Prezident NKÚ Miloslav Kala v dopise vyzval české poslance, aby pracovali – a navrhli nové jméno na post viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten je neobsazený už více než půl roku. Jak na odpověď, tak i na zvolení svého zástupce však Kala zatím čeká marně.

Pokud se právnička Simeona Zikmundová na jaře těšila na to, že se po letech vrátí do Nejvyššího kontrolního úřadu, a navíc na druhou nejvyšší pozici, musela být hodně zklamaná. V polovině května ji sice poslanci hlasy vládní koalice zvolili, u prezidenta Miloše Zemana ale narazila.

„Jsem přesvědčen, že zkušenosti a morální vlastnosti, které Simeona Zikmundová nabyla a projevila v době působení Ing. Františka Dohnala jako prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, a to v letech 2008 a 2009 jako jeho poradkyně a v letech 2009 až 2012 jako ředitelka správní sekce až do jejího odvolání z této funkce, nejsou těmi, které má ustanovení zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu na mysli,“ vysvětlil Zeman a vyzval sněmovnu, aby mu dodala jiného kandidáta.

Když nekoná prezident, například v případě návrhů na Ústavní soudce, všichni jsou jak na jehlách, že má konat bez zbytečného odkladu. A teď se neděje nic.

Mimochodem – zamítavé stanovisko prezidenta k návrhu na viceprezidenta klíčového kontrolního úřadu má svůj precedens z dob, kdy byl prezidentem Václav Havel. Ten v roce 2002 odmítl jmenovat tehdejšího poslance ČSSD Františka Brožíka mimo jiné proto, že neplnil svou zákonnou povinnost a neodevzdal majetkové přiznání.

Zemanem zmíněný Dohnal v roce 2010 jako prezident NKÚ odmítl poskytnout poslancům z kontrolního výboru podklady pro audit hospodaření úřadu, za což byl obžalován a pak i odsouzen za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Kvůli tomu musel z funkce odejít a spolu s ním úřad tehdy opustila i Zikmundová, která se prý tehdy v úřadu netěšila dobré pověsti zejména kvůli způsobu, jakým jednala s kolegy a podřízenými.

Další apel posílat nebudu

Od chvíle, kdy koncem května Hrad poslal předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové oficiální zamítnutí Zikmundové, se ve věci nového viceprezidenta NKÚ nic nestalo. Funkce viceprezidenta zůstává neobsazena už od 12. dubna.

„Prezidentovým dopisem se v Poslanecké sněmovně nikdo nezabýval. Měli by přitom říct, jaký zamýšlejí další postup. Podle mne, i podle našich právníků, se má volba celá znovu opakovat, i kdyby to měla být opět paní Zikmundová,“ říká Miloslav Kala. Ten se v polovině října pokusil přimět Poslaneckou sněmovnu k aktivitě: napsal dopis předsedovi kontrolního výboru, jímž je poslanec SPD Radovan Vích.

Poslanci měli podle Kaly povinnost „projednat rozhodnutí prezidenta republiky bez zbytečného odkladu“. „Pro mne jako prezidenta nezávislé nejvyšší kontrolní instituce je to nepřijatelné. Prezident republiky Miloš Zeman uvedl, že očekává nový, respektive jiný návrh Poslanecké sněmovny na obsazení funkce viceprezidenta NKÚ,“ napsal Kala v dopise Víchovi.

Žádal v něm, aby „podnikl kroky, které ukončí nečinnost Poslanecké sněmovny“. Vích jeden krok podnikl: věc postoupil předsedovi volební komise sněmovny Martinu Kolovratníkovi (ANO).

První strana dopisu Miloslava Kaly poslancům.

„Jsem si vědom skutečnosti, že výběr nového kandidáta je úkolem Poslanecké sněmovny,“ odepsal 21. října Kolovratník. Nikoli však Kalovi, ale poslanci Víchovi. Oba dopisy má redakce HlídacíPes.org k dispozici.

„Já nedostal žádnou odpověď. Svůj dopis jsem adresoval panu Víchovi, on to poslal Kolovratníkovi a on odpověděl Víchovi. Mně neodepsal nikdo. Ale další apel posílat nebudu,“ shrnuje „debatu“ Kala.

Kolovratník v dopise píše, že s argumenty prezidenta NKÚ a s nutností pozici viceprezidenta obsadit souhlasí: „V uvedené věci budu jednat v následujících dnech,“ napsal. Ve věci nových nominací na post viceprezidenta či viceprezidentky NKÚ se ale nic dalšího neudálo.

Nyní Martin Kolovratník upozorňuje, že žádná zákonná lhůta pro volbu viceprezidenta NKÚ v zákoně není. „Osobně si sice myslím, že je lepší, když nějaká lhůta je, ale je v tomto případě na sněmovně jako celku, kdy se do toho pustí. Obrátil jsem se v té věci na šéfy poslaneckých klubů, ale zatím od nich nemám žádnou zpětnou vazbu,“ říká.

Prezident NKÚ Kala je přesvědčen, že poslanci mají dvojí metr. „Když nekoná prezident, například v případě návrhů na Ústavní soudce, tak je všude spousta kritiky, všichni jsou jak na jehlách, že má konat bez zbytečného odkladu, a teď se neděje nic. Podle neoficiálních informací se tím sice zabývají šéfové poslaneckých klubů, ale prý se čeká se na nového prezidenta,“ říká Kala.

Poslanec Kolovratník to ale vidí jinak: „Osobně si myslím, že se v tom na nového prezidenta nečeká. V Poslanecké sněmovně je toho k jednání hodně, například stále ani není dotažena volba místopředsedy sněmovny. Takže je to spíš taková postupná práce.“

Nebýt jako Křeček

Kala nijak neskrývá, že původně zvolená Simeona Zikmundová nebyla zrovna osobou, kterou si přál za svoji „dvojku“. „Mám s ní osobní zkušenost a nezastírám, že podle mne Zeman udělal dobře, když ji jmenovat odmítl,“ říká Kala, ale do detailů se prý veřejně pouštět nechce.

„Domnívám se, že v mém profesním ani morálním profilu není cokoliv závadného,“ reagovala naopak na své nejmenování Zikmundová. Ta většinu své profesní kariéry strávila převážně ve veřejné správě; letos v červnu ji vláda jmenovala státní tajemnicí Ministerstva životního prostředí.

Kala jako příklad toho, jak by měla sněmovna fungovat, uvádí zástupce ombudsmana: „Všimněte si, že zástupkyně ombudsmana skončila a za dva měsíce už je znám její zástupce. Tady se všichni tváří, že viceprezidenta NKÚ řešit nepotřebují,“ konstatuje Kala. Rozdíl je však v tom, že u zástupce ombudsmana, na rozdíl od viceprezidenta NKÚ, zákon na lhůtu pro poslance myslí – stanovena je právě na 60 dní od uvolnění funkce.

Kala zároveň poukazuje i na rozpory, jež panovaly mezi ombudsmanem Křečkem a jeho bývalou zástupkyní Šimůnkovou: „Neumím odhadnout, zda poslanci znovu nominují paní Zikmundovou, ale neskrývám že pro mne by to bylo zklamání. Viděli jsme právě na případu ombudsmana, jak to dopadá když na úřadě panuje taková vzájemná nekompatibilita.“