Právo na zbraň lidem v Česku nikdo nebere, gauner se neptá. Poslanci posvětili ústavní nesmysl
KOMENTÁŘ. Ústavní zákony se v Česku skutečně nepřijímají jako na běžícím pásu a změny Listiny základních práv a svobod jsou vzácné. I proto je s podivem, s jakým mediálně-společenským poklidem prošlo, když v polovině června poslanci rozhodli ústavně zaručit „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“.
Česká Poslanecká sněmovna je plná držitelů zbrojních průkazů, myslivců, sběratelů zbraní a vášnivých střelců. Příliš nepřekvapí, že pro ústavní zákon hlasovalo 141 ze 159 přítomných poslanců, proti byli jen tři.
Roli jistě hrál i předvolební čas. Ústavní novela vychází z petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí, což už je slušná síla, celkově je v Česku přes 300 tisíc držitelů zbrojního průkazu a zajímavým voličským skupinám je radno vycházet vstříc.
Právo na zbraň neprošlo
Téma se hodí před volbami i jako ukázka vzdoru proti „diktátu z Bruselu“. Idea zakotvit „právo na zbraň“ do Ústavy vznikla už počátkem roku 2017 v reakci na zbraňovou směrnici, která pořizování zbraní na evropské úrovni nově upravovala a jejímž důsledkem je česká novela zákona o zbraních účinná od letošního ledna. S žalobou na směrnici, která v českém prostředí dostala automaticky přívlastek kontroverzní, vláda u Soudního dvora Evropské unie s žalobou neuspěla.
V Česku tehdy vypukla panika, která obvykle nepřeje zdravému rozum. A tak se tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec nechal vyfotit jako kovboj s winchestrovkou a spolu s třicítkou poslanců z ČSSD, ANO, ODS a KSČM navrhl přidat do ústavního zákona o bezpečnosti České republiky právo nabývat, držet a nosit zbraně.
Neprošlo to tehdy přes Senát, který ale obratem připravil vlastní novelu – právě tu, která nyní v červnu prošla Poslaneckou sněmovnou. Jde o dosti měkčí verzi původního návrhu; přesto si zaslouží více pozornosti, než se jí dostalo.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Bod 4 článku 6 Listiny základních práv a svobod má nově znít takto: „Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“
Třeba Lidové noviny to přetavily v titulek: „Máte právo střílet, řekli poslanci“. Což je hodně nepovedená zkratka, ale hezky vystihuje to, co si z toho vezme pověstný běžný občan. Na něj novinka skutečně může zapůsobit dojmem, že teď bude možné střílet v mnoha situacích, kdy to ve skutečnosti možné není (nebylo a nebude).
Zbrojní průkaz, jak snad známo, sám o sobě nedává držiteli při použití zbraně žádné speciální pravomoci. Použití zbraně k obraně života, zdraví a majetku se řídí paragrafy trestního zákona o nutné obraně a krajní nouzi. Pokud jejich rámec překročí, je za to volán k zodpovědnosti stejně jako kdokoli jiný.
Až praxe u soudů – věřme, že nebude moc častá – ukáže, zda se schválenou novou úpravou Listiny práv a svobod (musí ještě projít Senátem, který však text navrhl a nepočítá se ani s odporem prezidenta) bude skutečně argumentovat. Až poté se ukáží možné dopady zdánlivě nenápadné věty.
Latentně je zde malér přítomen třeba v tom, že pokud má být obrana zbraní základním lidským právem, pak by si to mohl kreativní soudce vykládat i tak, že i ti, kteří by jinak na zbrojní průkaz nárok neměli, třeba kvůli své minulosti či psychickému stavu, mají přece lidská práva a tak i právo na obranu zbraní. A v rozvíjení důsledků by se dalo pokračovat – zatím naštěstí stále jen teoreticky.
Velmi liberální Česko
Nejde tu mimochodem jen o zbraně střelné, tohle slovo v textu ostatně chybí, byť implicitně je jasné, oč má jít. Může jít i o nože, paralyzéry, tasery a podobně. I to jsou ovšem zbraně, které jsou v řadě evropských zemí regulovány.
