Drtivá většina někdejších úvěrových klientů ruské Sberbank má od konce dubna novou banku: jejich závazky byly převedeny do České spořitelny. Týkalo se to více než tří tisíc firemních klientů a 27 500 fyzických osob. Také garanční fond už vyplatil klientům, kteří měli v bance své peníze, 98 procent všech pojištěných vkladů, více než 25 miliard korun. Příběh Sberbank v Česku ale ještě nekončí.

Hlavním zdrojem peněz pro pokrytí dluhů zkrachovalé banky je právě úspěšně završený obchod s Českou spořitelnou. Od ní Sberbank, pod dohledem insolvenční správkyně, inkasovala za převod klientů a jejich úvěrů přes 41 miliard korun.

V portfoliu banky ale stále ještě zbývají ostatní klienti – kteří své půjčky přestali splácet, třeba i v sázce na to, že si své závazky díky krachu banky budou moct sami levněji koupit zpátky.

Blíže do zákulisí průběhu insolvence ruské Sberbank v Česku dala nahlédnout insolvenční správkyně Jiřina Lužová a další členové jejího týmu – na specializované konferenci o insolvencích pořádané koncem května na Vysoké škole ekonomické, jíž byl přítomen i HlídacíPes.org. Akci pořádalo Centrum restrukturalizace a insolvence při VŠE.

Zasažen mohl být celý IT systém banky, kybernetická bezpečnost, využití Word, Excel, Outlook… Reálný scénář byl, že budeme fungovat jako před sto lety – jen na papíře.

Zabránit dalším ztrátám

Sberbank byla ještě počátkem loňského roku v tuzemsku etablovanou bankou, s drtivou většinou českých klientů.

Velikostí šlo o zdravou střední banku s nízkým podílem nesplácených úvěrů, která se ještě v roce 2021 v hodnoceních řadila mezi deset nejlepších v Česku. Podle insolvenční správkyně Jiřiny Lužové je následující příběh Sberbank unikátní.

„Za rok 2021 Sberbank vykázala zisk po zdanění 285 milionů Kč. Už v průběhu února 2022 ale zjistila, že se geopoliticky něco děje a že přichází – i když zatím nijak výrazně – o likviditu. Půjčila si tedy na trhu a snažila se čelit této situaci tak, že přestávala schvalovat další úvěry,“ popisuje Lužová začátek konce Sberbank.

Pak přišel 23. únor 2022, kdy banka veřejně vyhlásila, že omezuje poskytování dalších úvěrů, protože odliv peněz začal být významnější. „A pak jen ve dnech 24. a 25. února z banky zmizí 30 miliard vkladů. Byl to učebnicový run na banku,“ připomíná Lužová.

Už odpoledne 25. února banka zavírá všech svých 24 poboček. Management aktivuje krizový štáb, snaží se dohodnout se svou mateřskou společností Sberbank Europe, ta zase se Sberbank of Russia, na možné finanční injekci k překlenutí nedostatku likvidity.

Ta ale nakonec – jak víme – nepřijde. Krátce poté vydává ČNB předběžné opatření, v němž zakazuje jakkoli nakládat s majetkem banky, přijímat vklady a poskytovat úvěry.

Pád Sberbank se krátce poté ukázal problémem pro řadu českých obcí, ale i krajů. Pět krajů mělo ve Sberbank v součtu přibližně tři miliardy korun, další stamiliony si včas nestihly vybrat jednotlivé obce.

Příkladem byla třeba malá jihomoravská obec Dolní Loučky, které v ruské bance zůstalo přibližně 18,5 milionu korun. Všechny své peníze měla u Sberbank třeba obec Nebovidy, jejíž roční výdaje se pohybují kolem dvaceti milionů korun, a právě taková suma jí zůstala u Sberbank.

„Management banky to ale uchopil správně a odpovědně. Snažil se zabránit jakýmkoli dalším ztrátám, dodržovali rozhodnutí ČNB, i když proti předběžnému opatření podali 14. března rozklad.

Potvrdilo se ale, že z ciziny žádné peníze nakonec nepřijdou a že Sberbank z našeho trhu definitivně ustoupí,“ doplňuje Lužová.

V polovině dubna ČNB odňala Sberbank bankovní licenci a 2. května do banky vstupuje již citovaná JUDr. Jiřina Lužová, v té době jako likvidátorka.

„V podobných případech je obvykle největší problém se do banky vůbec dostat. Tady to ale proběhlo v klidu, stačilo jedno zavolání. I pro tehdejší vedení banky tím skončila nejistota, co bude,“ podotýká Lužová.

Bez počítačů, jen na papíře

Do hry vstoupil i Garanční systém finančního trhu, který ze zákona jistí bankovní vklady. Krach Sberbank byl pro něj dosud největším testem. Bývalým klientům banky už vyplatil přes 25 miliard korun.

