Česká armáda dodnes aktivně využívá desítky objektů někdejšího předválečného pohraničního opevnění jako „objekty důležité pro obranu státu“. Jde již jen o zlomek staveb, které byly horečně dokončovány právě před osmdesáti lety. Jeden a půl tisíce z nich je už nyní v soukromých rukou.

V lesích nad obcí České Petrovice v Orlických horách, poblíž dnešních hranic s Polskem, stojí za sebou v dobře znatelné linii hned několik různých druhů předválečného opevnění.

Chátrající lehký bunkr zvaný řopík, o kus dále pěchotní srub, který dokonale opravili nadšenci vojenské historie. A ještě o několik stovek metrů výše, za vrchem Adam, mapa ukazuje nepřístupný uzavřený vojenský prostor – oblast, v níž se nachází hned několik předválečných bunkrů, které dodnes využívá armáda.

„V majetku Ministerstva obrany zůstává v současné době několik desítek objektů opevnění, která jsou i nadále využívána a počítá se s nimi jako s objekty důležitými pro obranu státu. Vzhledem k tomuto účelu však nelze jejich využití konkretizovat,“ říká Jana Zechmeisterová z tiskového odboru ministerstva.

V podobě z roku 1938

Původních objektů vojenského opevnění je po republice rozeseto několik tisíc. Nejdále budování obranné linie před osmi desítkami let postoupilo právě v oblasti Orlických hor.

Celkem ministerstvo obrany eviduje 4 660 takzvaných řopíků (objektů předválečného stálého lehkého opevnění různých typů, jejichž posádku tvořilo 5 až 6 mužů). V seznamu je i 247 objektů těžkého opevnění, často rozsáhlých několikapodlažních komplexů, jejichž posádku tvořily desítky a někdy i stovky vojáků.

LÍBÍ SE VÁM, CO DĚLÁ HLÍDACÍ PES? POMOZTE NÁM V TOM POKRAČOVAT

 TŘEBA PRAVIDELNÝM PŘÍSPĚVKEM 100 KČ ZA MĚSÍC NEBO I VYŠŠÍM – DĚKUJEME VÁM!

„Ministerstvo obrany převedlo nebo odprodalo různým zájemcům v rámci celého státu k dnešnímu dni cca 1 400 objektů lehkého opevnění a 90 těžkých opevnění,“ vypočítává za ministerstvo Jana Zechmeisterová.

Mezi nejznámější veřejnosti přístupné součásti opevnění patří komplexy dělostřeleckých tvrzí Bouda a Hanička v Orlických horách či Stachelberg v Podkrkonoší.

Nadšenci vojenské historie pevnosti často upravují do podoby, jak je předváleční plánovači původně zamýšleli, ale již je nestačili zcela dokončit.

Příkladem může být pěchotní srub Březinka v kopcích nad Náchodem. „Objekt je plně zrekonstruovaný do původní podoby z roku 1938 včetně veškerého vybavení a zbraní,“ pyšní se Klub vojenské historie Náchod, který objekt užívá a spravuje.

Klubu se například podařilo získat historicky odpovídající filtrační jednotku z podzemního krytu bývalé pražské Živnobanky. Z vojenského muzea v Norsku dostali nadšenci zpět originální pevnostní kanón, který německá armáda po okupaci Československa demontovala, odvezla a využila k obraně pobřeží Norska.

„Je to naprosto unikátní věc, jeden z nejcennějších exponátů. Nejen, že je to stejný druh zbraně, ale je to podle výrobního čísla 173 i přesně totožný kus, který zde byl instalován v roce 1938,“ neskrývá nadšení průvodce.

Kupte si svůj řopík

Drtivá většina bunkrů dnes figuruje už jen jako statistická položka bez dalšího využití. Ministerstvo obrany je proto postupně nabízí k prodeji ve výběrových řízeních.

Rychlejší prodej komplikuje fakt, že vzhledem k okolnostem výstavby a snaze o utajení nebyly bunkry obvykle zaneseny v katastrálních mapách a ani zkolaudovány dle stavebního zákona.

Aktuálně je na stránkách ministerstva obrany v nabídce několik řopíků v oblasti jižních Čech a jižní Moravy.  Odhadní cena se pohybuje v nízkých desítkách tisíc.

„Ministerstvo obrany se snaží nevyužitá opevnění bezúplatně převádět nebo odprodávat, neboť tato jsou pro obranu státu již nepotřebná. Cena objektů opevnění se určuje podle několika hledisek – velikosti a stavu objektu, ale také například podle polohy a dostupnosti objektu. Ceny se v průměru pohybují od 30 do 300 tisíc korun,“ říká Zechmeisterová.

O opevnění podle ní bývá poměrně zájem, v závislosti na ceně objektu, na konkrétní lokalitě i přístupu k objektu.

„Zájem o opevnění je na celém území České republiky, ale pouze na Moravě a ve Slezsku jsou všechny objekty řádně zaměřeny a zaneseny v katastru,“ dodává Zechmeisterová.

Ministerstvo obrany nyní také bezúplatně převádí desítky opevnění do majetku Lesů České republiky, Krkonošského národního parku i dalších národních parků a chráněných krajinných oblastí.