Česko si totiž rozhodně nemůže stěžovat na to, že by tu byl slušný občan zcela odkázán na milost či nemilost zloduchů. Leckde v Evropě národní zákony zakazují lidem na veřejnosti nosit i nože nebo u nás běžné obranné spreje. Česko je zkrátka ve vztahu ke zbraním dlouhodobě hodně liberální.
Jak na svém webu napsalo i české sdružení LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, americký časopis Guns & Ammo v článku z roku 2014 zařadil Česko co do přívětivosti pro držitele zbraní na druhé místo hned za USA (následovalo Švýcarsko a Panama, z evropských zemí do první desítky zařadil ještě Norsko, Švédsko, Srbsko a Finsko).
Právo nosit zbraň u nás má, měl a nadále bude mít každý, kdo splnil zákonné podmínky. Platí, že zbrojní průkaz může dostat pouze člověk, který je dospělý, svéprávný, bezúhonný, má trvalé bydliště, nemá záznam o zneužívání alkoholu či drog, nepáchá přestupky proti občanskému soužití a prokázal svou schopnost bezpečného zacházení se zbraní. Věta navíc v Listině základních práv a svobod na tom nic nemění.
Požadavky na získání zbrojního průkazu lze přirovnat k požadavkům na získání řidičského průkazu. Řídit může každý, pokud splňuje podmínky a dokáže se to naučit. Právo na řidičák, tím spíše na použití automobilu do Listiny ale nikdo nenavrhuje. Mělo to tak zůstat i v případě zbraní. Není prostě žádný rozumný důvod zaneřáďovat Ústavu kdejakým lobbisticko-populistickým produktem, jehož možné důsledky se nikdo ani neobtěžuje domýšlet.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
59 komentářů
Já jsi nejsem zcela jistý, jestli autor tohoto článku taky u konce trochu neuhnul z původní myšlenky této úpravy. Nejde o držení zbraně, ale mít možnost se s ní podle zákona bránit. Schválně si vyhledejte články, kde se někdo při ohrožení na životě bránil zbraní a jak to s dotyčným nakonec dopadlo. Jsou popotahování po soudech a ti nemají pro takové jednání žádnou oporu. Jedná se o velmi těžké prokazování, zda už to byla ta úplně nejvíc nejkrajnější možnost ohrožení života a většinou to s dotyčným dopadne špatně. Sám ze svého okolí znám minimálně jeden takový případ. Takže já jsem pro, mít možnost se bránit. Jak je nadpisu článku je krásně uvedeno „gauner se neptá“.
Ale ne, jak píšu níže, pokud stát uzná právo občana, bránit se zbraní (v nutné obraně, jistě), taky musí uznat právo tu zbraň trvale držet. Těžko lze předpokládat, že bez toho, až v případě napadení (během pár vteřin) si jí občan náhle někde opatří–
Ale to co píšete dále, to je chyba taky, ale ta prolézá celým naším justičním systémem i v jiných typech případů, třeba v případech zaklekávání podnikatelů finančákem..
hlouposti typické pro nemysly, kteří jsou přesvědčeni o své úrovni myšlení která převyšuje i tu pověstnou u E=mc2
Vzhledem k tomu, že v ústavě není uvedeno „střelná“ zbraň, tak to je komentář poněkud mimo – zbraň může být např. nůž, sekyra, kladivo atd. a ty přece má právo držet každý. Naopak mít možnost tu (jakoukoliv) zbraň legálně použít je potřeba ukotvit v zákonech, ideálně i v té ústavě (např. kvůli budoucím nařízením EU).
Když on ten komentář není mimo, tady se dostáváme právě k tomu, jak si zcela přesně vykládat text zákona.
