek ministra průmyslu a hlavní autor Aktualitované státní energetické koncepce Pavel Šolc.

Hybnou silou energetiky má být stát, a ne ČEZ, říká náměstek Šolc

Pokud prolomení limitů vláda skutečně schválí nejprůchodnější se podle slov ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka jeví varianta těžby na velkolomu Bílina (varianta 2). To „za určitých podmínek“ připouští i ministr životního prostředí Richard Brabec.

Níže je přehled jednotlivých variant a toho, jak „externí náklady z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi“ pro vládu spočítalo Centrum pro otázky životního prostředí (v cenách roku 2014).

Celkové externí náklady za jednotlivé varianty

ZDROJ: Centrum pro otázky životního prostředí

• Varianta 1 = zachování územních ekologických limitů

Externí náklady varianty 1 klesají v důsledku snižujícího se objemu spotřebovávaného hnědého uhlí z úrovně 1 200 mil. Kč ročně rok na nulu v roce 2038, kdy je ukončena těžba i na druhém z obou velkolomů. Odhadované externí náklady představují kumulativně hodnotu 14 mld. Kč.

Jak vznikaly limity těžby uhlí? Měly být na věky, tvrdí jejich tvůrce

• Varianta 2 = prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina

Tato varianta vede k dodatečným externím nákladům oproti variantě 1 v rozmezí 200 až 500 mil. Kč za rok, kumulativně za celé období 2015-2050 se jedná o 10 mld. Kč externích nákladů více než při neprolomení limitů.

• Varianta 3 = prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a částečné prolomení limitů na velkolomu ČSA

Varianta má po většinu období 2015-2050 shodnou výši externích nákladů jako varianta 2, v období 2024-2033 však v důsledku částečného prolomení limitů na dolu ČSA dochází k dodatečným externích nákladům zhruba 700 mil. Kč za rok (proti variantě 1). Kumulativní externí náklady varianty 3 jsou o 14 mld. Kč větší než externality vyčíslené ve variantě 1;

• Varianta 4 = prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a ČSA

Je spojená s nejvyšším externími náklady. Ty jsou od roku 2030 o více než 1 mld. Kč za rok vyšší než u varianty 1, celková škoda za celé hodnocené období je o 25
mld. Kč větší než u varianty 1

Plánované těžby hnědého uhlí na velkolomech ČSA a Bílina od roku 2016 do roku 2050 dle jednotlivých variant

(v miliónech tun ročně)

Odhadovaným externím nákladům těžby hnědého uhlí podle studie dominují dopady na lidské zdraví. Ty zahrnují například náklady léčení, ztrátu produktivitu v důsledku práce neschopnosti a „z největší části ztrátu blahobytu v důsledku předčasného úmrtí, resp. v důsledku bolesti a dalších omezení vyvolaných nemocemi“.

Jednotlivé fyzické dopady ilustruje následující tabulka

(Například ve variantě 2 je se spálením hnědého uhlí spojena ztráta 31 000 roků života (v důsledku předčasných úmrtí), 117 nových případů chronické bronchitidy, 3 132 nových případů příznaků astmatu u dětí, přes 520 000 dní s omezenou aktivitou nebo téměř 60 000 dní pracovní neschopnosti.)

Detailní studie je k dispozici ZDE.