„Už jsme vyplatili asi 98 procent peněz. Z celkového počtu 120 tisíc klientů si náhradu vkladů zatím nevyzvedlo asi 33 tisíc oprávněných osob. Jsou to třeba lidé, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí nebo kteří mají k výplatě velice nízkou částku, desetikoruny, stokoruny, případně se jedná o případy dědictví. Klienti mají ještě necelé dva roky, aby si o výplatu vkladu požádali u Komerční banky, a to buď na pobočce, nebo písemně,“ řekla serveru Peníze.cz výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.

Počítá se s tím, že od Sberbank dostane Garanční fond zpět všechny prostředky, které již na výplatu náhrad vynaložil.

To bylo ale v době vstupu insolvenční správkyně a jejího týmu do banky ještě nejasné. „Když jsme s týmem do banky přišli, řešili jsme nejdříve mimořádnou účetní uzávěrku, insolvenční test a okamžitě jsme pochopili, že se musíme pokusit převést veškerá aktiva za rozumnou cenu na nějakou jinou banku. Sberbank měla v té době 33 tisíc klientů s úvěry a přes 15 tisíc věřitelů, kteří tam zbyli poté, co ostatní věřitele uspokojil garanční systém finančního trhu,“ shrnuje Lužová.

A právě tehdy se ukázal zásadní problém – existence amerických sankcí proti Rusku, které se zprostředkovaně dotýkaly i české Sberbank, jež ze sankcí měla jen časově omezenou výjimku.

„Těch sankčních režimů bylo několik: Evropské unie, Británie, ale i Kanady, Japonska a Švýcarska. Ale ty nejzásadnější byly právě ty americké. S některými se potýkáme dosud,“ říká Martin Froněk, advokát White & Case, který je členem týmu insolvenční správkyně. „ Výjimka ze sankčního režimu byla platná jen do 12. července 2022 – mohli jsme tedy fungovat, ale jen v omezeném časovém okně,“ dodává.

I když byla na sankčním seznamu explicitně jmenovaná Sberbank Russia, nepřímo se to týkalo i mateřské Sberbank Europe, která je 100% vlastníkem české Sberbank.

„Sankce sice nemohou zavazovat někoho mimo jurisdikci USA, nicméně míří na jakoukoli osobu, která má původ v USA a ta je vázána souborem sankčních opatření a musí se podle nich chovat. Nesmí poskytovat služby, ani jakkoli nakládat s blokovaným majetkem společnosti pod sankcemi. A tím je v zásadě vše – peníze, cenné papíry, všechny služby i smlouvy jakékoli povahy,“ vysvětluje Froněk.

A to byl problém, protože řadu služeb spojenou s nezbytným IT sektorem, software i hardware čerpala banka právě od amerických firem: „Potenciálně zasažen byl tedy celý IT systém banky, správa zajištění, kybernetická bezpečnost, ale i Word, Excel, Outlook… Reálný scénář byl, že budeme fungovat jako před sto lety – jen na papíře.“

Až s velkou pomocí České národní banky, ministerstva financí i české ambasády ve Washingtonu se nám podařilo získat výjimku ze sankcí do 31. ledna 2024.

S pomocí diplomatického tlaku

To vše znamenalo riziko, že banka, respektive insolvenční tým, nebude moct nijak nakládat s úvěrovým portfoliem v nominální hodnotě zhruba 58 miliard korun. Tedy, že jej nebude možné zpeněžit prodejem jiné bance.

„I pod tlakem expirace výjimky ze sankcí jsme loni v červnu oslovili celkem 44 bankovních subjektů, přihlásily se jen tři, které však nakonec nepodaly žádnou závaznou nabídku. Všichni nám sice řekli, že jsou překvapeni kvalitou nabízeného úvěrového portfolia, ale že právní riziko spojené s prodejem v likvidaci je příliš veliké a že chtějí počkat,“ vzpomíná Martin Blecha ze společnosti Deloitte, která v případu Sberbank působila jako ekonomický poradce.

Prodloužení výjimky ze sankcí se nakonec podařilo vyjednat, i když ne na dlouho. Novým termínem byl 12. prosinec 2022.

„Získali jsme čas, poté jsme s ohledem na značný posun v transakci s Českou spořitelnou žádali americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) i o další prodloužení a dostali jsme ho do 31. ledna 2023. Jenže nám bylo jasné, že ani tenhle posun stačit nebude. Podmínkou České spořitelny jako zájemce o úvěrové portfolio Sberbank bylo, že výjimka OFAC bude trvat ještě nejméně pět měsíců po vypořádání transakce,“ popisuje Martin Froněk.

„Až s velkou pomocí České národní banky, ministerstva financí i české ambasády ve Washingtonu se nám podařilo výjimku opět prodloužit, tentokrát až do 31. ledna 2024, což umožňuje prodej bezpečně vypořádat,“ dodává.

Navzdory tomu, že banka byla „zavřená“, nabíhaly jí sankční úroky ve stovkách milionů korun měsíčně (mj. z důvodu, že banka nebyla schopná vyplácet splatné vklady svých klientů). Již koncem července 2022 na sebe banka podala insolvenční návrh. Pražský Městský soud pak prohlásil na Sberbank ke konci srpna konkurs.