Protože, V té novele je uvedeno „se zbraní“ , čímž se tedy myslí obecně jakoukoliv zbraní (včetně té střelné), Nikoliv tedy že by náhle směl erár určovat, !tyhle a tyhle zbraně vlastnit nesmíš, ale smíš vlastnit ty odtstní které zbydou. Ale hlavně, tedy (a logicky), člověk musí mít právo takovou (jakoukoliv) zbraň držet a nosit u sebe, protože, až na místě svého přepadení jí těžko bude hledat.
Dá se držet spoustu zbraní i bez ZP například zbraně historické vyrobené do roku 1890!A to jsou vetšinou zbraně střelby schcopné a majitel má právo do nich kupovat střelivo!
Nová ústavní norma na současném stavu nic nemění. A nemáte pravdu ani v hodnocení onoho současného stavu – bránit se se zbraní není zdaleka tak právně náročné, jak laická veřejnost často soudí.
Ale když ona logika je někde jinde. Protože, ten mediální výklad “ „Máte právo střílet, řekli poslanci“, je zcela správný, arciže stále hovoříme pouze o nutné obraně, za podmínek uvedených v zákoně
Jenomže, z čeho má asi ten občan asi střílet, když mu už předtím soudruh stát, na základě bruselské normy a vlastní zmršené úpravy tu jeho zbraň zakáže držet?
Čili, to je to, s čím se budou muset popasovať soudy a k tomu ta ústavní úprava. , doslova v posledním okamžiku, protože dočasná amnestie na tyto, nově zakázané zbraně končí 31.července..
Stát je kapitalistický !
Kapitalistické je uspořádání společnosti a proto funguje, neznalý vire/bacile.
Takhle by se dal rozebrat celý zákoník a došli bychom k závěru, že si z toho běžný občan bere dost často něco jiného, než ten zákon ve skutečnosti říká. Takže co tam máte dalšího?
Právo na obranu/ použití obranných prostředků v naší zemi není upíráno – zatím.
Ovšem jak sám autor přiznává, tak ve vyspělých západních zemích tomu tak je a vzhledem k nátlaku EU k „srovnání podmínek“ ve všech zemích společenství, je jasné že prosazování zákazu veškerých obranných prostředků i u nás se blíží.
Proč tento fakt autor přehlíží?
Většina lidí zamyká svůj dům/byt/auto atd, aniž by měli zkušenost s okradením, jde o prostý preventivní úkon.
Ano, tato změna ústavního zákona je (skoro) nesmyslná, protože jeho provedení je stále na návazném zákonu, který může EU kdykoli změnit stylem „o nás bez nás“, jak to právě předvedla zbraňovou směrnicí…mělo to být něco ve stylu amerického dodatku, pak by si uhnije mohla trhnout…jinak stále hrozí, že nám nařídí zákon, který občanovi nechá jako jedinou zbraň holé ruce a oči pro pláč…
Já snahu předkladatelů novely ústavy chápu tak, jak ji evidentně zamýšleli oni – povýšit již existující právo na sebeobranu na úroveň nejvyšší – ústavní – a ztížit tak pozici dalším snahám o absolutní odzbrojení evropských domorodců, které ze strany EU jistojistě přijdou.
Konecne nekdo kdo trefil hrebicek na hlavicku!! 👏👏👏
„Česko si totiž rozhodně nemůže stěžovat na to, že by tu byl slušný občan zcela odkázán na milost či nemilost zloduchů. Leckde v Evropě národní zákony zakazují lidem na veřejnosti nosit i nože nebo u nás běžné obranné spreje. Česko je zkrátka ve vztahu ke zbraním dlouhodobě hodně liberální.“
O tohle právě jde. Nikoli náhodou je v těchto zemích daleko více kriminálních útoků na normální občany s použitím zbraní, o to víc tam mají i útoků teroristických.
Pokud chceme tento stav zachovat, je nutné zajistit právo držení zbraní. A pokud by to nebylo v ústavní listině, mohla by nám bruselská „elita“, počínající si tak, jako by si ji vydržovali zločinci a teroristé, zbraně drasticky zakázat, třeba na úroveň toho Německa a učinit z nás další ráj pro kriminální živly a teroristy.
