Vznik Českého domu v Bratislavě patří k „povinným“ tématům rozhovorů Miloše Zemana se slovenskými prezidenty – do letoška s Andrejem Kiskou a nově i se Zuzanou Čaputovou. Projekt s řadou neznámých pravidelně získával pozornost právě díky Zemanově otevřené podpoře. Ta zřejmě zabrala. Přípravy Českého domu totiž značně zrychlily; budova ve slovenské metropoli by se mohla otevřít už za několik měsíců.

Ještě letos na jaře odhadovalo ministerstvo zahraničí, že Český dům v Bratislavě sotva vznikne dříve než za dva roky. Cosi se ale za pár měsíců změnilo a přípravy výrazně nabraly na obrátkách.

Naposledy Miloš Zeman mluvil o Českém domě s novou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou při její návštěvě Prahy letos v červnu. „Věřím, že se nám společně do konce tohoto roku podaří tento cíl dosáhnout,“ řekl tehdy Zeman a připomněl, že Český dům má na starosti především nový velvyslanec ČR v Bratislavě Tomáš Tuhý.

Ten v srpnu pro slovenskou agenturu TASR uvedl, že detaily o Českém domě i o tom, kde bude celá instituce sídlit, by mohly být zveřejněny začátkem podzimu.

Až nás osloví, pomůžeme

„Jakmile se v přípravách vzniku Českého domu posuneme dopředu, velmi rád vám poskytnu konkrétnější informace,“ odepsal nyní velvyslanec na dotaz HlídacíPes.org a odkázal na české Ministerstvo zahraničních věcí.

„V současné době jednáme o dílčích podmínkách tak, aby Český dům v Bratislavě mohl být otevřen již v letošním roce,“ popisuje aktuální stav jednání mezi oběma státy Robert Řehák z tiskového odboru MZV.

HlídacíPes.org také zjišťoval, zda se jednání a procesu přípravy Českého domu účastní i zástupci spolku Slovensko-český klub, který v Praze provozuje Slovenský dům. Ten měl původně být částečným předobrazem budoucího Českého domu v Bratislavě.

„Součástí těchto ministerských konzultací nejsou spolky ani jejich členové,“ konstatuje Robert Řehák z MZV. Podle všeho tak z jednání o přípravě Českého domu na Slovensku vypadl spolek Slovensko-český klub Bratislava, jehož sesterská česká organizace stojí za zmiňovaným Slovenským domem v Praze.

„Pomohli jsme zkušenostmi i propojením na slovenskou stranu. Byli bychom ochotní pomoci, kdybychom byli osloveni. V tuto chvíli se neangažujeme, a proto k tomu ani nemáme co říct,“ říká šéf Slovenského domu Vladimír Skalský.

Konec slovenské spojky

On sám přitom ještě loni tvrdil, že zmiňovaný bratislavský spolek má být vlastníkem a provozovatelem Českého domu v Bratislavě.

Vyjádřil se také v tom smyslu, že má od prezidenta přinejmenším symbolické pověření tuto věc na Slovensku řešit, Hrad ale už dříve odmítl, že by se Skalského organizací jednal a podle informací HlídacíPes.org s ní nejedná ani dnes.

Klíčovou osobou, která měla tento projekt Českého domu na Slovensku koordinovat, byla Irena Žantovská, coby předsedkyně spolku Slovensko-český klub Bratislava. Ani to už ale neplatí.

„S projektem, který zmiňujete, nemám nic společného. Na funkci ve Slovensko-českém klubu jsem rezignovala a o současném stavu těchto věcí nemám žádné informace,“ odpověděla Žantovská na dotaz HlídacíPes.org.

Podle Vladimíra Skalského z funkce odešla 12. srpna, což je den, kdy kladenští radní zvolili Žantovskou do funkce jednatelky společnosti Divadla Kladno.

Za pozornost stojí i fakt, že Skalského spolek Slovensko-český klub letos v únoru nominoval Žantovskou jako kandidátku do Rady Českého rozhlasu, nakonec ale neprošla prvním kolem.