Insolvenční správkyní byla jmenována dosavadní likvidátorka Jiřina Lužová, která byla dříve insolvenční správkyní i jiné v Česku zkrachovalé ruské banky ERB Bank: „Mnoho klientů začalo kalkulovat s tím, že by nemuseli něco splatit, nebo že by si svou pohledávku mohli později levně koupit, a tak jsme přistoupili k urychlenému řešení. Začali jsme jednat se sedmičlenným prozatímním věřitelským výborem s jedinou žádostí – povolení prodejního procesu.“

Nabídka za 41 miliard

Nejhodnotnějším majetkem Sberbank bylo přirozeně její zdravé úvěrové portfolio. „Jeho prodej byl klíčový pro uspokojení věřitelů. Pořád nás tlačil čas kvůli sankcím a panovala nejistota, do kdy nakonec výjimka ze sankcí bude platit a zda se nám ji podaří prodloužit. Museli jsme včas prokázat značný posun v prodeji aktiv Sberbank, aby k prodloužení výjimky mohlo dojít. K prodeji zdravého úvěrového portfolia jsme však museli splnit mnoho podmínek. Nutné bylo mimo jiné konat schůzi věřitelů a získat všechny souhlasy, včetně ČNB a ÚOHS,“ vypočítává další člen týmu insolvenční správkyně Slavomír Slávik, advokát Baker & McKenzie.

Schůze věřitelů na počátku října byla ojedinělá, konala se ve třech největších síních Městského soudu v Praze najednou, vzájemně propojených obrazovým a zvukovým přenosem.

„Přišlo asi čtyři sta věřitelů, strávili jsme na soudě více než 20 hodin a končili jsme ve dvě hodiny ráno. Výsledkem bylo jmenování tříčlenného věřitelského výboru. Další důležitá podmínka prodeje byla tímto splněna. Paralelně probíhalo výběrové řízení na samotný prodej zdravého úvěrového portfolia Sberbank,“ popisuje průběh prodeje advokát Slávik.

Termín pro podání závazných nabídek na odkup zdravého úvěrového portfolia byl stanoven na 10. října 2022. Nakonec přišla jediná závazná nabídka – právě od České spořitelny.

Druhý původní zájemce, skupina PPF, krátce po termínu podání nabídek veřejně oznámil, že závaznou nabídku nakonec nepodal. Česká spořitelna nabídla 41 miliard. Tedy zhruba 13 % pod nominální hodnotou nabízeného úvěrového portfolia dosavadních klientů Sberbank.

„Manévrovací prostor s rozezlenými věřiteli, končící výjimkou ze sankcí a jedinou nabídkou z výběrového řízení není ideální. Ale nejzávažnější podmínka České spořitelny byla, že proces prodeje nebude napaden žádným odvoláním či žalobou. Nakonec jsme se však rozhodli, že do toho půjdeme,“ shrnuje Lužová.

Dvě patra na prodej

Likvidátorka se svým týmem nadále to, co zbylo ze Sberbank, provozuje, i když z původních 700 zaměstnanců zbyl jen zlomek. I banka v likvidaci ale dokázala v uplynulém období vykázat příjmy. „Do majetkové podstaty jsme dokázali přivést nových 1,1 miliardy korun tím, že jsme úvěrové portfolio ještě v mezidobí řádně spravovali. Další sumu jsme vydělali na úrocích,“ říká Lužová.

Zbývajícím úvěrovým portfoliem banky jsou nyní už jen takzvané „špatné“ úvěry – lidí a firem v prodlení se splátkami: „Zbývá nám to tzv. špatné portfolio, které je už ale také v prodejním procesu,“ potvrzuje Lužová. Zájemci o tyto úvěry mohou podávat závazné nabídky do 16. června. Očekává se především zájem firem, které se specializují na vymáhání pohledávek, kdy významnou roli hraje nárůst úroků z prodlení.

„Ještě nás pak čeká odprodej zbylé části poskytnutých úvěrů, které ani nebyly prodány České spořitelně, ani zahrnuty do portfolia nevýkonných úvěrů“ vysvětluje Lužová s tím, že tento „balík“ má hodnotu přibližně několika set milionů korun.

Sberbank také stále ještě vlastní dvě patra v brněnském M‑Paláci, kde byla pobočka banky. I tato část by měla být, spolu s movitým majetkem (vybavení, nábytek, IT technika a podobně), výhledově na prodej.

Lužová věří, že věřitele se podaří uspokojit téměř ve 100 %, což je v insolvencích v České republice unikátní.

„Určitě uspokojíme v plné míře GSFT, fyzické osoby a malé a střední podniky. Neznámá se vznáší jen nad zbytkem věřitelů ve třetí skupině, kam patří města, obce a velké firmy, ale já věřím, že i oni dostanou až 100 % svých pohledávek. A tím se myslí uspokojení nejen jejich vkladu, ale i zákonného úroku z prodlení, kde nabíhal, takže by to v průměru bylo přibližně 106 % původního vkladu. Většinu by měli věřitelé dostat ještě před letošními Vánocemi,“ věří Lužová s tím, že příběh padlé ruské banky v Česku by se mohl definitivně uzavřít v roce 2024.