Právo na zbraň nám tady, v České Republice, opravdu (alespoň zatím) nikdo nebere. Ale bere nám ho Evropská Unie (pod falešnou záminkou boje proti terorizmu a kriminalitě, reálně nejspíš v obavě nevolených úředníků a politiků z ozbrojených občanů). Proto bylo toto velmi důležité, právo zakotvené v Ústavě je obtížnější občanovi EU sebrat než právo z lokálního zákona dané země. V nejhorším se použije nějaký trik, jako třeba že jde o sjednocení podmínek obchodování, které v kompetenci EU je, a ne o vnitřní bezpečnost, která je (na jak dlouho ještě?) stále u nás.
A nebylo náhodou cílem úpravy ústavy to, aby nám EU nějakým dalším nařízením zakázala držení zbraní? Takto to není možné – nařízení EU nelze po členské zemi vymáhat pokud jde proti její ústavě. Obecně byla předchozí verze zbrojního zákona nejlepší jaká se v EU vyskytovala (díky ní i používaným amnestiím se dařilo snižovat počet „černých“ zbraní).
Hm, evropské právo je nadřazené právu národnímu. Že by se to z „nějakého“ důvodu netýkalo ústavního práva není nikde stanoveno.
Zatím je zcela explicitně v příslušných integračních smlouvách nadřazeno ústavní právo evropským befélům. U normálních zákonů je to popsáno nejednoznačně hatmatilkoidně.
To tak nějak není pravda:-) V žádném článku Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou
energii (ani přístupových smluv) není nijak, natož explicitně, vyjádřena taková nadřazenost. O tom svědčí ostatně například Protokol č. 35 SFEU, který musí výslovně stanovit, že jeden konkrétní odstaveček irské ústavy není Smlouvami dotčen – už jen z toho plyne, že ostatní články irské ústavy (a všech ostatních ústav) jsou Smlouvám podřízené.
Máme v právním řádu explicitně nadřazenou platnost mezinárodních smluv (do té kategorie patří i smlouvy s EU) naším zákonům, ale jejich podřízenost ústavě a ústavním zákonům
Ústavu je tak snadné změnit. Už jsme toho byli svědky.
Ano, ale nemůže nám to nařídit EU. Evropské zákony mají větší váhu než ty české, ale ústava je naštěstí nad nimi.
Ani v USA nelze střílet jen tak, také to má své limity a předpisy které se musí dodržet, to jen ve filmech je to jednodušší . A také musí být bez záznamu aby mohl mít zbraň legálně ovšem ten bohatý co si najme právníky se z porušení snáze vymaní než obyčejný člověk. Jako u nás. A soudy? Taky se mi zdá, že se tu soudí jako za socialismu – že ti lump chce podřezat krk a ty musíš čekat až ti ho podřízne a pak se teprve bránit a to jenom klackem, použiješ-li sekyru nebo pistoli, okamžitě je to nepřiměřená obrana a léta v „zaopatřovacím“ ústavu…
Hm, zajímavé, ale nepravdivé. Soudy uznávají nutnou obranu celkem běžně a rozhodně ne jen v jednoznačných případech. Je to takový lidový mýtus živený médii (většinou se masivně medializuje případ na začátku, ale o konečném uznání nutné obrany se nepíše vůbec nebo jen v nějakém drobném článečku na straně 6). Schválně – dovedete uvést případ, kde by byl někdo s konečnou platností odsouzen s tím, že: „mu lump chtěl podřezat krk a tak musel čekat až mu ho podřízne a pak se teprve mohl bránit a to jenom klackem“?
Ona už stačí vyšetřovací vazba a několikaleté tahání po soudech, i když nakonec vyhraje. Ta ztracená léta mu nikdo nevrátí a následky dlouhodobého stresu nikdo neodstraní.
Zkuste to soudruzi, co vám vadí EU, vytáhnout opět prvomájový transparent „Dohnat a předehnat Ameriku,“
Dnešní upadající Ameriku by chtěl dohánět jen blbec a to komunisti nebyli !