Dům pro staré známé

Slovenský dům a jeho provozovatel, soukromý spolek Slovensko-český klub, vzbudily pozornost už několikrát. Média si v roce 2014 všimla neobvykle vysoké dotace na nákup sídla instituce v činžovním domě v Soukenické ulici v centru Prahy, ve výši 9,6 milionu korun. Dotaci spolku přiklepl tehdejší úřednický kabinet Jiřího Rusnoka.

Další kritika přišla od slovenských krajanů a krajanských spolků v Praze, podle nichž si lidé kolem Vladimíra Skalského dům „zprivatizovali“ pro své aktivity. Výhrady krajanů zachytila letos v reportáži slovenská veřejnoprávní RTVS.

HlídacíPes.org následně upozornil na to, že v prostorách Slovenského domu se pravidelně koná udílení Krameriových cen od Asociace nezávislých médií, která zastřešuje řadu dezinformačních webů a alternativních médií. Sama Asociace má přímo v budově také své sídlo.

Ke Slovenskému domu má blízko i manžel zmiňované Ireny Žantovské, radní ČTK Petr Žantovský. Jeho spolek CS-Institut je jednou z organizací, které přímo v budově sídlí.

Funkci má Žantovský i v dalším spolku zapsaném na stejné adrese, v Klubu českých a slovenských spisovatelů, kde je členem rady. Spoluzakládal také zmiňovanou Asociaci nezávislých médií.

Nájem? Podle dohody

Žantovský tvrdí, že se s Vladimírem Skalským zná zhruba od druhé poloviny 90. let a že před otevřením Slovenského domu v Praze pomáhal jeho iniciátorům v Česku „hledat zdroje“.

„Moje role byla čistě negociační – vysvětloval jsem některým lidem význam Slovenského domu,“ napsal už dříve Žantovský na dotaz HlídacíPes.org.

Jaké tedy platí spřízněné spolky na adrese Slovenského domu nájemné?

„Ani Asociace nezávislých médií, ani CS Institut, ani Klub českých a slovenských spisovatelů není adresátem veřejných prostředků na svůj provoz,“ říká jen Petr Žantovský. O detailech nájmu se bavit nechce.

On sám v sále Slovenského domu například křtil své knihy nebo do něj zval na udílení zmiňovaných Krameriových cen. Jednu z jeho knih křtil při své návštěvě Slovenského domu přímo prezident Miloš Zeman.

Podle Vladimíra Skalského „žádná z organizací slovenské národnostní menšiny, které ve Slovenském domě sídlí, neplatí Slovensko-českému klubu nájemné“, čímž klub nepřímo podporuje činnost těchto národnostních spolků. Těm neúčtuje ani nájemné za akce v prostorách domu.

Asociace nezávislých médií ale takovou česko-slovenskou náplň činnosti nemá.

„Asociace je sice nezisková organizace, ale její zaměření je samozřejmě jiné, určitě není organizací slovenské národnostní menšiny. Za nájem platí barterem, případně v penězích, podle dohody,“ upřesňuje Vladimír Skalský.

Prezidentova „hospůdka“

Podle výroční zprávy za rok 2017 dostal Slovensko-český klub dotace z českého státního rozpočtu ve výši 1 860 000 korun (za rok 2018 to bylo 2 305 000 Kč) a ze slovenského zhruba 345 tisíc korun.

Jaký bude model vlastnictví a fungování Českého domu na Slovensku, a zda ho získá rovněž soukromý provozovatel, jako v případě Slovenského domu v Praze, zatím není jasné. Vzhledem ke zmiňované skutečnosti, že spolky nejsou ani přítomné jednáním o celém projektu, je ale tato možnost spíš nepravděpodobná.

Slovensko už dříve souhlasilo, že na zřízení Českého domu v Bratislavě přispěje recipročně stejnou sumou, jakou pomohla Česká republika v roce 2014 k otevření Slovenského domu v Praze, tedy zhruba 9,6 milionu korun. Česká dotace bude pravděpodobně výrazně vyšší.

Podle starších zveřejněných informací by Český dům na Slovensku kromě „hospůdky“, zmiňované opakovaně prezidentem Zemanem, mohl obsahovat i multifunkční sál, galerii, kancelářské prostory či ubytovací zázemí.