Pořád pro nás (a celé EU) vůči té Americe platí ono heslo z konce 70. let: „Neztratit stopu“. (Následující ono „Dohnat a předehnat“.)
Ještě „udržet krok“.
Jo, díky za doplnění.
Je to ale dost průšvih, že tyhle vtípky z dob normalizace zase začínají dávat smysl.
Otázka „co si z toho bere běžný občan?“ je zcela nedůležitá. Správná otázka je: „Co si z toho bere držitel zbrojního průkazu?“ A tam Vás ujišťuji, že můžete v klidu spát. Držitelé zbrojáků obecně patří k těm nejzodpovědnějším zákonadbalým občaným. Oni totiž musí být zodpovědní, jinak by si totiž jinak ten zbroják neudrželi…
Článek je velmi obecný a není zde prostor na rozebírání jednotlivých statí. Není to žádný vzdor EU, je to jen pokus na svéprávnost naší země. „Naši“ europoslanci pro nás nědělají nic. Jejich hlavním úkolem je budovat Eurostát bez ohledu na národní zájmy. Je to pokřivenost úpírat národní zájmy, občanům jakékoliv země. Cíle EU je odzborjit občany títo země. A na konec. Tím, že vlastníte zbrojní průkaz a také např. zbraň berete na sebe velkou odpovědnost za sebe ale i za své spoluobčany.
Neznalý Roberte, on totiž z Bruselu prozatím nepřišel návrh aby vám byl odebrán váš vůz, protože je šedý, nebo dlouhý, nebo rychlý, nebo pomalý a podobné nesmysly.
Až tento návrh přijde, jsem zvědavý jak budete chytračit…
Autorovi článku by se možná slušelo připomenout, že jde skutečně o změnu zákona, které neřeší téměř vůbec nic. Kdyby úprava neprošla, vůbec nic by se nestalo. Věta totiž říká, že „je ústavně zaručeno to, co dovolí zákon.“ Mimochodem, v krajní nouzi nebo nutné obraně mohl a může použít zbraň kdokoliv, trestaný, netrestaný, babička i kojenec. To se tedy taky úpravou nijak nemění. Dokonce to ani nemění možnost nabývat zbraň. Jediná změna, která z toho tedy může vzejít, je, že EU bude muset přihlédnout k faktu, že v naší ústavě je toto zaručené právo. Jak se k tomu při příštím omezování držitelů zbraní postaví, je ale na ní.
To. že můžete použít zbraň, je vám naprosto k ničemu, když nemáte právo ji mít. Předvádíte, jak odpůrci tohoto zákona nejsou schopni ani té nejelementárnější logické úvahy. Což je svým způsobem dobře.
Proto je tolik úspěšných teroristických útoků v Německu, Velké Británii a dalších státech, které už mají podobnou úpravu držení zbraní, jakou chce Brusel vnutit i nám: Lidé se sice i v těchto státech teoreticky mají právo bránit se i zbraněmi, ale žádné nemají, takže jsou vydáni teroristům a dalším zločincům zcela na pospas.
Autor nechť si dá mokrý hadr na čelo. Jeden z mála zákonů, které se povedly.
Jo, aby sluníčkáři hned nekopali, to by bylo divné.
Ano, to jsou ti, co by zdrogované šílence zkoušeli obejmout a pozvat na dortíček..
Faktem je, že např. kdyby u toho teroristického útoku kamionem (Marseilles?) byl jediný ozbrojený člověk, třeba jenom s pistolí, tak mohl atentátníkovi prostřílet pneumatiky a těch mrtvých a zraněných by bylo podstatně méně. Což by, pochopitelně, sluníčkáře silně mrzelo.
Erik Tabery, Opuštěná společnost, Česká cesta od Masaryka po Babiše, vydalo Nakladatelství Paseka v Praze roku 2017, strana 105 elektronické verze:
Není náhodou, že jednou z nejoblíbenějších urážek v Česku posledních let je slovo „sluníčkář“. Nejpodezřelejší jsou totiž lidé, kteří se hned neděsí, nevnímají sebe samé jako oběť, a navíc chtějí někomu pomáhat. Protože to podle zdejších kritických duchů není přirozené, jsou tito lidé hrozbou pro společnost. Útoky, případně zpochybňování inteligence či vůbec práva na názor, ale v poslední době nezaznívají intenzivněji pouze u nás.
Skeptiku,
v Černých baronech najdete Jasénka, ve Švejkovi zase kadeta Bieglera. A to jsou v podstatě prototypy sluníčkářů (své doby). A nejsou to rozhodně postavy jednoznačně kladné.
Pardon, ale získání ZP se rozhodně nedá přirovnat k získání ŘP. Zatímco ŘP může mít (a má) kdejaký gauner a kriminálník, ZP může získat jen bezúhonný a prověřený občan.
Navíc i zkoušky jsou nesrovnatelně těžší.
Jiří, mám oboje (ŘP i ZP) a nemyslím si, že by zkoušky byly tak nesrovnatelně těžší. Spíš naopak. Otázky se daly natrénovat (zbranekvalitne.cz) a praktickou děláte na střelnici v klidu a ne v „běžném sebeobranném provozu“ jako zkoušky na auto. Pravdu máte s tou bezúhonností. Kéž by to tak bylo i s těmi auty (a že auto je taky zbraň). Já jsem rád, že to schválili. Ti co říkají, že nic takového nepotřebujeme jsou jako ten chlap, co padal ze dvacátého patra a v každém patře slyšeli, jak si říká: „je to dobrý, zatím to ještě jde“.
Doposud pokud se občan dostal do situace, kdy i oprávněně použil zbraň, tak se jej soudce vždy zeptal “ A proč jste měl u sebe zbraň? Neočekával jste možnost jejího použití a nevyhledával jste tuto možnost?“ . V řadě případů pak bylo prokázání nutné obrany mnohem težší. A nejednalo se jen o palnou zbraň. I nůž motýlek byl soudcem vyhodnocen jako ryze bojový, proto jej poctivý člověk nenosí. Touto úpravou se říká, že občan má právo nosit u sebe zbraň, jinak by bylo narušeno jeho právo tou zbraní hájit životy. I policie při kontrole občanů musí vycházet z toho, že občan je něčím ozbrojen, a že je to normální, nemusí ho proto povalit na zem a klečet mu na krku.
Mimochodem, člověk se nedostane hned k soudci, napřed ho dost dlouho vyšetřuje policie, státní žalobce ho musí obvinit, pak se zase vyšetřuje, pak na něj ten státní zástupce podá žalobu, ve které už sám vykreslí dotyčného jako zločinné individum, takže soudce už se ho nemusí ptát na nic..
„Puška na stěně občanova obydlí je nejlepší ochranou demokracie.“
Takto nějak to napsal G. Orwell a měl stoprocentně pravdu.
Pane Roberte Břešťane,
podle Vašeho názoru je právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní lobbisticko-populistickým produktem, jehož možné důsledky se nikdo ani neobtěžuje domýšlet.
Tento názor velmi houževnatě zastávaly před listopadem (a téměř třicet let poté jejich následovníci) tzv. orgány lidové moci, zejména ÚV KSČ, Národní rada, Sněmovna lidu, Státní bezpečnost, Lidové milice, Veřejná bezpečnost, a další, které se domnívaly, že právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní mají mimo prvních dvou pouze tři dále jmenované organizace – v nejhorším armáda, která však byla se zbraněmi a ostrými náboji přednostně nasazována proti občanům ČSSR za účelem zabránit jim v překonání státní hranice směrem na politický Západ za pomoci elektřinou nabitým ostnatým drátem a nášlapnými minami, nebo falešnou hranicí, případně jako v roce 1969 proti nám s příslušníky Veřejné bezpečnosti a Lidových milic při výročí srpnové okupace – a že onen život jiného člověka by měl být spojen nejlépe se všemi jmenovanými organizacemi, anebo alespoň podložen legitimací KSČ, Svazarmu, nebo jinou propustkou do zóny bezpečí a výlučnosti. Běžní občané ale mohli u sebe mít nože, boxery, nebo při sebeobraně použít třeba láhev od piva, to je pravda, ale střelnou zbraň směli vlastnit pouze vyvolení, což, zdá se obhajujete.
Neznám Vaši minulost a nevím se kterou jmenovanou (nebo zde nejmenovanou) totalitní organizaci jste byl propojen členstvím či sympatií, ale pokud tomu tak nebylo, vydatně jste soudruhy všeho druhu svým výrokem podpořil a povzbudil. KSČM hlasovala také pro, ale jak jste napsal, je mezi nimi mnoho, kteří svou lásku ke zbraním získali na výše vzpomenuté státní hranici, nebo v dalších jmenovaných strukturách, kde střelba do lidí vynášela pochvalu před nastoupenou jednotkou, hodinky a opušťák.
Ale možná se mýlím a Vy byste klidně nechal povraždit svou rodinu, sousedy, přátele, nebo nějaké jiné lidi, protože podle Vašeho názoru je právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní lobbisticko-populistickým produktem, jehož možné důsledky se nikdo ani neobtěžuje domýšlet. Pokud opravdu takto uvažujete, pak na tento vzkaz zapomeňte, protože psát jej, byla ztráta času. Spíše je mi líto lidí, kteří Vás mají rádi, jsou-li ovšem nějací, protože byste je v nejhorším věren svému názoru, nechal bez výčitek svědomí zemřít.
Novák Jiří, Vlkova 10, Praha 3 – Žižkov.
Pan Břešťan nenazývá populistickým produktem právo na obranu, kterou naopak přiznává o dvě věty výše. Nazývá tak včlenění tohoto práva do Ústavy.
Račte se podívat, existují 3 státy, které mají zbraň zakotvenou v ústavě. Z pohledu střízlivého člověka budete potřebovat zásadní argumenty pro to, abychom jako jedna z nejbezpečnějších zemí měli být čtvrtí.
https://www.businessinsider.com/2nd-amendment-countries-constitutional-right-bear-arms-2017-10
Ty výlevy z dalších odstavců však žádné argumenty nepřinášejí, nebo jsem něco přehlédl?
Víte pane, dnes jsme jedna z nejbezpečnějších zemí. Ale to bylo Německo celkem nedávno taky. Nikdo tady nezmiňuje, že se to dělá jako preventivní opatření před tím, co se děje na sebevražedném západě. V Německu už nesmíte mít ani slzák v kapse (na rozdíl od menšiny, kterou to nezajímá a chodí s noži a pistolemi), v Anglii skončíte v poutech, když půjdete po ulici a bude vám z kapsy čouhat šroubovák (ověřeno na vlastní kůži). Proto to zakotvení do ústavy, která je nadřazená nařízení EU. A věřte, že bez kvéru chodím jen tehdy, když jdu někam, kam s ním nesmím (letadlo a zahraničí). Jinak ho budu raději celý život nosit a nepotřebovat, než ho jednou potřebovat a nemít ho. Ať mě radši jeden soudí, než aby mě čtyři nesli.
Zloděj nebo kdokoliv vleze do mého domu či bytu násilím, na sebe bere odpovědnost , že se možná budu bránit a že to může být střelná zbraň, rozhodně nebudu lustrovat recidivistu jestli má adekvátní zbraň atd. Prostě tam vniknul násilím a musí počítat s nějakými následky, takto by k tomu měly přistupovat i soudy.
Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu 🙂
Já jsem ne neschválení bránit se střelnou zbraní. Jsou jiné věci. Jako je teleskopický obušek a jiné. To by se to tady pak střílelo jenom proto, že člověk člověku vynadá. A to nemluvím, kolik by těch lidí přišlo o zbraň, kdy by dotyčný věděl, že jí má u sebe. Já Čechy znám. Nemají na to rukama, tak tasí pistole.
Buďte ujištěn že kriminalita je v zemích s vysokou rozšířeností zbraní velmi nízká. Statistiky jsou v tomto neúprosné a tvrdí pravý opak toho, co se nám snaží namluvit sluníčkáři.
A celý Divoký Západ byl podstatně bezpečnější než naprostá většina univerzitních kampusů v současných USA, v nichž je vlastnění a nošení zbraní zakázáno zpravidla i tehdy, když je to na území daného státu povoleno.
Když ono je to složité v tom, že se používají různé právní termíny pro popis různých situací.
První věc je možnost takovou střelnou zbraň držet, tedy vlastnit. Tu tedy ani člověk nemusí nosit u sebe, ale mít jí schovanou v nočním stolku, pro případ, že si ti lumpové pro něj příjdou až do ložnice.
Věc druhá, právo bránit se, tedy mít jí pořád u sebe, pro případ jakéhokoliv útoku. S tím, ale že ani pak jí nemusí použít, neb většinu menších gaunerů odstraší už to že jí ukáže
No a až věc třetí, je začít stříet. A až v tomto okamžiku se aktivuje ustanovení tr.zákoníku, ohledně nutné obrany, kde se píše že taková nutné obrana musí být přiměřená útoku. Což ale lidi vědí..
Dušane, vzhledem k tomu, že se zbraně nosí ze zákona skrytě (takže okolí nesmí tušit, že ji máte u sebe) Vám garantuji, že například v Praze každý den potkáte desítky ozbrojených lidí, aniž byste to tušil. A nevšiml jsem si, že by se tu konaly přestřelky, jako na divokém západě. Mluvím tedy o legálních držitelích.
Zbraň totiž nezískáte, pokud jste psychopat, magor, nebo nespolehlivý člověk. Při posuzování žádosti policie nahlíží i do registru přestupků – pokud jste notorický pokutář za volantem, nebo jste byl několikrát řešen přestupkovou komisí městského úřadu třeba za chlast, tak máte smolíka.
Víte, problém je, že nelegální držitel se nikoho neptá. A jediný, komu se bere možnost se bránit jsme my, bezúhonní, spolehliví a prověření držitelé legálních zbraní. Ale těm nelegálním se vlastně neděje nic.
Váženosti,
na Divokém Západě se prakticky žádné přestřelky nekonaly. Ty se konaly pouze ve fantazii autorů kovbojek.
Nejstrašlivější historicky doložená přestřelka Divokého Západu (u O.K. corallu) měla šest aktérů (účast dalších dvou je sporná), tři mrtvé a jednoho lehce raněného s trvalými následky (ustřelený kus prstu, dneska by mu ho asi přišili); (viz seriál „Nejslavnější přestřelka Divokého Západu“ na valka.cz). Dneska by se taková žabařina sotva dostala na první strany.
Jinak, možná pro vysvětlení, ta otázka, ani s touto úpravou ústavy nestojí „mít právo se bránit se zbraní“ ano či ne, leč právě – jak i správně na začátku uvedeno, dalšími nařízení , kterými státy (i Brusel) zakazují právo držet určité druhy zbraní, přičemž tento okruh se salámovou metodou stále rozšiřuje.
Přičemž, ale právě toto by mělo být v liberálním státu zcela na volbě občana, co si na svou obranu pořídí, protože to je jednak na posouzení rizika,
ale současně taky jen on nese trestní zodpovědnost, pokud by tu zbraň použil při nutné obraně nepřiměřeně.. Nikoliv tedy místo něj ouředlnící z Brusele, ani z Prahy.
Mimochodem, jako velice ilustrativní byla v tomto jistá žártovná povídka, otištěna kdysi snad ještě v komunistickém Dikobrazu.
A ta byla o tom, jak jistému americkému občanovi doručil zásilková služba tank.
A když si pak stěžoval, že to je nesmysl a zjevná chyba, nikomu se to nezdálo divné, to je přece jeho věc, co si objednal pro svou bezpečnost.
A ty jeho problémy začaly až pak, když se zmínil (světe div se), že nemá na zaplacení.. Ale i s tím by si jistě naši exekutoři dokázali poradit :)))